17 C 6/2019

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vrácení daru

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 28.012,60 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 1. 2019 domáhá určení vlastnictví k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a k ideální ½ nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] Vedle toho se domáhala určení vlastnictví také k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] a [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. U těchto nemovitostí bylo řízení zastaveno usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně tvrdí, že dne 13. 7. 2018 podepsala s žalovaným, svým synem, darovací smlouvu o darování nemovitostí zapsaných na LV [číslo] pro [územní celek] a k.ú. [část obce], nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] (jejich podíl). Žalobkyně tvrdila, že při uzavírání darovací smlouvy netušila, co podepisuje. Poté se dostala do finančních obtíží, když jí sice žalovaný nechal bydlet v domě, který mu darovala, ale nijak se o ni nestaral. Ona sama na údržbu domu nestačí, proto začala hledat dům s pečovatelskou službou, avšak hradit tyto služby je nad její finanční možnosti. Proto žalovanému zaslala dopis, aby jí vrátil dům, ve kterém bydlí a ostatní věci si ponechal. On se jí ale vysmál a uvedl, že začíná dům prodávat. Žalobkyně je toho názoru, že žalovaný svým jednáním naplnil předpoklady pro podání žaloby na vrácení daru pro nevděk, a to celého daru, ale žalobkyně chce vrátit jen část daru, skutečně z ekonomických důvodů (čl. 1). Žalobkyně tvrdí, že v době uzavření darovací smlouvy dne 13. 7. 2018 neměla žádné jiné finanční prostředky kromě důchodu ve výši 8.144 Kč. Podle názoru žalobkyně se ze strany žalovaného jednalo o promyšlený podvod. Nikdy se s žalovaným nedomluvila, že mu dům daruje. Žalovaný zneužil její špatný zdravotní stav zapříčiněný mimo jiné i umístěním jejího bývalého manžela [jméno] [celé jméno žalovaného] do psychiatrické léčebny, což bylo na popud žalovaného. V roce 2006 měl žalovaný finanční problémy a žalobkyně platila jeho výdaje. Podle informací žalobkyně se jeho finanční situace nezlepšila a zajištění výživy jiným způsobem než vrácením daru není možné (č.l. 53). Žalovaný na ní dar vylákal uvedením v omyl, s úmyslem sám dar prodat (č.l. 55). Před uzavřením darovací smlouvy byla vážně nemocná, její léčba dosud trvá. Bylo nutné odvézt bývalého manžela do léčebny v [obec]. Při zpáteční cestě žalovaný zastavil před poštou a řekl, jdeme ověřit podpisy. Smlouvu uviděla až na poště, pod časovým tlakem, ale i s důvěrou v čestné jednání žalovaného, smlouvu podepsala, nekontrolovala obsah smlouvy, věřila, že podepisuje dar u [část obce], jak jí žalovaný řekl. Nikdy žalovanému neslíbila darovat dům [adresa] v [obec]. Její léčba byla neúspěšná a v pro ni špatném období žalovaný urychlil svůj plán přepisu [část obce] s tím, že věřil, že žalobkyně nebude nic kontrolovat. Proto žádá o vrácení daru v [obec], [adresa]. Ona nemá peníze ani na pronájem. Bez domluvy se sourozenci žalovaný požádal soud, aby byl otcovým opatrovníkem. Ale více než o něho se zajímal o jeho majetek (č.l. 58). Žalobkyně tvrdí, že po uzavření darovací smlouvy změnil žalovaný chování k ní, vypínal jí telefon, neodepisoval na SMS, neměl o ni zájem, vzal si klíče od domu, bez jejího svolení si nechal vyrobit klíče k brance. V domě ji navštívil jen dvakrát. Chtěl, aby se domu vzdala a ukončila soudní spor. Když mu zopakovala, že to byl podvod, tak jí řekl, že i mladší lidé umírají na infarkt. Jednou večer se z nenadání ocitl v jejím domě a baterkou na ni svítil, s jasným úmyslem ji zastrašit. Nezajímá se o její zdraví, finančně jí nevypomáhá. Je pravda, že chtěla podepsat smlouvu o [část obce], když tyto nemovitosti na ni v dřívější době žalovaný přepsal a chtěl je vrátit. Pokud by se musela ve svém věku přestěhovat, ohrozilo by to její zdraví i život (č.l. 108). V době podpisu darovací smlouvy měla myšlenky na vlastní smrt, bylo to dáno na jedné straně péčí o manžela, kterou už nezvládala a na druhé straně jejími těžkými poruchami spánku, trpěla i depresemi. Tehdy si s žalovaným každý den telefonovali. Byla tehdy dezorientovaná, absolutně vyčerpaná. Zmínila se žalovanému, že se cítí opravdu zle a že asi umírá. Na tuto zprávu žalovaný reagoval tak, že otci zajistil neurologické vyšetření, při kterém bylo zjištěno, že otec žalovaného trpí Alzheimerem. A právě v tomto období byla sepsána darovací smlouva. Souhlas k ní nedal ani její bývalý manžel, sice dům nevlastnil, ale žili v něm dlouho společně a vedli rodinnou domácnost. I z toho důvodu je darovací smlouva neplatná. Do darování se s ní žalovaný často stýkal, pak už vůbec, zcela ztratil zájem se s ní vidět. Sám jí netelefonuje, vypíná telefon, na SMS neodpovídá, nepopřál jí ani k svátkům či k narozeninám, nepřišel jí pomoct ani s žádnými pracemi okolo domu, nepozval ji na svatbu. Za přání ji ani nepoděkuje. O dobrovolné vrácení daru ho prosila na kolenou, ale žalovaný se jí vysmál, poslal jí pak SMS se zprávou:„ Za to divadlo, co si sehrála, si to s tebou vyřídím“. Přestože žalovaná nemá k domu nájemní smlouvu ani věcné břemeno, chtěl žalovaný dům prodat a žádal ji, ať si urychleně zařídí bydlení. V minulosti byly na majetek žalovaného vedeny exekuce, odmítal platit vyšší výživné na děti. Žalovaný ji ani nesdělil, že v říjnu 2020 umřel jeho otec, její bývalý manžel. Na pohřbu byl žalovaný k žalobkyni otočený zády a nepromluvil ani s žádným ze sourozenců. Neměla žádný důvod darovat nemovitosti právě žalovanému. Žalovaný přerušil veškeré vztahy se svou rodinou. Je pravdou, že nikdy nereagovala na řízení a rozhodnutí katastrálního úřadu. Měla zdravotní problémy a byla izolovaná od rodiny. Bylo jí zle a chtěla být sama. Přes její odmítání se k ní vnutil její syn [jméno] a pomohl jí. Žalovaný pracoval na úpravě domu v [obec] jen minimálně. Na práce si zajistil kamarády a známé. Práce ale nejsou kvalitní (žalobkyně vyjmenovává vady fasády, elektrického vedení, oken, dveří, koupelny, prahů, stropů, podlah). Pokud by soud dospěl k závěru, že darovací smlouva byla uzavřena platně, domáhá se vrácení darů pro nevděk ze strany žalovaného z výše uvedených důvodů (č.l. 132).

2. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Žalobkyně od počátku věděla, jaké nemovitosti daruje. Žalovaný poukazuje, že žalobkyně musela být o darovací smlouvě znovu informována i katastrem nemovitostí s ohledem na ustanovení § 16 katastrálního zákona. Protože sourozenci žalovaného, [jméno] a [jméno], dostali od žalobkyně darem obyvatelný dům v [obec], žalobkyně slíbila darovat žalovanému rodinný dům v [obec]. Ten byl v zanedbaném stavu a žalovaný ho na své náklady zrekonstruoval. Žalobkyně neprokázala, že by byla žalovaným uvedena v omyl nebo jakkoli podvedena. Její výpověď je nevěrohodná. Žalobkyně zjevně před soudem lhala, měnila žalobní důvody, požadovala i vrácení [část obce], což by bylo minimálně v rozporu s dobrými mravy; zatímco výpověď žalovaného je věrohodná. Z procesní opatrnosti žalovaný namítá, že i kdyby žalobkyně jednala v omylu, což on popírá, jde její jednání, konkrétně, že si před podpisem smlouvu nepřečetla a nepřečetla si ani dopis z katastru nemovitostí o vyznačení plomby, k její tíži. Žalobkyně ani netvrdí předpoklady pro vrácení daru z důvodu hmotné nouze. I kdyby je tvrdila, tak je zřejmé, že rozsah, jakého se vrácení domáhá, je vyšší než rozsah, v jakém se žalobkyni nedostává prostředků pro zajištění nutné výživy. Žalovaný potvrdil, že od žalobkyně obdržel výzvu k vrácení ze dne 28. 11. 2018, což bylo pro něho neočekávané, protože krátce předtím společně s žalobkyní řešili na její přání stěhování do domova důchodců a přestěhování do bytu, s čímž měl žalobkyni pomáhat osobně i finančně. Pak ale žalobkyně jakoukoli pomoc odmítla a chtěla vrátit rodinný dům.

3. Výpisy z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán jako vlastník nemovitostí p.č. st. 859 o výměře 222 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], p. [číslo] zahrady o výměře 646 m², p. [číslo] zahrady o výměře 133 m², zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], dále vlastníkem ideální [číslo] pozemků p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], pozemků p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba garáže a p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] a ideální ½ pozemků p.č. 1970 o výměře 385 m², lesního pozemku a p.č. 1973 o výměře [číslo] m², trvalého travního porostu, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Ke všem výše uvedeným nemovitostem bylo vlastnické právo ve prospěch žalovaného vloženo na základě darovací smlouvy ze dne 13. 7. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 17. 7. 2018 (čl. 30, č.l. 27, č.l.21 a č.l. 20)

4. Z listiny označené jako darovací smlouva bylo zjištěno, že je v ní uvedeno, že byla sepsána advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jako smluvní strany jsou označeni žalobkyně jako darující, žalovaný jako obdarovaný. Ve smlouvě je uvedeno, že strana darující prohlašuje, že má ve svém vlastnictví nemovité věci uvedené pod bodem 3 tohoto odůvodnění. Nemovitosti jsou ve smlouvě specifikovány parcelním číslem, druhem, výměrou, LV, přičemž jsou rozepsány pod bodem II. darovací smlouvy, a to pod bodem II, 1 nemovitosti zapsané na LV [číslo] v k.ú. [část obce], pod bodem II, 2 nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a pod bodem II, 3 nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Každý z pozemků, které jsou převáděny, je na samostatném řádku označeném odrážkou. Pod bodem III je uvedeno, že darující bezplatně převádí obdarovanému vlastnické právo k nemovitým věcem, přičemž pozemky jsou znovu jednotlivě na každém řádku vyjmenovány. Smlouva je podepsána účastníky řízení a [anonymizováno] [příjmení]. Podpisy účastníků řízení jsou úředně ověřeny na [obec] poště, [anonymizována dvě slova] dne 13.7.2018.

5. Žalovaný vyslechnut jako účastník řízení vypověděl, že si s žalobkyní denně i hodinu volávali, ale neříkala mu, že je nemocná. S bývalým manželem nebydlela. Když na začátku roku 2018 začal být jeho otec trochu zmatený, žalovaný žalobkyni radil, aby s ním navštívila lékaře. 2. 7. 2018 mu poslala zprávu, že otec svolil s návštěvou doktora. Poté začal okamžitě zajišťovat vyšetření. Přijel do [obec], odvezl je na neurologii do [obec], tam provedli otci vyšetření. Sdělili jim, že otec potřebuje 24 hodinovou péči, což žalovaný nemohl zajistit a ostatní sourozenci se o něho nezajímali. Proto domluvil pobyt na oddělení určeném pro pacienty s Alzheimerem v léčebně v [obec]. V té době mu žalobkyně řekla, že kdyby se něco stalo, on by neměl nic, tak ať vypracuje smlouvy, a to také udělal. Nechal sepsat smlouvu [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně sama chtěla, ať všechny nemovitosti přepíše na sebe. Darovací smlouvu s žalobkyní neprojednávali osobně, ale po telefonu. Pokud jde o podmínky smlouvy, tak se řeklo, že to bude darovací smlouva. V den přepisu přijela žalobkyně vlakem do [obec]. Převezl ji do penzionu, který v té době vlastnila jeho manželka. Měl už nachystanou složku se smlouvami, dal žalobkyni smlouvu k dispozici. Teprve až další den šli na poštu, která byla 300 metrů od penzionu, ověřit podpisy. Žalobkyně dostala jednu složku i se stejnopisem smlouvy. Žalobkyně pak odjela vlakem do [obec]. Až do 6. 10. 2018 s žalobkyní komunikovali pravidelně. 5. 10. 2018 jí volal, že sehnali umístění otce do domova s 24 hodinovou péčí v [obec] a že mu poslali seznam, který potřebují, a také zjišťoval, kde jsou klíče od jeho bytu. 6. 10. 2018 si zajistil zámečníka do bytu otce, žalobkyně mu pak uvedené vyčítala. On kontakt s žalobkyní nepřerušil, byla to žalobkyně, kdo si vypnul telefon a on asi měsíc potom, kdy s ním odmítala komunikovat, zrušil platbu jejího telefonu. Telefon jí platil 10 let. Žalobkyni i sourozencům, byť se s nimi nebavil, dal kontakt na domov ve [obec]. V červenci 2018 měla žalobkyně problémy s nespavostí, ale nebyly to problémy zásadní. Žádala ho o vyšetření a také jí nějaká vyšetření domluvil, např. u homeopata [příjmení] v [obec], kterého žalobkyně v červnu 2018 navštívila. On sám panu [příjmení] předával informace o jejím zdravotním stavu, který mu ona sdělila. V červenci 2018 byl otec ve stavu, kdy na něm nebylo poznat, že mu něco je, byl pouze jiný. Viděl ho tehdy ale jen dvakrát do měsíce. Žalovaný vypověděl, že od žalobkyně obdržel nemovitosti v [obec] v roce 2013 nebo 2014 v hodnotě 130.000 Kč, pole v [anonymizováno], nic dalšího. V říjnu nebo listopadu 2018 na něho otec převedl 540.000 Kč, když tehdy měl za něho platit pobyt v [obec] částkami 20.000 Kč měsíčně, ale otcův účet byl vyčerpán. V roce 2016 nemovitosti v [část obce] převedl na žalobkyni, protože se tehdy rozešel s přítelkyní.

6. Z výpisu z LV, z dokladu SIPO, z potvrzení, z lékařské zprávy, ze zpráv o plnění oddlužení bylo zjištěno, že žalobkyně nevlastní žádné nemovitosti, pobírá starobní důchod ve výši 8.041 Kč. V prosinci 2018 požádala o umístění v domově pro seniory. V roce 2015 uzavřela darovací smlouvu se svou dcerou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve které se zavázala jí finančně přispívat za účelem splnění podmínek oddlužení částky ve výši maximálně 3.000 Kč měsíčně, přičemž v roce 2018 jí za tímto účelem darovala částku 29.500 Kč (č.l. 7, 8, 18, 102, 130, 131)

7. Z dopisu ze dne 26. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dopis prostřednictvím právního zástupce, ve kterém žalovaného označovala oslovením:„ Vážený pane“. V dopise požádala žalovaného o vrácení daru nebo vyplacení ceny obvyklé darovaných nemovitostí převedených smlouvou ze dne 13. července. Uvedené odůvodnila stavem hmotné nouze, kdy není schopná si ze svých vlastních prostředků zajistit důstojné živobytí, lékařskou péči a starost o dům, ve kterém žije. (č.l. 39)

8. Z notářského zápisu sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 9. 4. 2020 bylo zjištěno, že notářka potvrdila, že žalovaný před ní odemkl telefon [číslo] v aplikaci kontakty notářce ukázal, že pod jménem Mamka O2 má uloženy telefonní kontakty číslo: [číslo] a [číslo]. V SMS zprávách má žalovaný založeny zprávy od odesílatele Mamka 02 ze dne 6.8.2018 s díky za pomoc o ni a o otce s odpovědí z téhož dne. Dne 15. 8. 2018 bylo od Mamka O2 přijato„ [jméno] mám velké jediné přání, chci bydlet v domově důchodců, teď když už nemám svůj dům a nemám důvod na něm něco dělat, myslím to vážně. Mamka.“ Dne 17. 8. 2018 byla předána zpráva:„ [jméno] dobré ráno, už jedu do [obec]“, s odpovědí:„ Ahoj, budu Tě čekat.“ Dne 19. 10. 2018 bylo od Mamka O2 přijato:„ [jméno], nechci bydlet v domečku, mám možnost se přestěhovat, našla jsem si byt na korkách zařízený za 8 000 Kč měsíčně, ale do konce složit zálohu 16 000 Kč, nechci topit, mrznout, starat se o dům, žít jako civilizovaný člověk, ozvi se, potřebuji tvou pomoc, mamka.“ Téhož dne byla doručena zpráva, že byt jí podrží do října. V březnu 2020 proběhlo mezi žalovaným a odesílatelem Mamka O2 několik zpráv, mimo jiné s přáním žalovaného k svátečnímu dni (7. 3. 2020), s žádostí na žalovaného, že by bylo nejsnadnější najít byt v [obec], sdělením od Mamka O2, že je dobré, že jsou spolu zase v kontaktu. (č.l. 87)

9. Z dopisu ze dne 18. 6. 2019, který je podepsán, bylo zjištěno, že žalovaný s oslovením Ahoj mami píše žalobkyni, že se dozvěděl o podání žaloby, že ho to překvapuje, pokoušel se jí několikrát dovolat, což se mu nepodařilo, snažil se jí navštívit, ale nikdo neotvíral. Nabídl jí, že bude přispívat tak, aby v nouzi nebyla. Žádal ji o zavolání s tím, že jeho telefonní číslo je stále stejné. Dne 20. 2. 2020 odeslal žalovaný žalobkyni dopis, ve kterém ji s oslovením ahoj mamko sděluje, že se nedokáže srovnat s tím, že na něho podala žalobu, žádá ji o přehodnocení, nabízí, že jí bude finančně vypomáhat. Stačí jen říct a hned přijede, přeje si, aby jejich vztahy byly stejné jako dřív. Pokud by chtěla bydlet jinde než v rodinném domě, tak jí pomůže s vyřízením žádosti. (zjištěno z dopisů, podacích lístků - č.l. 98 – 101)

10. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [jméno], praktického lékaře pro dospělé, ze dne 8.7.2020 (č.l. 136) bylo zjištěno, že žalobkyně byla od června 2018 v léčebně pro stresovou poruchu spánku. V prosinci 2018 jí byla postupně nastavena kombinace antidepresiv a hypnotik s užíváním dle potřeby. V prosinci 2018 byla vyšetřena v ambulanci pro poruchy spánku. Stav je stabilizovaný, ke zhoršení dochází v zátěžových situacích.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 139) bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalovaného] je na základě kupní smlouvy ze dne 14. 6. 2005 vlastníkem pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 477 m² s rodinným domem [adresa], pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, s garáží a pozemku [číslo], zahrady o výměře 522 m².

12. Žalobkyně vyslechnuta jako účastnice řízení vypověděla k okolnostem podpisu darovací smlouvy, že sice byla už 32 let rozvedená, ale její vztah s bývalým manželem byl rodinný, zdržoval se u ní a navštěvoval rodinu. Od 1. 5. 2018 přestala spát. Nespala ani minutu, nepomáhaly jí ani léky, bušilo jí srdce, špatně dýchala. Lékař jí řekl, že žádné léky jí nepomohou. Bývalý manžel jí denně navštěvoval a ona o něho pečovala. Postupně ale neměl o nic zájem, nebyl nikdo, kdo by jí v péči s ním pomohl. V dubnu nebo květnu 2018 už s ní byl bývalý manžel pořád, o čemž žalovaný věděl, když s ní byl v denním telefonním kontaktu. Mluvívali tehdy s žalovaným i více než hodinu. Tehdy během dvou až tří měsíců zhubla o 15 kg, cítila se dezorientovaně. Žádala žalovaného, aby jí pomohl. Jednal rychle, zajistil vyšetření otce, jeho umístění do psychiatrické léčebny, k čemuž došlo v červenci 2018. Předtím zařídil i neurologické vyšetření otce. K neurologickému vyšetření došlo v [obec]. Bývalého manžela doprovázela žalobkyně i žalovaný. Vyslechli od lékaře diagnózu. Zjistili, že bývalý manžel už není schopen ani běžně počítat. V té době, asi v září 2018, začala brát antidepresiva. Den, kdy se uzavírala darovací smlouva, si nepamatuje přesně. Tehdy ona i s bývalým manželem přespali u žalovaného na penzionu, ve kterém tehdy bydlel, společně pak šli na nějaké vyšetření. Hned ráno v autě žalovaný řekl, že pojedou na poštu, že chce zpátky [část obce] a že potřebuje podepsat darovací smlouvu. Důvody nevysvětlil, vlastně tu darovací smlouvu ani neviděla. Žalovaný ji měl už nachystanou a před úřednicí na poště dal žalobkyni smlouvu k podpisu. Další informace ke smlouvě jí neposkytl, ona se ho na nic neptala, důvěřovala mu. Myslela si, že ji jen tak nenechá, až bude něco potřebovat. Později jí přišel dopis z katastru, ale ještě nebyla ve stavu, takže neviděla, co v dopise je, pořád jenom ležela. Žádala žalovaného, ať ji zařídí léčení, on se jí neozval. Když spolu byli v psychiatrické léčebně za bývalým manželem, tak jí řekl, že jí nemůže pomoci, i když si před ním klekla. Přišla na to, že žalovaný je vlastníkem pozemků ve chvíli, kdy začal pozemky řešit. Říkal, že potřebuje provést zaměření kvůli plotu, což bylo někdy v září 2018. Do podpisu darovací smlouvy v roce 2018 měli s žalovaným nadstandardní vztahy. Žalobkyně má tři děti, ale dcera bydlí v [obec] a v roce 2018 měl syn [jméno] vztahové problémy, tak ho nechtěla zatěžovat. Bývalého manžela v psychiatrické léčebně nenavštěvovala společně s žalovaným, ale se synem [jméno], ale shodou okolností se stávalo, že tam býval i žalovaný na návštěvě. Po podpisu darovací smlouvy s žalovaným už jenom domlouvali umístění bývalého manžela v psychiatrické léčebně. Poté, co k tomu došlo, přestal jí žalovaný brát telefon. Dopisy od žalovaného z 18. 6. 2019 a 17. 2. 2020 obdržela. Není pravda, že by jí žalovaný nabízel zřízení věcného břemene. Po upozornění na e-mailovou komunikaci, uvedla, že si myslela, že je dotazována na osobní dotaz žalovaného. Na dopis z 18.6.2019 reagovala tím, že mu poslala dopis, kde mu vyčetla, že je bezcharakterní a že okrádá rodinu a tohle se v rodině nedělá a žádala převod rodinného domu. Na dopis ze 17. 2. 2020 nereagovala. Někdy v roce 2000 žalovaný domlouval řemeslníky na rekonstrukci domu [adresa]. Rekonstrukce trvala dlouho a není vlastně dokončena. Rekonstrukci investovala ona. I nyní v domě [adresa] v [obec] bydlí. Žalovaný nezajišťoval domov důchodců, jen informace o domově důchodců. Žalovaný se jí zmínil, že by mohla bydlet v bytě, ona ale tohle řešení po něm nežádala. Vlastně až do doby, kdy mu řekla, že to je s ní tak špatné, že umírá, tak do dvou dnů otci zajistil vyšetření, ale předtím dva měsíce v tomto směru nic neudělal. U žalovaného v penzionu přespávali vícekrát. Dala žalovanému 150.000 Kč. V roce 2006 mu dala 350.000 Kč. Také mu darovala pozemky v [obec] a tajila to před jeho sourozenci. Upřednostňovala ho před ostatními sourozenci. Dala mu také pozemky v [anonymizováno] a v [obec]. K dopisu ze dne 26. 11. 2018 vypověděla, že takto dopis zformuloval právní zástupce, asi si moc nerozuměli. Darovací smlouvu začala řešit poté, co se zlepšil její zdravotní stav. K dotazu, proč věc řešila dopisem právního zástupce, nikoli osobně, vypověděla, že to bylo proto, že žalovaný zrušil volání zdarma, které spolu měli. V důsledku toho přišel o její telefonní číslo a vlastně jí telefonáty vypínal. K dotazu proč problém s darovací smlouvou nezmínila při jejich setkávání v psychiatrické léčebně, žalobkyně vypověděla, že mu říkala, ať ji pomůže, ale on jí nepomohl, přestože věděl, jaká je jeho povinnost. V době, kdy sepisovala dopis ze dne 26. 11. 2018, jí bylo zle, chtěla být sama a všem zakázala, aby za ní chodili. Po bydlení v domě důchodců se ptala sama. S žalovaným o tom nemluvila. Vyloučila, že by žalovanému psala SMS zprávy uvedené pod bodem 8 odůvodnění. Když zmiňovala, že žalovaný ji nesdělil, že bývalý manžel zemřel, tak jí to nesdělil osobně, tak jak by se to mělo udělat. Ohledně smrti bývalého manžela jí jen psal. Na telefonáty žalovaného ze dne 17. 10. 2020 nereagovala, protože se k ní žalovaný choval tak, že se jí snažil vyhýbat a tyto věci by se měly řešit osobně. Ona měla zprávu z nemocnice o smrti bývalého manžela, i sourozenci manžela byli informováni o jeho smrti, ale takové věci by se měly řešit osobně. Potvrdila, že podpis v dopise ze dne 17. 10. 2020 je jejím podpisem. Po upozornění na místo odeslání dopisu vypověděla, že za ni dopis podepsal někdo jiný. Potvrdila, že dceři darovala rodinný dům v [obec], která ho převedla na bratra [jméno]. Vypověděla, že SMS zprávy, ve kterých ji žalovaný sděloval, že s ní skončil, nemá, protože žalovaný zrušil volání zdarma a potom se jí v telefonu pokazila baterie a už se k SMS zprávám nedostane.

13. Výpověď žalobkyně soud vyhodnotil jako nevěrohodnou. Přes poučení soudu vypovídat pravdu žalobkyně zjevně při výpovědi lhala, když vypověděla, že dne 17. 10. 2020 podepsala dopis adresovaný žalovanému. Po upozornění na nesrovnalosti vypověděla, že se o její podpis nejedná (z dopisu a z obálky bylo zjištěno, že dnem 17. 10. 2020 je datován dopis adresovaný žalovanému oslovenému [jméno], ve kterém jsou jako odesílatele uvedeni sourozenci žalovaného a žalobkyně, u všech je v dopise připojen podpis a v dopise žádají, aby řešili pohřeb otce společně. Dopis je odeslán z [obec]). Výpověď žalobkyně, že se o ni žalovaný po uzavření darovací smlouvy vůbec nezajímal, je vyvrácena dopisy žalovaného ze dne 18. 6. 2019 a ze dne 20. 2. 2020, výslechem žalovaného a také SMS komunikací. Výpověď žalobkyně, že jí žalovaný nenabízel zřízení věcného břemena je popřena její vlastní výpovědí. Výpověď žalobkyně, že nevěděla, co podepisuje, působí nevěrohodně i s přihlédnutím k jejímu chování – poprvé se tvrzení, že nevěděla, co v darovací smlouvě podepisuje, objevuje v žalobě ze dne 14.2.2018, přičemž její vysvětlení uvedeného tvrzení je obsaženo poprvé v podání ze dne 16.5.2019; dopisem ze dne 26. 11. 2018, ve kterém žalobkyně žádá žalovaného o vrácení nemovitostí, nic z uvedených tvrzení (ač zastoupena advokátem) nezmiňuje, poukazuje pouze na svou finanční situaci; do té doby mu dle své výpovědi měla sdělovat jen, nechť jí pomůže (oproti tomu v žalobě tvrdí, že o vrácení daru žádala na kolenou (č.l. 133)). Ostatně žalobkyně lhala soudu také v čestném prohlášení o svých majetkových poměrech při rozhodování o osvobození od soudních poplatků, když bylo zjištěno, že zatajovala své úspory (č.l. 114 a č.l. 108).

14. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Na požadovaném určení má žalobkyně ve smyslu § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem, neboť tvrdí, že s ohledem na odvolání daru/neplatnost smlouvy má být ona, nikoli žalovaný, zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník dříve darovaných nemovitostí.

16. Podle § 2055 odst. 1 o.z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

17. Podle § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

18. Podle § 561 odst. 1, věta prvá o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.

19. Podle § 551 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

20. Podle § 583 o.z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

21. Darovací smlouvou ze dne 13. 7. 2018 má soud za prokázáno, že darovací smlouva splňuje veškeré náležitosti tohoto typu právního jednání ve smyslu § 2055 o.z. Smlouva je písemná, je podepsána a byla vložena do katastru nemovitostí, tak jak to vyžadují ustanovení §§ 560, 561 a 1105 o.z.

22. Darovací smlouvou a shodným tvrzením účastníků má soud za prokázáno, že dne 13. 7. 2018 oba účastníci řízení podepsali darovací smlouvu, jejímž obsahem je závazek žalobkyně darovat žalovanému nemovitosti v katastrálních územích [část obce], [obec] i [obec]. Výslechem žalovaného a obsahem darovací smlouvy má soud za prokázáno, že touto smlouvou byla projevena vůle všechny nemovitosti v ní uvedené na žalovaného převést. Žalobkyni nic nebránilo se se smlouvou seznámit před jejím podpisem, příp. posečkat s podpisem na vhodnější dobu. Tvrzení žalobkyně, že jí žalovaný sdělil, že podepisuje pouze smlouvu k nemovitostem v [část obce] a že si myslela, že tomu tak i je, nebyla prokázána. Jediný důkaz nabídnutý v tomto směru přes poučení soudu u prvního jednání ve věci byl výslech žalobkyně. Její výpověď je však z důvodu popsaných v bodě 13 tohoto odůvodnění nevěrohodná. Naopak výslechem žalovaného i obsahem darovací smlouvy, ve které jsou jednotlivé nemovitost přehledně a dvakrát vyjmenovány, bylo prokázáno, že obsah darovací smlouvy je shodný s vůlí žalobkyně.

23. I pokud by žalobkyně„ skutečně nevěděla, co podepisuje“, nebyl by její omyl, když si sama smlouvu, kterou měla možnost přečíst, před podpisem nepřečetla, výlučně způsoben druhou stranou, ale i její chybou, tudíž by nebyly naplněny předpoklady § 583 o.z. pro neplatnost smlouvy. Podle judikatury Nejvyššího soudu k § 49a zákona č. 40/1964, občanského zákoníku, vyjádřené např. v rozsudku sp.zn. 30 Cdo 1251/2002 ze dne 19. prosince 2002:„ Ustanovení § 49a obč. zák. není možno vykládat tak, že na jeho základě je osoba, která se omylu dovolává, zbavena povinnosti podle okolností konkrétního případu sama si zajistit odpovídající míru objektivních informací o okolnostech, resp. skutečnostech, které má tato osoba za rozhodující pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu. V případě, že se jednající osoba omylu ve smyslu ustanovení § 49a obč. zák. dovolává podle ustanovení § 40a obč. zák., je třeba uvážit, zda se jedná též o omyl tzv. omluvitelný či naopak o omyl neomluvitelný. O omluvitelný omyl, kterým je pravidelně omyl jednající osoby týkající se skutkových okolností (error facti), pak nepochybně nejde, byl-li omyl jednající osoby zaviněn její nedbalostí při využití možnosti ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu.“ Judikatura k § 49a obč. zák. je použitelná pro obdobnost právních úprav i po 1.1.2014, kdy nabyl účinnosti nyní účinný občanský zákoník.

24. Z žádného zákonného ustanovení nevyplývá povinnost schvalování právního jednání bývalým manželem či schvalování právního jednání ve vztahu k objektu bydlení i uživatelem tohoto objektu.

25. Podle § 2068 odst. 1 o.z. upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.

26. Podle § 2071 odst. 1 o.z. právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

27. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

28. Odvolání daru pro nouzi je možné dle § 2070 o.z., pokud se po uzavření darovací smlouvy dárce ocitne v nouzi. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že pro odvolání daru pro nouzi nejsou dány předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila, že i v době podpisu darovací smlouvy měla jediný zdroj příjmu, a to starobní důchod. Nadto bylo prokázáno, že k datu odvolání daru pro nouzi dopisem ze dne 26.11.2018, k datu podání žaloby a nejméně k datu 1. 6. 2020, kdy žalobkyni bylo odejmuto poté, co byly zjištěny její úspory, osvobození od soudních poplatků, žalobkyně nouzí netrpěla.

29. Pokud jde o odvolání daru pro nevděk, to je možné jen z důvodu chování dosahující zvýšené intenzity zmiňované § 2072 o.z. a konkretizované v judikatuře Nejvyššího soudu k § 630 obč. zák., např. v rozhodnutí spisových značek 33 Cdo 3370/2017 nebo 33 Cdo 1302/2007 ze dne 26.6.2009, podle kterého:„ Aplikace § 630 obč. zák. je na místě v případě takového závadného chování obdarovaného, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce, není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, nýbrž takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to až fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií a nikoli jen podle subjektivního názoru dárce.“ 30. Z tvrzení žalobkyně a z provedených důkazů takováto intenzita nevděku nevyplývá a ostatně nevděk jakékoli intenzity ze strany žalovaného není v řízení prokázán. Byla to žalobkyně, která už v roce 2018 psala žalovanému dopis, ve kterém ho neoslovuje jako svého syna, a to aniž by se předtím s žalovaným o vrácení nemovitostí pokusila jednat. Byla to žalobkyně, která, jak bylo zjištěno výpovědí žalovaného, přerušila kontakty s žalovaným. A je to žalobkyně, která osočuje žalovaného z chování, kterého se zjevně nedopustil (že s ní neřešil smrt jejího bývalého manžela). Tvrzení žalobkyně, že se žalovaný nenadéle objevil u ní v noci doma, že jí řekl:„ i mladší lidé umírají na infarkt,… že si to s ní vyřídí“, nebyla prokázána. Skutečnost, že obdarovaný se rozhodne dar prodat, sama o sobě nevděkem není. V dané věci bylo nadto prokázáno a žalobkyně tvrdí, že sama žalobkyně uvažovala o vystěhování z darovaného domu a dopisy žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni nabízel finanční pomoc a pomoc s hledáním jiného bydlení.

31. Protože v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena řádně darovací smlouva o převodu nemovitostí a to nejen nemovitostí v [část obce], ale i nemovitostí v [obec] a [obec], bylo prokázáno, že podmínky odvolání daru pro nouzi ani pro nevděk nebyly naplněny, byla žaloba žalobkyně jako nedůvodná zamítnuta.

32. Ve věci byl navrhován výslech [jméno] [celé jméno žalovaného] o vztahu mezi žalobkyní a žalovaným a o zdravotním stavu žalobkyně, [jméno] [příjmení], k tvrzení, že žalovaný se pokoušel nemovitosti v [obec] prodat, mobilními telefony žalobkyně i žalovaného, a to k žalovaným předloženým SMS zprávám, které žalobkyně popírala. Žádná z tvrzení, ke kterým byly důkazy navrhovány, nejsou podstatnými tvrzeními o naplnění předpokladu pro odvolání daru či relevantními tvrzeními pro žalobkyní tvrzené okolnosti o neplatnosti darovací smlouvy, proto nebyly pro nadbytečnost provedeny.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy s přihlédnutím k plnému úspěchu žalovaného. Návrh žalobkyně na nepřiznání nákladů řízení žádnému z účastníků v případě jejího neúspěchu ve věci pro její nemajetnost je nedůvodný, když nebyly shledány žádné důvody pro výjimku z pravidla při rozhodování o nákladech řízení. Byla to žalobkyně, která dne 7. 1. 2019 podala žalobu a která měnila tvrzení, z jakého důvodu žalobu podává a také měnila rozsah, pro který žalobu podává (u zpětvzaté části nebylo zjištěno, že by za zpětvzetí jakkoli odpovídal žalovaný, tedy i v této části má žalovaný nárok ve smyslu § 146 odst. 2, věta prvá o.s.ř. na náhradu nákladů řízení). Žalovaný se před podáním žaloby, ale i v jejím průběhu pokoušel s žalobkyní dohodnout, o čemž svědčí jeho návrhy na poskytnutí výživného, pomoc při hledání domova seniorů, odpovědi na SMS zprávy. Bylo by tak nespravedlivým, aby si náklady nesl úspěšný žalovaný ze svého.

34. Náklady žalovaného sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna ve výši 6x3. 100 Kč, stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč za 6 úkonů právní služby (§ 11 a.t. - příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé dne 13.4.2020, porada s žalovaným přesahující 1 hodinu dne 4.2.2021 (po doplnění tvrzení žalobkyně - čl. 132), účast u jednání soudu dne 8.2.2021, které přesáhlo dvě hodiny (§ 11 odst. 1, písm. g)) a účast u jednání soudu dne 1. 12.2021, - paušální náhrada hotových výdajů ve výši 6x300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. za výše úkony právní služby dle odstavce shora, - náhrada cestovních výdajů ve výši 748,80 Kč, vzniklých účastí na jednání soudu dne 4.2.2021 ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, při délce trasy 114 km, průměrné spotřebě 7,8 l [číslo] km, ceně benzínu 95 27,80 Kč a sazbě náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč, obojí dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění účinném do 18.10.2021, - náhrada cestovních výdajů ve výši 802,10 Kč, vzniklých účastí na jednání soudu dne 1. 12.2021 ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, při délce trasy 114 km, průměrné spotřebě 7,8 l [číslo] km, ceně benzínu 95 33,80 Kč a sazbě náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč, obojí dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění vyhlášky č. 375/2021 Sb., - náhrada za ztrátu času cestou k jednání dne 4.2.2021 a 1. 12.2021 2x6x 100 Kč dle § 14 a.t., - 21 % DPH z výše uvedených částek, tj. ve výši 4.861,70 Kč.

35. Za další poradu přesahující hodinu ze dne 29.11.2021 nebyly náklady přiznány. Tato porada z hlediska rozhodování o nákladech řízení nebyla vyhodnocena jako účelný výdaj, neboť v této fází řízení (po koncentraci, při už nezměněných tvrzeních žalobkyně) nebyla porada pro naplnění účelu řízení potřebná. Jako neúčelný byl vyhodnocen i výdaj na odměnu notáře, když žalovaný mohl soudu předložit SMS komunikaci v listinné podobě, příp. předložit telefon k nahlédnutí u jednání.

36. Splatnost nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.

37. O nákladech státu (náklady na ustanoveného zástupce) bylo rozhodnuto dle § 148 o.s.ř. U neúspěšné žalobkyně jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků - viz usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.8.2021, č.j. 57 Co 162/20221-179.