17 C 79/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11.834,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11.834,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11.834,09 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě nacházejícím se pod adresou [adresa žalované], a to za dobu od 23.11.2020 do 17.8.2021. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná si neplnila platební povinnosti vyplývající ze smlouvy na dodávku elektřiny, proto žalobkyně dodávku ke dni 23.11.2020 přerušila, a to odpojením pojistek v hlavní domovní skříni z důvodu nepřístupného elektroměrového rozvaděče. Z důvodu neuhrazení dluhu odstoupil obchodník s elektřinou dne 22. 7. 2021 od smlouvy na dodávku elektřiny se stanovením náhradních hodnot se stavy vysoký tarif 5 909 kWh a nízký tarif 2 336 kWh. Kontrolou ze dne 17. 8. 2021 bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno, že hlavní domovní skříň byla neoprávněně osazena pojistkami, kdy toto připojení odběrného místa nebylo provedeno žalobcem jakožto provozovatelem distribuční soustavy. Osazením pojistek bylo odběrné místo neoprávněně připojeno k síti nízkého napětí a do odběrného místa opět protékal měřený proud. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo] který byl demontován se stavem VT 7 434 kWh, NT 2 930 kWh - rozdíl mezi stavem v době přerušení a stavem v době kontroly činí 2 119 kWh. Žalobkyně se s odkazem na § 51 energetického zákona a § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny domáhá náhrady škody ve výši 11 834,09 Kč ( (7 434 kWh – 5 909 kWh) + (2 930 kWh – 2 336 kWh)) x 5, 58476 Kč/kWh).

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Za splnění předpokladů stanovených § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 17.8.2021 bylo zjištěno, že dne 23.11.2020 byla na odběrném místa na adrese [adresa žalované]. Dodávka byla přerušena odpojením pojistek v hlavní domovní skříni z důvodu nepřístupného elektroměrového rozvaděče. Protože k úhradě dluhu nedošlo, odstoupil obchodník s elektřinou dne 22.7.2021 od smlouvy na dodávku elektřiny. Při provádění opětovného připojení odběrného místa dne 17.8.2021 bylo zjištěno, že hlavní domovní skříň byla neoprávněně osazena pojistkami, kdy toto připojení nebylo provedeno žalobkyní jakožto provozovatelkou distribuční soustavy. Osazením pojistek bylo odběrné místo neoprávněně připojeno k síti nízkého napětí a do odběrného místa opět protékal měřený proud. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo] který byl demontován se stavem VT 7 434 kWh, NT 2 930 kWh. Rozdíl mezi stavem v době přerušení a stavem v době kontroly činil 2 119 kWh. Před kontrolou odběrného místa byla žalovaná vyzývána žalobkyní ke sjednání nové smlouvy o dodávce elektřiny a upozorněna na následky při nesplnění výzvy (zjištěno z výzev ze dne 9.8. a 23.7.2021).

5. Dopisem ze dne 12.10.2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě do 22.11.2021 (zjištěno, z výzvy, faktury a doručenky). O žalovanou částku byla žalovaná následně upomínána (zjištěno z upomínek a dodejek).

6. Podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (§ 51 odst. 1)

7. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (§ 51 odst. 2)

8. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (§ 51 odst. 3)

9. Podle § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, v aktuálním znění, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. (§ 16 odst. 1)

10. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2. (§ 16 odst. 2)

11. U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu vynásobí hodnota jmenovitého napětí 230 V počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se dále vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem před elektroměrem, c) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní přípojkové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavní domovní pojistkovou skříní, nebo d) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmen a) až c). (§ 16 odst. 4)

12. Výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaného podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (§ 16 odst. 5)

13. Hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet. (§ 16 odst. 6)

14. Podle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, v aktuálním znění, v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, odečte se od odběru elektřiny vypočítaného podle § 16 odst. 6 odběr elektřiny naměřený provozovatelem distribuční soustavy. (§ 17 odst. 1)

15. Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady za neoprávněný odběr se stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle odstavce 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru se vynásobí a) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (§ 17 odst. 2)

16. Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. (§ 17 odst. 3)

17. Provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů. (§ 17 odst. 5)

18. Podle § 1968 první věty o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Žalobkyně v řízení prokázala, že s účinností ke dni 23. 11. 2020 nastal účinek ukončení dodávky elektřiny. Protože žalobkyně v řízení prokázala odběr elektřiny žalovanou i po uvedeném datu, má žalobkyně právo na náhradu škody za spotřebovanou elektřinu. Žalobkyně škodu vyčíslila v souladu s § 51 energetického zákona a §§ 16, 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., když vycházela z údajů na elektroměru v odběrném místě a z cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2020 a č. 10/2020. Protože žalovaná úhradu faktury, která jí byla žalobkyní doručena, neprokázala (ani netvrdila), bylo žalobě vyhověno.

22. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

24. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.