17 C 79/2025
č. j. 17 C 79/2025-20
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 86 § 87
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 14.002,70 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5.686 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5.686 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 8.316,7 Kč, úrok z prodlení z částky 6.320,73 Kč ve výši 14,75 % p.a. za dobu od 19.7.2024 Kč do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 5.686 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14.002,70 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I a II tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 12. 9. 2022. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 29.990 Kč na zakoupení žalovaným vybraného zboží. Žalovaný se zavázal úvěr s úroky a dohodnutými poplatky hradit v 24 splátkách po 1.519 Kč měsíčně. Protože žalovaný poskytnutý úvěr řádně nehradil, byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně tvrdí, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů žalovaného o výši jeho příjmů a výdajů, statistických modelů, z registrů SOLUS a NRKI, z insolvenčního rejstříku, z interní databáze, z registru neplatných dokladů. Lustrací nezjistila o žalovaném žádnou negativní informaci.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Za splnění předpokladů dle § 115a o.s.ř. bylo o věci rozhodováno bez nařízení jednání.
4. Z úvěrové smlouvy a z potvrzení bylo zjištěno, že žalobkyně jako podnikatelka s žalovaným jako spotřebitelem uzavřeli dne 12. 9. 2022 smlouvu č. , hodnota, o poskytnutí úvěru ve výši 29.990 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku ve výši 19,34 % ročně splácet v měsíčních splátkách ve výši 1.519 Kč měsíčně. Zároveň se žalovaný zavázal hradit smlouvou specifikované poplatky a smluvní pokuty. Žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že má čistý příjem ve výši 21.000 Kč u společnosti , Anonymizováno, se sídlem v , adresa, , nemá vyživovací povinnosti, je svobodný, nehradí splátky úvěrů, za bydlení ve , adresa, platí 8.000 Kč měsíčně, jinak má nulové další pravidelné výdaje. Částka 29.990 Kč byla žalobkyní vyplacena v souladu se smlouvou o úvěru.
5. Podle přehledu plateb žalovaný na úvěru uhradil celkem 24.304 Kč. Poslední platbu uhradil 15.1.2024.
6. Z výzev a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky do 18. 7. 2024.
7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Oddíl 515. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§75 an, § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ § 110, § 117 an. § 122). Z jednotlivých ustanovení zák. č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním.
16. Ustanovení § 86 ZosÚ nespecifikuje okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.
17. Žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť žádným způsobem neověřovala příjmy žalovaného, ani jeho výdaje na bydlení. Žalobkyně tvrdí, že využívá i statistické modely k pravděpodobnosti budoucího nesplacení úvěru, ale aby byl statistický model využitelný, musí být k dispozici alespoň základní a objektivní data o žadateli o úvěru. Jestliže příjmy žadatele nejsou ověřovány vůbec, nelze uzavřít, že by podmínky § 86 ZosÚ byly naplněny. Rezignovat na ověření příjmů a zjišťování výdajů nelze ani u úvěrů v částce do 30.000 Kč, neboť takový přístup by znamenal popření smyslu předpisů na ochranu spotřebitele.
18. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 5.686 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.
19. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZoSÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k platbě se jeví jako přiměřená, když žalovaný si existence a výše svého závazku musel být vědom už od data poskytnutí částky, nadto nebylo tvrzeno cokoli, z čeho by bylo možné nepřiměřenost usuzovat.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěšnější je žalovaný, kterému náklady v řízení nevznikly.
21. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.