17 C 80/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně : Kontaktní pracoviště Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B oba bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Anonymizováno o výživné I. Žaloba, aby žalovaní 1 a 2 byli povinni přispívat k rukám žalobce výživným pro zletilého , Jméno žalované B, , narozeného , datum, s účinností od 1. 12. 2023 ve výši 2krát 5.500 Kč měsíčně, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 56.962 Kč k rukám právního zástupce žalovaných do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá, aby bylo žalovaným uloženo platit žalobkyni s účinností od 1.12.2023 výživné po 5.500 Kč měsíčně pro jejich syna , Jméno žalované B, , nar. , datum, (dále jen „syn žalovaných“). Žalobkyně tvrdí, že od 1. 12. 2023 vyplácí synu žalovaných zaopatřovací příspěvek ve výši 17.250 Kč, když syn žalovaných byl od roku 2019 v ústavní péči a dosud studuje.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasí. Namítají neoprávněnost poskytování zaopatřovacího příspěvku, neboť nebyla splněna podmínka soustavnosti přípravy na budoucí povolání, když aktuální studium syna žalovaných je nadbytečné. Dle jejich názoru jejich vyživovací povinnost zanikla. Jejich syn nejprve studoval v roce 2018 obor zemědělec – farmář, pro špatné chování byl v říjnu 2019 ze školy vyloučen. V září 2020 začal studovat učební obor elektrikář, který dokončil v červnu 2023. Žalovaní mu doporučovali dodělat si maturitu, a když odmítl, poukazovali na volná pracovní místa ve firmách , Anonymizováno, a , Anonymizováno, s bonusem 50 - 100.000 Kč za nástup, což nevyužil a místo toho nastoupil do učňovského oboru obráběč kovů, kde výuku navštěvuje sporadicky. Žalovaní poukazují na obdobný případ řešený před Ústavním soudem, který rozhodl dne 30.9.2014 pod sp. zn. II ÚS 2121/14. Jejich syn vystudoval obor elektrikář, což mu dává dostatečnou schopnost se samostatně živit a vést samostatný život. Namítají, že pokud se rozhodl pro nový obor, mohl studovat při zaměstnání.

3. K věci bylo zjištěno:

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27.10.2019, č.j. , Anonymizováno, byl syn žalovaných odevzdán do péče , adresa, . Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21.11.2019, č.j. , Anonymizováno, mu byla nařízena ústavní výchova. Důvodem bylo užívání návykových látek, pro což byl také 31.10. 2019 vyloučen ze střední zemědělské školy. (zjištěno z citovaného rozsudku)

5. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, , odboru , Anonymizováno, ze dne 20.11.2020 bylo zjištěno, že syn žalovaných v adaptačním období s ústavem nespolupracoval, dopustil se několika přestupků – požívání návykových látek, pozdní příchody. Z terapeutické komunity byl 20.12.2019 vyloučen. V posledních měsících ale došlo k pozitivním změnám v chování, byť byl hodnocen i jako nevyzrálý a poměrně líný. Rodiče s vedením dětského domova aktivně spolupracovali, jejich vztah se synem byl napjatý.

6. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 26.8.2024 bylo zjištěno, že syn žalovaných od 1.9.2020 do 1.6.2023 studoval obor elektrikář, přičemž získal výuční list. Od 1.9.2023 dosud studuje obor obráběč kovů. Z přechozího studia mu byly některé předměty plně uznány. V prvním ročníku měl v sudém týdnu 6 vyučovacích hodin, v lichém 30, ve druhém ročníku měl v sudém týdnu 30 vyučovacích hodin, v lichém 13. Ve školním roce 2023/2024 byl přítomen 455 hodinám, chyběl v 249 hodinách. Absence měl omluveny. V teoretické výuce dosáhl známku 2, v odborném výcviku také.

7. Syn žalovaných pobýval v dětském domově do 20.11.2023. Nyní bydlí v sociálním bytě. Náklady na bydlení hradí řádně. Aktivně a řádně plní individuální plán mladého dospělého. Jeho chování je stabilní a bezproblémové. Nový učební obor si zvolil, aby získal další pracovní kvalifikaci, nevěděl však, že tímto bude finančně zatěžovat rodiče. (zjištěno ze zprávy Dětského domova , adresa, a ze zpráv , právnická osoba, , adresa, , odboru , Anonymizováno, ze dne 21.8.2024 a ze dne 28.8.2024)

8. S účinností od 1.12.2023 vyplácí žalobkyně synovi žalovaných zaopatřovací příspěvek ve výši 17.250 Kč měsíčně. Syn žalovaných rovněž pobírá přídavek na dítě ve výši 1.080 Kč a příspěvek na bydlení od prosince 2023 ve výši 11.786 Kč měsíčně, aktuálně ve výši 5.736 Kč měsíčně. (zjištěno z rozhodnutí úřadu práce a z přehledu vyplacených dávek)

9. Z nabídky volných míst bylo zjištěno, že úřad práce eviduje volná pracovní místa pro absolventy učebního oboru elektrikář ve , adresa, či okolí, a to u: , právnická osoba, s platem 170 Kč na hodinu, nástup od 1.9.2024, , právnická osoba, . se mzdou 32.000 Kč, nástup od 1.2.2024, , právnická osoba, se mzdou 30.000 Kč, nástup od 1.9.2024, , právnická osoba, . se mzdou 30.000 Kč, nástup od 1.9.2024, , právnická osoba, . se mzdou do 32.000 Kč, nástup od 1.4.2024, , právnická osoba, . se mzdou do 30.000 Kč, nástup od 1.8.2024, , právnická osoba, . se mzdou do 22.000 Kč, nástup od 1.4.2024, , právnická osoba, se mzdou od 35.000 Kč, nástup od 1.9.2024, , právnická osoba, . se mzdou do 33.000 Kč, nástup od 1.9.2024, , právnická osoba, se mzdou do 28.600 Kč, nástup od 27.8.2024.

10. Syn žalovaných, vyslechnut jako svědek, vypověděl, že na zemědělské škole studoval obor farmář, pak se ale chytl party. Tento obor i následně studovaný obor elektrikář si vybral sám. Říkal si, že elektrikáři celkem dost vydělávají. Spolužáci, kteří s ním studovali, buďto pokračovali maturitou, a ti kteří pokračovat nechtěli, si práci v oboru našli. On se o maturitu nepokoušel, měl strach, že to nezvládne. Obory elektrikář i obráběč kovů ho baví. Ředitel dětského domova a sociální pracovník mu řekli, že pokud bude studovat dál, bude mít možnost samostatného bydlení a může také pobírat zaopatřovací příspěvek, jinak by ho asi pokračovat ve studiu nenapadlo. Chodí na brigády. Přes tyto letní prázdniny si vydělal 6.000 Kč až 10.000 Kč měsíčně. Pracoval po 7,5 hodinách, nikoli každý pracovní den – nechtělo se mu. V první polovině roku 2024 si brigádami přivydělal cca 40.000 Kč. Většinu utratil zejména za hry a cigarety. Škola mu platí příspěvek 300 Kč měsíčně. Nemocný v roce 2024 nebyl. Pokud vykazuje ve škole absence, pak protože zaspal, nebo se mu nechtělo čekat na vyučování odpoledne. Hlídal si, aby dodržel školou povolený limit absencí. V září 2024 chodil do školy prvních 14 dnů. Aktuálně do školy nechodí, absence neomlouvá. Jednak si hledá práci, jednak nechce být v kontaktu s jedním ze spolužáků. Od srpna 2024 se pokouší najít si práci. S psaním životopisu a nabídek mu pomáhá žalovaný. Nikdy v minulosti si práci nehledal. S rodiči je v kontaktu i vícekrát do týdne.

11. Žalovaní nemají k nikomu dalšímu vyživovací povinnosti. Vlastní dům, ve kterém bydlí. Jsou zaměstnáni s příjmem cca 40.000 Kč měsíčně čistého. Syn je navštěvuje i vícekrát do týdne. Občas mu koupí např. oblečení. Když syn ukončil obor elektrikář, radili mu, aby si našel práci, tehdy zaměstnavatelé nabízeli náborový příspěvek pro práci v jeho oboru. (zjištěno výslechem žalovaných, z informací z katastru nemovitostí a zprávami zaměstnavatelů)

12. Podle § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

13. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle zákona č. 359/1999 Sb., o právní ochraně dětí, v aktuálním znění,15. § 50b (1) Zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak,a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany,2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku,b) je nezaopatřeným dítětem,c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, ad) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.(5) Doba, po kterou byl mladý dospělý svěřen do pěstounské péče na základě usnesení soudu o nařízení předběžného opatření nebo po kterou byl v plném přímém zaopatření ústavního zařízení na základě usnesení soudu o předběžné úpravě poměrů dítěte nebo o výchovném opatření podle § 13a, a která bezprostředně předcházela dni, ke kterému se stalo rozhodnutí soudu o péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 písm. a) vykonatelným, se započítává do doby, po kterou musí péče podle odstavce 1 písm. a) trvat.16. § 50e (1) Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 17.250 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc.a) § 50f (1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně pouze mladý dospělý, jestliže je na území České republiky hlášen k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu61), jde-li o státního občana České republiky.17. § 50i (1) Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká tehdy, kdy mladý dospělý třikrát bez vážného důvodu změní obor studia; to neplatí, pokud je změna oboru studia následkem podstatné změny zdravotního stavu mladého dospělého, v jejímž důsledku je pokračování ve studiu nemožné nebo značně ztížené, nebo pokud by byla znemožněna nebo značně ztížena možnost pracovního uplatnění v takovém oboru.(2) Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku zaniká též uplynutím 1 roku ode dne, od kterého mladému dospělému nárok na zaopatřovací příspěvek náleží.18. § 50u (1) Náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.(2) Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

19. Podle § 11 odst. 1, písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15).

20. Podmínkou přechodu vyživovací povinnosti na úřad práce je z podstaty věci nejen vyplácení zaopatřovacího příspěvku, ale i trvání vyživovací povinnosti, neboť aby mohlo přejít právo na výživné z mladého dospělého na Českou republiku (viz znění § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o právní ochraně dětí), musí existovat právo mladého dospělého na výživné. Podmínky práva na výživné stanoví občanský zákoník a jednou z podmínek je dle § 911 o.z. neschopnost se samostatně život.

21. Podle ustálené judikatury soudů schopnost dítěte samo se živit neznamená pouze dokončení určitého stupně vzdělání, ale je akceptováno i navazující studium, za předpokladu, že je zvyšována kvalifikace dítěte a že jeho uplatnění na trhu práce bude výrazně lepší, to vše s přihlédnutím ke konkrétní situaci a k poměrům jak dítěte, tak rodiče.

22. Obdobný jako nyní posuzovaný případ (rozhodováno o vyživovací povinnosti otce ve vztahu k synovi ve věku 23 let, který studoval obor nástrojař a následně soukromou obchodní akademii) byl řešen Ústavním soudem nálezem sp. zn. II.ÚS 2121/14 ze dne 30. září 2014, ve kterém Ústavní soud mimo jiné uvedl: „V případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje, a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání.“23. „Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“.“24. „…za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte."25. „Jinými slovy řečeno, Ústavní soud samozřejmě nehodlá nikterak znevažovat či dokonce zpochybňovat i vzdělávání vykonávané pouze z důvodu zájmu, a nikoliv jako potenciální přípravu k budoucímu povolání ve smyslu realizace práva podle čl. 26 odst. 1 Listiny…Odlišná je však otázka, zda se i na takovéto "studium pro studium" vztahuje zákonná a soudně vymahatelná vyživovací povinnost rodičů. Ústavní soud zastává názor, že nikoliv.“26. „..zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. Úkolem soudů je proto vyjádřit se též k tomu, zda daný typ vzdělání představuje ještě přípravu na budoucí povolání, anebo se jde již jen o nadstandardní doplňování znalostí bez této návaznosti.“27. Syn žalovaných má výuční list v oboru elektrikář. Tento obor chtěl studovat kvůli dobrému finančnímu ohodnocení a tento obor ho i bavil. Jeho spolužáci, pokud nepokračovali studiem s maturitou, si práci ve vystudovaném oboru našli. Zaměstnavatelé poptávaným zaměstnancům v oboru elektro nabízeli v době ukončení studia syna žalovaných dokonce náborový příspěvek a jak vyplývá z nabídky volných míst, poptávka po absolventech daného oboru v okolí bydliště syna žalovaných trvá a i nadále je nabízena poměrně slušná nástupní mzda. Učební obor obráběč kovů není zjevně navazujícím studiem na obor elektrikář. Z ničeho se nepodává, že by tento obor zajišťoval synu žalovaných lepší mzdu či lepší/jednodušší uplatnění na trhu práce. Syn žalovaných, namísto aby získal praxi ve vystudovaném oboru s odpovídající mzdou, čemuž nic nebránilo, získal celkovou státní podporu aktuálně ve výši 24.000 Kč, přičemž do školy ve školním roce 2023/2024 chodil v průměru 12 vyučovacích hodin týdně, aniž měl vážnější důvod pro 35 % absencí. Není zřejmé, proč odvykání od pracovních návyků podporuje stát, není však důvod pro to, aby uvedené podporovali rodiče. Vyživovací povinnost žalovaných k jejich synovi zanikla zdárným ukončením oboru elektro. S ohledem na uvedené není jejich syn, tudíž ani úřad práce oprávněn po nich výživné za žalované období požadovat.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení. Jejich náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty na každého z žalovaných ve výši 330.000 Kč, následně dle § 12 odst. 4 a.t. snížená o 20 % sestávající z částky 2 (počet zastoupených osob) x 3 (počet úkonů (§ 11 ods.t 1 a.t.)) x 7.696 Kč za převzetí věci dne 29.7.2024, vyjádření k věci ze dne 5.8.2024 a účast u jednání dne 25.9.2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47.076 Kč ve výši 9.886 Kč.

29. Za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014).

30. Za poradu dne 29.7.2024 v délce trvání 90 minut nebyla náhrada přiznána, neboť součástí úkonu převzetí zastoupení je i porada s klientem, přičemž délka porady na jednoho klienta v rozsahu 45 minut je tomuto úkonu zcela odpovídající.

31. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.