17 C 97/2019

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o neplatnost darovacích smluv

I. Žaloba, aby bylo určeno, že darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou 2 jako dárkyní a žalovanou 1 jako obdarovanou dne 4. 5. 2016 jsou neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1 a 2 společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 26, 315,10 Kč k rukám právního zástupce žalovaných 1 a 2 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 6. 5. 2019 domáhal proti žalovaným určení neplatnosti darovacích smluv uzavřených mezi žalovanými dne 4. 5. 2016. Žalobce tvrdí, že uvedenými darovacími smlouvami převedla žalovaná 2 na žalovanou 1 svůj ideální podíl ve výši 1/3 k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a darovala jí také pozemek p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Uvedené darovací smlouvy byly vloženy do katastru nemovitostí. Ještě dříve však žalovaná 2 převedla darovací smlouvou ze dne 14. 11. 2015 žalobci, svému vnukovi, svůj podíl ideální 1/3 na pozemcích [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a zároveň polovinu svého podílu na pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec]. Část podílu uvedených nemovitostí převedla darovací smlouvou i svému dalšímu vnukovi [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dne 6. 5. 2018 zjistili rodiče žalobce, že v katastru nemovitostí je jako vlastník pozemků převáděných dne 14.11.2015 zapsaná dcera žalované 2, žalovaná 1, a to na základě darovacích smluv ze dne 4. 5. 2016. Dle čestného prohlášení si však žalovaná 2 nebyla vědoma, že veškeré nemovitosti převádí na svou dceru, neměla možnost se seznámit s obsahem darovacích smluv. Žalovaná 1 uvedla záměrně žalovanou 2 v omyl tím, že žalovaná 2 si myslela, že podepisuje své zastoupení na úřadech ve věci správy pozemků. Jinak by nemohla darovat pozemky žalované 1, které již jednou darovala vnukům. Skutečnost, že nedopatřením nedošlo k zápisu změny vlastnictví vnukům, neznamená, že závazek plynoucí z darovací smlouvy ze dne 14. 11. 2015 je neplatný a bylo možné nemovitosti převést na jiného. Žalobce má naléhavý právní zájem na podání žaloby, neboť bez tohoto určení nebude moci nabýt nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 14. 11. 2015. Žalobce tvrdí, že již byl opatrovnickým soudem udělen souhlas s darovací smlouvou, kterou za nezletilého žalobce uzavřeli jeho rodiče.

2. Žalované navrhují, aby žaloba byla zamítnuta. Namítají, že žaloba sama je zdánlivým právním jednáním, když rozhodnutím opatrovnického soudu byl JUDr. [jméno] [příjmení] jmenován opatrovníkem žalobce jen pro účely podání žaloby a zastupování žalobce v řízení o určení vlastnictví k nemovitostem, nikoli k žalobě o určení darovacích smluv. Namítají, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když určení neplatnosti darovacích smluv neodstraní nejistotu žalobce, neboť tento se nestane vlastníkem nemovitostí. Žalovaná 2 bude oprávněna s nemovitostmi volně disponovat, a tedy je znovu převést na žalovanou 1. Rovněž namítají, že darovací smlouvy mezi žalobcem a žalovanou 2 nebyly nikdy uzavřeny, když k právnímu jednání, kterým dítě nabývá nemovitou věc, potřebují rodiče souhlas soudu. Tento však před uzavřením darovací smlouvy dán nebyl. Darovací smlouva mezi žalobcem a žalovanou 2 je tak zdánlivým právním jednáním, ke kterému není možné udělit souhlas soudu. Žalovaná 2 popírá tvrzení, že si nebyla vědoma, že veškeré nemovité věci převádí na žalovanou 1, že by smlouvy ze dne 4.5.2016 podepsala v omylu a že by neměla možnost seznámit se s jejich obsahem. Žalovaná 2 tvrdí, že darovací smlouvy s žalovanou 1 uzavřela svobodně, vážně, vědoma si následků právních jednání. Smlouvy uzavřela v úmyslu převést vlastnické právo na žalovanou 1. Nadto žalované namítají, že u omylu je neplatnost pouze relativní, které se může domáhat pouze ten účastník smlouvy, kterého omyl zasáhl.

3. Z darovacích smluv datovaných dne 4. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná 2 jako dárce a žalovaná 1 jako obdarovaná uzavřely darovací smlouvy, kterými žalovaná 2 darovala žalované 1 pozemek p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/3 nemovitostí p.č.: st. [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo], [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [rok], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. U obou darovacích smluv je zřejmé, kdo je dárcem, kdo je obdarovaným a co je darováno. Obě darovací smlouvy jsou podepsány žalovanou 1 i žalovanou 2, přičemž u obou darovacích smluv a obou žalovaných jsou podpisy dne 4. 5. 2016 úředně ověřeny.

4. Z listů vlastnických [číslo] pro obec a k. ú. [obec] bylo zjištěno, že žalovaná 1 je vedena jako spoluvlastnice ve výši podílu ideální 1/3 nemovitostí převáděných darovací smlouvou ze dne 4. 5. 2016 a jako výlučný vlastník pozemku p. [číslo]. Právní účinky vkladu darovacích smluv dle bodu 3 tohoto odůvodnění nastaly ke dni 4. 5. 2016.

5. Z darovací smlouvy datované dnem 14. listopadu 2015 (č.l. 146) bylo zjištěno, že žalovaná 2 a otec žalobce podepsali darovací smlouvu, kterou dne 15.11.2015 podepsala i matka žalobce, jejíž podpis byl úředně ověřen. Ve smlouvě se žalovaná 2 zavázala darovat žalobci svůj spoluvlastnický podíl ideální 1/3 k pozemkům zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to k pozemku p. [číslo] id. 1/6 podílu k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to k p.č.: [anonymizována dvě slova], [číslo], [číslo], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [rok] a ideální ½ podílu na pozemku [parcelní číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalovaná 2 zároveň zřídila ke všem převáděným pozemkům věcné břemeno užívání pro otce žalobce. Ve smlouvě bylo ujednáno, že bude proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž náklady na vklad ponesou zákonní zástupci žalobce. Ve smlouvě je uvedeno, že žalobci bude stanoven opatrovník, jeho strýc [jméno] [příjmení] a že uvedené musí potvrdit soud.

6. Z listiny označené jako darovací smlouva, ve které jsou jako účastníci uvedení žalovaná 2 jako dárkyně a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako obdarovaný, bylo zjištěno, že uvedená listina je podepsána dne 14. 11. 2015 úředně ověřeným podpisem žalovanou 2, za obdarovaného listinu nepodepsal nikdo. V listině je uvedeno, že žalovaná 2 daruje svému vnukovi polovinu svého spoluvlastnického podílu, tedy 1/6, na pozemcích p.č.: [číslo], [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec].

7. Z rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 9 a Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 41 P 243/2015 bylo zjištěno, že v řízení o udělení souhlasu s právním jednáním za žalobce odvolací soud rozsudkem pod č. j. 51 Co 156/2019-184 ze dne 18. června 2019, který nabyl právní moci 15. července 2019, udělil souhlas za žalobce k darovací smlouvě dle bodu 5 odůvodnění tohoto rozsudku. Řízení bylo zahájeno návrhem rodičů ze dne 12. 10. 2018. Opatrovnický soud měl k dispozici čestné prohlášení ze dne 9. 5. 2018 (viz níže), vyslechl rodiče žalobce a žalovanou 2. Žalovaná 2 vypověděla, že v době podpisu darovací smlouvy s nezletilým nevěděla, co podepisuje, byla na prášcích. Krátce předtím, 30. 9. 2015, jí zemřel manžel. S jiným vnukem darovací smlouvu neuzavírala. Posléze vypověděla, že podepisovala smlouvu i pro [jméno], ale ten pozemky nechtěl, nedalo se to ani na katastr. Měla za to, že když se to na katastr nedalo, je to neplatné. Proto také asi v roce 2017 veškerý majetek darovala dceři, a to z toho důvodu, že se jednalo o nemovitosti, které sice obhospodařovalo JZD, ale bylo s tím spojeno různé spravování daní a žalovaná 2 již nebyla schopna se o toto starat. S dcerou bydlí v rodinném domě, dcera se o ni stará. S dcerou má dobré vztahy, a proto na ni majetek převedla. Po tomto převodu se vztahy svědkyně se synem, otcem žalobce, zhoršily. Bylo to proto, že rodiče žalobce začali na žalovanou 2 křičet, že veškerý majetek převedla na dceru. Předtím přemýšlela o tom, že by byl majetek rozdělen mezi vnuky, ale ani neví, jak by měla takový majetek dělit, když ho vlastnila i se sestrami. Současný stav ohledně majetku nechce měnit, nemá na to síly. Nevadí jí ani to, že z tohoto důvodu už nemá se synem dobré vztahy. Je pravda, že ještě podepsala nějaké prohlášení, že by tuto situaci chtěla změnit, že by i podala nějakou žalobu, ale prohlášení nepsala ona, pouze ho podepsala, psala ho matka žalobce. Žalovaná 2 byla k podpisu donucena, neboť rodiče žalobce na ni křičeli, že veškerý majetek převedla na dceru a pod tíhou tohoto nátlaku prohlášení podepsala. Vůbec ale nevěděla, co podepisuje. Prohlášení nečetla, neměla brýle. Ani neví, že by podepisovala plnou moc k tomu, aby ji matka žalobce, případně JUDr. [příjmení] zastupovali při podání žaloby o vrácení daru, to si nepamatovala. Nepřemýšlela o tom, že by se majetek nějak jinak rozdělil. Bojí se i toho, že otec žalobce je v insolvenčním řízení. Také slyšela, že rodiče žalobce jsou rozvedeni, proto se o majetek bojí. Rodiče žalobce v opatrovnickém řízení vypověděli, že v době, kdy byla darovací smlouva podepsána, nenapadlo je, že by ohledně nezletilého mělo proběhnout opatrovnické řízení. K registraci darovací smlouvy do katastru nemovitostí nedošlo, neboť v té době matka žalobce otěhotněla a její otec onemocněl rakovinou. Již dříve se v rodině otce žalobce řešilo, jak bude rozdělen majetek. Žalovaná 1 získala rodinný dům ještě za života otce, po jeho smrti se opět domlouvalo, jak bude majetek rozdělen, neboť to chtěla žalovaná 2 řešit, ale nevěděla jak. Chtěla ho rozdělit mezi vnuky, advokáta navštívit nechtěla, proto se matka žalobce nabídla, že sepíše darovací smlouvy. Tyto vyhotovila a vše s žalovanou 2 konzultovala. Poté, co rodiče žalobce zjistili, že nemovitosti jsou napsány na žalovanou 1, řešili s žalovanou 2 celou záležitost. Žalovaná 2 pak prohlásila to, co je uvedeno v písemném prohlášení, slíbila, že vše napraví, ale později rodičům žalobce sdělila, že to už řešit nechce. Matka žalobce měla od žalované 2 plnou moc s tím, aby jí v těchto záležitostech zastupovala.

8. Z usnesení obvodního soudu pro [část Prahy] 41 P 243/2015-64 ze dne 2. 7. 2018 (č.l. 83) bylo zjištěno, že JUDr. [jméno] [příjmení] mladší byl opatrovnickým soudem jmenován opatrovníkem žalobce pro účely podání civilní žaloby a zastupování nezletilého v civilním soudním řízení:„ o určení vlastnictví k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres] na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]“ Rozsudkem č.j. 41 P 243/2015-225 ze dne 28. 11. 2019 bylo zjištěno, že tímto rozsudkem, který nabyl právní moci dne 10. 1. 2020, soud schválil za žalobce podání žaloby u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. 17 C 97/2019 týkající se určení neplatnosti darovacích smluv ze dne 4. 5. 2016.

9. Z listiny označené jako čestné prohlášení (č.l. 145) bylo zjištěno, že tato je datována dnem 9. 5. 2017, je podepsána žalovanou 2, přičemž podpis byl úředně ověřen na Městském úřadě [obec] dne 9. 5. 2018. V této listině je uvedeno, že žalovaná 2 čestně prohlašuje, že ve věci darovacích smluv ze dne 4. 5. 2016 uzavřených s žalovanou 1 si nebyla vědoma, že těmito smlouvami převádí veškeré své nemovitosti na dceru. Smlouvy podepsala v časové tísni, neměla možnost se s jejich obsahem seznámit. Měla za to, že podepisuje zastoupení na úřadech ve věci správy pozemků. Má dvě děti, [jméno] a [jméno]. K oběma vždy měla stejný přístup i vztah. Nikdy neuvažovala o vydědění žádného z dětí, ani k tomu neměla důvod. Nesouhlasí s tím, že veškerý majetek byl převeden na dceru, čímž byly poškozeny práva syna a bude žádat vrácení daru pro porušení dobrých mravů. Dále prohlašuje, že si je vědoma darování části svého majetku svým vnukům, [jméno] a [jméno], smlouvami ze dne 14. 11. 2015 a s nimi souhlasí. Dceru na tyto smlouvy neupozornila, aby nevyvolala konflikt, protože nevěděla, že podepsanými smlouvami ze dne 4. 5. 2016 jí daruje veškerý majetek a že jejich podpisem na stejné pozemky vznikne více darovacích smluv.

10. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního odboru [okres], oddělení hospodářské kriminality [okres] dne 24. 8. 2018, č.j. KRPZ-71987-14/TČ-2018-1581 (č.l. 153) bylo zjištěno, že tímto byla odložena trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měla dopustit žalovaná 1 tím, že v úmyslu sebe nebo jiného obohatit uvedla v omyl svou matku, když jí dne 4. 5. 2016 při podpisu a následném ověření darovací smlouvy tvrdila, že podepisuje listiny zastoupení na úřadech ve věci správy pozemků, přičemž uvedené pozemky již dříve žalovaná 2 darovací smlouvou ze dne 14. 11. 2015 darovala vnuku [jméno] - neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. V rámci prověřování trestního oznámení matka žalobce uvedla, že obě smlouvy ze dne 14. 11. 2015 na [jméno] i [jméno] vyhotovila ona. Protože žalovaná 2 se bála žalované 1, řekla rodičům žalobce, aby si nechali i darovací smlouvu pro [jméno]. U žalované 2 zůstala jen darovací smlouva pro [jméno]. Ke vkladu práva kvůli těhotenství matky žalobce a dalším záležitostem nedošlo. Následně zjistili, že jako vlastník nemovitostí je zapsána žalovaná 1. Žalovaná 2 nebyla schopna vysvětlit, na které pozemky se to vztahuje. Při další návštěvě, 9. 5. 2018, sepsala matka žalobce na základě ústního vyjádření žalované 2 čestné prohlášení. Ten den žalovaná 2 také podepsala plnou moc pro matku žalobce, aby mohla sehnat právního zástupce, který by pomohl, aby žalovaná 1 vrátila pozemky. Následně však žalovaná 2 přestala chtít vše ohledně pozemků řešit a zaslala matce žalobce výpověď plné moci. Shodné vysvětlení podal i otec žalobce. Žalovaná 2 policii uvedla, že po rodičích zdědila v 70tých letech pozemky, měla třetinový podíl, neboť spoluvlastníky byly i její sestry. 30. 9. 2015 zemřel její manžel. Po jeho úmrtí byla ve špatném psychickém stavu. Užívala několik měsíců léky na nervy. Nedlouhé po úmrtí ji navštívil syn a jeho manželka, kteří po ní požadovali, aby žalobci darovala část svých pozemků. Také navrhli, aby stejnou část darovala vnukovi [jméno]. Rodiče žalobce jí přivezli darovací smlouvy. Před podpisem však žalovaná 2 rodičům žalobce řekla, že smlouvy podepíše, jen když neučiní návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. Na poště darovací smlouvy podepsala. Ponechali jí jen darovací smlouvu na vnuka [jméno], na [jméno] si darovací smlouvu odvezli. Žalované 1 o darovacích smlouvách neřekla, byla přesvědčena, že jsou neplatné, když nebyl učiněn návrh na vklad. V květnu 2016 se rozhodla všechny pozemky darovat dceři. K datu podpisu dcera nevěděla, že již dříve byly podepsány jiné darovací smlouvy. Darovací smlouvy pak nachystala žalovaná 1 a na poště je podepsaly. 5. 5. 2018 žalovanou 2 navštívili rodiče žalobce, vytýkali jí, že je vydědila a že to dají k soudu. Dali jí podepsat nějaký dokument, který nečetla. Musela jet na poštu ve [obec], kde dokument podepsala. Neměla brýle, neví, co podepsala. Pozemky dceři darovala dobrovolně, seznámila se s obsahem, prostudovala je. Žalovaná 1 před policií uvedla, že s matkou žijí celý život v jednom domě, stará se o ni, vozí ji k doktorovi, zařizuje vše, co je potřeba. Mají hezký vztah. S bratrem se od srpna 2013 nebaví, neboť v té době začal žít s matkou žalobce. V květnu 2016 se s žalovanou 2 domluvila, že dojde k darování nemovitostí, protože žalovaná 2 už správu nemovitostí nezvládala. Návrh na vklad podávala žalovaná 1. Pozemky žalovaná 2 darovala dobrovolně, se všemi skutečnostmi ve smlouvě byla seznámena. Až do května 2018 žalovaná 1 nevěděla, že by byly uzavřeny darovací smlouvy i v listopadu 2015.

11. Žalovaná 2 vyslechnuta jako účastnice řízení vypověděla, že ohledně nemovitostí, které dříve vlastnila, na ni tlačila snacha, aby nemovitosti převedla na žalobce. Ona pak smlouvu pro žalobce podepisovala na poště. Vlastně ani neměla brýle, aby si smlouvu přečetla. Bylo to v době, kdy byla v šoku po smrti manžela, který zemřel v září. Je si vědoma, že smlouva týkající se nemovitostí se musí nechat zapsat do katastru. Myslela si, že když se předchozí smlouva do katastru nezapisovala, je neplatná. Proč smlouva uzavřená se snachou nebyla vložena do katastru, už neví, byla tehdy dost mimo, užívala prášky na nervy. Jak dlouho je užívala, už neví, teď je nebere. Následně darovala nemovitosti dceři. Byl to její nápad nemovitosti dceři darovat. O nemovitosti se staral až do své smrti její manžel. Konkrétní znění darovací smlouvy, kterou uzavřela s dcerou, chystala dcera. Smlouvu podepsala na poště, pasáže ze smlouvy, které už není schopna specifikovat, si tehdy četla. Smlouvu dávala na katastr dcera. Žalovaná 2 vypověděla, že má 6 vnuků, jinou smlouvu ve vztahu k nemovitostem s vnuky neuzavírala. K listině označené jako darovací smlouva, kde je jako obdarovaný uveden [jméno] [příjmení], vypověděla, že na listině se nachází její podpis. Říkala si, že by měla dát i něco Davidovi. Smlouvu sepisovala matka žalobce. Žalovaná vypověděla, že nikomu neudělila plnou moc pro nakládání s nemovitostmi. Neví, že by sepisovala nějaké prohlášení. Ona sama nesdělovala synovi ani snaše, že by uzavřela darovací smlouvu s dcerou. Oni se to ale dozvěděli, přišli za ní, řvali, že je vydědila. Křičeli na ni, nedávali jí nic k podpisu. O tom, že uzavřela i darovací smlouvu se snachou, dceři neříkala. Jestli se o tom zmínila někdy později, už neví. Darovací smlouvu uzavřenou s žalobcem s dcerou neprobírala, protože si říkala, že když to neprojde na katastru, takto nemusí nikdo vědět. K čestnému prohlášení uvedla, že se na něm nachází její podpis. Neví, jestli četla čestné prohlášení v minulosti.

12. Žalobce navrhl, aby bylo doplněno dokazování výslechem [jméno] [příjmení] a rodičů žalobce k prokázání tvrzení o uzavření darovacích smluv mezi žalobcem a žalovanou 2 a mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou 2. Protože předmětem řízení je určení neplatnosti darovacích smluv uzavřených mezi žalovanými, nikoli o určení platnosti či neplatnosti darovacích smluv jiných, soud návrhy na doplnění dokazování vyhodnotil jako nadbytečné.

13. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

14. Soud dovodil naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení neplatnosti darovacích smluv, neboť pokud by žalobce prokázal svá tvrzení, že darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanými jsou neplatné a následně, že platnou je darovací smlouva uzavřená mezi ním a žalovanou 2, mohl by docílit stavu, kdy bude jako vlastník nemovitostí poté, co podá návrh na vklad do katastru nemovitostí, zapsán on (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 2 Cdo 1690/97).

15. Podle § 892 odst. 3 o.z. rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.

16. Podle § 898 odst. 1, 2, písm. a), odst. 3 o.z., ve znění účinném do 30. 6.2021, k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě a) nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá. K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.

17. Pokud jde o podmínky řízení, pak má soud z rozhodnutí opatrovnického soudu za prokázáno, že opatrovnický soud za nezletilého [jméno] udělil souhlas k podání žaloby a žaloba byla za nezletilého podána opatrovníkem, který byl k tomuto účelu opatrovnickým soudem jmenován. Skutečnost, že nedošlo k jmenování opatrovníka konkrétně k určení neplatnosti darovacích smluv ze dne 4. 5. 2016, není relevantní. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. 41 P 243/2015-64 je zřejmé, že opatrovník byl jmenován pro zastupování nezletilého ve věci civilního soudního řízení, jehož výsledkem má být, že se nezletilý stane vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] a [anonymizováno] a právě k tomuto účelu měla žaloba o určení neplatnosti darovacích smluv sloužit.

18. Podle § 2055 odst. 1 o.z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

19. Podle § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

20. Podle § 561 odst. 1, věta prvá o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.

21. Podle § 551 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

22. Podle § 583 o.z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

23. Darovacími smlouvami ze dne 4. 5. 2016 má soud za prokázáno, že darovací smlouvy splňují veškeré náležitosti tohoto typu právního jednání ve smyslu § 2055 o.z. Z těchto právních jednání je zřejmé, kdo, komu a co převádí a že se jedná o darování. Obě smlouvy jsou písemné a jsou podepsány, tak jak to vyžadují ustanovení §§ 560 a 561 o.z. Výslechem žalované 2, rozsudkem opatrovnického soudu č.j. 41 P 243/2015-164 a usnesením Policie České republiky ze dne 24. 8. 2018, má soud za prokázáno tvrzení obou žalovaných, že žalovaná 2 měla vůli darovací smlouvy tohoto obsahu uzavřít, tedy že darovací smlouvy ze dne 4. 5. 2016 projevují její pravou a vážnou vůli. Uvedenými důkazy bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že tomu mělo být jinak. Uvedenými důkazy byla také vyvrácena pravdivost čestného prohlášení sepsaného matkou žalobce.

24. Podle § 1100 odst. 2 o.z. převede-li strana vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i v případě, že její právo vzniklo později.

25. Podle § 1105 o.z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

26. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Judikatura i právní praxe je ustálena v názoru vyjádřeném např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999 sp.zn. 2 Cdon 848/97, uveřejněném pod č. 17/ 2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že v případě zcizení nemovitosti více subjektům se vlastníkem nemovitosti stane ten, kdo jako první doručil návrh na vklad do katastru nemovitostí. V důsledku nemožnosti plnění pak dochází k zániku závazku z kupní smlouvy, u které byl podán návrh na vklad později. Smlouva o převodu nemovitostí není neplatná jen proto, že převodce dříve převedl stejné nemovitosti na jinou osobu. V tomto směru viz i ustanovení § 1100 odst. 2 o.z. V daném případě však v době podpisu darovacích smluv ze dne 4. 5.2016 nejenže smlouva ze dne 14. 11. 2015 nebyla vložena do katastru nemovitostí, ale nebylo k ní možné ve smyslu § 898 odst. 3 o.z. přihlížet, neboť k tomuto datu chyběl nezbytný souhlas soudu k právnímu jednání za žalobce. Vedle toho došlo i k porušení § 892 odst. 3 o.z., neboť darovací smlouva obsahuje také ujednání o věcném břemeni zřizovaném ve prospěch otce žalobce. Je tak daná zjevná kolize zájmů mezi rodičem a dítětem, pro který nebyl žádný z rodičů (kolize hrozila i u matky vzhledem k jejímu vztahu k otci) žalobce zastupovat. Pochybení v zastoupení nezletilého je stiženo ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o.z. absolutní neplatností. Uvedený závěr pak znamená, že žalobce neprokázal důvodnost žaloby, ani mu nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšné ve věci jsou žalované, mají tak nárok na náhradu nákladů. Sama skutečnost, že žalobce je nezletilý, není důvodem rozhodovat o nákladech řízení jinak, obzvláště za situace, kdy žalované byly ochotny se s žalobcem v průběhu řízení dohodnout (č.l. 117, 120 an.). Náklady žalovaných sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna ve výši 4x4. 960 Kč, stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 7, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč za 4 úkony právní služby (§ 11 a.t. - příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci dne 6.5.2020, účast u jednání soudu dne 24.11.2021 a dne 12.8.2020, - paušální náhrada hotových výdajů ve výši 4x300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. za výše úkony právní služby dle odstavce shora, - náhrada cestovních výdajů ve výši 154,70 Kč, vzniklých účastí na jednání soudu v roce 2020 ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, při délce trasy 2x13 km, průměrné spotřebě 5,5 l /100 km, ceně nafty 31,80 Kč a sazbě náhrady za 1 km ve výši 4,20 Kč, obojí dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., - náhrada cestovních výdajů ve výši 153,30 Kč, vzniklých účastí na jednání soudu v roce 2021 ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, při délce trasy 26 km, průměrné spotřebě 5,5 l /100 km, ceně nafty 27,20 Kč a sazbě náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč, obojí dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění vyhlášky č. 375/2021 Sb., - náhrada za ztrátu času cestou k jednání dne 24.11.2021 a 12.8.2020 2x200 Kč dle § 14 a.t., - 21 % DPH z výše uvedených částek, tj. ve výši 4.567,10 Kč.

30. Splatnost nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.