18 C 148/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Skalkou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené mezi manžely celé jméno manželky, rozenou příjmení, narozenou datum, a celé jméno manžela, narozeným datum, uzavřené dne datum v anonymizováno, příjmení jméno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství. Manžel se k návrhu manželky písemně připojil a rovněž navrhl rozvod manželství. Jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem země příjmení jméno anonymizována dvě slova země, proto se soud nejprve zabýval otázkou pravomoci českých soudů a otázkou rozhodného práva. Pravomoc českých soudů v dané věci je založena podle § 47 odst. 1 z.m.p.s., neboť manželka je státním občanem České republiky a zároveň žádný soud některého členského státu není příslušný (nemá pravomoc) na základě obecných pravidel obsažených v nařízení Rady (EU) č. 2019/1111. Rozhodným právem je podle § 49 odst. 1 ve spojení s § 50 odst. 1 z.m.p.s. právo české, neboť účastníci jsou občany různých států a nemají obvyklý pobyt v jednom státě. Podle § 755 odst. 1, 2 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne datum v anonymizováno. Ze vztahu účastníků se narodilo jedno nezletilé dítě. Poměry k němu byly pravomocně upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 12. 2022, č. j. 52 Nc 4772/2022-17, jímž byla schválena dohoda rodičů o péči a výživném pro dobu po rozvodu manželství účastníků. Manželé spolu od května 2022 nežijí ve společné domácnosti, neboť manžel žije v země a manželka se odstěhovala zpět do České republiky, nemají zájem na obnovení manželského soužití a dohodli se na rozchodu. Od výslechu manžela bylo k jeho žádosti podle § 389 odst. 1 z. ř. s. upuštěno, neboť jeho provedení by bylo spojeno s velkými obtížemi s ohledem na bydliště manžela v země, přičemž manžel o projednání věci bez jeho přítomnosti výslovně požádal a mezi manžely nebyl o existenci a příčinách rozvratu manželství spor, neboť v dané souvislosti měl soud k dispozici písemné vyjádření manžela, v němž potvrdil, že s rozvodem souhlasí, že se k návrhu připojuje, že potvrzuje rozvrat manželství a že souhlasí s příčinami rozvratu uvedenými manželkou. Na existenci a příčině rozvratu manželství se tedy manželé shodli a uvedli, že své manželství považují za dlouhodobě nefunkční a rozvrácené, přičemž příčinou rozvratu bylo zejména vzájemné odcizení, neslučitelnost rozdílných kulturních zvyklostí a neschopnost nalézt kompromis. Manželství nyní manželé považují za čistě formální svazek, přičemž již téměř rok žijí odděleně v jiných státech. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že manželství neplní svůj účel a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze očekávat jeho obnovení. Proto soud manželství účastníků ze shora uvedených příčin rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 věty prvé z. ř. s . Přestože byla manželka osvobozena od placení soudních poplatků v plné výši, nedošlo s ohledem na předmět řízení k přechodu poplatkové povinnosti na manžela (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.). Proti tomuto rozsudku se nelze odvolat (§ 395 z.ř.s). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.