18 C 15/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Skalkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. stát. instituce , ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 87 223,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 150 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a) ve výši 10 % ročně z částky 846 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, b) ve výši 10 % ročně z částky 2 342 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení, c) ve výši 10 % ročně z částky 971 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, d) ve výši 10 % ročně z částky 3 171 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, e) ve výši 10 % ročně z částky 3 260 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, f) ve výši 10 % ročně z částky 3 260 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, g) ve výši 10 % ročně z částky 3 260 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení, h) ve výši 10 % ročně z částky 3 260 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, i) ve výši 10 % ročně z částky 3 260 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, j) ve výši 8,25 % ročně z částky 3 260 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, k) ve výši 8,25 % ročně z částky 3 260 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a dále částku 27 102 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 102 Kč od 27. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni a) části úroku z prodlení vztahující se k částkám uvedeným ve výroku I. ve výši odpovídající vždy rozdílu sazby 0,1 % denně a sazby uvedené ve výroku I., b) částku 26 650,90 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 6 007,29 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 20 643,61 Kč od 17. 5. 2021 do zaplacení, c) částku 3 320,52 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 3 320,52 Kč od 27. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 10 954,97 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok uplatněný ze strany žalobkyně ve výši 87 223,42 Kč, a to z titulu smlouvy o nájmu bytu ze dne 23. 9. 2019. Žalobkyně se takto domáhala zaplacení dlužného nájemného za období od září 2019 do září 2020, dlužných nedoplatků souvisejících s vyúčtováním služeb za roky 2019 a 2020, náhrady nákladů na opravu bytu a úrokového příslušenství.

2. Žalovaný se podané žaloby nevyjádřil, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými.

3. Z listin předložených žalobkyní soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z informace o pozemku, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parcelní číslo st. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům.

5. Ze smlouvy o nájmu bytu, že mezi účastníky byla dne 23. 9. 2019 uzavřena smlouva o nájmu bytu, jejímž předmětem byl byt [číslo] na adrese [ulice a číslo]. V této smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 3 171 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1 800 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byla rovněž inflační doložka opravňující pronajímatele ke zvýšení úhrad podle roční míry inflace. Takto sjednané úhrady byly splatné do dvacátého dne v měsíci předem a v dané souvislosti byl sjednán rovněž smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, a to v souvislosti s prodlením s placením nájemného a úhrad za služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 23. září 2019 do 30. září 2020.

6. Z oznámení o inflaci, že žalobkyně oznamuje zvýšení nájmu na částku 3 260 Kč od března 2020.

7. Z výzvy žalobkyně ze dne 1. října 2020 a podacího archu, že žalovaný je vyzýván k okamžitému vyklizení bytu.

8. Z dopisu žalovaného ze dne 21. ledna 2021, že žalovaný sděluje žalobkyni, že může s bytem udělat vše pro to, aby s ním mohli dále nakládat, byt vyklidit, a to na náklady žalovaného. Žalovaný dále uvádí ohledně případných oprav na jeho náklady, že by rád předem viděl fotografie. Žalovaný dále zmocňuje žalobkyni k vyklizení bytu.

9. Z dopisu žalobkyně ze dne 26. února 2021, že zasílá žalovanému vyúčtování za užívání daného bytu.

10. Z vyúčtování služeb za období od 1. ledna 2020 do 30. září 2020, že žalovaný je vyzýván k úhradě částky celkem 20 643,61 Kč, kdy přílohou této faktury je i vyúčtování. Toto vyúčtování obsahuje uvedení jednotlivých komodit, kdy u vody jsou uvedeny bližší údaje jako počáteční a konečný stav a cena jednotlivých položek a souhrnná cena, u dalších komodit je uvedena pouze celková cena bez bližšího vyúčtování. Vyúčtování zohledňuje i zaplacené zálohy ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně následně v dané souvislosti doložila další fakturu, která se vztahuje ke stejnému vyúčtování za rok 2020, je vystavena na stejnou částku po zaokrouhlení, avšak je v ní uvedeno jiné datum splatnosti, a to 15. 4. 2021.

11. Z vyúčtování služeb za období od 23. září 2019 do 31. prosince 2019, že žalovaný je vyzýván k úhradě částky celkem 6 007,29 Kč, kdy přílohou této faktury je i vyúčtování. Toto vyúčtování obsahuje uvedení jednotlivých komodit, kdy u vody jsou uvedeny bližší údaje jako počáteční a konečný stav a cena jednotlivých položek a souhrnná cena, u dalších komodit je uvedena pouze celková cena bez bližšího vyúčtování. Vyúčtování zohledňuje zaplacené zálohy ve výši 2 280 Kč.

12. Z protokolu o předání a převzetí bytu bez účasti předávajícího, že dne 31. 5. 2021 vstoupili do bytu zástupci žalobkyně a bylo zjištěno, že byt je prázdný a opuštěný, a tedy byl byt převzat bez účasti žalovaného. Protokol obsahuje bližší specifikaci vybavení bytu, stav elektroměru a měřičů vody a dále i specifikaci závad a škod v bytě, které budou vyčísleny žalovanému. Jedná se o to, že byt je pouze zčásti vystěhován, je neuklizený a špinavý, jsou zde pomalované zdi, polepená kuchyňská linka, zničená podlahová krytina, zničené vnitřní interiérové dveře, poničené žaluzie, poškozená klika u vstupních dveří, uvolněná přechodová lišta. Žalobkyni rovněž nebyly vráceny klíče.

13. Z faktury č. [anonymizováno], že žalovaný je žalobkyní vyzýván k úhradě částky 30 422,52 Kč, a to z titulu oprav, kdy jsou zde uvedeny jednotlivé položky. Jedná se o malování, úklid, klíče, interiérové dveře, opravu žaluzie, opravu kliky vstupních dveří, přechodových lišt a podlahové krytiny. Uvedená částka je včetně DPH.

14. Z výzvy k zaplacení dlužné částky a podacího archu, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky.

15. Z přehledu označeného jako závady a škody v bytě ze dne 31. 5. 2021, že v tomto jsou blíže specifikovány závady a poškození bytu včetně způsobu provedených oprav ze strany žalobkyně.

16. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 23. 9. 2019, že žalovaný převzal byt od žalobkyně včetně standardního vybavení, kdy v protokolu jsou dále specifikovány stavy měřidel a předávané klíče.

17. Z faktury [číslo] že je fakturována dodávka dveří na celkovou částku 1 114 Kč včetně DPH, přičemž na této faktuře je poznámka, že nebyl použit odpočet DPH. Z faktury [číslo] že žalobkyni je fakturována dodávka a montáž podlahové krytiny ve výši celkem 15 812 Kč, a to v režimu přenesené daňové povinnosti. Na faktuře je uvedena poznámka, že DPH bylo uplatněno. Z dokladů vztahujících se k nákupu klíčů a vložek a poznámek na nich uvedených plyne, že na opravu bytu byla použita 1 vložka včetně klíčů ve výši 369 Kč a dále 1 klíč a 1 popiska ve výši celkem 51 Kč. Na těchto dokladech je uvedena poznámka, že nebyl uplatněn odpočet DPH. Z faktury číslo [rok] [číslo], že žalobkyni je fakturována položka úklidové práce ve výši 4 500 Kč, kdy dodavatel není plátce DPH a kdy je zde uvedena i poznámka, že nebyl uplatněn odpočet počet DPH.

18. Soubor fotografií předložený žalobkyní při jednání dokládá poškození bytu, kdy z daných fotografií je zřejmé mimo jiné viditelné poškození podlahy, stěn, vybavení bytu, dveří či žaluzií.

19. Návrh na provedení svědeckých výslechů soud s ohledem na výsledek dokazování zamítl jako nadbytečný.

20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu zjištěnému skutkovému stavu. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, a to na dobu určitou. Po skončení trvání nájmu žalovaný byt nevyklidil a nepředal a k tomuto došlo až následně květnu 2021 ze strany žalobkyně. Vyklizení a předání bytu se žalovaný neúčastnil, když dříve žalobkyni písemně sdělil, že na své účasti netrvá. V souvislosti s užíváním bytu ze strany žalovaného na základě nájemní smlouvy vznikl žalovanému nedoplatek na nájemném. Co se týče tvrzených dlužných nedoplatků v souvislosti s vyúčtováním služeb, žalovaný byl vyzván k úhradě předmětných částek, a to na základě faktur a připojených příloh. V souvislosti s užíváním bytu ze strany žalovaného došlo k poškození bytu, kdy jednotlivé závady a škody jsou blíže specifikovány v předávacím protokolu a souvisejícím přehledu. Žalobkyně poškození bytu po jeho převzetí odstranila formou oprav. Tyto skutkové okolnosti tak, jak byly tvrzeny a prokazovány žalobkyní, nebyly ze strany žalovaného v řízení nijak zpochybněny.

21. Žalobkyně v řízení prokázala svůj nárok na zaplacení dlužného nájemného. Prokázala, že je vlastníkem předmětného bytu, prokázala i vznik, obsah a trvání závazkového vztahu z nájmu s žalovaným coby nájemcem. Neuhradil-li žalovaný příslušné platby nájemného, jejichž výše odpovídá smlouvě, domáhá se žalobkyně úhrady důvodně v řízení u soudu.

22. Žaloba však není důvodná ve vztahu k požadovanému smluvnímu úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně. Při prodlení s placením totiž vznikne nájemci vždy povinnost zaplatit úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Je-li totiž účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce (a členů jeho domácnosti), jsou strany takové smlouvy při sjednávání výše úroků z prodlení pro případ prodlení omezeny relativně kogentní úpravou nájmu bytu vyplývající z § 2235 odst. 1 o. z., případně úpravou v § 2239 o. z. Nájemce bytu je totiž v rámci úpravy nájmu bytu a domu v občanském zákoníku chráněn, jedním z projevů této zvláštní ochrany je relativní kogentnost právní úpravy (§ 2235 odst. 1 o. z.) a ochrana vůči smluvní pokutě a nepřiměřeným smluvním ujednáním (§ 2239 o. z.). Optikou této ochrany je pak třeba poměřovat všechna ujednání stran týkající se nájmu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018). Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním platební povinnosti v prodlení, byla mu uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, a to podle § 1970 o. z., jeho výše byla stanovena podle nařízení č. 351/2013 Sb. V rozsahu nad rámec zákonného úroku z prodlení v souvislosti s úhradou nájemného soud žalobu zamítl (výrok II., a)).

23. Obdobně soud postupoval rovněž ve vztahu ke smluvnímu úroku z prodlení z požadované náhrady škody (srov. níže). V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by si strany sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 %, který by se měl vztahovat k pohledávkám z titulu náhrady škody. Ostatně i ujednání o smluvním úroku z prodlení ve smlouvě o nájmu bytu, byť není aplikovatelné, se mělo vztahovat toliko k platbám nájemného a službám. Při jednání pak zástupce žalobkyně uvedl, že žádá úrok z prodlení pouze v zákonné výši. I zde tedy soud přiznal pouze zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1958 odst. 2 a 1970 o. z; ve zbytku požadovaného úroku z prodlení (nad rámec zákonného úroku z prodlení) soud žalobu zamítl (výrok II., a)).

24. K požadavku žalobkyně na náhradu související s poškozením bytu uvádí soud následující.

25. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Judikatura přitom dlouhodobě setrvává na závěru, že peněžitá náhrada úbytku způsobeného škodou na věci je buď ekvivalentem hodnot, které je nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu, nebo – zejména není-li uvedení do stavu před poškozením možné – lze vycházet z ceny, jakou věc měla v době poškození, a z rozsahu, v jakém byla poškozena zásahem škůdce, tedy výši odškodnění lze stanovit rozdílem mezi obvyklou cenou bezprostředně před poškozením a cenou po poškození. Je důležité, aby se při určení obvyklé ceny přihlíželo též k tomu, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2679/2019). Ke skutečné škodě patří též skutečně vynaložené vedlejší náklady, které jsou poškozeným vydány smysluplně a účelně, zejména na odvrácení škody, na zjištění škody, na odstranění (odklizení) škodného následku (srov. BEZOUŠKA, Petr. § 2952 (Rozsah náhrady škody). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 9).

26. V projednávané věci má soud na základě provedeného dokazování za prokázáno, že žalovaný shora popsaným jednáním (poškozením bytu) způsobil žalobkyni škodu spočívající v nákladech na opravu poškozeného bytu. Žalobkyně prokázala provedení opravy včetně doložení příslušných dokladů a specifikace způsobu provedení dílčích oprav. Uplatněný nárok proto soud považuje za důvodný s výhradou spočívající v náhradě odpovídající DPH. Žalobkyně je plátcem DPH, přičemž pokud žalobkyni vznikl v souvislosti s danými náklady nárok na odpočet DPH, není důvod, aby tytéž položky byly kompenzovány ještě jednou ze strany žalovaného. V rozsahu, v němž žalobkyně k výzvě soudu deklarovala uplatnění odpočtu DPH, tj. co do částky 3 320,52 Kč v souvislosti s opravou podlahy, proto soud žalobu shledal jako nedůvodnou (výrok II., c)).

27. Co se týče požadovaných nedoplatků v souvislosti s vyúčtováním služeb, tyto nároky soud posoudil následovně.

28. Soud v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019).

29. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádné (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. července 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. února 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze tedy hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele stanovila v rozhodné době vyhl. č. 372/2001 Sb. (viz rovněž § 14 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.). V § 2 písm. h) vymezila pojem zúčtovacího období jako období, za které vlastník provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody. Zúčtovací období je nanejvýš dvanáctiměsíční a jeho počátek stanoví vlastník po dohodě s dovolatelem. Jde-li o ostatní poskytované služby, v rozhodné době nebyly obsahové náležitosti vyúčtování stanoveny zvláštním právním předpisem. Podle názoru dovolacího soudu však vyúčtování těchto služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Je-li vyúčtování nesprávné, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že pozdější (řádné, správné) vyúčtování může (a většinou také bude), obsahovat – číselně vyjádřeno – zčásti nebo zcela i částky, jež byly původně (nikoli však řádně) vyúčtovány. Nejde zde totiž o to, zda – číselně vyjádřeno – bylo původní vyúčtování vyšší nebo nižší, případně stejné jako vyúčtování řádné (správné). Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování. Lze-li podle citované judikatury (vůbec) uvažovat o vyúčtování úhrad za služby jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uveden součet zaplacených záloh a cena provedené služby ve správné výši, není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu s předpisy jej regulujícími), povinnost provést je nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018). Každé zálohové plnění je třeba vypořádat, přičemž je nezbytné, aby se nájemci dostaly informace, na jejichž základě bude schopen rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá spotřebě či způsobu výpočtu spotřeby. Nájemci by tak měly být poskytnuty takové údaje, které mu umožní posouzení správnosti výpočtu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5417/2016).

30. Příjemce služby tedy musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služby požadovaná platba odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby, jak byl dohodnut, nebo jak je stanoven právním předpisem. Poskytovatel služeb má zákonnou povinnost ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty). Náležitosti vyúčtování jsou stanoveny i dalšími právními předpisy, např. vyhláškou č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (§ 6). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování, a to ani zčásti.

31. Pokud jde o žalobkyní předložená vyúčtování služeb, nemá soud za to, že jde o vyúčtování řádná a způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích. Blíže konkretizovaná spotřeba (množství dodané služby) zde vyplývá pouze ve vztahu ke spotřebě vody, avšak bez specifikace jednotek či toho, zda jde o dílčí cenové údaje včetně DPH či nikoli, u dalších komodit je spotřeba uvedena pouze celkovou finanční částkou bez jakékoli bližší konkretizace (např. výše odebraných služeb v příslušných jednotkách u elektřiny nebo tepla na vytápění). U úklidu a revizí pak není vůbec zřejmé, na základě jakého kritéria byla vypočtena příslušná část připadající na žalovaného. Předložená vyúčtování tedy nenaplňují shora uvedené zákonné a judikatorní požadavky. Způsob zpracování vyúčtování podle názoru soudu nenaplňuje požadavek transparentnosti, zřejmosti a kontrolovatelnosti. Jelikož žalobkyní předložené vyúčtování není věcně správné, trvá její povinnost vyúčtování provést (řádně), a proto v důsledku nesplnění uvedené povinnosti nenastala ani splatnost požadovaných nedoplatků. V daném rozsahu tedy soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II., b)).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 954,97 Kč, přičemž tato částka představuje 31,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 490 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 87 223,42 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření a účast při jednání) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 3. 2022 náhrada 1 459,73 Kč za 130 ujetých km v částce 859,73 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 059,73 Kč ve výši 5 472,54 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za druhé doplňující vyjádření, neboť skutečnosti v něm uvedené mohly být uvedeny již v prvním doplňujícím vyjádření žalobkyně.