18 C 248/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Skalky a přísedících Bc. Petra Sláčaly a Vlasty Kučerové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o uložení povinnosti vydat potvrzení o zaměstnání

I. Žalovaná je povinna předat žalobci potvrzení o zaměstnání ohledně pracovního poměru žalobce podle pracovní smlouvy ze dne 1. 4. 2013 ukončeného výpovědí žalované ze dne 31. 8. 2023 podle § 52 písm. c) zákoníku práce ke dni 31. 10. 2023, a to s náležitostmi podle § 313 odst. 1 zákoníku práce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 534 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby byla žalované uložena povinnost vydat žalobci potvrzení o zaměstnání.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a uvedla, že tvrzení žalobce se nezakládají na pravdě.

3. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 1. 4. 2013 uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě vykonával žalobce pro žalovanou práci jako obchodní zástupce (pracovní smlouva). Žalovaná dala žalobci dne 31. 8. 2023 výpověď z pracovního poměru z důvodu § 52 písm. c) zákoníku práce s tím, že pracovní poměr žalobce skončí dnem 31. 10. 2023. Žalobce tuto výpověď téhož dne převzal (výpověď z pracovního poměru). Žalovaná následně žalobci poslala e-mail, že výpověď je neplatná, a to z důvodu, že za společnost mají jednat dva jednatelé (e-mail z 28. 10. 2023). Žalobce následně vyzýval žalovanou k vydání potvrzení o zaměstnání s tím, že pracovní poměr skončil podle podané výpovědi (dopisy žalobce). Žalovanou zastupuje každý jednatel samostatně, přičemž požadavek společného zastupování obou jednatelů je upraven pouze pro specifické případy, a to mimo jiné uzavírání pracovněprávních smluv (výpis z obchodního rejstříku).

4. Podle § 51 odst. 1 zákoníku práce byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.

5. Podle § 313 odst. 1 zákoníku práce (první části) při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.

6. Pracovní poměr žalobce skončil na základě výpovědi doručené žalobci 31. 8. 2023, a to ke dni 31. 10. 2023, přičemž v dané souvislosti vznikla žalované povinnost předat žalobci potvrzení o zaměstnání, jehož náležitosti stanovuje § 313 odst. 1 zákoníku práce. Jelikož žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, dostala se do prodlení a žalobce se jejího splnění domáhal v tomto řízení důvodně.

7. K procesní obraně žalované uvádí soud následující. Jediné věcné vyjádření bylo podáno zástupcem žalované, z něhož se však žádné konkrétní a relevantní důvody nepodávají, a to s výjimkou argumentu, že pracovní poměr žalobce skončil až následně okamžitým zrušením. Zástupce žalované uvedl, že toto vyjádření blíže rozvede bez zbytečného prodlení, k čemuž nedošlo ani na základě výzvy soudu. Dále teprve až k opakované výzvě soudu a několikaměsíčnímu prodlení (§ 32 odst. 1 o. s. ř.) zástupce žalované doložil plnou moc k zastupování žalované v řízení, čímž byl tento nedostatek zhojen (Rc 12/1985). Jelikož se pak zástupce žalované k nařízenému jednání nedostavil, soud věc projednal v nepřítomnosti žalované a nemohl jí tak ani poskytnout případná procesní poučení a výzvy.

8. Argument tvrzeného nedostatku v zastoupení žalované naznačený v jejím e-mailu je nedůvodný, neboť v případě výpovědi nejde o pracovněprávní ani jinou smlouvu (dvojstranné právní jednání), a proto nebylo vyžadováno, aby v daném případě žalovanou zastupovali oba jednatelé společně. Není navíc zřejmé, proč žalovaná tento argument vůbec uplatnila, protože na výpovědi jsou umístěny dva podpisy (dva samostatné grafické útvary) osob jednajících za žalovanou. I kdyby však šlo o podpis jen jednoho jednatele, bylo by to i tak dostačující, protože při právním jednání tohoto typu mohl žalovanou zastupovat kterýkoli z jednatelů samostatně. Jen pro úplnost soud dodává, že pokud by žalovaná chtěla navodit stav, že žalobci předloží výpověď z pracovního poměru, u které sama způsobí nedostatek v zastoupení, bylo by namístě zvážit též aplikaci § 579 o. z., tj. že způsobilli někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu, a dále § 7 o. z., podle kterého se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

9. Nedůvodný je i argument, že pracovní poměr žalobce skončil na základě následného okamžitého zrušení v listopadu 2023, neboť to byla sama žalovaná, která dala žalobci výpověď již v srpnu 2023, přičemž na jejím základě pracovní poměr žalobce skončil na konci října 2023. Měla-li žalovaná za to, že tato výpověď je neplatná, nic jí nebránilo v tom podat žalobu na určení neplatnosti takové výpovědi podle § 72 zákoníku práce. K tomu však nedošlo, a proto ani tento argument již nemůže být v jiném řízení relevantní.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, žaloba a účast u jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Ve zbývajícím rozsahu se zástupce žalobce náhrady vzdal.