18 C 68/2026

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Skalkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 542,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 558 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 558 Kč od 24. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 5 984,46 Kč a úrok z prodlení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení podle výroku I., se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 275 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 542,46 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými.

3. Původní věřitel jednal s žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru, nicméně nebylo prokázáno, že by smlouva byla uzavřena, protože doložené znění smlouvy nebylo podepsáno žalovaným (návrh smlouvy o úvěru, kopie občanského průkazu, detaily žádosti). Žalobkyně však prokázala, že na bankovní účet žalovaného bylo zasláno od 17. 9. 2024 do 6. 12. 2024 ve čtyřech platbách celkem 80 494 Kč (potvrzení o platbách a sdělení banky). Žalovaný uhradil na daný dluh celkem 65 936 Kč (interní přehled). Původní věřitel pohledávku postoupil ve prospěch žalobkyně, o čemž byl žalovaný postupitelem vyrozuměn (vyrozumění o postoupení pohledávky, postupní smlouva). Žalovaný byl k plnění vyzýván i právním zástupcem žalobkyně (výzva advokáta a potvrzení o odeslání).

4. Z dalších důkazů soud s ohledem na níže uvedené posouzení nic nezjišťoval. S ohledem na nepřítomnost účastníků při jednání jim soud nemohl poskytnout procesní výzvy a poučení, zejména ohledně prokázání uzavření smlouvy (akceptování návrhu smlouvy) a/nebo případných (dalších) úhrad ze strany žalovaného.

5. Žalobkyně prokázala notifikační úkon postupitele ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 484/2022).

6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Podle konstantní judikatury dovolacího soudu týkající se rozložení důkazního břemene účastníků ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení platí, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání. Na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si směl převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou tedy v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 248/2012, ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1494/2013, či ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 25 Cdo 2744/99, ze dne 5. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5213/2016, a ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3382/2018).

8. Za situace, kdy bylo prokázáno poskytnutí částky 80 494 Kč žalovanému a vrácení 65 936 Kč, lze učinit závěr o důvodnosti části žaloby na základě skutkových tvrzení a doložených listin. Žalobkyně totiž reálně byla ochuzena o částku 14 558 Kč. Tuto částku lze považovat za kvantifikaci, která odpovídá bezdůvodnému obohacení žalovaného, které je povinen žalobkyni vydat (§ 2993 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu žaloba důvodná není, jelikož nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy. Žalobkyni proto nenáleží další tvrzené nároky z titulu smlouvy.

9. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku prodlení dlužníka, zde soud vyšel s ohledem na povahu uplatněného nároku (bezdůvodné obohacení) v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. a § 573 o. z. z toho, že žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou (odeslanou 15. 5. 2025) v přiměřené lhůtě do tří dnů. První den prodlení tak připadá na 24. 5. 2025. Za předcházející období žalobkyni nárok na úrok z prodlení nepřísluší.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 275 Kč, přičemž tato částka představuje 41,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 240 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 542,46 Kč sestávající z částky 3 x 400 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náhradu za doplňující vyjádření soud nepřiznal, protože šlo o doplnění, které mělo být již součástí žaloby. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.