Okresní soud ve Vsetíně · Rozsudek

19 C 113/2021

č. j. 19 C 113/2021-117

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-24 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSVS:2022:19.C.113.2021.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Punčochářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce: -) nemovitosti zapsané u [stát. instituce], pracoviště [obec], na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemek p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům stojící na pozemku p. č. st. [číslo], pozemek [parcelní číslo] – zahrada, tedy nemovitý majetek v hodnotě 4 000 000 Kč, -) [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], v hodnotě 42 100 Kč, -) motocykl [anonymizována dvě slova] [číslo] v hodnotě 109 000 Kč, -) přívěs [anonymizována dvě slova], [registrační značka], v hodnotě 20 800 Kč, -) přívěs [registrační značka] v hodnotě 9 000 Kč, -) sedačka Ikea v hodnotě 1 000 Kč, -) dva kusy křesel Ikea v hodnotě 1 000 Kč, -) konferenční stolek Ikea v hodnotě 300 Kč, -) počítač v hodnotě 800 Kč, -) satelitní přijímač v hodnotě 500 Kč, -) myčka AEG v hodnotě 2 000 Kč, -) lednice Elektrolux v hodnotě 800 Kč, -) mikrovlnná trouba Zanussi v hodnotě 500 Kč, -) střešní box v hodnotě 3 000 Kč, -) nosič kol v hodnotě 3 000 Kč, -) centrála elektřiny v hodnotě 5 000 Kč, -) vybavení dílny a zahradního domku v hodnotě 30 000 Kč, -) účet u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] se zůstatkem 157 566,77 Kč, -) stavební spoření u [anonymizována tři slova] pod číslem spořícího účtu [bankovní účet] s částkou 87 516,81 Kč.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované: -) účet u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] s částkou 60 390,37 Kč, -) účet u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] s částkou ve výši 50 006,52 Kč, -) účet u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] s částkou ve výši 761,92 Kč, -) stavební spoření u [anonymizována tři slova] pod číslem spořícího účtu [bankovní účet] s částkou 112 056,50 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na úplném vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované částku 1 065 334 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 7. 2021 se žalobce domáhá vůči žalované vypořádání zaniklého společného jmění manželů, když manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne 10. 2. 2021. Po rozvodu manželství účastníci dohodu o vypořádání majetku neuzavřeli. Žalobce učinil předmětem vypořádání nemovitý majetek, a to nemovité věci nabyté za trvání manželství v [katastrální uzemí], pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa] a zahrada pozemek parc. [číslo] se všemi příslušenstvími, přičemž ve vztahu k této nemovitosti žalobce tvrdí vnos z výlučných prostředků ve výši 2 100 000 Kč. Dále žalobce předmětem vypořádání učinil movité věci [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], motocykl [anonymizována dvě slova] [číslo], přívěs pro přepravu osobních automobilů [anonymizována dvě slova] a přívěs za osobní automobil [registrační značka], dále movité věci vybavení rodinného domu, vybavení dílny a garáže. Žalobce v řízení zdůraznil další vnosy, a to ve výši 300 000 Kč a 336 000 Kč, které obdržel od rodičů, resp. prarodičů, a v souvislosti s prodejem svého výlučného majetku, kdy celkově takto nabyl částku 1 300 000 Kč, částka 1 000 000 Kč je dosud uložena na účtu vedeném na jméno žalobce a další vnos ve výši 20 000 Kč k zakoupení vozidla [anonymizována dvě slova]. Žalobce, pokud jde způsob o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, navrhl, aby nemovité věci včetně vybavení rodinného domu, garáže a zahradního domku bylo přikázáno do jeho výlučného vlastnictví s tím, že na úplném vypořádání vyplatí žalované finanční částku.

2. Žalovaná v rámci vypořádání zaniklého společného jmění manželů uvedla, že nezpochybňuje vnos žalobce na zakoupení nemovitého majetku ve výši 2 100 000 Kč. Zdůraznila však, že po celou dobu soužití účastníků se také vlastní prací a svým příjem podílela na tvorbě hodnot v zaniklém společném jmění manželů. Odkazovala dále na vnosy ve výši 70 000 Kč jako finanční dary poskytované průběžně rodiči žalované, stejně tak na částku odbytného z pojištění, které bylo vyplaceno žalované před rozvodem manželství účastníků. Pokud jde o způsob vypořádání zaniklého jmění, v průběhu řízení změnila své stanovisko, když nově navrhovala, aby nemovitý majetek byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví s tím, že vypořádací podíl vyplatí žalobci. Finanční prostředky pro účely vypořádání má zajištěny případnou zápůjčkou. Své stanovisko, pokud jde o vlastnictví nemovitého majetku, zdůvodnila zejména zájmem nezletilých dětí, které v předmětné nemovitosti řadu let žili a mají k ní citovou vazbu. V současné době s ohledem na rozpad manželství účastníků synové účastníků žijí ve společné domácnosti s žalovanou. Žalovaná předmětem vypořádání učinila také finanční prostředky na účtech bank a [anonymizována tři slova] vedené na jméno žalobce i žalované. Zpochybnila prodeje vozidel učiněné žalobcem v posledních letech manželství, když komunikace mezi účastníky nefungovala, proto namítá relativní neplatnost kupních smluv.

3. V průběhu řízení účastníci vyloučili některé označené movité věci z vypořádání SJM, když se shodli na tom, že uvedené věci buď již neexistují nebo jsou bezcenné, případně do SJM vůbec nespadají (psací stůl, 4 ks židlí, policová stěna, skříňky, videorekordér, televize, jídelní stůl, vozidlo [anonymizováno] ve vlastnictví otce žalobce). Dále se účastníci výslovně shodli na hodnotě zbývajících movitých věcí takto: sedačka Ikea 1 000 Kč, křesla 2ks Ikea 1 000 Kč, konferenční stolek Ikea 300 Kč, počítač 800 Kč, satelitní přijímač 500 Kč, myčka AEG 2 000 Kč, lednice Elektrolux 800 Kč, mikrovlnná trouba Zanussi 500 Kč, střešní box 3 000 Kč, nosič na kola 3 000 Kč, centrála na elektřinu 5 000 Kč, vybavení dílny včetně zahradního domku 30 000 Kč. Výslovně dále učinili nesporným hodnotu nemovitého majetku v rámci vypořádání zaniklého společného jmění manželů, a to v částce 4 000 000 Kč.

4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníky zná, žalovanou blíže asi 6-7 let. Má k dispozici volné finanční prostředky, a proto nabídla žalované, že jí poskytne částku do výše 4 000 000 Kč pro účely vypořádání zaniklého společného jmění manželů. V tomto směru sepsali i předběžnou smlouvu o poskytnutí finančních prostředků a domluvili se na úroku 1,8 %. Kávovar zakoupili s manželem žalované k jejím 45. narozeninám a sušička byla dar od třetích osob přímo žalované.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že je otcem žalobce. Manželům dávali dárky běžně k Vánocům. Pokud jde o finanční prostředky, poskytl žalobci částku 20 000 Kč na zakoupení vozidla [anonymizováno], protože žalobce se zabývá motosportem. Po úmrtí matky jeho manželky obdržel žalobce částku 336 000 Kč.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matky žalobce bylo zjištěno, že žalobci poskytovali finanční prostředky především její rodiče v souvislosti s nákupem domu. Dali mu částku 2 100 000 Kč a poté obdržel ještě částku 336 000 Kč jako vypořádání z dědictví.

7. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], rozvedeno pravomocně ke dni [datum] rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací].

8. Účastníci za trvání manželství zakoupili dne 3. 12. 2006 nemovitosti v [katastrální uzemí], a to pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa] a zahrada parc. [číslo] za celkovou částku 2 500 000 Kč. Žalobce doložil odborné vyjádření [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, který ohodnotil cenu nemovitostí k datu 9. 11. 2020 částkou 4 000 000 Kč.

9. Žalobce do spisu založil znalecké posudky na ohodnocení motorových vozidel a přívěsů.

10. Ze smlouvy ze dne 19. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobce prodal vozidlo [anonymizována dvě slova] za částku 450 000 Kč. Z kupní smlouvy ze dne 30. 10. 2020 soud zjistil, že žalobce prodal vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] červené barvy za částku 50 000 Kč. Ze smlouvy ze dne 22. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prodal vozidlo [anonymizována dvě slova] za částku 399 000 Kč. Z kupní smlouvy ze dne 22. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobce zakoupil motocykl [anonymizována dvě slova] [číslo] za částku 150 000 Kč. Z kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný zakoupil vozidlo [anonymizována dvě slova] z roku 1996 za částku 52 000 Kč.

11. Ze smlouvy o budoucím převodu družstevního podílu k bytovému družstvu bylo zjištěno, že žalobce prodal svůj družstevní podíl v bytovém družstvu za částku 1 300 000 Kč dne 10. 6. 2014 Částku pak uložil na č. účtu [bankovní účet] dne 5. 8. 2014.

12. Ze zprávy [právnická osoba], bylo zjištěno, že na jméno žalobce je veden účet [číslo] se zůstatkem ke dni 10. 2. 2021 ve výši 1 000 659,46 Kč, dále účet [číslo] se zůstatkem k témuž datu 157 566,77 Kč a na jméno žalované účet [číslo] se zůstatkem k uvedenému datu 60 390,37 Kč. Z výpisu [právnická osoba], k účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobce uložil na tento účet částku 336 000 Kč dne 10. 12. 2012. Z výpisu účtu [právnická osoba], k účtu č. [bankovní účet] na jméno žalobce je dne 2. 5. 2019 bez bližšího určení uvedený vklad hotovosti 600 000 Kč a dne 25. 5. 2020 vklad v hotovosti bez bližšího určení 240 000 Kč.

13. Ze zprávy [právnická osoba], bylo zjištěno, že na jméno žalované je veden účet číslo [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 10. 2. 2021 ve výši 50 006,52 Kč a účet číslo [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 10. 2. 2021 ve výši 761,92 Kč.

14. Ze zprávy [anonymizována tři slova] bylo zjištěno, že na jméno žalobce je vedeno stavební spoření č. [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 10. 2. 2021 ve výši 87 516,81 Kč. Na jméno žalované je pak veden spořící stavební účet [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 10. 2. 2021 ve výši 112 056,50 Kč.

15. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že dne 1. 1. 2013 bylo žalované vyplaceno z pojistné smlouvy odbytné ve výši 42 127 Kč na účet [číslo] [bankovní účet] (pozn. soudu: účet vedený na jméno žalobce). Pojistné na tuto pojistnou smlouvu bylo mimo jiné hrazeno i z účtu na jméno žalobce [anonymizováno] [bankovní účet].

16. Žalobce do spisu doložil zprávu OSPOD Rožnov pod Radhoštěm ze dne 28. 12. 2012 s odkazem na tehdy uváděné sdělení, kdy nezletilý [jméno] popisoval, že se v domě u otce necítí dobře, přestože tam vyrostl, následně však nezletilý uvádí, že neví, co má od otce čekat, je výbušný, občas se otce [jméno] přímo bojí.

17. Na základě shora provedeného dokazování má soud skutkový stav ve věci prokázaný. Další důkazy proto neprováděl.

18. Podle ustanovení § 742 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

19. Podle ustanovení § 740 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

20. Na základě provedeného dokazování má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. K tomuto dni zaniklo společné jmění manželů účastníků, které se však v mezidobí nepodařilo účastníkům vyřešit dohodou.

21. Soud má v řízení také prokázán rozsah zaniklého společného jmění manželů. Aktiva zaniklého společného jmění manželů tvoří nemovitý majetek, a to pozemek parc. č. stavební [číslo], jehož součástí je dům [adresa], a zahrada parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], včetně veškerých součástí a příslušenství, tedy včetně garáže, zahradního domku, výsadby zahrady apod. Účastníci se v průběhu řízení shodli výslovně na ceně nemovitého majetku včetně veškerého příslušenství, a to v částce 4 000 000 Kč, přičemž vycházeli ze znaleckého posudku znalce [příjmení], který byl vypracován v roce 2020. Dále aktiva zaniklého společného jmění účastníků tvoří movitý majetek, když na ceně jednotlivých položek se účastníci v průběhu řízení taktéž výslovně shodli. Jedná se o [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], v hodnotě 42 100 Kč, motocykl [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] v hodnotě 109 000 Kč, přívěs [anonymizována dvě slova], [registrační značka], v hodnotě 20 800 Kč a přívěs [registrační značka] v hodnotě 9 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že původně označené vozidlo [značka automobilu] bílé barvy nespadá do zaniklého společného jmění manželů účastníků, když je ve vlastnictví otce žalobce, který, jak v řízení bylo taktéž prokázáno, hradil jeho kupní cenu. Pokud jde o námitku žalované strany rozporující prodej motocyklu [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], tedy námitku relativní neplatnosti uvedených smluv, pak v tomto směru soud dospěl k závěru, že všechny tyto položky byly prodány před rozvodem manželství a nebylo prokázáno, že by finanční prostředky získané z prodeje těchto movitých věcí žalobce využil výlučně pro své potřeby. Z předložených kupních smluv a následných dokladů a výpisů z účtů bylo zjištěno, že částky získané z prodeje těchto movitých položek byly spotřebovány za trvání manželství účastníků na běžné potřeby, když opak v řízení prokázán nebyl. Pokud jde o další položky movitostí, jedná se o sedačku Ikea v hodnotě 1 000 Kč, dvě křesla značky Ikea v hodnotě 1 000 Kč, konferenční stolek v hodnotě 300 Kč, počítač v hodnotě 800 Kč, satelitní přijímač v hodnotě 500 Kč, myčka značky AEG v hodnotě 2 000 Kč, lednice Electrolux v hodnotě 800 Kč, mikrovlnná trouba Zanussi v hodnotě 500 Kč, střešní box v hodnotě 3 000 Kč, nosič kol v hodnotě 3 000 Kč, centrála elektřiny v hodnotě 5 000 Kč a kompletní vybavení dílny a zahradního domku v hodnotě 30 000 Kč. Veškerý tento movitý majetek zůstal po rozvodu manželství v rodinném domě účastníků, v němž bydlí žalobce, shora uvedené věci jsou tedy v držení žalobce. Aktiva zaniklého společného jmění manželů účastníků dále tvoří finanční prostředky na účtech žalobce a žalované včetně stavebního spoření, a to ve výši ke dni 10. 2. 2021. Jedná se o částku 157 566,77 Kč na účtu žalobce u [právnická osoba], číslo účtu [anonymizováno] [bankovní účet], částku 60 390,37 Kč na účtu žalované u [právnická osoba], číslo účtu [anonymizováno] [bankovní účet], částku 50 006,52 Kč na účtu žalované u [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet] a částku 761,92 Kč na účtu žalované u [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet] a dále částku ve výši 87 516,81 Kč na účtu stavebního spoření u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] číslo účtu [bankovní účet] na jméno žalobce a částku 112 056,50 Kč u téže stavební spořitelny číslo účtu [bankovní účet] na jméno žalované. Pokud jde o částku 1 000 000 Kč na účtu žalobce u [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet], jedná se o výlučné prostředky žalobce, které obdržel na základě kupní smlouvy o prodeji svého výlučného majetku. Tato částka do vypořádání společného jmění manželů nespadá. Účastníci zahrnuli do vypořádání tvrzené vnosy. Pokud jde o vnosy tvrzené stranou žalobce, soud má v řízení prokázánu částku 2 100 000 Kč. Tuto částku žalovaná nerozporuje a tato byla použita při zakoupení nemovitého majetku v roce 2006. Soud nepřistoupil k valorizaci uvedeného vnosu žalobce ve smyslu ustanovení § 742 občanského zákoníku, když považuje za zcela zásadní, že nemovitosti byly zakoupeny již v roce 2006 za částku 2 500 000 Kč. Žalovaná v řízení souhlasila s hodnotou nemovitého majetku v částce 4 000 000 Kč, s odkazem na žalobcem předložené ocenění nemovitostí z roku 2020. Soudu je z úřední činnosti známo, že od roku 2006, stejně tak od roku 2020, se cenová hladina nemovitostí výrazně zvýšila. Částka 4 000 000 Kč se tak blíží spíše ceně při zakoupení nemovitostí v roce 2006, tedy před 16 lety, než současné tržní ceně. Za této situace soud vycházel z čisté hodnoty vnosu 2 100 000 Kč, když tento způsob vypořádání s ohledem na shora uvedené považuje za spravedlivé. Dále má soud prokázán vnos žalobce ve výši 20 000 Kč související se zakoupením vozidla [anonymizováno], když se jedná o dar jeho otce. Pokud jde o další tvrzené vnosy stranou žalující ve výši 336 000 Kč a 300 000 Kč, soud v tomto směru poučil žalobce, aby prokázal, jak bylo s těmito tvrzenými částkami za trvání manželství naloženo. Částka 300 000 Kč představuje zbývající část kupní ceny za prodej výlučného majetku žalobce, částka 336 000 Kč pak částku, kterou žalobce, jak je v řízení prokázáno výslechem rodičů žalobce, obdržel po úmrtí babičky. Na základě provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že tyto částky, které byly uloženy na účet žalobce u [právnická osoba], číslo účtu [anonymizováno] [bankovní účet], byly v průběhu trvání manželství spotřebovány, když v řízení nebyl prokázán žalobcem opak. Byly tedy použity na běžné potřeby domácnosti, když, jak je prokázáno, částku 336 000 Kč obdržel žalobce v prosinci 2012 a částku 300 000 Kč v roce 2014, kdy účastníci ještě žili ve společné domácnosti. Tyto částky proto soud při vypořádání zaniklého společného jmění jako výlučný vnos žalobce nezapočítává. Pokud pak jde o tvrzený vnos stranou žalovanou, tedy částku 70 000 Kč, která měla být dary rodičů žalované do společné domácnosti účastníků, v tomto směru žalovaná neprokázala ničeho, tedy existenci jednotlivých položek ani způsob, jak s nimi bylo naloženo. Pokud pak jde o částku odbytného z pojistného vedeného na jméno žalované ve výši 41 756 Kč, v řízení bylo prokázáno, že tato částka byla vyplacena žalované, a to na účet žalobce v roce 2012. Pojistné bylo v průběhu trvání pojistné smlouvy placeno i z účtu žalobce. Nejedná se tedy o výlučný majetek žalované, proto ani tato částka nebyla v rámci vypořádání započítána. Pasiva ke dni zániku manželství společné jmění účastníků prokazatelně žádné neobsahovalo. Pokud jde o vlastní způsob vypořádání, žalobce navrhoval, aby byl jeho osobě přikázán nemovitý majetek, movité věci sloužící k užívání nemovitého majetku a předmětná motorová vozidla (a přívěsy). Žalovaná s tímto způsobem vypořádání v době podání návrhu souhlasila, následně v průběhu řízení změnila návrh s tím, že se domáhala, aby nemovitý majetek byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví. Změnu návrhu odůvodnila potřebami dětí účastníků, jejich citovou vazbou k předmětnému domu. Soud při rozhodování o způsobu vypořádání přihlédl nejen k preferencím obou stran řízení, ale také k reálným možnostem vyplacení vypořádacího podílu. Pokud jde o jeho vyčíslení, soud tedy vycházel ze zjištěných aktiv, která celkově činí 4 697 098,89 Kč. Po odečtení vnosu žalobce ve výši 2 120 000 Kč, aktiva čistá představují částku 2 577 098,89 Kč. Při pravidlech vypořádání dle ustanovení § 742 občanského zákoníku náleží každému z účastníků aktiva v hodnotě 1 288 549,45 Kč. Za situace, kdy soud dále přikáže každému z účastníků finanční prostředky na účtech a stavebním spoření tak, jak jsou vedeny na jejich jména, náleží žalované z titulu aktiv zahrnujících finanční prostředky na účtech shora uvedených a stavebním spoření částka 223 215,31 Kč. Vypořádací podíl tedy v takovém případě činí částku 1 065 334 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce má k dispozici své výlučné finanční prostředky v hodnotě 1 000 000 Kč a další finanční prostředky na účtech, nevznikne žalobci žádný problém vyplatit tuto částku žalované v rámci vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění manželů. Naopak v případě, že by žalovaná měla v případě přikázání nemovitého majetku do jejího výlučného vlastnictví uhradit žalovanému vypořádací podíl, byl by tento v částce podstatně vyšší. Žalobci náleží aktiva, tedy movitý majetek, částky na účtech a stavebním spoření v hodnotě 473 883,58 Kč. Vypořádací podíl by tedy činil 814 665,87 Kč, který je však nutné navýšit o prokazatelné vnosy žalobce 2 120 000 Kč, tedy celkem by vypořádací podíl v takovém případě činil 2 934 665,87 Kč, tedy částka prakticky ve výši 3 000 000 Kč. V řízení je prokázáno, že tuto částku žalovaná k dispozici nemá a ačkoliv má uzavřenou předběžně smlouvu o zápůjčce se svědkyní [příjmení], jedná se o velmi vysokou částku, která by nepřiměřeně žalovanou zatížila v rámci splácení, nadto by byla zcela narušena proporcionalita vlastního vypořádání mezi účastníky.

22. S ohledem na vše shora uvedené soud provedl vypořádání zaniklého společného jmění manželů, když mimo jiné vycházel zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2220/2018 a přikázal nemovitý majetek a ve výrokové části rozsudku označený movitý majetek do výlučného vlastnictví žalobce včetně finančních prostředků na účtech a stavební spoření vedeného na jméno žalobce, žalované pak finanční prostředky a stavební spoření vedené na jméno žalované s tím, že zavázal žalobce, aby žalované na úplném vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění vyplatil částku 1 065 334 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

23. Pokud jde o náklady řízení, obě strany řízení požadovaly právo na náhradu nákladů v souvislosti s právním zastoupením. Soud však dospěl k závěru, že ani jedna ze stran nemá převažující úspěch ve věci. Pokud jde o způsob vypořádání, soud sice vyhověl žalobci, nicméně stanovil jiný vypořádací podíl, než který navrhoval v průběhu řízení. Za situace, kdy každý z účastníků získá přesně polovinu majetku ze zaniklého společného jmění manželů, nelze ani hovořit o převažujícím úspěchu ve vztahu k nabytým majetkovým hodnotám a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ani u jedné ze stran nelze hovořit o procesním úspěchu ve věci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.