19 C 155/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Punčochářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné rozvedené manželky

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen přispívat žalobkyni na výživu rozvedené manželky částkou 1 000 Kč měsíčně od právní moci rozhodnutí soudu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Stát Česká republika nemá vůči žalovanému nárok na úhradu soudního poplatku ve věci.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2021 se žalobkyně domáhá proti žalovanému přiznání výživného rozvedené manželky v částce 1 000 Kč měsíčně od právní moci rozsudku v předmětné věci, kdy tvrdí, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 23. 8. 2018. Žalobkyně je nezaměstnaná, je vedená na úřadu práce, pobírá dávky sociální pomoci v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí, jiné příjmy nemá. Využívá sociálních služeb Charity ve [obec], přespává v noclehárně, využívá denní centrum. Nevlastní žádný nemovitý ani movitý majetek. Nemá trvale kde bydlet. Naposledy byla v pracovním poměru v roce 2018. Má za to, že její bývalý manžel žalovaný se zdržuje v obci [obec], je také bez zaměstnání, neví, zda má nějaký příjem. O jeho majetkových poměrech jí není ničeho známo.

2. Žalobkyně na podané žalobě v celém rozsahu trvala. Doplnila, že pobírá hmotnou pomoc v nouzi ve stravenkách ve výši 1 400 Kč měsíčně a zbývající částku 2 490 Kč. Přebývá v noclehárně. Má za to, že žalovaný jí je schopen platit nějakou částku, protože v tomto směru by mu mohla vypomoct jeho matka.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Poukázal na skutečnost, že žalobkyně od rozvodu manželství nebyla nikde zaměstnána, ačkoli jí v tom nic nebrání. Sám není schopen jí přispívat, neboť je nezaměstnaný, občas si přivydělává brigádní prací, ale stálý příjem nemá. Bez finanční výpomoci matky, která je ve starobním důchodu, by si nebyl schopen zajistit ani nejnutnější potřeby. Bydlí společně s matkou, která hradí běžné platby jako nákupy potravin, platbu za elektřinu a vodu. Pokud on sám má nějaký přivýdělek, tak jí něco uhradí.

4. Z listinných důkazů obsažených ve spise bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 23. 8. 2018, č. j. 17 C 106/2018-7, který nabyl právní moci 23. 8. 2018. Žalobkyně podávala již jednou návrh na určení výživného rozvedené manželky, a to návrhem podaným dne 3. 12. 2019, věc byla vedena pod sp. zn. 19 C 264/2019 u podepsaného soudu, přičemž pro zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno pravomocně ke dni 29. 5. 2020. Žalobkyně dále předložila potvrzení o využívání noclehárny v období roku 2019, 2020 a 2021 (zimní měsíce), seznam vyplácených dávek v hmotné nouzi, z nichž je zřejmé, že pobírá dávky hmotné nouze a z potvrzení úřadu práce, že je od 27. 11. 2019 dosud vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti jí nebyla poskytována, přičemž jak je dále zřejmé, je v evidenci uchazečů o zaměstnání dlouhodobě, a to od roku 1994 s krátkými přestávkami. Žalobkyně využívá denní centrum, které je určeno pro lidi bez domova a které je provozováno Charitou [obec].

5. Podle ustanovení § 760 odst. 1 občanského zákoníku není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

6. Soud návrh žalobkyně posoudil ve smyslu shora citovaného ustanovení § 760 odst. 1 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela nedůvodný. V řízení nebylo žádným způsobem prokázáno, že by žalobkyně nebyla schopna sama se živit. Skutečnost, že je vedena na úřadu práce, není zaměstnána a je odkázána toliko na sociální dávky, nemá žádný původ v manželství ani v souvislosti s ním. Jak vyplývá se sjetiny úřadu práce, žalobkyně byla vedena na úřadu práce s přestávkami již od roku 1994, přičemž v současné době od roku 2019 je bez pracovního zařazeni dosud. Nadto je v řízení prokázáno, že taktéž žalovaný je bez stabilního příjmu, fakticky žije a zajišťuje své potřeby díky své matce, která je již ve starobním důchodu, který pobírá. Ani žalobkyně, ani žalovaný nemají žádný majetek, žádný stabilní příjem, nejsou tak v žádném směru naplněny podmínky ustanovení § 760 občanského zákoníku a soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, když žalobkyni nevznikl vůbec nárok na výživné rozvedeného manžela, nadto v požadované výši 1 000 Kč měsíčně.

7. Procesně úspěšný žalovaný nepožadoval ničeho na nákladech řízení. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

8. Žalobkyně byla při podání žaloby osvobozena od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích. Vzhledem k tomu, že ve věci nemá úspěch, nepřechází poplatková povinnost na žalovaného a stát Česká republika tak nemá nárok na úhradu za soudní poplatek v této věci tak, jak je stanoveno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.