19 C 157/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Punčochářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti bezplatně odstranit vady věci

I. Žalovaný je povinen bezplatně opravit vady jednotky [číslo] způsob využití: byt, vymezené podle občanského zákoníku v pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], bytový dům, a která zahrnuje podíl o velikosti [číslo] na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], a to: -) vadu zvukové izolace stěn mezi bytovou jednotkou [číslo] společnými prostory budovy [adresa] spočívající v nesplnění závazných požadavků právních předpisů pro vzduchovou neprůzvučnost stěn, a to tak, aby hodnoty vzduchové neprůzvučnosti stěn mezi bytovou jednotkou [číslo] společnými prostorami v budově [adresa] splňovaly po opravě provedené žalovaným požadavky pro vzduchovou neprůzvučnost stanovené pro konstrukce oddělující obytné místnosti bytu od společných prostor domu v ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky z února 2010 ve znění platném k 15. 8. 2017, -) vadu zvukové izolace podlah v 1. nadzemním podlaží budovy [adresa] spočívající v nesplnění závazných požadavků právních předpisů pro kročejovou neprůzvučnost stavebních konstrukcí v 1. nadzemním podlaží budovy [adresa] mezi bytovou jednotkou [číslo] společnými prostorami budovy [adresa], a to tak, aby hodnoty kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí v 1. nadzemním podlaží budovy [adresa] mezi bytovou jednotkou [číslo] společnými prostorami budovy [adresa] splňovaly po opravě provedené žalovaným požadavky pro kročejovou neprůzvučnost stanovené pro konstrukce oddělující obytné místnosti bytu od společných prostor domu v ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky z února 2010 ve znění platném k 15. 8. 2017, to vše do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 335 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 800 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 48 547,80 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně na nákladech znalečného částku 52 043 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2020 se žalobce domáhá bezplatné opravy bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec], a to opravy vady zvukové izolace stěn mezi bytovou jednotkou a společnými prostorami budovy a vadu zvukové izolace podlah v 1. nadzemním podlaží ve vztahu k bytové jednotce [číslo] a společným prostorám budovy domu [adresa]. Dále se domáhá úhrady částky 18 135 Kč, když částku 16 335 Kč uhradil [právnická osoba] s. r. o. za měření zvukové izolace v předmětné bytové jednotce a vyhotovení protokolu o zkoušce a částky 1 800 Kč za právní zastoupení – služby právního zástupce ve výši 1 500 Kč a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč za provedenou reklamaci ze dne 16. 3. 2020. Svůj žalobní nárok žalobce upravil změnou žaloby ze dne 21. 11. 2022, kdy blíže specifikoval vady zvukové izolace vzhledem v mezidobí provedenému dokazování a pro případ neodstranitelnosti opravy navrhl eventuální petit, na základě něhož by žalovaný byl zavázán uhradit žalobci částku 350 000 Kč, jako slevu z kupní ceny. O této změně žaloby soud rozhodl usnesením ze dne 29. 11. 2022 č. j. [číslo jednací]. Žalobce tvrdí, že na základě kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2017 se stal vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec]. Prodávajícím předmětné bytové jednotky byl žalovaný. Při uzavření kupní smlouvy nebyl žalobce upozorněn na žádnou faktickou ani právní vadu předmětné bytové jednotky. V kupní smlouvě byla sjednána záruční doba v délce 36 měsíců od předání a převzetí bytové jednotky. Žalobce u žalovaného reklamoval zvukovou izolaci předmětné bytové jednotky. V listopadu 2019 si za tímto účelem nechal provést měření zvukové izolace zkušební laboratoří [anonymizována dvě slova] akreditovanou Českým institutem pro akreditaci o. p. s., která vypracovala protokol o zkoušce ze dne 25. 11. 2019. Ze zkoušky vyplývá, že normy na zvukovou izolaci, které vyplývají z vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění novel, a jsou blíže upraveny normou ČSN 73 0532, bytová jednotka nesplňuje. Stěna mezi bytem a zádveřím s chodbou domu a zvuková izolace podlahy 1. nadzemního podlaží domu neodpovídají, pokud jde o zvukovou izolaci, požadavkům vyplývajícím z právní úpravy. Žalobce písemně vadu reklamoval dne 16. 3. 2020 jako vadu skrytou předmětné bytové jednotky a vyzval žalovaného jako prodávajícího, aby předmětnou vadu jednotky odstranil. Na uvedenou reklamaci nebylo žádným způsobem žalovanou stranou reagováno, proto žalobce opětovně vyzval žalovaného dne 14. 5. 2020 přípisem, který byl doručen žalovanému 18. 5. 2020, přičemž tuto výzvu ve vztahu k žalovanému koncipoval již jako předžalobní upomínku. Žalovaný však vadu neodstranil.

2. Žalobce na podané žalobě v celém rozsahu trval. Zdůraznil skutečnost, že uvedená skrytá vada bytové jednotky, kterou zakoupil od žalovaného, je vadou odstranitelnou, a to jak po stránce technické, tak po stránce právní. Přes opakované výzvy a urgence ze strany žalobce žalovaný nečinil žádný úkon k tomu, aby vadu odstranil. Naopak snažil se odpovědnosti zprostit. Nejprve tvrdil, že se nejedná o vadu, následně, že vada není vytknuta včas, dále že vadu nelze technicky odstranit a konečně tvrdil, že vada není odstranitelná z právních důvodů. Poukazoval přitom na skutečnost, že k zásahu do společných prostor je potřeba souhlasu Společenství vlastníků jednotek předmětného bytového domu, který dán není. V tomto směru žalobce poukazuje především na jednání žalovaného, který v předmětném bytovém domě sám vlastní podíl a je tedy členem Společenství vlastníků jednotek. Na rozdíl od ostatních spoluvlastníků však nedal souhlas s odstraněním vady. Účelový přístup žalovaného by proto neměl požívat právní ochrany. Vada, kterou žalobce vytkl, je vadou podstatnou, ohrožuje zdraví žalobce i jeho spolužijící nezletilé dcery. S ohledem na dispozici bytové jednotky jde především o ohrožení klidného spánku, když v místě s nejvyšší mírou porušení protihlukových norem je umístěna právě ložnice dvoupokojového bytu.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V prvé řadě tvrdil, že se nejedná o vadu bytové jednotky a tvrdil, že odchylky od technických norem jsou přípustné. K užívání bytové jednotky byl vydán kolaudační souhlas a při kontrolní prohlídce stavby nebyly shledány závady bránící bezpečnému užívání bytových jednotek, ani rozpor se závaznými stanovisky dotčených orgánů, když ke kolaudaci se souhlasně vyjádřila též Krajská hygienická stanice Zlínského kraje. Měření [právnická osoba], na které odkázal žalobce, nebyl přítomen, nemohl se k věci vyjádřit, proto navrhl, aby soud sám nechal ve věci vypracovat znalecký posudek. V průběhu řízení dále namítal, že vada nebyla vytknuta řádně a včas. Potvrdil, že žalobce uplatnil vadu v prosinci 2017, tedy po uplynutí čtyř měsíců, což považuje za uplatnění vady nikoli bez zbytečného odkladu. Následně žalovaný namítal, že předmětná vada není technicky odstranitelná a poukazoval na další vypracované akustické zkoušky, které si nechala žalovaná strana vypracovat ve zkušební laboratoři. Po provedení dalšího dokazování ve věci posudkem zpracovaným znalcem ustanoveným soudem namítala žalovaná strana, že s ohledem na skutečnost, kdy odstranění vady zasáhne do společných prostor předmětného bytového domu a nebyl dán souhlas všech vlastníků bytových jednotek v souladu se stanovami Společenství vlastníků jednotek, je v důsledku této skutečnosti tvrzená vada vadou neodstranitelnou. Žalovaný navrhoval žalobci možnost odstoupení od smlouvy. Žalobce by vrátil předmětnou bytovou jednotku žalovanému a ten by mu vyplatil tehdy zaplacenou kupní cenu. Pokud jde o navržený eventuální petit, navrhoval slevu z kupní ceny v maximální výši 165 000 Kč. Žalovaný závěrem navrhl v celém rozsahu zamítnutí žaloby, včetně žalobního návrhu in eventum.

4. Žalobce jako účastník řízení uvedl, že když se nastěhoval s dcerou do předmětné bytové jednotky, okolní bytové jednotky už byly obydlené a sousedé si ztěžovali na hluk. Zástupce žalovaného mu sdělil, že až se zabydlí všechny byty, dojde k tzv. tříštění zvuku. Pokud jde o vstupní dveře, vzhledem k tomu, že pracuje ve stavebnictví, začal sám věc řešit, nakonec se domluvili i se sousedy a vstupní dveře byly vyměněny u všech bytových jednotek v srpnu 2018. Pokud jde o zvuky, které jsou slyšet v ložnici, jedná se o zvuky opravdu silné, jakýkoliv průchod hlavními dveřmi a zádveřím, je ránou, stejně tak osoby s podpadky nebo návrat některých obyvatel domu po noční směně způsobuje, že v ložnici je slyšet každý zvuk velmi rušivě.

5. Z kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaný jako prodávající prodal žalobci jako kupujícímu bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [obec], včetně podílu o velikosti 592/9577 na společných částech nemovitosti, a to za částku 1 685 188 Kč. V bodě IV. bod 9 je mezi stranami sjednána záruční doba v rozsahu 36 měsíců ode dne předání a převzetí předmětu převodu. Součástí smlouvy je přílohová část, a to půdorys celého bytového domu včetně půdorysu 1. podlaží a samotné bytové jednotky [číslo] z nějž je zřejmé, že bytová jednotka [číslo] se nachází v těsné blízkosti hlavních vstupních dveří a druhých dveří zádveří společné chodby bytového domu, k níž přiléhá pokoj užívaný jako ložnice (obývací pokoj je vzdálenější shodně jako kuchyně, koupelna, WC a chodba). Z přílohy č. 4 pak vyplývá mimo jiné, že vstupní dveře jsou označeny jako protipožární s odolností 15 DP3 EW, bezpečnostním štítkem a kukátkem. Bytová jednotka byla předána dle protokolu o předání 29. 8. 2017.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec], včetně podílu na společných částech nemovitosti, a to na základě kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2017.

7. Bytová jednotka [číslo] v [obec] byla schválena k užívání na základě kolaudačního souhlasu Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm, odboru výstavby a územního plánování ze dne 3. 8. 2017, jak vyplývá z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby č. [spisová značka] 2017 Krajská hygienická stanice Zlínského kraje vydala závazné stanovisko k bytové jednotce [číslo] dne 1. 8. 2017 s tím, že souhlasí s vydáním kolaudačního souhlasu.

8. Ze zprávy Krajské hygienické stanice Zlínského kraje ze dne 26. 2. 2021 soud zjistil, že ve věci kolaudačního souhlasu k předmětné bytové jednotce bylo vydáno souhlasné stanovisko. Pokud se týká posouzení stran požadavků na zvukovou izolaci, z právních předpisů Krajské hygienické stanici nevyplývá v tomto směru žádné oprávnění. Pokud jde o vyhlášku o technických požadavcích na stavby z hlediska zvukové izolace, jestliže vzduchová neprůzvučnost a kročejová neprůzvučnost splňují minimální požadavky dané normovými hodnotami, které jsou stanoveny ČSN 73 0532, tak konstrukce musí tyto požadavky naplňovat. Souvrství stropní konstrukce se pak posuzuje komplexně. Tyto technické požadavky na stavbě by však měl především zkoumat příslušný stavební úřad.

9. Ze sdělení k podnětu k provedení přezkumného řízení Krajským úřadem Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 21. 3. 2018 KÚSP [číslo] [rok] [anonymizováno] bylo zjištěno mimo jiné, že žalobce žádal o přezkoumání kolaudačního souhlasu k užívání bytové jednotky ve vztahu k porušení ČSN norem a předpisů o ochraně před hlukem. Správní orgán poukázal na to, že stavební úřad po závěrečné kontrolní prohlídce stavby dne 16. 6. 2015 povolil kolaudačním souhlasem užívání stavby, když dle protokolu ze dne 16. 6. 2015 neshledal žádné nedostatky týkající se požadavků na zvukovou izolaci, stejně jako orgán o ochraně veřejného zdraví Krajská hygienická stanice. Proto krajský úřad neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení.

10. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem s žalovaným vyplývá, že dne 18. 12. 2017 reklamoval žalobce akustické vlastnosti bytové jednotky [číslo] v domě [adresa]. Ve zprávě výslovně uvedl, že reklamuje provedení akustických vlastností bytové jednotky dle normy ČSN 73 0532 s odkazem na vyhlášku č. 268/2009 Sb., když do bytové jednotky pronikají rušivé zvuky od sousedů, hlavně z chodby přes vstupní dveře a přes strop, jde slyšet běžná chůze, z horních bytů splachování, průtoky vody a slovní komunikace. Dále ve zprávě uvádí, že dle konzultace s ČOI [obec] a zkušební laboratoří mu bylo sděleno, že takovéto zvuky by pronikat do bytové jednotky neměly a že je otázkou, zda byla dodržena vzduchová a kročejová neprůzvučnost dle závazné normy. Proto žádá protokolární doložení naplnění normy ČSN 73 0532. Zároveň požaduje fyzické změření a doložení skutečných hodnot hlučnosti. Ve zprávě nadto žalobce reklamuje i vstupní dveře do bytové jednotky, které nesplňují protihlukové normy.

11. Žalovaný reagoval dne 18. ledna 2018 s tím, že pokud jde o vstupní dveře do všech bytů, tuto reklamaci uznává a bude řešena výměnou dveří ve všech bytech v bytovém domě. Pokud jde o další část reklamace, k ní se vyjádří až následně.

12. Ze zprávy z 22. 2. 2018 pak vyplývá, že pokud jde o nedostatečnou akustickou průzvučnost vchodových dveří, provede jejich výměnu u všech bytů v bytových jednotkách domu do dvou měsíců. Pokud jde o ostatní akustické vlastnosti, prohlašuje, že bytový dům byl postaven podle projektové dokumentace, přičemž [právnická osoba] s. r. o., která stavbu prováděla, tuto prováděla ve shodě s projektovou dokumentací a použila materiály navržené projektantem a proto reklamaci neuznává.

13. Z protokolu o zkoušce o měření zvukové izolace z listopadu 2019 zpracované [právnická osoba] s. r. o. soud zjistil, že toto měření a výsledná zpráva byla zpracována na základě objednávky žalobce. Protokol o zkoušce zahrnuje výčet zkušebního zařízení, popis zkoušky, jednotlivá měření s výsledkem. Ze závěru vyplývá, že nejsou naplněny požadavky zvukové izolace konstrukcí budovy bytového domu dle normy ČSN 73 0532, a to v místech mezi stěnou pokoje bytu žalobce a chodbou a podlahou 1. nadzemního podlaží. Z faktury [právnická osoba] vyplývá, že za zpracování měření zvukové izolace a vypracování zprávy vyúčtovali žalobci částku v celkové výši 16 335 Kč.

14. E-mailem ze dne 6. ledna 2020 zasílal žalobce žalovanému protokol o zkoušce měření s tím, že nechal toto provést a u dvou z nich nebyly splněny požadavky norem. Vyzývá žalovanou stranu k jednání.

15. Žalobce přípisem ze dne 16. 3. 2020, který je dle podacího lístku zaslán téhož dne žalovanému, žalobce uplatnil reklamaci vady vzduchové neprůzvučnosti stěn a kročejové neprůzvučnosti podlah s odkazem na měření [právnická osoba] s. r. o. s tím, že tuto vadu reklamoval již dříve jako nedostatečnou zvukovou izolaci. Vadu detailně popisuje s odkazem na provedené šetření o zkoušce zvukové průzvučnosti a pokud jde o způsob odstranění vady, vyzývá žalovaného k odstranění tak, aby závazné požadavky na zvukovou izolaci byly po opravě naplněny, a to ve lhůtě jednoho měsíce od doručení přípisu. Žalobce opakovaně reklamoval vadu přípisem ze dne 14. 5. 2020, jak také dokládá v písemném vyhotovení.

16. Z přípisu žalovaného ze dne 20. 8. 2020 vyplývá, že reaguje na tvrzené vady jednotky s tím, že má za to, že neodpovídá za tvrzenou vadu, nicméně navrhuje situaci řešit tak, že předmětnou bytovou jednotku žalobce vrátí a žalovaný mu vyplatí kupní cenu.

17. Z hodnocení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti konstrukcí z dubna 2021 vypracované k žádosti žalovaného společností [právnická osoba] vyplývá, že ze zjištěných měření nevyhovují konstrukce mezi chodbou a bytovou jednotkou z hlediska neprůzvučnosti, a to mezi stěnou a mezi podlahou. Vady nelze odstranit (při zesílení konstrukce stěny nedojde ke snížení přenosu hluku, při vložení izolačních vrstev podlahy nedojde ke snížení přenosu hluku). Z odborného vyjádření tedy vyplývá, že v dotčených místech nejsou splněny požadavky závazné normy, nicméně tyto nelze stavebními úpravami změnit. Vyčíslení případných úprav je stanoveno na částku 231 041,93 Kč s tím, že ani takto nebude dosaženo naplnění požadavků vyplývajících ze závazné normy ČSN 73 0532.

18. Soud ve věci nechal vypracovat znalecký posudek znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavební materiál a odvětví stavební, odvětví různá, specializace rozpočtování staveb, kalkulace a ceny, vady a poruchy staveb, obor ekonomika, cena a odhady nemovitostí, ekonomická odvětví různá, oceňování stavebních prací, rozpočtování staveb, kalkulace a ceny, [titul] [celé jméno znalce]. Znalec vypracoval znalecký posudek dne 23. 5. 2022. V prvé řadě ze znaleckého posudku vyplývá, že vycházel z veškerých listinných důkazů ve spise včetně z protokolu o měření laboratoře Ateliér [anonymizováno] [právnická osoba] s. r. o. i hodnocení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti konstrukcí od společnosti [právnická osoba] Dále vycházel ze všech platných právních norem včetně vyhlášky č. 268/2009 o technických požadavcích na stavbě, nařízení vlády 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ČSN normou Akustika – Hodnocení zvukové izolace, ČSN EN ISO 717-1 a norem ČSN 73 0532 ve znění platném k datu prodeje nemovitosti i aktuálnímu znění uvedené normy. Znalec provedl místní šetření a provedl podrobnou fotodokumentaci a popis místa samého, předmětné bytové jednotky, jednotlivých stěn, chodeb, jednotlivých místností, jejich vnitřního zařízení i např. povrchů (umístění keramické dlažby, zátěžového koberce apod.). Znalec velmi podrobně rozvedl základní pojmy, zejména pojem kročejové neprůzvučnosti a vzduchové neprůzvučnosti, kdy oba hluky jsou vnímány jako vibrace proudícím vzduchem. Kročejová neprůzvučnost je řešení, které odizoluje stavební konstrukci od zdroje hluku, čímž zamezí přímému styku stavební konstrukce se zdrojem hluku. Kročejový hluk vzniká mechanickými nárazy do podlahy, nejčastěji v podobě chůze po takové podlaze nebo také při přesouvání nábytku, případně když něco upadne na podlahu, otevíráním a zavíráním vchodových dveří. Pokud není řešena kročejová neprůzvučnost nebo je řešena nedostatečně, lze vnímat strukturální hluk ze zdroje z poměrně vzdáleného, třeba i na druhé straně budovy. Pokud tedy není konstrukce podlahy oddělena od svislých částí stavby, bude se kročejový hluk přenášet konstrukcemi do ostatních obytných prostor budovy. V daném konkrétním případě nejsou podlahy mezi chodbou a bytem odděleny, což tyto vibrace přenáší bez minimálního útlumu. Řešením pro kročejovou neprůzvučnost podlahy je proto vložení kvalitní akustické izolace do skladby podlahy. Tyto izolace se nazývají také kročejová izolace a rozdělují se na akustické podlahové vaty a na akustické podlahové polystyrény. Měřením byla zjištěna kročejová neprůzvučnost 71 dB, tato hodnota výrazně převyšuje požadovanou hodnotu 55 dB. Oprava spočívá v dodatečném prořezání spáry mezi podlahovým souvrstvím chodby a předsíně a oddělením roznášecí desky v okolí dveřních zárubní a podél celé akustické stěny (znalec v tomto blíže odkazuje na obrazovou část posudku). Takto lze dosáhnou zlepšení o 20 dB. Dojde tak ke snížení hladiny akustického tlaku kročejového zvuku ve všech sledovaných kmitočtových pásmech. Pokud jde o vzduchovou neprůzvučnost, jedná se o hluk, který se výhradně přenáší proudícím vzduchem. Jedná se o prostorový hluk, jehož zdrojem je samotný zvuk. Vzduchová neprůzvučnost je závislá na druhu použité konstrukce k její objemové hmotnosti a pružnosti. Projekt, na základě kterého byla nemovitost přestavěna na bytové jednotky, je spočítán tzv. na hraně hodnot bez výrazné akustické rezervy. Měřením byla zjištěna zvuková neprůzvučnost 47 dB, tato hodnota mírně převyšuje požadovanou hodnotu. Oprava v tomto případě spočívá v provedení předsazené akustické stěny s těžkou minerální izolací a 2x opláštěnou akustickou deskou. Touto dodatečnou úpravou dle hodnot uvedených od výrobců dojde k výraznému zlepšení akustické neprůzvučnosti, a to od 16 až 26 dB. Dle zkušenosti po provedení úpravy dojde ke zlepšení minimálně od 9 až 10 dB, což je dostatečná hodnota pro splnění původního i nového normového požadavku normy ČSN 73 0532. Znalec dále ve znaleckém posudku podrobně popisuje možnosti provedení opravy (předsazené stěny s nutností prořezat betonovou podlahu před vstupními dveřmi až na strop mezi prvním podlažím a prvním nadzemním podlažím a vyplnit v daném místě tlumící izolaci přerušující betonovou podlahu). Znalec dále zpracoval rámcový cenový rozpočet, a to na částku 163 678,24 Kč včetně jednotlivého položkového rozpočtu. Znalec dospěl k závěru, že ke dni vyhotovení znaleckého posudku bytová jednotka [číslo] ze stavebně technického hlediska požadavky normy ČSN 73 0532 nesplňuje. Tyto podmínky nesplňovala ani ke dni 15. 8. 2017. Bytová jednotka nesplňuje ani základní požadavky na stavby dle vyhlášky 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby v rozsahu § 8 této vyhlášky. Nesplňovala tyto podmínky ani ke dni 15. 8. 2017. Stejně tak ke dni vyhotovení znaleckého posudku, ani ke dni 15. 8. 2017, nesplňuje bytová jednotka ze stavebně technického hlediska podmínky § 11 nařízení vlády 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tento závadný stav lze stavebně technickými úpravami vyřešit tak, aby bylo dosaženo limitů stanovených ve shora uvedených právních předpisech. Navrhl konkrétní opatření i předpokládanou částku nákladů na tyto úpravy s tím, že lze bezproblémově vyřešit vadný uvedený stav stavebně technickými úpravami v částce okolo 164 000 Kč.

19. Z rejstříku Společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ostravě soud zjistil, že Společenství vlastníků jednotek [obec a číslo] bylo zapsáno 20. dubna 2017, jako statutární orgán předseda společenství vlastníků je uveden [jméno] [příjmení] od 20. 4. 2017. Společenství vlastníků v bytovém domě [číslo] v [obec] bylo založeno Notářským zápisem sepsaným dne 2. 3. 2017. V článku XI. bod 3. g) 7) stanov je uvedeno, že do výlučné působnosti Shromáždění patří rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společné části převyšují-li náklady za kalendářní rok částku rovnající se aktuálnímu měsíčnímu příspěvku všech vlastníků na správu domu a pozemku z hlediska provozního a technického. V bodě XI. bod 15. pak je uvedeno, že souhlasu všech vlastníků jednotek je zapotřebí ke schválení pod bodem b) mění-li se všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech.

20. Ze zápisu ze schůze Společenství vlastníků jednotek [číslo] ze dne 13. 10. 2022 bylo zjištěno mimo jiné, že byl projednán návrh opravy akustických vlastností bytu žalobce s tím, že pro opravu byli vlastníci s hlasovacím právem ve výši 97,26 %, hlasování se zdržel zástupce [anonymizováno], tj. 2,74 %. S ohledem na zdržení se hlasování nebyla oprava odsouhlasena.

21. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníky nezná osobně. Žalobce si objednal u [právnická osoba] měření zvukové izolace. K tomu došlo v průběhu jednoho dne v časovém úseku asi tří hodin. Prováděly se tři zkoušky zvukových vlastností, vždy mezi dvěma místnostmi. Postup je takový, že se vychází z normy, v tomto případě normy ČSN 73 0532. Naměřené výsledky se porovnají s hodnotami dle normy. Další předpisy pak stanoví postup, jak má měření probíhat. Jako akreditovaná laboratoř musí vždy pečlivě postupovat podle těchto stanovených postupů. Případné subjektivní vnímání zvuku proto není vůbec zohledněno. Jsou schopni se vyjadřovat i k otázkám nápravy stavu, tedy provádění oprav a úprav vzhledem k zjištěným skutečnostem. Vyhláška ČSN 73 0532 platila v daném stavu od února 2010 do roku 2020, starší do roku 2005. Rozdíl mezi zněními není podstatný, obecně se dá říci, že novější norma je ještě přísnější. Při zpracování měření se vychází i z dalších právně závazných norem, jako je vyhláška o výstavbě, nařízení vlády o ochraně zdraví a podobně. V konkrétním případě se nevyhovující výsledky měření v rámci vzduchové průzvučnosti mezi chodbou a ložnicí na stěně daly vyřešit tzv. předstěnou. Nevyhovující limity kročejové průzvučnosti chodba-ložnice položením tlumící vložky v oblasti chodby, tedy uložením kročejové izolace. To by pomohlo k tomu, aby nedocházelo k šíření zvuku dál. Kročejová izolace se musí dát pod svrchní vrstvu. Nelze se vyhnout bouracím pracím. Mělo by to vliv například na dveře, světlou výšku místnosti a podobně. Pokud jde o otázku tzv. prořezání podlahy, v daném případě, kdy je stavba podsklepena, tvoří spodní část podlahy strop. Ten nelze prořezat ze statických důvodů. V takovém případě je nutné na strop dát kročejovou izolaci. Ta se natáhne i na okolní stěny. Na to se následně položí roznášecí vrstva, která již nedoléhá ke stěnám. Vznikne dilatační spára po obvodu. Celkově se tomuto typu říká tzv. těžká plovoucí podlaha.

22. Účastníci další důkazní návrhy neměli.

23. Na základě shora provedených důkazů má soud ve věci skutkový stav prokázaný.

24. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

25. Podle ustanovení § 2131 občanského zákoníku, v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

26. Podle ustanovení § 2099 odst. 1 občanského zákoníku, věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných k užívání věci.

27. Podle ustanovení § 2095 občanského zákoníku, prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

28. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 písm. a), odst. 2 občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady opravou věci. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

29. Podle ustanovení § 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ve znění novel, musí být stavba navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost, c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, d) ochrana proti hluku, e) bezpečnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana.

30. Podle ustanovení § 11 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění novel, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se stanoví hygienické limity maximální hladiny akustického tlaku pro hluk šířící se uvnitř objektu blíže stanoveným způsobem.

31. ČSN norma č. 73 0532 stanovuje požadavky na zvukovou izolaci dělících konstrukcí mezi místnostmi v budovách na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov včetně oken a dveří. Norma stanovuje zásady pro navrhování obytných a občanských budov z hlediska stavební akustiky, zejména pro bytové domy, včetně nástaveb a přístaveb, jimiž vznikají nové byty. Norma v příloze A konkretizuje akustické vlastnosti, které charakterizují základní technický požadavek pro posuzování shody a schopnost stavebních výrobků plnit ve stavbách funkci ochrany proti hluku. V příloze F je uveden seznam s výkladem některých pojmů pro účely posuzování zvukové izolace v budovách.

32. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že nárok žalobce je zcela důvodný. V prvé řadě má soud prokázáno, že žalovaný jako prodávající prodal na základě kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2017 žalobci nemovitou věc, a to bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [obec], včetně spoluvlastnického podílu na společných prostorech. Strany uzavřely kupní smlouvu ve smyslu ustanovení shora citovaného § 2079 občanského zákoníku a následujících ustanovení, zejména pododdílu § 2128 občanského zákoníku a následujících.

33. Soud má dále prokázáno, že předmětná bytová jednotka trpí vadnou ve smyslu ustanovení § 2099 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2095 občanského zákoníku. V řízení má soud prokázáno, a to odbornými stanovisky [právnická osoba] s. r. o. a [právnická osoba] a znaleckým posudkem znalce [titul] [celé jméno znalce], že předmětná bytová jednotka nesplňuje závazné právní předpisy a ČSN normy ve vztahu ke kročejové a zvukové neprůzvučnosti bytové jednotky. K námitce žalovaného, že normy ČSN nejsou právně závazné a pracují s tzv. odchylkou, soud uvádí, že považuje, pokud jde o podmínky stanovené pro užívání bytových jednotek ve vztahu k zvukové izolaci, technickou normu ČSN 73 0532 za obecně právně závaznou, zejména ve spojení s vyhláškou č. 268/2009 Sb. a nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanovící v § 11 přípustné odchylky ve vztahu k hygienickým limitům hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb.

34. Normy ČSN jsou součástí závazných právních norem právě proto, aby blíže stanovily určitou minimální kvalitu technického provedení ve vztahu k závazným právním předpisům vyšší právní síly, v tomto případě zejména vyhlášky o technických požadavcích na stavby ve spojení s vládním nařízením o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Splnění jejich limitů znamená, že, v tomto případě předmětná bytová jednotka, bude splňovat předpokládanou (minimální) jakost a bude vhodná pro účely bydlení.

35. Soud má dále prokázáno, že předmět koupě bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] v [obec] nesplňuje jakost a provedení ve smyslu ustanovení § 2095 a trpí skrytou vadou. Toto vadné plnění soud považuje za podstatné porušení smlouvy ve smyslu ustanovení § 2106 občanského zákoníku. Jedná se o vadu, kterou bytová jednotka trpěla již v době převzetí, resp. uzavření kupní smlouvy, a která přetrvává dosud. Závazné limity vzduchové a kročejové průzvučnosti stanovené dle § 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ve znění novel, § 11 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění novel, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a normy ČSN 73 0532 nesplňovala bytová jednotka v době koupě ani nyní. Tato vada zároveň významným způsobem ztěžuje řádné užívání předmětu koupě. Zvláště za situace, kdy největší propustnost obtěžujícího hluku je prokázána v místnosti užívané a dispozičně určené jako ložnice žalobce. Soud proto dospěl k závěru, že se jedná o podstatné porušení smlouvy, protože žalobce je omezen v možnostech řádně a plně užívat předmět koupě, tedy bytovou jednotku v souladu s jejím účelem. Účelem místnosti užívané ke spánku, tedy ložnice, je především to, aby osoba v dané místnosti za objektivně stanovených podmínek mohla tuto v souladu s jejím účelem užívat, tedy užívat ke klidnému odpočinku a spánku. Jak vyplývá ze všech provedených měření, ať už [právnická osoba] s. r. o. či [právnická osoba] či znalcem [titul] [celé jméno znalce], tento účel je významně narušen podstatným, nikoliv jen subjektivním, ale objektivně zjištěným překročením hlukových norem. Žalobce svá tvrzení v tomto směru zcela prokázal, jak je již shora uvedeno, provedením vlastní akustické zkoušky prostřednictvím akreditované laboratoře [právnická osoba] s. r. o., výpovědí svědka [titul] [jméno] [příjmení] a žalobní tvrzení byla jednoznačně prokázána také znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [titul] [celé jméno znalce]. Soud pouze podotýká, že žalovaná strana vůči závěrům znalce ničeho nenamítala a závěry znalce akceptovala. Soud má tedy prokázáno, že bytová jednotka, kterou žalobce zakoupil od žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2017, trpí vadou nadlimitní zvukové a kročejové průzvučností, a to mezi stěnou bytové jednotky a chodbou do bytového domu a stropem v 1. nadzemním podlaží.

36. Soud má dále v řízení prokázáno výslechem [titul]. [příjmení] a zejména pak znaleckým posudkem [titul]. [celé jméno znalce], že se jedná o vadu technicky odstranitelnou. Znalec se velmi podrobným způsobem vyjádřil ke zjištěným vadám zvukové a kročejové průzvučnosti, navrhl technická řešení, jejichž provedením lze vadu vyřešit a dosáhnout tak navrženými stavebně technickými úpravami limitů, které požadují technické normy, zejména ČSN 73 0532, § 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby a § 11 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Jedná se o návrh na realizaci akustické předstěny tloušťky 80 mm s minerální izolací a dvojitým opláštěním, náhradu původních dveří u vstupu za nové prosklené s proskleným bezpečnostním sklem s osazením na příčku, která nesmí přerušit celistvost akustické předstěny a prořezání betonové podlahy s keramickým obkladem před vstupními dveřmi do bytové jednotky [číslo] až na stávající nosnou konstrukci stropu s doplněním tlumící izolace přerušující betonovou podlahu. To vše s předpokládanými náklady ve výši cca 164 000 Kč. I z pohledu ekonomických nákladů na její odstranění se tak jedná o vadu odstranitelnou.

37. Žalovaný dále v řízení namítal, že se jedná o vadu neodstranitelnou, z důvodů nemožnosti odstranit tuto vadu v 30ti denní lhůtě tak, jak navrhoval žalobce, a dále pro chybějící souhlas Společenství vlastníků bytových jednotek k úpravě společných prostor. Soud k námitce žalovaného stran 30ti denní lhůty pro odstranění vady v prvé řadě uvádí, že tímto návrhem žalující strany není vázán. Ve smyslu ustanovení § 160 o. s. ř. může stanovit lhůtu delší. Stanovení lhůty pro provedení opravy vady nadto nemůže samo o sobě způsobit její neopravitelnost ve smyslu ustanovení § 2106 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud jde o námitku stran nesouhlasu Společenství vlastníků bytových jednotek, v tomto směru se soud uvádí, že, jak vyplývá ze zápisu ze schůze Společenství vlastníků bytových jednotek domu [adresa] ze dne 13. 10. 2022, byl to právě žalovaný, který tím, že se zdržel hlasování, znemožnil ostatním vlastníkům bytových jednotek odsouhlasit provedení oprav bytu žalobce. Jednání žalované strany v tomto směru soud musí považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy. Nicméně sama tato skutečnost dle názoru soudu v dané věci není pro rozhodnutí soudu relevantní. Soud v řízení zkoumá především otázku, zda se jedná o vadné plnění, které bylo řádně a včas uplatněno, a zda se jedná o vadu odstranitelnou. Způsob a podmínky, za nichž dojde k nápravě stavu, tedy odstranění vady věci, v daném případě není podmínkou pro úspěch žaloby. Jakým způsobem a za jakých podmínek žalovaný jako prodávající opravu provede je předmětem jeho volby. Návrh znalce je pro žalovaného v tomto případě pouze návodem, podkladem pro kalkulaci předpokládaných nákladů. Jedná se nadto o opravu vadného stavu prodávané věci, nikoli o výstavbu či změnu ať už bytové jednotky či společných prostor bytového domu [číslo] v [obec]. Vzhledem k tomu, že se jedná o opravu, kterou je žalovaný povinen provést na své náklady, nikoli na náklady Společenství vlastníků jednotek, nepodléhá taková (byť stavební činnost) schválení shromáždění vlastníků ve smyslu článku XI. bod 3. písm. g) bod 7) Stanov Společenství vlastníků bytových jednotek. Není proto ani potřeba souhlasu všech vlastníků jednotek, ačkoli bude nutné reálně zasáhnout i do společných prostor bytového domu. Ačkoliv tedy podmínky pro provedení opravy věci soud zkoumat v dané věci není povinen, má prokázáno, že ani námitky stran tzv. právní nemožnosti opravy a tedy neodstranitelnosti vady namítané žalovaným neobstojí.

38. Pokud jde o včasnost uplatnění vady ve smyslu ustanovení § 2106 občanského zákoníku, soud v tomto směru dospěl k závěru, že vada byla uplatněna řádně a včas. Jak vyplývá z e-mailové korespondence, žalobce vadu uplatnil již v prosinci 2017, tedy v krátkém časovém úseku čtyř měsíců od doby, kdy předmětnou bytovou jednotku začal užívat. Následně vadu aktivně řešil, zajistil si sám podklady k dalšímu uplatnění nároků z vady. Zvláště v daném případě se jedná o specifickou závadu, která může být posuzována velmi subjektivně. Pokud následně žalobce nechal vypracovat zkoušku odbornou akreditovanou laboratoří k zjištění objektivního stanoviska, tedy zjištění skutečnosti, že jeho subjektivní vnímání hluku má objektivní příčinu a to porušení závazných norem stanovených pro ochranu proti hluku, pak celý tento postup a jeho jednotlivé kroky jsou uplatněny žalobcem řádně a včas ve vztahu k předmětné vadě. Žalobce uplatnil vadu prvotně e-mailovou korespondencí v prosinci 2017, podával podněty k přezkoumání kolaudačního rozhodnutí (jak je prokázáno ze stavebního spisu), odborné vyjádření bylo zasláno žalované straně k posouzení v lednu 2020, následovalo písemné podrobné uplatnění vady v březnu 2020, včetně volby odstranění vady. Ze všech jednání žalobce, která učinil, jednoznačně vyplývá, že žádal o odstranění předmětné vady žalovaným. Nadto vadu vytkl v záruční lhůtě, která byla mezi stranami sjednána v rozsahu 36 měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy dne 15. 8. 2017, jejíž běh neskončil před datem 15. 8. 2020 (písemně byla vada včetně volby plnění reklamována 16. 3. 2020, e-mailem již v prosinci 2017). Soud s ohledem na vše shora uvedené považuje uplatnění vady a volby ve smyslu ustanovení § 2106 občanského zákoníku za včasné, řádné, bez zbytečného odkladu a proto námitka žalovaného ve smyslu ustanovení § 2111 občanského zákoníku neobstojí.

39. Soud závěrem shrnuje, že nárok žalobce na opravu vady bytové jednotky je zcela důvodný, řádně a včas uplatněný včetně volby práva, vada je odstranitelná a soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k bezplatnému odstranění vad zvukové a kročejové průzvučnosti v rozsahu specifikovaném ve výroku I. tohoto rozsudku. S přihlédnutím k požadovanému plnění však soud stanovil ve smyslu ustanovení § 160 o. s. ř. žalovanému lhůtu delší, než žalobou navrhovanou, a to 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. S ohledem na výsledek řízení se soud již dále nezabýval eventuálním petitem, jímž se žalobce domáhal v případě neodstranitelnosti vady slevy z kupní ceny.

40. Soud dále zavázal žalovaného k úhradě částky 16 335 Kč za vypracované měření zvukové izolace v předmětné bytové jednotce a vyhotovení protokolu o zkoušce. Žalobce prokázal, že pro řádné doložení svého tvrzení stran existence vady bytové jednotky, musel nechat vypracovat odborné stanovisko [právnická osoba] s. r. o. Prokázal, že za toto měření a následné vyhotovení protokolu uhradil částku 16 335 Kč na základě faktury [číslo] ze dne 25. 11. 2019. Nárok na úhradu této částky proto vyplývá žalobci z ustanovení § 1924 občanského zákoníku, když žalobci v souvislosti s uplatněním odstranitelné vady náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů při uplatnění tohoto práva. Vypracování měření a následného protokolu je zcela účelně vynaloženým nákladem žalobce, když bez tohoto nemohl řádně uplatnit vůči žalovanému tvrzenou vadu a soud má dále prokázáno, že vadu řádně a včas uplatnil. Pokud jde o zbývající žalobcem uplatněnou částku 1 800 Kč, kterou žalobce odůvodňuje tak, že se jedná o náklad ve smyslu ustanovení § 1924 občanského zákoníku v rozsahu nákladů právního zastoupení za jeden úkon právní pomoci a režijní paušál při reklamaci vady provedený přípisem ze dne 16. 3. 2020, má soud za to, že částku 1 800 Kč nelze žalobci z tohoto právního titulu přiznat. Jedná se o náklady právního zastoupení ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění novel, které soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady při uplatnění práva ve smyslu ustanovení § 1924 občanského zákoníku, ale jde o nárok na náhradu nákladů řízení, o nichž soud níže rozhodl dle ustanovení § 142 o. s. ř. V tomto rozsahu proto soud nárok žalobce jako nedůvodný zamítl.

41. Žalobce má ve věci převažující úspěch, když neúspěch má toliko v marginální části, a to v částce 1 800 Kč, a soud proto žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů právního zastoupení. Žalobce se v řízení domáhal odstranění vady, tedy neocenitelného plnění, jehož tarifní hodnotu soud vyčíslil ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 a dále úhrady částky 18 135 Kč (přičemž v částce 1 800 Kč tento nárok soud zamítl). Tarifní hodnota částky přiznané soudem 16 335 Kč je hodnotou ve smyslu ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění novel. Za tarifní hodnotu ve věci samé proto soud považuje součet částky 10 000 Kč vycházející z ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky a částky 16 335 Kč vycházející z ustanovení § 7 bod 5 téže vyhlášky s odkazem na ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění novel, celkem tedy tarifní hodnota představuje 26 335 Kč a částka za jeden úkon tak činí 2 180 Kč. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů právního zastoupení v rozsahu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 8 úkonů právní pomoci (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínky, 3 jednání u soudu dne 14. 4. 2021, 15. 6. 2021 a 25. 1. 2023, podrobné vyjádření k procesnímu návrhu žalovaného ze dne 17. 5. 2021 a změna žaloby ze dne 21. 11. 2022), celkem tyto náklady činí 17 440 Kč. Dále soud přiznal náhradu v rozsahu 8 režijních paušálů po 300 Kč za úkony shodné právní pomoci, celkově ve výši 2 400 Kč. Dále náklady řízení představují náhrady cestovného ze sídla právního zástupce žalobce k jednáním soudu ve Valašském Meziříčí, tedy z Prahy do Valašského Meziříčí a zpět, jedna cesta tam a zpět 640 km vozidlem s průměrnou spotřebou 5,6 l benzinu, za cestu dne 14. 4. 2021 a 15. 6. 2021 představuje náhrada za pohonné hmoty při ceně benzinu 33,80 Kč dle vyhlášky částku za jednu cestu tam a zpět 1 211,40 Kč, náhrada za opotřebení dle vyhlášky 4,40 Kč za 1 km jízdy pak 2 816 Kč, tedy za jednu cestu částku 4 027,40 Kč, za dvě jízdy v roce 2021 celkem 8 054,80 Kč, jízdné k jednání soudu 25. 1. 2023 pak představuje náhrada za pohonné hmoty při ceně benzinu dle vyhlášky 45,20 Kč za 1 litr, celkem 1 620 Kč, náhrada opotřebení při ceně 5,20 Kč za 1 km jízdy dalších 3 328 Kč, celkem tak náhrada za jízdu 4 948 Kč, ztráta času za tři jízdy z Prahy do Valašského Meziříčí a zpět celkem 48 započatých půl hodin po 100 Kč (jedna cesta tam a zpět 16 započatých půl hodin), celkem 4 800 Kč, to vše navýšeno o 21 % DHP ve výši 7 905 Kč Celkem tak náklady řízení včetně soudního poplatku činí 48 547,80 Kč tak, jak vyplývá z bodu IV. tohoto rozsudku.

42. Soud dále zavázal žalovaného k úhradě nákladů znaleckého posudku, když z rozpočtových prostředků soudu bylo znalci vyplaceno znalečné ve výši 52 043 Kč. S ohledem na výsledek řízení, kdy procesní neúspěch má strana žalovaná, proto soud zavázal žalovaného k úhradě této částky ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř.