19 C 19/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hradilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o určení výživného na neprovdanou matku

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 2 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2024 do 2. 1. 2026, vždy k 15. dni toho kterého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2024 do 11. 9. 2025 ve výši 24 733 Kč, jakož i výživné, které se stane splatné do konce kalendářního měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 548 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice na soudním poplatku částku 3 220 Kč na účet Okresního soudu ve , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2025 se žalobkyně domáhá proti žalovanému určení výživného neprovdané matky ve výši 2 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2024 do 2. 1. 2026, když účastníci jsou rodiči nezletilého , jméno FO, narozeného mimo manželství dne 2. 1. 2024. Nezletilý je v péči žalobkyně. Účastníci nevedou společnou domácnost od srpna 2024, přičemž žalovaný žalobkyni na její výživu ničím nepřispívá. Žalovaný má již stanoveno výživné pro nezletilého ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně bydlí společně s nezletilým v pronajatém bytě s náklady 11 300 Kč, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 14 583 Kč. V minulosti si žalobkyně vzala úvěr ve prospěch žalovaného, když žalovanému zapůjčila na úhradu jeho dluhů částku 999 196 Kč. Žalovaný proto z tohoto důvodu žalobkyni nejprve posílal částky 12 000 Kč měsíčně jako splátky úvěru. Následně však s ohledem na skutečnost, kdy žalovaný zahájil insolvenční řízení, odmítl dále žalobkyni tuto částku hradit. Žalobkyně se tak ocitla ve složité situaci, kdy ačkoliv stále celodenně pečuje o nezletilého syna, byla nucena pracovat, neboť uvedený dluh ji neúměrně zatěžuje. Před podáním žaloby odmítl žalovaný dobrovolně vyživovací povinnost vůči žalobkyni plnit.

2. Žalobkyně na podané žalobě v celém rozsahu trvala. Poukázala na skutečnost, že výživné je přednostní pohledávkou, která bude hrazena v rámci probíhající insolvence žalovaného. Žalovaný tak nemá žádný důvod nárok žalobkyně zpochybňovat či snižovat.

3. Žalovaný souhlasil s návrhem žalobkyně toliko částečně, kdy navrhoval výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně. Poukázal na skutečnost, že jeho finanční situace není dobrá. V současné době probíhá insolvence. Jako podstatné zdůraznil, že v mezidobí došlo k narovnání vztahu mezi účastníky jako rodiči nezletilého syna. V současné době si pomáhají, žalovaný pomáhá i žalobkyni s hlídáním či některými nákupy.

4. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil, že nezletilý , jméno FO, se narodil žalobkyni a žalovanému dne 2. 1. 2024, jak vyplývá z rodného listu nezletilého. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění vyživovací povinnosti vůči ní přípisem ze dne 9. 1. 2025. Žalobkyně v současné době pobírá státní sociální podporu, jak vyplývá z oznámení , právnická osoba, , Krajské pobočky ve , adresa, , a to rodičovský příspěvek ve výši 14 583 Kč měsíčně, a to do června 2026. Žalobkyně má uzavřenou pracovní smlouvu s , adresa, jako zaměstnavatelem, kdy původně pracovní smlouva je uzavřena dne 24. 1. 2020, s ohledem na finanční situaci žalobkyně, která jinak čerpá rodičovskou, došlo ke změně pracovní smlouvy s účinností od 1. 8. 2024 dodatkem ze dne 31. 7. 2024, kdy pracovní doba byla nově sjednána v rozsahu 12 hodin týdně. Od března 2024 hradí žalobkyně nájemné v celkové výši 12 339 Kč zahrnující nájemné a služby na dodávkách energií a vody, jak vyplývá ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 29. 6. 2017 ve znění dodatku ze dne 13. 3. 2024. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku za žalovaným do insolvenčního řízení z titulu smlouvy o zápůjčce, kdy žalovanému zapůjčila částku 999 196 Kč na úhradu jeho dluhů. Z protokolu o jednání a rozsudku ve věci zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že dluh vůči žalobkyni nezpochybňuje, pokud jde o jeho příjem, pobírá čistý příjem ve výši 28 000 Kč měsíčně. Na základě rozsudku byl nezletilý svěřen do péče matky a otci bylo od 1. 9. 2024 stanoveno výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Ze smluv o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, a , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dvě smlouvy o úvěru s , právnická osoba, , a to na poskytnutí úvěru ve výši 125 000 Kč dne 19. 3. 2023 a na částku 396 000,066 Kč dne 6. 9. 2023 a se společnosti , Anonymizováno, na částku 999 196 Kč na konsolidaci předcházejících úvěrů, smlouva byla uzavřena 5. 12. 2023. Jak dále vyplývá z výpisu účtu žalobkyně, částka byla následně poskytnuta žalovanému.

5. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, , Anonymizováno, soud dále zjistil, že soud povolil oddlužení dlužníka žalovaného, a to dne 10. 12. 2024, když byl zjištěn jeho úpadek. Žalovaný doložil výplatní lístky za období od srpna 2024 do února 2025, z nichž soud zjistil, že jeho průměrný měsíční příjem dosahoval částky okolo 28 000 Kč.

6. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že jeho vztahy s žalobkyní se v mezidobí zlepšily. Pokud jde o péči o syna, vycházející vstříc. Je schopen žalobkyni pomáhat částkou 1 000 Kč měsíčně. Za bydlení v současné době dá částku okolo 18 000 Kč měsíčně, když bydlí sám, nové bydlení si musel najít, protože původně byl spolubydlící své sestřenice, nadále tam již nemohl bydlet. Bydlení vzhledem k tomu, že je plně vybavené, je pro něj vhodné i s ohledem na péči o syna, kterého hlídá. Dříve měl brigádu, ale tuto již delší dobu nemá. Jeho příjem se pohybuje okolo 28 000 Kč, maximálně 30 000 Kč měsíčně. Z toho se mu odečítá 11 000 Kč na insolvenci. Finančně mu proto vypomáhá celá rodina.

7. Účastníci další důkazní návrhy neměli.

8. Podle ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne ji otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné i v případě, že se dítě nenarodí živé.

9. Na základě provedeného dokazování má soud prokázáno, že nárok žalobkyně je plně důvodný. Z tvrzení účastníků je zcela jednoznačně prokázáno, že nežijí ve společné domácnosti od září 2024. Žalovaný na výživu žalobkyně pravidelně nepřispívá. Před podáním žaloby v tomto směru k dohodě mezi účastníky nedošlo. Dále má soud prokázáno, že účastníci nejsou manželé, nicméně z jejich vztahu se narodil nezletilý syn , jméno FO, , a to dne 2. 1. 2024, kdy žalobkyně je matkou nezletilého, žalovaný otcem nezletilého. O nezletilého celodenně pečuje žalobkyně jako matka, mimo jiné s přihlédnutím k věku nezletilého a dále též s přihlédnutím k rozhodnutí Okresního soudu ve , adresa, - pobočka ve Valašském , adresa, č. j. , Anonymizováno, , kdy na základě rozsudku byl nezletilý svěřen do péče matky a otci stanoveno výživné od 1. 9. 2024 k rukám matky, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně. Nárok žalobkyně tedy zcela jednoznačně vyplývá z ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku, kdy žalobkyni vznikl nárok na její výživu po dobu dvou let od narození dítěte. Žalobkyně tento nárok požaduje až ode dne 1. 9. 2024, když do té doby s žalovaným vedli společnou domácnost a její nárok tak zanikne dnem 2. 1. 2026. Celkově tak nárok žalobkyně představuje částku 32 130 Kč. Existence nároku žalobkyně na výživné ve smyslu § 920 odst. 1 občanského zákoníku je tak zcela prokázán.

10. Spor mezi stranami byl toliko pokud jde o stanovení výše výživného. Žalobkyně navrhovala částku 2 000 Kč, žalovaný částku 1 000 Kč. V tomto směru soud dospěl k závěru, že částka 2 000 Kč měsíčně je částkou zcela odpovídající poměrům a potřebám žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně pobírá pravidelně toliko částky z titulu státní sociální podpory ve výši 14 583 Kč, za bydlení vydá 12 339 Kč. Svou finanční situaci si nadto snaží žalobkyně řešit taktéž přivýdělkem u svého zaměstnavatele , adresa, , kdy na základě dodatku pracovní smlouvy pracuje v rozsahu 12 hodin týdně, to vše za situace, kdy žalobkyně je neúměrně zatížena úvěrem v celkové výši 999 196 Kč, tento úvěr uzavřela žalobkyně za situace, kdy finanční prostředky poskytla žalovanému na úhradu jeho dluhů. Žalovaný sám tuto skutečnost nijak nepopíral, nepopíral toto ani v opatrovnickém řízení a žalobkyně tuto svou pohledávku taktéž uplatnila v insolvenčním řízení vůči žalovanému. To nicméně nemění ničeho na tíživé situaci žalobkyně, která je ve vztahu k bankovnímu ústavu dlužníkem a musí svůj závazek plnit. Žalovaný je zaměstnán na plný pracovní poměr s příjmem do 30 000 Kč měsíčně čistého, v současné době za bydlení hradí částku okolo 18 000 Kč měsíčně. Jak sám uvedl, s ohledem i na jeho nepříznivou finanční situaci mu vypomáhá rodina. Žalovaný je v současné době v insolvenci. Tato skutečnost, tedy, že žalovaný prochází oddlužením, sama o sobě nemůže jít k tíži posouzení nároku žalobkyně, která nepříznivou finanční situaci žalovaného nikterak nezavinila, naopak v minulosti se snažila mu s touto situací pomoci, což ve výsledku způsobilo právě jí další finanční zatížení. Ze všech těchto důvodů má soud tedy za to, že navržené výživné ve výši 2 000 Kč je schopen žalovaný žalobkyni hradit, zvláště za situace, kdy tato vyživovací povinnost mu skončí dnem 2. 1. 2026. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

11. Pokud jde o dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2024 do 11. 9. 2025, kdy soud ve věci rozhodoval, a které se stalo splatným ve výši 24 733 Kč, stejně jako výživné, které se stane splatné do konce kalendářního měsíce, v němž rozsudek nabude právní moci, byl žalovaný zavázán uhradit toto žalobkyní do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud nepřistoupil na splátkový kalendář navržený žalovaným. Nicméně to nic nebrání stranám, aby se případně na splácení dlužné částky mimosoudně dohodly.

12. Pokud jde o náklady řízení, žalobkyně má ve věci plný úspěch. Náleží jí plná náhrada nákladů řízení z merita věci 32 130 Kč (výživné od 1. 9. 2024 do 2. 1. 2026). Soud proto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil dále žalovanému uhradit žalobkyni náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel, a to v rozsahu čtyř úkonů právní pomoci po 2 420 Kč za úkony převzetí věci, sepisu žaloby, předžalobní výzvy a účasti na jednání soudu dne 11. 9. 2025, čtyř režijních paušálů po 450 Kč za úkony shodné právní pomoci, cestovného k jednání soudu dne 11. 9. 2025 z , adresa, do , adresa, a zpět, ujeto 28 km při průměrné spotřebě 7,83 l na 100 km, ceně benzínu Natural 35,80 Kč a sazbě základní náhrady za kilometr jízdy 5,80 Kč, což činí 243,60 Kč, náhradu za promeškaný čas dvou započatých půlhodin cesty k jednání soudu 11. 9. 2025 po 150 Kč, celkem tedy 300 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH v částce 2 525 Kč, celkem tedy náklady řízení 14 548 Kč. V tomto směru soud podotýká, že pokud by žalovaný s žalobkyní uzavřeli dohodu před podáním žaloby, tyto náklady řízení by nemusely vzniknout.

13. S ohledem na výsledek řízení má dále povinnost žalovaný uhradit státu České republice náklady soudního poplatku ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí ve věci 1 % z žalované částky, po zaokrouhlení na celé desetikoruny nahoru, což představuje částku 3 220 Kč podle položky 7 sazebníků soudních poplatků. Tuto částku je povinen žalovaný uhradit státu České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, .