19 C 69/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Punčochářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 265 798,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 217 871 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 993,59 Kč od 1. 4. 2020 do 12. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 217 871 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 250 Kč od 6. 10. 2020 do 11. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 500 Kč od 6. 10. 2020 do 11. 3. 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobci částku 47 927,96 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 993,59 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 45 934,37 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 47 610,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 3. 2021 se žalobce domáhá proti žalovanému zaplacení žalované částky, když mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření ústní smlouvy o dílo, na základě které, se žalobce zavázal provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovaného dílo a žalovaný se zavázal dílo převzít a zaplatit žalobci cenu. Žalobce v souladu s uvedenou ústní smlouvou provedl přefakturaci nákladů pohonných hmot fakturou [číslo] ze dne 17. 3. 2020 na částku 1 993,59 Kč se splatností 31. 3. 2020. Provedl montáž ocelových zárubní na akci [anonymizována dvě slova] [obec]) a vystavil fakturu [číslo] na částku 198 450 Kč se splatností 24. 7. 2020. Na tuto fakturu žalovaný uhradil dne 25. 9. 2020 částku 100 000 Kč a dne 12. 3. 2021 částku 59 173,13 Kč, ke dni podání žaloby dlužná neuhrazená částka činila 45 934,37 Kč. Dále vystavil fakturu [číslo] na částku 217 871 Kč se splatností 1. 9. 2020 za dodání kování a příslušenství na akci [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec]. Faktury s [číslo] na částku 46 250 Kč se splatností 5. 10. 2020 za dílo [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec], montáž zárubní a [číslo] na částku 32 500 Kč se splatností 5. 10. 2020 za provedené dílo na akci [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec], montáž zárubní žalovaný uhradil, a to dne 11. 3. 2021 částku 46 250 Kč a dne 11. 3. 2021 částku 32 500 Kč. Ve zbývající části však faktury uhrazeny ke dni podání žaloby nebyly. Celkem tak dluží žalovaný žalobci částku 265 798,96 Kč s úrokem z prodlení.

2. Žalobce na podané žalobě v celém rozsahu trval. Zpochybnil zápočet, který jednostranně provedl žalovaný, a to především v rozsahu částky 217 871 Kč. Žalobce vystavenou fakturu na tuto částku zcela neuznává. V průběhu soudního řízení žalobce výslovně nerozporoval a uznal nároky vyplývající z ostatních faktur obsažených v zápočtu, zejména pokud jde o úhrady faktur souvisejících s přeúčtováním používání mobilních telefonů a další dílčí drobné faktury s tím, že rozporuje nadále fakturu na částku 217 871 Kč, když závazek z této faktury považuje za neexistující. Žalovaný pouze využil pochybení třetí strany, a to [právnická osoba], která chybně zaslala fakturu určenou žalobci žalovanému. Žalovaný namísto žalobce tuto fakturu uhradil a navýšil o další částku na celkovou 217 871 Kč, která je zcela totožná s částkou dle vystavené faktury žalobcem žalovanému [číslo].

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že pohledávka žalobce byla plně uhrazena zápočtem, který provedl žalovaný dne 12. 3. 2021. Žalovaný tvrdí, že uhradil částku 101 752 Kč [právnická osoba], s. r. o., následně pak tuto částku přeúčtoval žalobci uvedenou fakturou [číslo]. Dále namítá zánik pohledávky žalobce dalším zápočtem, a to na částku 250 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy. Tvrdí, že žalobce protiprávně užíval slovo [anonymizováno] v názvu své obchodní firmy a logo totožné s logem žalovaného. Odkazuje na výzvu žalovaného adresovou žalobci dne 2. 9. 2020. Vzniklou nemajetkovou újmu vyčísluje částkou 250 000 Kč.

4. Z výpovědi jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v době vstupu do společnosti byla tato předlužená, jediným aktivem byl areál, v němž působila. Existenci [právnická osoba] [anonymizováno] zjistil až poté, kdy asi tři měsíce existovala. Nikdy nedal souhlas, aby žalobce mohl užívat slovo [anonymizováno], zvláště za situace, kdy měl obavy z poškození dobrého jména žalované společnosti. Nedal žalobci ani souhlas s tím, aby působil v konkurenční firmě v daném oboru, tedy v oboru dveří, ocelových zárubní a s tím související výroby a montáže.

5. Jednatel společnosti žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že přeúčtování telefonů ani ostatní faktury nerozporuje. Pokud jde o úhradu částky 101 752 Kč [právnická osoba], šlo o spolupráci s touto firmou při zakázce Bytového domu [anonymizováno]. Dodávali na tuto akci dveře včetně obložení a montáže. Uvedená faktura se objevila až s větším odstupem a byla jimi uhrazena. O tom, že fakturu uhradil žalovaný, nevěděl, žalovaný mu toto nesdělil. Pokud jde o fakturu na částku 217 871 Kč, žalobce pod názvem [anonymizována dvě slova] měl vyjednané podmínky s dodavatelem kování [anonymizována dvě slova] na akci [obec]. Proto si prostřednictvím žalobce žalovaný objednal kování, které mu dodali a vyúčtovali cenu. Marže byla stanovena v rozsahu 8 %. Tuto marži začal následně žalovaný zpochybňovat a vystavil fakturu na zcela shodnou částku, jako fakturu za dodávku ocelových dveří. Žádné ocelové dveře však od žalovaného nepoptávali, ani nebyly dodány. Žádný takovýto závazek nevznikl. Společnost [anonymizována dvě slova] vznikla na základě dohody s jednatelem žalované s tím, že bude provádět montáže. Proto bylo v názvu uvedeno slovo„ [anonymizováno]“. Po založení společnost spolupracovala s žalovanou společností, dělali společné zakázky, posílali si faktury. Vytvoření této servisní společnosti bylo přímo záměrem jednatele žalované.

6. Druhá jednatelka žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že se zabývá především otázkou účetnictví. Pokud jde o akci [právnická osoba] na stavbě bytového domu [anonymizováno], dodávali ocelové dveře, šlo o větší akci. První faktura na přelomu roku 2019 a 2020 byla na částku asi 170 000 Kč, další [anonymizováno] vystavil na přelomu března a dubna 2020 na částku 260 000 Kč. Obě faktury byly zaneseny do účetnictví a zaplaceny. Až na počátku roku 2021 byla doručena další faktura na částku okolo 101 000 Kč s označením společnosti„ [anonymizována dvě slova]“. Také tu navedla do účetnictví a následně uhradila. [anonymizováno] poslala mimo jiné i dopis na vysvětlenou s tím, že účetní z [anonymizováno] jim odepsala, že platbu přijímají. Platbu [právnická osoba] uhradila hned na počátku roku 2021 a [anonymizováno] částku nevrátil. Až poté, kdy došlo k zápočtu, zjistili, že existuje faktura na asi 217 000 Kč zahrnující mimo jiné částku uhrazenou [anonymizováno]. Žalovaný jim nikdy nesdělil, že tuto částku [anonymizováno] uhradil. Potvrdila, že dluží žalovanému pohledávky z faktur uvedených v zápočtu ze dne 12. 3. 2021, ale s výjimkou faktury na částku 217 000 Kč. Pokud jde o užívání sousloví [anonymizována dvě slova] a loga, nikdy nebylo ničeho sděleno.

7. Z listinných důkazů obsažených ve spise bylo zjištěno, že předžalobní upomínka je ze dne 11. 3. 2021. 8. [právnická osoba], se sídlem [obec] – [část obce], vystavila fakturu [číslo] se splatností 5. 8. 2020 na částku 101 752 Kč odběrateli [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO] a předmětem plnění„ [příjmení] [příjmení] 2, ocelové dveře dle dodacího listu“, částka má být uhrazena na bankovní účet číslo [bankovní účet]. Z potvrzení o platbě soud dále zjistil, že žalobce uvedenou částku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol], uhradil dne 24. 2. 2021.

9. Ve spise je založena objednávka [anonymizována dvě slova] ze dne 4. srpna 2020, objednávka kování od [právnická osoba]. Z daňového dokladu vystaveného [právnická osoba] odběrateli [právnická osoba], [IČO], pro akci [anonymizována dvě slova] [obec], bylo zjištěno, že faktura zní na částku 185 402 Kč s datem splatnosti 28. 8. 2020, předmětem je dodávka kování, shodně jako faktura mezi týmiž účastníky [číslo] [rok] na částku 6 788 Kč s datem splatnosti 4. 9. 2020, na částku 7 367 Kč s datem splatnosti 5. 9. 2020 [číslo] [rok].

10. Žalobce vystavil fakturu [číslo] žalovanému na částku 1 993,59 Kč s datem splatnosti 31. 3. 2020 s předmětem plnění„ přefakturace nákladů pohonných hmot“. Dále fakturu [číslo] s datem splatnosti 24. 7. 2020 na částku 198 450 Kč s předmětem plnění„ dle objednávky akce [anonymizováno] [obec], montáž ocelových zárubní, chráněné únikové cesty, montáž v 5. nadzemním podlaží, křídlo E, C, D“. Fakturu [číslo] částku 217 871 Kč s datem splatnosti 1. 9. 2020 za zboží„ kování a příslušenství akce [anonymizováno] [obec]“.

11. Dále jsou do spisu založeny faktury [číslo] a [číslo] na částku 46 250 Kč a 32 500 Kč, tyto jsou již uhrazeny, nejsou předmětem řízení. Je doložena i platba z 11. 3. 2021 na úhradu částky 32 500 Kč. Z potvrzení o platbě ze dne 12. 3. 2021 vyplývá, že žalovaný uhradil žalobci částku 59 173,13 Kč, dne 11. 3. 2021 další částku 46 250 Kč a dne 25. 9. 2020 částku 100 000 Kč.

12. Z e-mailové korespondence mezi [právnická osoba] a žalovaným soud zjistil, že 8. ledna 2021 sděluje žalovaná společnost [právnická osoba], že faktury na akci BD [anonymizováno], pan [příjmení] (označení žalobce žalovaným) použil na svou vlastní akci, fakturu však uznává a ponechává na společnosti žalované s tím, že ji uhradí, což [právnická osoba], jak vyplývá z přípisu z 11. 1. 2021 bere na vědomí a souhlasí. 13. [právnická osoba] vystavila další fakturu [číslo] na částku 101 752 Kč opět s označením„ [anonymizováno] 2, ocelové dveře dle dodacího listu“, na [právnická osoba], společnost s ručením omezeným s datem splatnosti 21. 8. 2020.

14. Žalovaný vystavil žalobci faktury týkající se přeúčtování telefonů od [právnická osoba], a to faktury [číslo] dále faktury [číslo], [číslo] a [číslo] za přeúčtování provedených činností – podpora projektu BD [anonymizováno], montáž, demontáž, manipulace – vzhledem k tomu, že tyto faktury již nebyly v průběhu řízení, a závazky z nich vyplývající, rozporovány stranou žalující, bližší dokazování k těmto prováděno nebylo. Dále vystavil fakturu [číslo] s datem splatnosti 14. 1. 2021 s označením„ tržby za zboží, dodávka ocelových dveří na akci BD [anonymizováno] 2“.

15. Jednostranný zápočet ze dne 12. 3. 2021 učinil žalovaný vůči pohledávkám žalobce s tím, že započítává faktury a částky v celkové výši 259 141,46 Kč na pohledávku žalobce vůči žalovanému ve výši 318 314,59 Kč, a to na faktury vystavené žalobcem pod čísly [číslo], [číslo] a [číslo]. Rozdíl činí 59 173,13 Kč. Žalobce sdělil žalovanému přípisem ze dne 12. 3. 2021, že s jednostranným zápočtem nesouhlasí, protože rozporuje fakturu [číslo] na částku 217 871 Kč. Uvádí, že se nejedná o žádný závazek mezi společnostmi, ale pouze zneužití chyby třetí osoby, a to [právnická osoba].

16. Z výpisu z obchodního rejstříku na osobu žalobce soud zjistil, že se jedná o právnickou osobu zapsanou ke dni 12. 9. 2019, původně s označením [právnická osoba] Pod tímto názvem byla společnost zapsána v období od 12. 9. 2019 do 14. 9. 2020. Od 14. 9. 2020 je uveden obchodní název [právnická osoba] Jednateli společnosti je [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení].

17. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že společnost žalovaná [příjmení], společnost s r. o. je zapsána jako právnická osoba od 17. ledna 1992. Jediným jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení] od 20. 4. 2018, který je zároveň jediným společníkem společnosti. Jednatel žalobce byl původně i jednatelem žalovaného, a to v období od 20. září 2018 do 13. srpna 2020.

18. Ve spise je dále založena smlouva o prodeji části závodu mezi [právnická osoba], společnost s r. o., a [anonymizováno] – [právnická osoba], z 26. 5. 2018, kdy v bodě [číslo] jsou převáděna mimo jiné veškerá práva a povinnosti vyplývající z práv autorských, průmyslových a jiných práv duševního vlastnictví, vztahující se k převáděné části závodu, pokud to nevylučuje smlouva, kterou bylo právo prodávajícímu poskytnuto nebo nevylučuje-li to povaha takového práva, zejména práva a povinnosti k ochranné známce slovní ve znění„ [anonymizováno]“ zapsané u Úřadu průmyslového vlastnictví pod č. zápisu [číslo] a k ochranné známce kombinované zapsané u Úřadu průmyslového vlastnictví pod č. zápisu [číslo], technologickým postupům a technické dokumentaci, know-how, obchodním tajemstvím. Ve spise je dále založen tzv. logo manuál k logu žalované společnosti. Ze zprávy Úřadu průmyslového vlastnictví bylo zjištěno, že ochranná známka„ [anonymizováno]“ je přihlášena vlastníkem nyní žalovaným s platností od 28. 4. 2003 do 2. 5. 2022. Zároveň je přihlášeno žalovaným logo, a to od 24. 2. 2004 do 28. 5. 2023.

19. Z přípisu ze dne 14. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobce rozporuje nárok žalovaného na úhradu částky 250 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu při užívání názvu [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž poukazuje na skutečnost, že žalovaný byl s tímto názvem srozuměn a sám jednatel žalobce dal souhlas k registraci a užití obchodního jména [anonymizována dvě slova] v době, kdy byl jednatelem společnosti žalované. Žalobce dále doložil do spisu faktury z období roku 2020, kdy fakturuje různé dílčí platby žalované společnosti, kdy je žalobce označen jako [právnická osoba], včetně zprávy účetní žalované, k tvrzení, že žalovaný nerozporoval název společnosti po jejím založení.

20. Podle ustanovení § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

21. Podle ustanovení § 1888 odst. 1 občanského zákoníku, kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.

22. Podle ustanovení § 1889 věta prvá občanského zákoníku nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo.

23. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nekryjí-li se zcela, započte se pohledávky obdobně jako při splnění. Tytu účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

24. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 a 2 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

25. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 a 2 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení anebo je-li určena alespoň odhadem, mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

26. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo. Žalobce dílo provedl, konkrétně různé zakázky ([obec], [obec]), ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2586 občanského zákoníku. Žalobce proto vyúčtoval žalovanému sjednanou cenu. Fakturu [číslo] na částku 46 250 Kč a fakturu [číslo] na částku 32 500 Kč žalovaný uhradil před podáním žaloby. Na fakturu [číslo] na částku 198 450 Kč uhradil před podáním žaloby částku 100 000 Kč. Žalobce pak na úhradu této pohledávky započítal další částku, kterou ve výši 59 173,13 Kč žalovaný uhradil dne 12. 3. 2021 (jedná se o rozdíl vyčíslený žalovaným z titulu jednostranného zápočtu, jak je uvedeno níže). Faktura [číslo] ke dni rozhodnutí soudu není uhrazena v rozsahu částky 45 934,37 Kč. Dále žalovaný dosud neuhradil fakturu [číslo] na částku 1 993,59 Kč a konečně fakturu [číslo] na částku 217 871 Kč. Pokud jde o tuto konkrétní fakturu, jedná s o dodání kování od třetí osoby, a to od [právnická osoba] na základě poptávky žalovaného prostřednictvím žalobce, což je tvrzení mezi stranami nesporné. Pokud jde o shora uvedené dílo provedené žalobcem, žalovaný v tomto směru nenamítal ničeho. Soud vychází z nesporných skutečností, tedy že bylo dílo řádně provedeno a cena díla (resp. jednotlivých dílčích smluv o dílo) byla vyúčtována shora uvedenými fakturami. Skutečnost, že žalovaný výše uvedené nároky žalobce a vyúčtování provedené fakturami [číslo] [číslo] [číslo] nerozporuje, prokazuje i samotné jednání žalovaného, který shora uvedené nároky žalobce sám započítal v rámci svého jednostranného zápočtu ze dne 12. 3. 2021. Dále má soud prokázáno, že žalovaný má vůči žalobci řadu dílčích pohledávek z faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v celkové výši 47 927,96 Kč. V průběhu řízení žalobce výslovně uvedl, že pokud jde o faktury shora uvedené, které jsou uvedené v zápočtu ze dne 12. 3. 2021, tyto nerozporuje. Ze zápočtu ze dne 12. 3. 2021 rozporuje toliko další fakturu [číslo] která zní na částku 217 871 Kč.

27. Soud proto v tomto směru, na základě nesporných tvrzení stran, dospěl k závěru, že pohledávky žalobce vůči žalovanému ve výši 47 927,96 Kč, tedy pohledávky z faktury [číslo] (1 993,59 Kč) a zbývající dosud neuhrazená částka z faktury [číslo] (45 937,37 Kč) byly uhrazeny jednostranným zápočtem ke dni 12. 3. 2021 ve smyslu ustanovení § 1982 občanského zákoníku. V tomto rozsahu je nárok žalobce v důsledku jednostranného zápočtu nedůvodný, a proto v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Nárok na úhradu této částky zanikl ke dni jednostranného zápočtu, tj. ke dni 12. 3. 2021, kdy se pohledávky žalobce a žalovaného střetly ve shora uvedeném rozsahu. Nedůvodným je tak také nárok na úhradu úroku z prodlení, neboť od 12. 3. 2021 nebyl žalovaný v prodlení, proto i v rozsahu části požadovaného příslušenství ze shora uvedené částky, tedy úroku z prodlení z částky 1 993,59 Kč ode dne 12. 3. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 45 934,37 Kč ode dne 13. 3. 2021 do zaplacení, byl žalobní nárok zamítnut.

28. Pokud jde o zbývající částku v rozsahu 217 871 Kč s příslušenstvím, pak v tomto rozsahu je nárok žalobce důvodný. Žalovaný neprokázal úhradu této pohledávky ani jiný důvod zániku, tedy existencí způsobilé pohledávky k započtení. A jak je už výše uvedeno, nárok žalobce jako takový žalovaný nezpochybňoval. Žalovaný v řízení tvrdil, že má vůči žalobci pohledávku z titulu faktury [číslo] na částku 217 871 Kč. Tvrdil, že tato pohledávka se skládá z částky, kterou uhradil za žalobce [právnická osoba] s. r. o., a kterou navýšil o marži za dodávku kování (které žalobce poptal u [právnická osoba]) celkově na částku 217 871 Kč. Žalovaný tedy v řízení tvrdil, že uhradil fakturu [právnická osoba] s. r. o. ve výši 101 752 Kč, a to namísto žalobce. Společnost [anonymizováno] tuto částku fakturovala žalobci na jeho původní obchodní jméno [právnická osoba], přičemž uvedená faktura [číslo] se dostala do dispozice žalovaného. Z e-mailové korespondence mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalovaným je prokázáno, že žalovaný si byl vědom toho, že se jedná o úhradu pohledávky, kterou [právnická osoba] s. r. o. měla vůči žalobci, nikoli vůči žalovanému. Žalovaný se sám rozhodl tuto částku [právnická osoba] s. r. o. uhradit. [právnická osoba] původní fakturu [číslo] s datem splatnosti 5. 8. 2020 vystavila na společnost [právnická osoba] Další zcela shodnou částku se shodným předmětem plnění vyúčtovala fakturou s datem splatnosti 21. 8. 2020 na společnost žalovanou, ačkoli žalobce a žalovaný mají zcela odlišné IČ i sídlo a samozřejmě také plný název. Soud má dále v řízení prokázáno dokladem o úhradě, že uvedenou částku 101 752 Kč uhradil žalobce [právnická osoba] s. r. o. dne 24. 2. 2021 poté, kdy se o skutečnosti, že faktura byla omylem zaslána žalovanému, dozvěděl, jak má soud prokázáno z výpovědi jednatelky žalobce. Společnost [anonymizováno] tak obdržela platbu duplicitně, což však nemůže jít k tíži žalobce. Soud odkazuje na ustanovení § 1888 a ustanovení § 1889 občanského zákoníku, kdy bez souhlasu dlužníka není možné platně převzít dluh za něj. Pokud jde o tvrzení stran marže vztahující se k dodávce kování, pak má soud v řízení prokázáno, že žalobce dodal žalovanému kování, které sám objednal od [právnická osoba]. Žalovanému vyúčtoval shora uvedenou částku 198 450 Kč fakturou [číslo] tuto částku žalovaný sám uznal, jak je již shora uvedeno, ve svém jednostranném zápočtu ze dne 12. 3. 2021. Tvrzení žalovaného v tomto směru považuje soud za zcela účelová. Faktura [číslo] kterou žalovaný vyúčtoval žalobci zcela shodnou částku 217 871 Kč jako žalobce žalovanému, je vystavena na plnění označené jako„ dodávka Bytový dům [anonymizováno]“. V řízení však nebylo žalovaným nijak prokázáno, že by v tomto směru mezi stranami existoval závazkový vztah a z něho vzniklé plnění, nadto ve zcela totožné částce.

29. Soud tedy shrnuje, že považuje pohledávku žalovaného za žalobcem v částce 217 871 Kč za neexistentní a tudíž nezpůsobilou k započtení ve smyslu ustanovení § 1987 občanského zákoníku. V rozsahu částky 217 871 Kč proto k započtení dne 12. 3. 2021 nedošlo a tento závazek žalovaného vůči žalobci není dosud uhrazen.

30. Žalovaný tvrdil existenci dalšího nároku způsobilého k započtení na pohledávku žalobce v rozsahu 250 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění v souvislosti s tvrzeným neoprávněným užíváním obchodního jména a loga žalovaného. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že ani tato pohledávka není ve smyslu ustanovení § 1987 občanského zákoníku způsobilá k započtení. Soud v prvé řadě uvádí, že spory stran neoprávněného užívání obchodního jména či loga, jsou spory, které jsou projednávány ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. u krajských soudů a nepodléhají posouzení podepsaným soudem okresním. Nad rámec nicméně soud uvádí, že žalovaný má registrovanou značku slova„ [anonymizováno]“. Z listinných důkazů je prokázáno, že žalovaný v době, kdy bylo uvedené obchodní jméno u Úřadu průmyslového vlastnictví zapsáno, tj. ode dne 28. 4. 2003, byl jednatelem společnosti žalované také jednatel žalobce, [jméno] [příjmení], a to v období od 20. 4. 2018 do 13. 8. 2020. Společnost pod názvem [právnická osoba] byla v obchodním rejstříku zapsána 12. 9. 2019, od 14. 9. 2020 je zapsána pod obchodním jménem [právnická osoba] Žalovaný vůbec neosvědčil skutečnost, že žalobce užíval sousloví [právnická osoba] v rozporu s uvedeným zápisem u Úřadu průmyslového vlastnictví a bez souhlasu vlastníka. [příjmení] ochranné známky byl žalovaný, za něhož v uvedeném období vzniku společnosti [právnická osoba] jednal jako statutár jednatel žalobce. Shodné skutečnosti platí i pro užívání loga. Ze všech těchto důvodů považuje soud žalovaným tvrzenou pohledávku ve výši 250 000 Kč za zcela nezpůsobilou k započtení.

31. Soud proto dospěl k závěru, že v rozsahu částky 217 871 Kč z titulu ústně uzavřené smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 občanského zákoníku je nárok žalobce důvodný a proto v tomto směru žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 217 871 Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, tedy od dne 2. 9. 2020 (faktura [číslo] splatná 1. 9. 2020) ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku spolu s úrokem z prodlení z částky 217 871 Kč ode dne 2. 9. 2020 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že další žalobou požadovaný nárok zanikl dnem 12. 3. 2021, tedy po splatnosti vyúčtované ceny, vznikl dále žalobci nárok na úrok z prodlení z částky 1 993,59 Kč za období od 1. 4. 2020 do 12. 3. 2021 (faktura [číslo] splatná 31. 3. 2020) a konečně za pozdní úhrady částek po splatnosti další úrok z prodlení z částky 46 250 Kč za období od 6. 10. 2020 do 11. 3. 2021 (faktura [číslo] splatná 5. 10. 2020, uhrazena 11. 3. 2021) a úrok z prodlení z částky 32 500 Kč za období od 6. 10. 2020 do 11. 3. 2021 (faktura [číslo] splatná 5. 10. 2020, uhrazena 11. 3. 2021), vše ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce má ve věci převažující úspěch, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v rozsahu stanoveného ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 177/1996 Sb., ve znění novel. Žalobce má úspěch v rozsahu částky 217 871 Kč, což představuje 82 % celkového žalovaného nároku. V částce 47 927,96 Kč byla žaloba zamítnuta, což představuje neúspěch v rozsahu 18 %. Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy nárok žalobce na úhradu nákladů řízení v rozsahu 64 %. Žalobce na nákladech řízení požadoval úhradu soudního poplatku ve výši 10 640 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení. Tyto náklady vyúčtoval v rozsahu 6 úkonů právní pomoci po 9 380 Kč z merita věci (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, jednání u soudu dne 8. 9. 2021 a 25. 1. 2022 a podrobné vyjádření ze dne 22. 9. 2021), 6 režijních paušálů za úkony shodné právní pomoci po 300 Kč, cestovné k soudu dne 7. 7. 2021 jako účelně vynaložený náklad dle ustanovení § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. z [obec] do [obec] a zpět, cestovné k jednáním soudu dne 8. 9. 2021 a 25. 1. 2022, ve všech případech ujeto 124 km z [obec] do [obec] a zpět vozidlem [značka automobilu], spotřeba 4,5 l /100 km, ceně dle vyhlášky pohonných hmot, kdy cesta ze dne 7. 7. 2021 představuje částku včetně náhrady za kilometr jízdy 4,40 Kč, celkem 700 Kč, dne 8. 9. 2021 částku 700 Kč a dne 25. 1. 2022 při ceně za kilometr jízdy náhrady 4,70 Kč částku 789 Kč, náhradu za promeškaný čas za cesty z [obec] do [obec] a zpět 2 započaté půl hodiny pro cestu tam a zpátky, celkem 4 započaté půl hodiny po 100 Kč dne 7. 7. 2021, 8. 9. 2021 a 25. 1. 2022, dále DPH za úkony od 28. 12. 2021 ve výši 2 282,49 Kč, celkem tedy náklady 74 391,49 Kč, z nich 64 % činí částku 47 610,60 Kč, kterou je povinen žalovaný uhradit žalobci k rukám právního zástupce žalobce tak, jak vyplývá z bodu III. tohoto rozsudku.