20 C 129/2019

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Miroslavem Neuerem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizována dvě slova jméno příjmení anonymizováno adresa žaloba o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem: pozemku – parcely p.č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba (budova) [adresa], část obce: [obec], [anonymizována dvě slova], pozemku – parcely p.č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba (budova) bez čp/če, jiná stavba, pozemku – parcely p. [číslo] trvalý travní porost a pozemku – parcely p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, vše výše uvedené v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], se zamítá.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že Darování pro případ smrti a Listina o vzdání se práva dar odvolat, obě uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, zanikly a žádnou ze stran nezavazují, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 52 019 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se touto žalobou domáhá určení, že je výlučným vlastníkem pozemků označených v žalobě, a to včetně pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Zároveň požaduje určit, že žádnou ze stran nezavazují Darování pro případ smrti a Listina o vzdání se práva dar odvolat, které obě účastnice uzavřely dne [datum], a že zanikly.

2. V žalobě (v bodě IV.) žalobkyně tvrdila, že jí svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, jelikož bez deklaratorního rozhodnutí soudu by bylo trvale ohroženo právo žalobkyně, resp. její postavení by se stalo nejistým. Teprve rozhodnutím soudu bude dle žalobkyně dosaženo shody mezi stavem právním (a faktickým) a stavem zapsaným do katastru nemovitostí, neboť jen rozhodnutí soudu může být v daném případě podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí.

3. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřena se žalovanou darovací smlouvu, na základě které žalobkyně převedla na žalovanou spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na předmětných nemovitostech. V darovací smlouvě, kterou sepsala Mgr. [jméno] [příjmení], bylo výslovně zmíněno, že předmětem darování je i dům [adresa], kde je umístěn [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a předmětné nemovitosti tvoří [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Žalovaná jako obdarovaná se zavázala v bodě III. poskytnout žalobkyni jako dárkyni veškerou potřebnou péči a pomoc, a to v případě nemoci, stáří či z jiného důvodu. Dále se zavázala, že bude pravidelně a dle potřeby udržovat zahradu, která přiléhá k domu. Žalovaná se rovněž zavázala, že do tří let od podpisu darovací smlouvy zajistí na své náklady rekonstrukci střechy. Žalovaná souhlasila s tím, že žalobkyně bude předmětné nemovitosti obývat a užívat tak, jako před uzavřením této smlouvy.

4. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že po realizaci daru došlo ze strany žalované k radiální změně v přístupu, a to jak k žalobkyni, tak k předmětným nemovitým věcem. Dle žalobkyně žalovaná nesplnila závazek (povinnost) – příkaz do tří let od podpisu darovací smlouvy (do [datum]) zajistit na své náklady rekonstrukci střechy na domu [adresa]. Žalobkyně sice připustila, že žalovaná opravila střechu na [anonymizována dvě slova] klasickým dřevěným štípaným šindelem již v roce 2018, nicméně na hlavní budově se tak nestalo. Pokud žalovaná argumentovala přípisem právní zástupkyně ze dne 24. 5. 2019, kterým žalovaná vyzývala žalobkyni k zahájení jednání o způsobu rekonstrukce a výběru materiálu, pak toto žalobkyně považuje pouze za účelový pokus vzbudit mylné zdání, že žalovaná hodlá rekonstruovat. Žalovaná totiž žalobkyni nabídla dvě možnosti, jak vyměnit střešní krytinu na hlavní budově, a to v obou případech za umělý šindel (plechový, případně plastový). Tento návrh však žalobkyně považuje za zcela neakceptovatelný, jelikož jediný materiál, který připadá dle žalobkyně v úvahu, je v tomto případě přírodní šindel.

5. Žalovaná k tomu uvedla, že nabídka byla myšlena zcela vážně, a to zejména s ohledem na její majetkové možnosti. Cena umělé krytiny je totiž řádově zcela odlišná od přírodních materiálů, dle stanoviska potencionálního zhotovitele p. [jméno] [příjmení] by cena umělého šindele a s tím spojené pokládky byla cca 1,1 mil. Kč, zatímco u štípaného šindele by to bylo až 2,7 mil. Kč. [příjmení] nabídka byla ze strany tohoto zhotovitele předána a vyčíslena v cenách, které byly běžné v roce 2019.

6. Žalobkyně tak tvrdila, že žalovaná porušila podstatným způsobem závazek, resp. příkaz, do tří let od podpisu darovací smlouvy zrekonstruovat střechu. Kromě toho žalovaná porušila podstatným způsobem i jiné závazky vyplývající z darovací smlouvy. Chování žalované bylo navíc zjevným a vážným porušením dobrých mravů vůči žalobkyni. Z těchto důvodů se žalobkyně rozhodla odstoupit od darovací smlouvy ve smyslu § 2002 odstavec 1 o.z. Po právní stránce pak žalobkyně tvrdila, že došlo k nesplnění příkazu (opravě střechy) a tak došlo k naplnění podmínky rozvazovací. Tyto důvody pak žalobkyně považuje za dostatečné důvody pro odstoupení od darovací smlouvy a zároveň i pro odstoupení od Darování pro případ smrti a Listiny o vzdání se práva dar odvolat. Žalobkyně rovněž poukazuje na vzájemnou závislost těchto smluv, a proto odstoupením od darovací smlouvy mělo dojít k zániku těchto dalších dohod.

7. Z výše uvedených důvodů byl dán dle žalobkyně i důvod pro odvolání daru (i příslibu daru – daru pro případ smrti) ve smyslu § 2072 odstavec 1 o.z.

8. Přípisem ze dne 12. 8. 2019 pak žalobkyně oznámila žalované, že došlo k naplnění rozvazovací podmínky, která byla sjednaná v darovací smlouvě. Zároveň žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy a příslibu daru, resp. daru pro případ smrti. Pokud by soud neakceptoval naplnění rozvazovací podmínky ani platné odstoupení od darovací smlouvy, pak žalobkyně odstoupila zároveň od darovací smlouvy i pro nevděk žalované ve smyslu § 2072 o.z. Žalovaná přípis žalobkyně převzala, z její reakce ze dne 20. 8. 2019 je zřejmé, že neuznává tato právní jednání žalobkyně. Přesto žalobkyně považovala tato právní jednání za platná a dále tak již se žalovanou nejednala jako se spoluvlastníkem; naopak žalovaná má za to, že i nadále je spoluvlastníkem k ideální jedné polovině nemovitostí.

9. Od té doby se žalovaná a její právní zástupkyně snažily nalézt nějaké řešení vzniklé situace, nicméně pro kategorický postoj žalobkyně žádné dohody nebylo dosaženo. Žalobkyně si nedovede představit, že by se o předmětné nemovitosti i nadále měla starat spolu se žalovanou, když názory žalované na údržbu těchto nemovitostí jsou pro ni často neakceptovatelné.

10. Žalovaná navrhovala v obou bodech žaloby její zamítnutí s tím, že důvody zamítnutí velmi podrobně ve svých vyjádřeních uvedla.

11. Z darovací smlouvy, kterou uzavřela žalobkyně jako dárkyně a žalovaná jako obdarovaná dne 22. 6. 2017, vyplývá, že žalobkyně jako výlučný vlastník darovala žalované spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na předmětných nemovitostech včetně domu [adresa] k. ú. [obec]. Ve smlouvě byla navíc obsažena Dohoda o spolupráci, ve které obě účastnice deklarovaly společnou vůli i nadále spolurozhodovat o údržbě těchto nemovitostí s cílem zachovat jeho podstatu jako [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] a s [anonymizováno] službami. K tomu se výslovně zavázala žalovaná.

12. Z listiny nazvané Darování pro případ smrti je zřejmé, že obě účastnice následně uzavřely ve smyslu § 2063 o.z. darovací smlouvu, která měla být realizována za splnění podmínky, kdy obdarovaná přežije dárkyni. Pro takový případ si obě sjednaly darovací smlouvu, dle které by se žalovaná stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, a to tím, že by došlo ke vkladu této smlouvy do katastru nemovitostí. Tím by došlo k darování i druhého spoluvlastnického podílu o velikosti jedné poloviny na nemovitostech.

13. Z Listiny o vzdání se práva dar odvolat ze dne 22. 7. 2016 vyplývá, že žalobkyně téhož dne se vzdala práva odvolat dar, kterým darovala druhou polovinu na nemovitostech dle Smlouvy o darování pro případ smrti.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí se podává, že v současné době jsou žalobkyně i žalovaná podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každá k ideální jedné polovině.

15. Z četné e-mailové komunikace mezi právními zástupci vyplývá snaha žalované o vyřešení problémů s hospodařením se společnou věcí a zejména pak s opravou střechy.

16. Z Odstoupení od darovacích smluv ze dne 22. 7. 2016 a od Listiny vzdání se práva dar odvolat, které bylo sepsáno žalobkyní dne 12. 8. 2019, vyplývá, že žalobkyně se rozhodla od těchto smluv odstoupit pro nesplnění závazku (povinnosti) – příkazu k realizaci opravy střechy, ale i pro porušení jiných závazků plynoucích z darovací smlouvy. Žalobkyně vytýkala žalované, že její chování k její osobě lze považovat za zjevné a vážné porušení dobrých mravů, které jí ublížilo a i nadále ubližuje. Zároveň tvrdí, že došlo k naplnění rozvazovací podmínky, a proto odstupuje ze všech těchto důvodů a zároveň odstupuje i pro její nevděk. Kromě toho žalobkyně tvrdila, že došlo i k zániku závazku (příslibu daru) daru pro případ smrti.

17. Z dopisu ze dne 1. 9. 2019, který adresovala žalobkyně žalované, vyplývá, že se jedná o poslední dopis, který žalobkyně poslala žalované. V tomto vytýká žalované veškeré její pochybení včetně toho, že odjela v pro ni kritické době na dovolenou [anonymizováno] [země]. Uvádí, že zahrada není jen sečení trávy a stříhání keřů a plotů a tvrdí, že jí s tímto vším žalovaná nepomáhá. Na tento dopis reagoval manžel žalované dopisem ze dne 29. 10. 2019, kde uvádí, že s tvrzeními žalobkyně nesouhlasí. Popisuje podrobně jejich snahu o dohodu a všechny jejich aktivity, které byly z jejich strany vykonány. Vyjádřil lítost nad tím, že žalobkyně nic z toho neocenila. Zdůraznil, že žalovaná ani její rodina žádný zisk z těchto nemovitostí nemá a nic si nenechává. Přesto vstřícně navrhuje další jednání o budoucím společném hospodaření a spravování nemovitosti.

18. Z prohlídky na místě samém vyplývá, že předmětné nemovitosti tvoří areál domu propojeného se zahradou včetně přidružených staveb, ve kterých jsou umístěny četné [anonymizováno] a [anonymizováno], celý areál je zpřístupněn [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno], který byl postaven v duchu [anonymizováno] tradic. Areál dosud nebyl zapsán jako kulturní památka a dle sdělení [anonymizováno] [příjmení] toto nelze ani reálně očekávat. V okolí jsou budovy, které mají různou střešní krytinu, některé mají přírodní materiály, některé i umělé, včetně nově zrekonstruované [anonymizováno]. Střecha domu je poměrně členitá, a tudíž kompletní výměna celé střešní krytiny včetně opravy krovů a dalších s tím souvisejících věcí, bude finančně náročná. Dle názoru odborníka na střešní krytiny p. [jméno] [příjmení] by střecha z přírodního šindele stála cca 2,7 mil. Kč, zatímco střecha z umělého šindele, ať už plastového nebo plechového, pouze 1,1 mil. Kč. I zahrada pod domem je poměrně náročná na údržbu, celý areál je ve svažitém terénu, jsou v něm zbudovány různé zídky, kamenné schody apod. Keře a stromy, které zde rostou, vyžadují rovněž velkou péči, zejména pokud by mělo být vše udržováno dle vůle žalobkyně. Celý areál je v nadmořské výšce zhruba 900 m, tudíž jen zachování přístupu k nemovitosti v zimním období je rovněž velmi problematické.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že je vlastníkem sousední nemovitosti, když pozemek na jeho stavbu mu prodala žalobkyně. Jeho dům byl kolaudován v roce 2015 a v suterénu tohoto domu je rovněž umístěna [anonymizováno], která navazuje na [anonymizováno] v předmětných nemovitostech. Svědek uvedl, že si toto místo ([anonymizováno]) oblíbil z obdobných důvodů jako žalobkyně, nejedná se o nějakou investici učiněnou za účelem dosažení zisku, ale spíše za účelem zachování tradic a kulturní historie tohoto místa. Svědek uvedl, že návrh žalované na opravu střechy, při které by došlo k výměně starého přírodního šindele za nový plastový šindel, považuje za nerespektování tradic tohoto místa.

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplývá, že je se žalobkyní v častém kontaktu a nahrazuje jí péči, kterou by jí měla poskytovat žalovaná. Uvedla, že areál předmětných nemovitostí na [anonymizováno] je pro žalobkyni příliš rozsáhlý a náročný na péči. Proto když nyní bydlí často u pana [příjmení] tak žalobkyni žádnou pomoc neodmítne. Se žalobkyní jsou dobré přítelkyně a i do budoucna chtějí navzájem spolupracovat.

21. Soud se nejprve zabýval tím, zda je v této věci dán naléhavý právní zájem na určení. V tomto směru soud považuje argumenty žalobkyně za dostatečné a plně odkazuje na odstavec druhý tohoto odůvodnění a s tímto jejím tvrzením se ztotožňuje.

22. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by se žalovaná k ní chovala v rozporu s dobrými mravy. Naopak žalovaná prokázala, že se dle svých sil snažila poskytnout žalobkyni součinnost jak při rekonstrukci domu, když s manželem kompletně vybudovali nový apartmán přístupný ze spodní strany domu, tak také prováděly mnoho dalších prací kolem domu, ať už svépomocí nebo prostřednictvím jiných osob včetně rodinných příslušníků (rodičů apod.). Pokud vše probíhalo přesně podle vůle žalobkyně (jako oprava střechy na hospodářské budově – nyní horní [anonymizováno]), tak problém nevznikl. Ve většině případů se však projevil zcela odlišný náhled na způsob údržby domu i zahrady a možnosti rekonstrukce domu. Přestože se žalovaná snažila chovat se vůči žalobkyni s úctou a vycházet jí vstříc, její dobře míněná snaha o pomoc žalobkyni se míjela účinkem. Představa žalobkyně, že bude vše podřízeno kulturnímu odkazu předků je jistě v mnoha ohledech pro společnost přínosná, zejména ve vztahu ke snaze zachovat v krásné přírodě odkaz předků, nicméně neodpovídá zřejmě představám žalované, která se rovněž snaží o to rozvíjet odkaz předků, zachovat v domě [anonymizováno], ale v zásadních otázkách musí zvažovat i výši nákladů na takovou péči včetně časové náročnosti a ekonomické možnosti své rodiny. Její představa více směřuje k rekonstrukci domu v takovém rozsahu, aby byl do budoucna také příjemným místem pro bydlení rodiny, a to i v zimních měsících. Z tohoto pohledu pak vznikl nesoulad i ohledně rekonstrukce horního apartmánu, který zatím nebyl nijak zateplen. Konflikty, které vznikaly mezi oběma spoluvlastnicemi nemovitosti, vyplývají jednak z jejich odlišných představ o životním stylu, ale také ze situace, kdy zcela absentuje jejich dohoda o hospodaření se společnou věcí.

23. Darovací smlouvou dle ustanovení § 2055 odst. 1 o.z. dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Tato smlouva představuje také právní důvod vzniku asynallagmatického závazku, jehož podstata spočívá v dobrovolném a bezplatném poskytnutí daru (převodu vlastnického práva k věci), jímž dárce sleduje především zvětšení majetku obdarovaného jako projev své velkorysosti, vděku, štědrosti či filantropie vůbec (animus donandi). Pro interpretaci darovací smlouvy platí především obecná pravidla o výkladu právních jednání (§ 555 a násl.), tzn. posuzování právního jednání podle jeho obsahu, simulace a disimulace (viz dále), výklad podle úmyslu jednajícího, resp. přisuzování projevu vůle dárce takový význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba, jíž je jednání adresováno (obdarovaný). Darovat lze rovněž spoluvlastnický podíl na věci, neboť má povahu samostatné věci (rozsudek NS 26 Cdo 2864/2000).

24. Odstoupení od smlouvy je specifickým způsobem jednostranného ukončení smlouvy, a to bez souhlasu druhé strany. Podle § 2001 občanského zákoníku jsou strany oprávněny od smlouvy odstoupit„ jen jestliže si to strany ujednají, nebo stanoví-li tak zákon“.

25. V tomto konkrétním případě došlo k uzavření platné darovací smlouvy, ve které se žalovaná zavázala provést do tří let od jejího podpisu na své náklady rekonstrukci střechy na domě [adresa] na pozemku p. č. st. [číslo], vše v [katastrální uzemí]. Jedná se tak o obligační závazek žalované, který byl sjednán v bodě 4. v odstavci III. jako součást dohody o spolupráci. V bodě 1. této dohody se obě účastnice dohodly, že se uzavřením smlouvy stanou podílovými spoluvlastníky, z nichž každá bude vlastníkem ve výši id. ½ nemovitostí ve smlouvě uvedených. Obě se za účelem řádného hospodaření zavázaly spolu jednat a v uvedených záležitostech spolurozhodovat. Rovněž prohlásily, že jejich společným zájmem je zachování podstaty uvedených nemovitostí jako kulturního a uměleckého areálu s [anonymizováno] a s ubytovacími službami. Obdarovaná se navíc zavázala k tomu, že poskytne dárkyni veškerou potřebnou péči a pomoc a to v případě nemoci, stáří či z jiného důvodu. Rovněž se zavázala, že bude pravidelně a dle potřeby udržovat zahradu na předmětných pozemcích u domu, a to ve smyslu údržby stromů a keřů (stříhání), sekání trávy apod.

26. V této dohodě o spolupráci se smluvní strany bohužel nedohodly, jak budou postupovat, když nedojde ke shodě. Jelikož obě mají stejný podíl na nemovitostech a platí zde pravidla o hospodaření se společnou věcí, pak v případě neschopnosti obou účastnic nalézt kompromisní řešení nezbývá, než se obrátit na soud ve smyslu § 1129 o. z., jelikož nebylo dosaženo většiny při rozhodování o významné záležitosti. Takový návrh mohla podat žalobkyně i žalovaná. Žalobkyně místo snahy dohodnout se se žalovanou odstoupila od darovací smlouvy s tím, že darovací smlouva se tímto ruší (ex tunc) a žalobkyně se stává opět výlučným vlastníkem. V situaci, kdy zákon obecně možnost odstoupit od darovací smlouvy neupravuje (resp. zná pouze odvolání daru pro nouzi a pro nevděk) a účastnice smlouvy si takovou možnost nesjednaly, není možné takto z důvodu neshod při hospodaření se společnou věcí platně odstoupit.

27. Dle § 548 odstavec 2 o. z. podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

28. Žalobkyně zároveň alternativně tvrdí, že došlo ke splnění rozvazovací podmínky, v důsledku čehož došlo ke zrušení darovací smlouvy. Z obsahu smlouvy a jejího jazykového a logického výkladu však nevyplývá, že by si strany sjednaly rozvazovací podmínku, jejímž splněním (neprovedením rekonstrukce v časovém úseku do tří let od podpisu smlouvy) by mělo dojít ke zrušení smlouvy a navrácení vlastnického podílu dárkyni.

29. Pokud žalobkyně tvrdí, že se jednalo o darovací smlouvu s příkazem ve smyslu § 2064 o.z., pak soud v textu smlouvy tuto vůli stran rovněž neshledává. Bylo-li by vůlí stran sjednání darovací smlouvy s příkazem, pak by jistě právní zástupkyně žalované, která smlouvu koncipovala, nazvala tento smluvní závazek jednoznačně příkaz, který by nebyl součástí odstavce III. nazvaného dohoda o spolupráci. Jednalo by se jistě o samostatný bod smlouvy, který by byl jako příkaz i formulován. Zároveň by následkem nesplnění příkazu (nebo naopak splněním rozvazovací podmínky) musely strany sjednat zrušení darovací smlouvy, k čemuž rovněž nedošlo. Navíc dle dostupné judikatury by nebyla zachována bezúplatnost darovací smlouvy, pokud by pouze žalovaná byla povinna zaplatit a provést celou rekonstrukci střechy v hodnotě minimálně 2,7 mil. Kč a to ještě v cenách běžných v roce 2019 (viz rozhodnutí NS ČR vydané pod sp. zn. 22 Cdo 2293/2011). Za příkaz by bylo možné považovat prohlášení takto nazvané, kterým by se žalovaná zavázala instalovat na nemovitosti například jména umělců, jejichž díla jsou součástí [anonymizováno], nikoliv závazek žalované ve smluvně stanoveném termínu provést rekonstrukci střechy.

30. Nad rámec výše uvedeného lze doplnit, že i kdyby soud vyhodnotil závazek žalované zrekonstruovat střechu do tří let jako příkaz, nebylo by možné žalobě vyhovět, jelikož i v tomto případě by byla žalobkyně povinna poskytnout součinnost, což, jak je výše uvedeno, splněno nebylo. Žalobkyně totiž očekávala, že žalovaná bude rekonstruovat střechu po dohodě s ní pouze a jedině ze štípaného šindele, což však v darovací smlouvě uvedeno nebylo. Žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně nejpozději dne 24. 5. 2019 poslala žalobkyni dvě nabídky na opravu střechy včetně rozpočtu, který vypracoval odborník na opravy střech pan [jméno] [příjmení] Tyto jsou založeny ve spisu (čl. 16, 17) a žalobkyně tuto skutečnost ani nezpochybnila. Na tyto nabídky však žalobkyně reagovala tak, že se rozhodla odstoupit od darovací smlouvy. Těžko si lze představit vůli stran, dle které by jedna strana, v tomto případě dárce, byla oprávněna určit přesně způsob, jak má být zrekonstruována celá poměrně rozlehlá střecha včetně nosných prvků této střechy, a to plně na náklad obdarované. Naopak ze znění odstavce III. této smlouvy je zřejmé, že vůlí stran bylo společně se zavázat k povinnosti jednat o zásadních záležitostech a pak společně rozhodnout. Taková vůle stran přepokládá i součinnost na straně žalobkyně, když je logické, že žalovaná, která byla povinna finančně zajistit opravu střechy, by právě žalobkyni předložila své návrhy a žalobkyně by se k těmto návrhům konstruktivně vyjádřila. Ze smlouvy není vůbec zřejmé, že jediným akceptovatelným způsobem opravy této střechy, by bylo použití přírodního šindele. Soud má za to, že z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná nesplnila svůj závazek do tří let od podpisu smlouvy provést na své náklady rekonstrukci střechy. Žalovaná si totiž nechala zpracovat rozpočet na dvě různé střešní krytiny a tento předložila žalobkyni. Vyjádřila tak ochotu a vůli skutečně provést rekonstrukci ve smluvně stanoveném termínu. Ve splnění této své povinnosti jí však zabránila žalobkyně, která odmítla akceptovat jakýkoliv jiný materiál, než je ručně štípaný tradiční valašský šindel. Pokud by žalovaná na takový návrh žalobkyně měla přistoupit, pak v době, kdy mělo k rekonstrukci dojít, by náklady na takovou rekonstrukci byly asi o 60 procent vyšší než náklady za použití jiného materiálu. Rovněž údržba takové střechy z přírodního šindele by byla jistě mnohem nákladnější a náročnější než údržba umělých materiálů (které jsou prakticky bezúdržbové). Stejně tak žalobkyně nemohla očekávat, že žalovaná bude sama vědět, co si žalobkyně pod pojmem údržba nemovitosti a zahrady vůbec představuje. Žalovaná prokázala, že měla zájem o žalobkyni, když jí nabízela odvoz do nemocnice a pomoc při všech údržbových pracích, které žalobkyně považovala za nutné. Proto žalobkyni vyzvala k jednání a předložení seznam a harmonogramu údržbových prací. Žalobkyně si musela být vědoma toho, že žalovaná jako obdarovaná nebude v předmětné nemovitosti bydlet celoročně, ale bude tam pouze dojíždět. S ohledem na věk žalované mohla očekávat, že bude mít rodinu včetně malých dětí a tomu odpovídajících starostí. Pokud žalobkyně tvrdila, že by nikdy nedarovala nemovitost, kdyby věděla, že si žalovaná postaví nový dům v [obec], pak na druhé straně neexistuje žádný důvod, pro který by tak žalovaná neměla učinit. Nyní tedy nelze očekávat, že by žalovaná a její manžel jezdili na [anonymizováno] ze [anonymizováno] tak často, jak by žalobkyně chtěla, a tudíž reálně nemůže žalovaná nikdy vyhovět všem požadavkům žalobkyně. Proto se také žalovaná ve smlouvě nezavázala k tomu, kolik dní v roce bude trávit v předmětné nemovitosti, v kterých termínech bude provádět jaké práce, nebyl nikdy dohodnut přesný seznam prací a činností.

31. V případě sjednání darovací smlouvy ve většině případů žalobce darování nepodmiňuje splněním nějaké podmínky a ani v tomto případě to jistě nebyla vůle žalobkyně. Již v preambuli smlouvy sama žalobkyně prohlásila, že žalovaná je vhodnou osobou, která již v té době byla předsedkyní nadačního fondu [obec] přátel [jméno] [příjmení] a již tehdy dlouhodobě zajišťovala péči o uvedené nemovitosti spolu s dárkyní. Za této situace tak při uzavírání smlouvy žalobkyně jistě nepočítala s tím, že by požadovala o několik let později zrušení darovací smlouvy.

32. Nyní je situace taková, že žalovaná již do předmětných nemovitostí za období po uzavření darovací smlouvy investovala při rekonstrukci spodního apartmánu a údržby nemovitostí zhruba 1 milion Kč a odmítá se smířit s tím, že by dobrovolně převedla spoluvlastnický podíl zpět na žalobkyni. Tuto nabídku od žalobkyně jednoznačně žalovaná odmítla, a to i za předpokladu, že by jí žalobkyně dodatečně uhradila veškeré výše uvedené náklady. Žalovaná je přesvědčena o tom, že darovací smlouvu včetně dalších listin (Darování pro případ smrti, Listinu o vzdání se práva dar odvolat) jednostranně zrušit nelze a odmítá tak učinit i dohodou.

33. Žalobkyně svým jednáním fakticky požaduje po žalované, aby žalovaná jako spoluvlastník stejného podílu prováděla a udržovala nemovitosti zcela dle vůle žalobkyně a zároveň veškeré rekonstrukční a údržbové práce i platila celé, případně platila alespoň z poloviny. Je tak zřejmé, že původní nerovnost smluvních stran, která byla založena výše uvedenými smlouvami, a která je zcela v souladu se zákonem (pojmovým znakem darovací smlouvy je dobrovolnost a bezplatnost), by byla nyní postavena naruby a fakticky by i po ekonomické stránce byly smlouvy výhodnější pro žalobkyni než pro žalovanou. Je otázka, zda by žalovaná vůbec takovou darovací smlouvu uzavřela, pokud by dopředu věděla, že její spoluvlastnický podíl ji fakticky nebude opravňovat ke spolurozhodování o nakládání s nemovitostí. Žalobkyně si totiž představovala spoluvlastnictví tak, že bude vše prováděno dle její vůle, jako kdyby byla ona stoprocentním nebo alespoň více než dvoutřetinovým vlastníkem. V tom případě však neměla darovat žalované poloviční podíl na nemovitosti, ale pouze např. třetinový, a měla si ještě k tomu přesně stanovit materiál a přesný způsob opravy střechy, který bude muset obdarovaná respektovat.

34. Soud se ztotožnil s názorem právní zástupkyně žalované a má za to, že závazek zrekonstruovat střechu ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy není podmínkou rozvazovací a tudíž nesplněním této povinnosti nemohlo vlastnické právo žalované zaniknout a obnovit se výlučné vlastnické právo žalobkyně. Tento závěr musel soud přijmout i s ohledem na to, že žalobkyně navíc žalované ani neposkytla součinnost tak, aby mohlo k zahájení rekonstrukčních prací být přistoupeno v termínu. Při uzavírání jakékoliv darovací smlouvy týkající se nemovitosti, která musí mít vždy písemnou formu a musí být vložena do katastru nemovitostí, je povinností každého účastníka takové smlouvy velmi dobře zvážit následky takového právního jednání. Jedná se tak většinou o nevratný krok, který nepřepokládá, že by mělo být od smlouvy odstoupeno. Proto zákon u darovací smlouvy upravuje pouze odstoupení sui generis jako je odvolání daru pro nouzi (§ 2068 o.z.) a odvolání pro nevděk (§ 2072 o.z.). <i>35. Dle ustanovení § 2072 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit.</i> 36. Základními zásadami, na kterých stojí soukromé právo, jsou„ pacta sunt servanda“ a„ vigilantibus iura sunt“. Těmito zásadami se však dle výše uvedeného žalobkyně neřídila, a proto soud její žalobu musel zamítnout v celém rozsahu.

37. Ve výroku I. tak soud zamítl žalobu, dle které by bylo určeno, že žalobkyně je opětovně výlučným vlastníkem v žalobě vyjmenovaných nemovitostí. Výrokem II. zamítl žalobu na určení, že Darování pro případ smrti a Listina o vzdání se práva dar odvolat zanikly a žádnou ze stran nezavazují, když soud považuje odstoupení od darovací smlouvy za neúčinné, a tudíž nedošlo k zániku darovací smlouvy a v návaznosti na to ani k zániku darování pro případ smrti, jak tvrdí žalobkyně. Předmětem darovací smlouvy pro případ smrti je druhý spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti id. jedné poloviny. Jednalo se o darování pro případ smrti dárkyně za podmínky, že obdarovaná dárkyni přežije ve smyslu ustanovení § 2063 o. z. Tuto smlouvu lze hodnotit jako zcela samostatnou a není možné ji považovat za smlouvu závislou ve smyslu § 1727 o. z., jak uvádí žalobkyně. Tato darovací smlouva byla rovněž podepsána dne 22. 7. 2016 a byla v ní deklarována důvěra žalobkyně v žalovanou, když v preambuli smlouvy je řečeno, že žalovaná je dle dárkyně zárukou dalšího pokračování využití nemovitostí jako kulturního a uměleckého areálu a zachování odkazu [jméno] [příjmení] (otce žalobkyně), [jméno] [příjmení] (syna žalobkyně) a žalobkyně (která je rovněž významnou [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]). Ve stejný den pak žalobkyně podepsala a předala žalované i listinu o vzdání se práva dar odvolat, která se vztahovala právě k darování pro případ smrti. Výslovným vzdáním se tohoto práva závazek z darování dárce prodlužuje a činí jej neodvolatelným (zrušen by musel být pouze dohodou obou stran). Tím, že tak činí, dává najevo vůli ke skutečnému darování pro případ smrti a dokonce favorizuje obdarovaného oproti běžné darovací smlouvě, kde zákon na podobné ujednání (v případě darování mezi živými) pohlíží jako na nicotné (srov. § 2076). Za této situace se tak stalo darování jednostranně nezrušitelným, a proto soud musel i v této části žalobu zamítnout.

38. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 146 odstavec 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tato se skládá z odměny za provedené úkony dle § 11 vyhl. 177/1996 Sb. po [částka] za jeden úkon, za 10 úkonů celkem částku [částka], když za účast na přípravném jednání byl přiznán pouze poloviční úkon, 10x režijní paušál po 300 Kč, cestovné za 4 jízdy ze [anonymizováno] do [obec] a zpět v celkové výši 10 541 Kč včetně náhrady za ztrátu času a DPH ve výši 21% v částce 9 028 Kč. Celková náhrada nákladů řízení tak představuje částku 52 019 Kč.