20 C 52/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Miroslavem Neuerem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 623 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 623 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 10 623 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle tohoto ustanovení v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 623 Kč s příslušenstvím za žalovaným, který dne 15. 5. 2020 okolo [údaj o čase] hodin udeřil pana [příjmení], narozeného dne [datum] (dále jen„ poškozený“). Poškozený utrpěl zranění a byl ošetřen v nemocnici ve [obec]. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvnímu zdravotnickému zařízení zdravotní výkony v celkové částce 10 623 Kč. Odpovědnost žalovaného za poškození zdraví poškozeného vyplývá z Rozhodnutí MěÚ [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byl žalovaný uznán vinným v přestupkovém řízení a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 12. 2020. Žalovaný přes písemnou výzvu žalobkyně na vymáhanou pohledávku ničeho neuhradil.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a s tímto postupem účastníci řízení na výzvu soudu souhlasili.

4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný dne 15. 5. 2020 fyzicky napadl poškozeného, který utrpěl zranění a byl převezen do nemocnice ve [obec]. Žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci 1. 12. 2020. Poškozený byl v době zdravotního vyšetření, ošetření a léčení zdravotně pojištěn u žalobkyně, která uhradila náklady na zdravotní vyšetření, ošetření a léčení poškozeného vzniklé v důsledku protiprávního jednání žalovaného ve výši 10 623 Kč. Žalobkyně poté vyzvala žalovaného k úhradě vynaložených nákladů výzvou ze dne 23. 9. 2021, podle které měl žalovaný dlužnou částku uhradit do 15 dnů od doručení.

5. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen„ zákon č. 48/1997 Sb.“) příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

6. Podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v účinném znění, se fyzická osoba dopustí přestupku (proti občanskému soužití) tím, že se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.

7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „ o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Dle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. mají zdravotní pojišťovny právo požadovat od třetí osoby, která jejímu pojištěnci zaviněně způsobila poškození na zdraví, náhradu nákladů vynaložených na jeho ošetření a léčení. Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu, neboť povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady péče poskytnuté jejímu pojištěnci je plněním její zákonné povinnosti ve smyslu § 13 zákona č. 48/1997 Sb., která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče jejímu pojištěnci poskytnuta, zda šlo o léčení následků úrazu či jiného poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby nebo následkem jiné události.

10. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím o spáchání přestupku, tedy žalovaný narušil občanské soužití tím, že se dopustil jiného hrubého jednání proti poškozenému, což naplňuje skutkovou podstatu přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c) zák. č. 251/2016 Sb., o přestupcích. Platí, že třetí osoba, tj. žalovaný, odpovídá pojišťovně v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. Žalobkyně uhradila v souvislosti s výkony u poškozeného částku 8 734 Kč, což představuje náklady vynaložené na ošetření a léčení pojištěnce v důsledku jednání žalovaného. Žalobkyně tuto částku prokazatelně vynaložila, a proto jí v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. svědčí právo na náhradu těchto nákladů proti žalovanému.

11. Doba plnění v této věci není stanovena právním předpisem ani dohodou stran, dlužník je tedy povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl o plnění věřitelem požádán. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 6. 5. 2022, v níž žalovanému stanovila lhůtu k plnění do 15 dnů od doručení výzvy. Není přitom vždy nezbytné, aby se adresát opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl objektivní možnost obsah písemnosti poznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 805/2006). Žalovaný neuhradil ničeho ke dni 30. 5. 2022 a ke dni 31. 5. 2022 se dostal do prodlení. Žalobkyni tak podle § 1970 o. z. vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení dle jejího návrhu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to v celkové výši 1 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka řízení v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, kdy žalobkyni přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony á 300 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby). Náklady řízení účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyní tak činí celkem částku 1 700 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. rozsudku).