20 C 79/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Miroslavem Neuerem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 47 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 47 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 827,78 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 8 827,78 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 114,79 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 7 765,59 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 546 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 22. 7. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky celkem 47 350 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že původní věřitel právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne 27. 6. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo; na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tento úvěr byl úročen úrokem ve výši 20,74 % ročně. Jelikož žalovaná řádně nesplácela, domáhá se žalobkyně zaplacení požadované částky, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 10 545 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 1 455 Kč.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalované do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř.

3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neučinila soudu žádné podání, nevyjádřila se tedy ani k textu podané žaloby (která jí byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinila žalovaná v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.

4. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Žalovaná má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, ve smluvních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Žalobkyně totiž řádně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalované a toto svoje tvrzení doložila doklady uvedenými v kartě zákazníka, resp. dokumenty na ověření finanční situace. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný poplatek, který představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaná převzala od původního věřitele částku 20 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Žalovaná se smluvně zavázala vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit poplatek, a to v 80 týdenních splátkách po 485 Kč, počínaje dnem 4. 7. 2019. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru (obojí v kapitalizované, i obecně vyjádřené formě).

5. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem.

6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o úvěru.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 368 Kč dle položky 1 písm. a sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb. a odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 100 Kč, a 21 % DPH ve výši 378 Kč, celkem tedy 4 546 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění povinností exekucí.