22 C 48/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Libuší Vykopalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného , o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni vyklidit pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, a dále pozemek [parcelní číslo], vše v obci [obec] a [katastrální uzemí], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21.940 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 5. 2021 domáhala, aby žalovaní 1 a 2 byli zavázáni vyklidit nemovitosti označené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že je jejich výlučnou vlastnicí, nesouhlasí s dalším užíváním nemovitostí žalovanými, avšak žalovaní tyto nemovitosti na její výzvu ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyklidili. Žalobkyně poukazovala na to, že žalovaní užívali nejprve byt v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], a to jako příslušníci domácnosti její matky [jméno] [celé jméno žalobkyně], po ukončení společného soužití se žalovaní přestěhovali do bytové jednotky v přízemí. Na výzvu k vyklizení se žalovaní žalobkyni vysmáli s tím, že mají právo dům a zahradu užívat. Podle žalobkyně žalovaní užívaný byt uklízí pouze sporadicky, vše je zde zanedbané, ve špatném stavu a celý dům chátrá. Žalovaní přispívají pouze na náklady spojené s bydlením. Soužití v domě s žalovanými velmi stresuje její matku. V podání ze dne 3. 10. 2021 žalobkyně popřela existenci dohody či jakéhokoli slibu rodičů matky žalobkyně žalovanému 1. Dále popřela, že by žalovaný 1 financoval opravy domu s tím, že tyto proběhly ještě za života otce matky žalobkyně, který opravy hradil. Žalovaný 1 v domě s ničím nepomáhá, dům velmi chátrá, což dokumentují fotografie. Žalobkyně podrobně rozepsala nevhodné chování žalovaných 1 a 2 vůči její matce při společném užívání předmětných nemovitostí, které spočívá v slovním napadání ze strany obou žalovaných, dále v zesměšňování žalovaným 1 a ve sprostém a vulgárním chování žalovaného 2. Žalobkyně dále poukazovala na dvě probíhající řízení o vypořádání společného jmění manželů s tím, že tato řeší majetkové vypořádání matky žalobkyně a žalovaného 1.

2. Žalovaný 1 navrhoval zamítnutí žaloby pro rozpor s dobrými mravy a současně poukazoval na závažný zásah vyklizení do životních poměrů žalovaných. Podle žalovaného 1 byla uzavřena v roce 1993 dohoda s prarodiči žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] o vyplacení sestry matky žalobkyně částkou 100.000 Kč, což bylo částečně hrazeno ze společného jmění manželů a částečně z výlučných peněz žalovaného 1. Po smrti [jméno] [příjmení] se v rozporu s dohodou žalovaný 1 nestal spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Podle žalovaného 1 mu [příjmení] [příjmení] přislíbil podíl na nemovitosti a za tím účelem došlo k vyplacení částky 100.000 Kč jako úhrady za podíl na domu [adresa] [příjmení] [příjmení] mu také nabídl, že na něj napíše novou garáž. Žalovaný uvedl, že na domě provedl následující práce: přístřešek na dřevo, výměna svodu z rýn, malování bytu v prvním patře, natírání oken, zhotovení skleníku, zhotovení okrasného jezírka, stavba nové plechové garáže, natírání střechy na plechové garáži, zhotovení udírny, oprava odpadu ve sklepě, oprava odpadu v přízemí, oprava zdi od severní strany, natírání oken, plynový kotel, nové potrubí na vodu, guma na schody, kabelový rozvod televize, sonda kotel, dřevěné obložení a hospodářský přístřešek. Dále žalovaný 1 každý rok stříhal stromky, sekal trávu a staral se o přípravu dřeva na zimu a vyvážení septiku. Dále 1350x vytíral schody a vysával. Po rozvodu žalovaný 1 investoval do opravy plynového kotle 8.000 Kč a do zakoupení ohřívače vody 12.000 Kč, nedávno koupil novou vodovodní baterii. Žalovaný užívané prostory nedevastuje, poukazoval na věci zakoupené pro údržbu domu jako sekačka, žebřík, dvoukolák apod. Žalovaný 1 dále poukazoval na poskytnutí částky 100.000 Kč v roce 2010 žalobkyni na rekonstrukci jejího bytu, z čehož mu bylo uhrazeno 10.000 Kč přítelem žalobkyně. Žalovaný 2 měl více dluhů a matka žalobkyně požádala o úvěr, který byl poskytnut ve výši 430.000 Kč a použit na úhradu dluhů žalovaného 2, přičemž tento úvěr splácí z větší míry žalovaný 1. Podle žalovaného 1 se stává v případě změny majitele domu [adresa] v [obec] dlužníkem uvedeného úvěru nový majitel. Při rozvodu bylo jednoznačně uvedeno, že matka žalobkyně popíjela ve zvýšené míře alkohol. Podle žalovaného 1 žalobkyně uvádí nepravdy a polopravdy, tento rozebíral její dětství a problémy s matkou. Podle žalovaného 1 je žaloba v rozporu s dobrými mravy, protože došlo ke zhodnocení předmětných nemovitostí a dále z důvodu zapůjčení finančních prostředků žalobkyni, z důvodu porušení dohody, na jejímž základě se měl stát spoluvlastníkem nemovitostí, z důvodu vyplacení finančních prostředků paní [příjmení] jako odstupného týkajícího se podílu na nemovitostech a dále z důvodu, že žalovaný 1 se podílí na splácení úvěru, který podle něj má platit vlastník předmětných nemovitostí.

3. Žalobkyně na podané žalobě trvala. Z provedeného dokazování vyplynulo, že návrh na vyklizení je důvodný. Je třeba poskytnout žalobkyni ochranu vlastnického práva, žalovaní k nemovitostem nemají žádný právní titul. Oba mají příjem a nejsou v situaci, kdy nejsou schopni si bydlení zajistit. Z provedeného dokazování vyplývá konfliktní soužití v domě, situace trvá již pět let a žalovaní měli dostatek času na zajištění bydlení a vyklizení.

4. Žalovaný 1 navrhoval odepřít ochranu vlastnickému právu žalobkyně pro rozpor s dobrými mravy. Tvrzení žalobkyně neodpovídají skutečnosti. Svědkyně je zastupována [anonymizováno] [příjmení] v jiném řízení a uvádí, co chce. Jednání tvrzené žalobkyní nebylo prokázáno. Svědkyně se žalovaným nevyhýbá a rozvodový rozsudek prokazuje zvýšené požívání alkoholu svědkyní. Žalovaný 1 byl v dobré víře, že svědkyně, či její právní předchůdce, na něj podíl na domě přepíší. Žalovaný 1 poukazoval na listinu o vyplacení podílu z předmětných nemovitostí. On sám v domě nemohl nic dělat a nesháněl nikoho, protože to nebylo vyžadováno, proto se podílel v poslední době jen finančně.

5. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení bylo zjištěno, že má k žalovaným záporný vztah, neboť její matku psychicky napadají a deptají, kdy soužití s nimi je pro ni stresující. Její matka je psychicky deptána, je jí vyhrožováno slovy„ ať zdechne, nebo jí nechají zlámat hnáty, že špatně dopadne, že ji o všechno oškubou, fyzicky zničí nebo že nemovitost vyhodí do povětří“. Žalobkyně byla svědkem nevhodného chování žalovaných k její matce, s žalovaným 2 to i řešila. Žalované nechala v domě bydlet, neboť jí jich bylo líto, a aby měli možnost si najít bydlení. Tito se o dům nestarají, nechtějí tam nic dělat a vybydlují ho. Žalovaný 1 se nemyje a spí ve starém spacáku. Od roku 2016, kdy dům získala, se žalovaný 1 podílel jen na běžné údržbě, kdy společně s matkou financoval čerpadlo a zařízení pro funkčnost topení, aby mohli dům obývat. Žalobkyně popřela, že by měl žalovaný 1 přislíben podíl na domě. Dům získala její matka od rodičů a darovala ho žalobkyni. S matkou má velmi dobré vztahy, vše spolu řeší a se vším si pomáhají. Její matka se musí zamykat, neboť se žalovaných bojí. Žalobkyně připustila půjčku od žalovaného 1 a své matky okolo roku 2009 ve výši 100.000 Kč s tím, že později jí sdělili, že další splátky nad splátku 10.000 Kč nechtějí. Její matka byla nešťastná z úvěru, který si vzala na splacení dluhu žalovaného 2.

6. Z výpovědi žalovaného 1 jako účastníka řízení bylo zjištěno, že má příjmy ze starobního důchodu 17.200 Kč měsíčně a k tomu si přivydělává 12.000 Kč měsíčně čistého. Úvěr z roku 2016 byl použit na splátky dluhu žalovaného 2, kterému tři roky se splátkami pomáhal částkou 3.000 Kč měsíčně. Nyní si to žalovaný 2 platí sám. Půjčka žalobkyni z roku 2009 ve výši 100.000 Kč spadá do společného jmění manželů, takže jemu žalobkyně dluží 40.000 Kč, podle žalovaného 1 se o dar nejednalo. Stav domu je stejný jako v době, kdy zemřel otec matky žalobkyně. Tchán postavil s pomocí žalovaného 1 skleník, plechovou garáž, hospodářský přístřešek a přístřešek na dřevo. Žalovaný 1 natřel téměř všechny okna a pomáhal s dřevěným obložením schodů. Svůj podíl na domě dovozuje z listin o vyplacení peněz manželům [příjmení]. Podle žalovaného 1 dělá bývalé manželce vše, co si řekne. Žalovaný 1 připustil, že spí ve spacáku a že ložnice slouží jako skladiště. V kuchyni má pořádek, ale je zde 50 let starý dřez a 60 let stará kamna, s čímž nemůže manipulovat ani to vyměnit. Smrad v přízemí je z pohovky po prarodičích. Žalovaný 1 platil matce žalobkyně na inkaso do února 2020 2.600 Kč měsíčně + dalších 3.000 Kč měsíčně, protože to chtěla. Teď jí dává jen 2.600 Kč měsíčně.

7. Z výpovědi žalovaného 2 jako účastníka řízení bylo zjištěno, že na hádkách žalovaného 1 a matky žalobkyně mají vinu oba, tedy žalovaný 1 i matka žalobkyně. Podle žalovaného 2 hádky mezi žalovaným 1 a matkou žalobkyně byly jiné, než uvádí žalobkyně se svou matkou, jednalo se o klasické rozvodové hádky a urážky prarodičů z obou stran. Žalovaný 2 popřel, že by se vůči matce žalobkyně dopouštěl psychického nátlaku. Připustil, že když dostal druhý návrh na vystěhování, vybouchnul a mlátil u ní do stolu.

8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že s žalobkyní, která je její dcerou, má velice pěkný vztah, tato jí pomáhá úplně ve všem, hlavně psychicky, ale i s údržbou domu, bez ní by tady nebyla. Žalovaný 1 jí velmi psychicky ublížil vysmíváním a ponižováním, a to i jejich rodičů. Nazýval jí zdechlinou a zříceninou, jejího otce tajtrlíkem, což její matka špatně nesla. Svědkyně se žalovanému 1 nedokázala postavit a dostala se až na dno. Alkohol již dávno nepožívá. Žalovaný 1 se jí stále vysmívá, a když může, tak se mu vyhýbá. S ničím jí nepomáhá, údržbu i úklid dělá sama. Žalovaný 1 nikdy neměl přislíben podíl na předmětném domě. Sestru svědkyně vypláceli s žalovaným 1 z předmětného domu částkou celkem 100.000 Kč, pro bratra bylo domluveno věcné břemeno bydlení. S žalovaným 1 si brali v roce 2016 úvěr na dluhy žalovaného 2, na splátky úvěru jí dává peníze žalovaný 2, ona úvěr ze svého neplatí. Po rozvodu žalovaný 1 přispěl na opravu bojleru na teplou vodu částkou 12.000 Kč a 8.000 Kč na čerpadlo u kotle, vždy jednou polovinou těchto nákladů. Na inkaso svědkyni přispívají žalovaní každý 2.600 Kč měsíčně. Žalovaní užívají třípokojový byt v přízemí, kde je to zanedbané, je tam nepořádek a smrad, když byl u nich soudní znalec, tak se zhrozil. Svědkyně má příjem jen z invalidního důchodu. Žalovaný 2 svědkyni vyhrožuje, že jí ublíží na zdraví, že dům vyhodí do vzduchu, že by se měla pojistit, že jí nechá zpřerážet hnáty, taky u ní mlátil do stolu. Z žalovaných má strach a zamyká se.

9. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 28. 3. 2017 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 9. 4. 2017, bylo zjištěno, že bylo rozvedeno manželství [jméno] [příjmení] a žalovaného 1. Příčiny rozvratu manželství shledal soud v dlouhodobé neschopnosti komunikace a řešení problémů, v soužití účastníků včetně finančního hospodaření a dále i v dlouhodobé závislosti [jméno] [příjmení] na alkoholu.

10. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 23. 2. 2016 bylo zjištěno, že tento byl sjednán ve výši 430.000 Kč pro dlužníky žalovaného 1 a matku žalobkyně za účelem„ údržby a změny rodinného domu“, přičemž bylo sjednáno, že dlužníci jsou ze smlouvy zavázáni společně a nerozdílně.

11. Z fotodokumentace předmětného domu [adresa] bylo zjištěno, že dům není nijak modernizován, ani jeho okolí, které tvoří staré betonové dlažby. Na plechových částech domu a drobných stavbách je zřejmá potřeba provést nátěry a totéž na některých dřevěných prvcích, jako jsou okna, dveře, práh. Interiéry domu jsou zastaralé, opatřeny starým až vybydleným nábytkem, na chodbě a v pokojích je nepořádek. Celkově dům působí starým a ne příliš udržovaným dojmem.

12. Z podání [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne 15. 12. 2020 a 12. 1. 2021, učiněných v řízení o vypořádání společného jmění manželů, bylo zjištěno, že tato zde uvádí podrobné vysvětlení o hrazení oprav domu [adresa], které podle jejího vyjádření hradili výlučně její rodiče a její bratr.

13. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 1. 2. 2000 č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] zemřel dne 29. 10. 1999 bez zanechání závěti, přičemž v dědickém řízení soud schválil dědickou dohodu, podle níž ideální jednu polovinu domu [částka s příslušenstvím] a p. [číslo] převezme pozůstalá manželka [jméno] [celé jméno žalobkyně], pozůstalý syn [příjmení] [příjmení] převezme osobní automobil Moskvi a pozůstalé dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] neobdrží z dědictví žádný podíl.

14. Z notářského zápisu ze dne 7. 10. 2004 sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] darovala [jméno] [příjmení] dům [adresa] a parcely p. [číslo]. Dále bylo zjištěno, že bylo zřízeno ve prospěch [jméno] [celé jméno žalobkyně] věcné břemeno doživotního a bezplatného bydlení a užívání bytu v přízemí domu [adresa] a souvisejících parcel.

15. Z darovací smlouvy ze dne 2. 11. 2016 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] darovala žalobkyni [celé jméno žalobkyně] pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] rodinný dům a dále pozemky [parcelní číslo] a p. [číslo]. Návrh na vklad této smlouvy do katastru nemovitostí byl podán u katastrálního úřadu dne 2. 11. 2016.

16. Z čtyř dokladů o čtyřech splátkách bylo zjištěno, že manželé [jméno] a [jméno] [jméno] potvrzují převzetí od [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] v letech 1993 [číslo] celkem částky 100.000 Kč a to jako část podílu z domu [adresa].

17. Z protokolu ze dne 22. 3. 2021 sepsaného ve věci vedené u zdejšího soudu o vypořádání společného jmění manželů [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že soud řeší v rámci vypořádání společného jmění také peníze zaplacené z výlučných prostředků žalovaného 1 sestře matky žalobkyně a že na to nahlíží jako na společnou pohledávku určenou na výlučný majetek.

18. Z faktury splatné dne 24. 5. 1994 bylo zjištěno, že dodavatel [právnická osoba] fakturoval [jméno] [příjmení] za provedenou montáž kotle Viadrus celkem 17.740,80 Kč. Z dodacího listu č. 19/92 bylo zjištěno, že tento se týká automatického plynového kotle Viadrus, který byl dodáván [jméno] [příjmení] servisní službou [příjmení] a jeho převzetí potvrdil [příjmení] [příjmení], který v souvislosti s dodávkou dne 23. 7. 1992 zaplatil dodavateli 16.400 Kč.

19. Z žádosti o vyplacení dluhu 90.000 Kč ze dne 3. 2. 2020 bylo zjištěno, že tuto adresoval žalovaný 1 žalobkyni. Z oznámení ze dne 12. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný 1 podal trestní oznámení na žalobkyni v souvislosti se zapůjčením částky 100.000 Kč na renovaci jejího bytu.

20. Z detailu insolvenčního řízení bylo zjištěno, že v roce 2019 bylo schváleno usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a to u žalovaného 2.

21. Podle § 770 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaniklo-li manželství rozvodem a manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.

22. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

23. Po provedeném řízení dospěl soud k následujícímu závěru. Žalovaným 1 a 2 nesvědčí k předmětným nemovitostem věcné ani závazkové právo. Tito však měli právo v domě bydlet a to jako členové domácnosti [jméno] [celé jméno žalobkyně], které v domě umožnili bydlet její rodiče. Od nabytí domu v roce 2016 je v domě nechala dočasně bydlet žalobkyně, která předpokládala, že si zajistí jiné bydlení. Právo bydlení žalovaných 1 a 2 bylo původně odvozeno od práva bydlení [jméno] [celé jméno žalobkyně], a to jako členů její domácnosti. Žalobkyně jako současný vlastník nemovitostí má právo požadovat vyklizení žalovaných 1 a 2, přičemž tato jako vlastník může požadovat vyklizení kterékoli osoby bez věcného či závazkového práva k předmětnému domu. Žaloba na vyklizení žalovaných 1 a 2 je tedy oprávněná, a to nejen podle § 770 o. z., ale také podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. V daném případě soud neshledal ze strany žalobkyně žádné zjevné zneužití práva ani jednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobcem uváděné práce na předmětných nemovitostech jsou z velké většiny nutnými opravami a běžnou údržbou domu a zahrady a tyto nepředstavují ani žádné zásadní rekonstrukce, přestavby ani výrazné zhodnocení nemovitostí. Důvod pro odepření ochrany vlastnického práva žalobkyně nespatřuje soud ani ve zhotovení drobných staveb, jako je přístřešek na dřevo, plechová garáž, skleník či hospodářský přístřešek, kdy navíc samotný žalovaný 1 vypověděl, že drobné stavby stavěl tchán s jeho pomocí a stav domu je stejný jako v době smrti tchána. Případné investice z doby manželství do nemovitostí manželky mohl žalovaný 1 řešit v rámci vypořádání společného jmění manželů, které u zdejšího soudu též probíhá. Také případné investice do cizí nemovitosti mohl žalovaný 1 řešit příslušnými právními instituty a tyto rozhodně nejsou důvodem pro odepření ochrany vlastnického práva podle § 1040 odst. 1 o. z. pro rozpor s dobrými mravy, navíc v situaci, kdy se nejedná o investice nijak významné, naopak podle jejich charakteru jde z velké většiny o údržbu nemovitostí a poskytnutí pomoci tchánovi před více než dvacetipěti lety se zhotovením několika drobných staveb, které uživatelsky zlepšily bydlení i samotným žalovaným, kteří je navíc i dlouhodobě užívali. Žalovaný 1 vždy věděl, že opravuje, udržuje či případně investuje do cizí nemovitosti a bylo jeho dobrovolným rozhodnutím, že takto činil, kdy navíc všechny výsledky svých prací na domě a pozemcích dlouhodobě užíval a fakticky tím i spotřebovával, kdy tento v předmětném domě bydlí již více než třicet let. [příjmení] žalovaný 1 připustil, že stav domu je stejný jako v době, kdy zemřel jeho tchán, k čemuž došlo v roce 1999, z čehož vyplývá, že od té doby žalovaní dům a jeho vybavení pouze opotřebovávali a nedošlo již k žádnému jeho zhodnocení, naopak jen ke zhoršování jeho stavu. Z fotodokumentací je zřejmý nepříliš dobrý stav předmětného domu, který evidentně není modernizován a chátrá, takže nelze přisvědčit k námitkám žalovaného 1 o nějakém významném zhodnocení jím užívaných nemovitostí. Navíc z provedených důkazů vyplývá, že žalovaný 1 neuvádí pravdivou skutečnost např. o tom, že provedl na domě kotel Viadrus, když z dokladů o dodání a montáže tohoto kotle vyplývá, že ho platil a objednával otec matky žalobkyně [příjmení] [příjmení]. Každopádně jakékoli případné investice do předmětných nemovitostí měl žalovaný 1 řešit podle zákonné úpravy jinými právními instituty, než požadavkem na ochranu bydlení v předmětném domě. Navíc z provedeného dokazování vyplývá, že od smrti tchána se jednalo v podstatě jen o příspěvek žalovaného 1 na polovinu nákladů při výměně bojleru a čerpadla od kotle celkem ve výši 20.000 Kč. Je tedy zřejmé, že se nejednalo o žádné rozsáhlé investice, ale spíše o investice nezbytné k udržení obyvatelnosti domu.

24. Z žádných relevantních důkazů, kromě tvrzení samotného žalovaného 1 nevyplývá jeho tvrzení, že mu měl dům po smrti tchána připadnout nebo že se měl stát jeho spoluvlastníkem. Pokud by jakýkoli takový právní nárok žalovaného 1 existoval, tak by ho tento v minulosti nepochybně uplatnil. Taková tvrzení žalovaného 1 popírá žalobkyně i její matka, tato se jeví účelovými, přičemž žalovaný 1 není schopen je relevantními důkazy prokázat. Pokud v první polovině devadesátých let minulého století došlo k vyplacení částečně z výlučných prostředků žalovaného 1 a částečně ze společného jmění manželů sestře bývalé manželky cekem 100.000 Kč, tak taková platba rozhodně není důvodem pro zamítnutí předmětné žaloby a nezakládá rozpor současného vyklizení s dobrými mravy. Navíc z protokolu o vypořádání společného jmění manželů vyplývá, že na částku 100.000 Kč nahlíží soud jako na společnou pohledávku určenou na výlučný majetek, takže tato je řešena v rámci společného jmění manželů. Samotné vyplacení částky 100.000 Kč jednomu ze dvou sourozenců bývalé manželky žalovaného 1 nezakládá právo žalovaného 1 na podíl na domě ani právo v domě bydlet ani ochranu doživotního bydlení z důvodu ochrany dobrých mravů, k čemuž nevede ani neprokázaný slib [jméno] [příjmení] týkající se podílu žalovaného 1 na domě. Pokud by [příjmení] [příjmení] chtěl žalovanému 1 převést podíl, mohl tak učinit za svého života nebo v závěti. Nic z toho však neučinil a z údajného neprokázaného příslibu podílu na domě rozhodně nelze dovodit ochranu doživotního bydlení žalovaných. Pokud žalovaný 1 za vyplacené peníze nedostal, co chtěl, či měl sjednáno, měl to právně řešit, ale nelze z toho dovozovat doživotní ochranu jeho bydlení v předmětném domě. Důvodem pro zamítnutí žaloby není a nemůže být ani případná existence půjčky či daru žalobkyni na rekonstrukci jejího bytu před dvanácti lety ve výši 100.000 Kč. Pokud se jedná o splátky úvěru z roku 2016, jedná se o závazkový právní vztah, kde jako dlužníci vystupují žalovaný 1 a matka žalobkyně. U tohoto úvěru se jeho dlužníci shodli, že si tento brali na úhradu dluhů žalovaného 2. V situaci, kdy žalovaný 2 je synem žalovaného 1, se z osobních a rodinných hledisek jeví pochopitelným a logickým zájem žalovaného 1 se na úhradě úvěru podílet a rozhodně z toho nelze dovozovat rozpor předmětného vyklizení s dobrými mravy.

25. Pokud se týče posuzování morálních hledisek, v řízení vyšel najevo vyhrocený vztah mezi matkou žalobkyně a žalovanými, kteří se k ní chovají nevhodně, kdy dochází k jejímu zesměšňování, ponižování a zastrašování, což vedlo dokonce k tomu, že tato z nich má strach a zamyká se. Výpověď svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] popisující nevhodné chování žalovaných 1 a 2 vůči její osobě se jevila soudu věrohodnou a tato se shodovala s výpovědí žalobkyně. Navíc i samotný žalovaný 1 připustil v souladu s výpovědí svědkyně, že u ní mlátil do stolu, když mu přišel druhý návrh na vystěhování, kdy uvedené jednání rozhodně nesvědčí o jeho vhodném chování. Žalovaný 1 také připustil konfliktní soužití žalovaného 1 a matky žalobkyně. Z uvedeného vyplývá, že z hlediska dobrých mravů lze těžko nutit žalobkyni jako vlastnici domu k tomu, aby umožňovala ve svém domě bydlení osobám chovajícím se k její matce nevhodným a dehonestujícím způsobem. Na základě všech uvedených zjištění a závěrů soud předmětné žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud jako nadbytečný neprovedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení] ke stavu předmětných nemovitostí před a po rozvodu manželství a k podílu žalovaného 1 na údržbě, kdy navíc tento důkazní návrh činila žalobkyně pouze z procesní opatrnosti.

26. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 142 odst. 1 a přiznal v řízení úspěšné žalobkyni plnou náhradu účelných nákladů řízení ve výši 21.940 Kč Tyto tvoří zaplacený soudní poplatek 5.000 Kč, odměna za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvy k plnění, účast u jednání a sepis písemného vyjádření) podle § 9 odst. 4b vyhl. č. 177/1996 Sb. 5 x 2.500 Kč, režijní paušál podle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky za uvedených 5 úkonů 5 x 300 Kč a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 2.940 Kč s ohledem na § 137 odst. 3 o. s. ř.