7 C 102/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. územní celek , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku p. č. [rok], ostatní plocha, o výměře [výměra], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], na [list vlastnictví], je [územní celek], [IČO], sídlo [obec a číslo], [PSČ] [obec].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 15 164 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2020 se žalobce domáhal proti oběma žalovaným určení vlastnického práva. Tvrdil, že žalovaný 1) a žalovaný 2) spolu dne 14. 10. 2020 uzavřeli kupní smlouvu (dále jen„ kupní smlouva“), na jejímž základě žalovaný 2) jako prodávající prodal žalovanému č. 1) jako kupujícímu pozemek p. č. [rok], ostatní plocha, o výměře [výměra], který vznikl oddělovacím geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [jméno] [příjmení], z pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec], zapsaného v KN vedeném katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Tento nově vzniklý a prodaný pozemek je nyní zapsán v KN vedeném katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce] v obci a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] a k jeho zápisu došlo na základě návrhu na vklad podaného žalovaným 1) dne 19. 10. 2020.

2. Žalobce tvrdí, a níže doloženými důkazy dokládá, že tato kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, k převodu vlastnického práva z žalovaného 2) na žalovaného 1) vůbec nedošlo a vlastnické právo svědčí i nadále žalovanému 2). Toto právní hodnocení opírá o ust. § § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy na základě tohoto ustanovení je obec povinna záměr prodat majetek zveřejnit na úřední desce. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je jednak umožnění veřejné kontroly nakládání s majetkem obce a dále též to, aby se třetí osoby mohly k záměru vyjádřit a případně předložit své nabídky. Proto musí být záměr dostatečně určitý, aby bylo jasné, o jakou věc se jedná a jakou dispozici s ní má obec v úmyslu. Ust. § 39 zákona pak mimo jiné uvádí, že nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona platnými ke dni zveřejnění záměru. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a to konkrétně v ust. § 8. Žalovaný 2) sice záměr prodeje části pozemku p. č. [rok] zveřejnil, a to ve dnech od 7. do 24. 7. 2020, nicméně učinil tak pouze slovy„ Zastupitelstvo obce vyhlašuje záměr na prodej části obecní pozemku p. č. [rok]“. V rozporu s požadavky § 8 katastrálního zákona tak ve zveřejněném záměru absentuje údaj o katastrálním území, v němž se má převáděný pozemek nacházet. Sama o sobě by tato vada zřejmě neplatnost nezpůsobovala, neboť předmětná obec nemá více katastrálních území, a tedy zřejmě nevzniknou pochybnosti, v jakém k. ú. se k prodeji nabízený pozemek nachází. Nicméně tato vada je doplněna další podstatnou vadou, a to tím, že není specifikováno, jaká část předmětného (poměrně rozsáhlého) pozemku se nabízí k prodeji, a to ani předpokládanou výměrou, ani jeho polohopisným určením ani např. odkazem na grafickou přílohu, případně geometrický plán. Zveřejněný záměr je tedy natolik obecný a neurčitý, že z něj nelze zjistit, co vůbec má být předmětem předpokládaného prodeje, případně za jakých podmínek. K takto neurčitě zveřejněnému záměru v podstatě nelze předložit relevantní nabídku ani uplatnit připomínky, čímž je smysl a účel § 39 zákona o obcích zcela popřen. Další důvod neplatnosti předmětné kupní smlouvy spatřuje žalobce v neurčitosti usnesení zastupitelstva obce, kterým bylo uzavření této smlouvy schváleno.

3. Co se týká aktivní legitimace k podání žaloby, pak žalobce poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 2509/2006, k tomu shrnuje, že pokud tvrdí-li žalobce, že nebyl zveřejněn záměr města předmětné nemovitosti prodat, a že mu tak bylo znemožněno se k tomuto záměru vyjádřit a předložit svoji nabídku, má ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. naléhavý právní zájem na požadovaném určení a vyhovění určovací žalobě by mohlo mít příznivý dopad na jeho právní postavení. Doložil též, že žalobce je vlastníkem svého podílu na základě udělení příklepu [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 25. 3. 2020. Právní účinky vkladu práva u něj nastaly ode dne 7. 5. 2020, jak vyplývá z přiloženého výpisu z katastru nemovitostí. Žalobce tedy vlastní spoluvlastnický podíl na nemovité věci v katastru žalovaného 2). Pozemek, který je předmětem prodeje touto žalobou napadené kupní smlouvy, je plochou, na které se nachází přístupová cesta k pozemkům účastníků popsaný výše v tomto oddílu. Jakožto vlastník pozemku má tedy žalobce potřebu a zájem zabezpečit si uspokojení komunikační potřeby ke svému pozemku. Pokud by byl záměr obce řádně zveřejněn, a bylo by z něj patrné, že se týká právě té části, na které se nachází přístupová komunikace k pozemkům žalobce, zcela jistě by se o tento pozemek též ucházel a předložil by obci svou nabídku.

4. Žalovaný č. 1 nárok uplatněný v žalobě neuznal. Má za to, že předmětný pozemek byl v záměru obce označen jasně, údaji uvedenými v katastru nemovitostí dle příslušného zákona. Bylo též uveřejněno, že se jedná o prodej jeho části. Není podstatné, že nebylo definováno katastrální území, neboť bylo zřejmé, o jaké území se jedná, v obci je jediné katastrální území. Zdůraznil též, že v době prodeje se o pozemek jiný zájemce neucházel, hodnota pozemku byla velmi nízká, odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2009, č. j. 28 Cdo 3390/2008. Má též za to, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, tento je dán jen tehdy, pokud účastník v předmětné lhůtě nabídku obci skutečně učinil, kdy zmiňuje v tomto smyslu rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 30 Cdo 3473/2007.

5. Žalovaný č. 2) uvedl, že ponechává na rozhodnutí soudu, zdali je dotčený zveřejněný zájem obce dostatečný a obsahuje potřebné náležitosti k naplnění účelu právní ochrany dle zákona o obcích. Upozorňuje na to, že zápis zastupitelstva obce specifikuje přesně předmět kupní smlouvy, tento je přístupný veřejnosti, je možno do něj nahlédnout. Ve spojení se zápisem ze zasedání zastupitelstva je projevená vůle obce dostatečně určitá, byť nepopírá, že v samotném usnesení mohly být podrobnější informace o podstatných náležitostech zamýšleného jednání. Rozhodnutí o dostatečné určitosti dotčeného usnesení tak záleží na celém kontextu jeho přijetí, když v tomto odkazuje na rozsudek NS ČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1467/2013. <b>6. Po provedeném řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> 7. Ze záměru obce ze dne 8. 7. 2020 bylo zjištěno, že [územní celek] (žalovaný 2) záměr prodeje části pozemku p. č. [rok] zveřejnila, a to na úřední desce ve dnech od 8. 7. 2020 do 24. 7. 2020, a to ve znění:„ Zastupitelstvo obce vyhlašuje záměr na prodej části obecní pozemku p. č. [rok]“.

8. Z kupní smlouvy ze dne 14. 10. 2020 uzavřené mezi [anonymizováno] [obec] (žalovaným 2) jako prodávajícím a [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1) jako kupujícím bylo zjištěno, že jejím předmětem je prodej pozemku p. č. [rok], ostatní plocha, o výměře [výměra], který vznikl oddělovacím geometrickým plánem [číslo] ze dne 6. 10. 2020, vypracovaným [jméno] [příjmení], z pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec] zapsaného v KN vedeném katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že tento nově vzniklý a prodaný pozemek je nyní zapsán v KN vedeném katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce] v obci a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] a z návrhu na vklad do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že k jeho zápisu došlo na základě návrhu na vklad podaného žalovaným 1) dne 19. 10. 2020.

10. Z usnesení [územní celek] ze dne [datum], [číslo] bylo zjištěno, že zastupitelstvo obce schválilo usnesení ve znění:„ ZO schvaluje kupní smlouvu mezi obcí [obec] a [celé jméno žalovaného]“.

11. Ze zápisu z [anonymizováno] zasedání Zastupitelstva [územní celek] dne 9. 10. 2020 bylo zjištěno, že bylo schváleno usnesení [číslo] ve znění:„ Předmětem kupní smlouvy je úplatný převod části pozemku p.č. [rok] v k.ú. [obec], který byl geometrickým plánem [číslo] rozdělen a vznikl nový pozemek p.č. [rok] ostatní plocha – neplodná půda o výměře [výměra]. Pozemek bude převeden do vlastnictví pana [celé jméno žalovaného], který si o odkup zažádal pro zajištění přístupu k pozemku, jehož je spoluvlastníkem. Podle znaleckého posudku je stanovena cena 21 Kč za 1 m2. Na nově vzniklém pozemku bude zřízeno věcné břemeno ve prospěch [územní celek], spočívající v právu chodit po pozemku nebo se po něm dopravovat lidskou silou, právu, aby po pozemku jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali, právu jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly. ZO schvaluje Kupní smlouvu mezi [anonymizováno] [obec] a [celé jméno žalovaného] PRO 9, PROTI: 0, [právnická osoba]: 0“.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný 1) jsou společně s paní [příjmení] [jméno] [příjmení], nar.: [datum], bytem: [adresa], podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. [rok], trvalý travní porost, to vše zapsáno v KN vedeným katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce] pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] s tím, že výše spoluvlastnických podílů činí id. 1/3. Tyto pozemky sousedí s pozemky, jejichž převod je napadán.

13. Co se týká shora popsaného skutkového stavu, tento byl mezi účastníky nesporný.

14. Soud tedy shrnuje, že žalovaný č. 2) coby obec uveřejnil záměr na prodej předmětného obecního pozemku po zákonem stanovenou dobu. V tomto záměru bylo uvedeno, že se jedná o prodej části předmětného pozemku, bez bližší specifikace. V zápisu ze zasedání zastupitelstva obce je obsah usnesení popsán podrobně, včetně specifikace konkrétní části prodávaného pozemku s odkazem na geometrický plán, cenou a definicí zřizovaného věcného břemene. Z usnesení [číslo] Zastupitelstva [územní celek] vyplývá, že toto je formulováno jen obecně jako schválení kupní smlouvy, bez odkazu na konkrétní pozemky. <b>15. Po právní stránce soud věc hodnotí takto:</b> 16. S ohledem na to, že se jedná o určovací žalobu ve smyslu § 80 o.s.ř., pak je nutno vyhodnotit, zda má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Žalobce sám spatřuje naléhavý zájem v tom, že je spolumajitelem pozemku, který s předmětným pozemkem sousedí. Předmětný pozemek představuje z části přístupovou cestu k jeho nemovitosti, jiná přístupová cesta zde není. Pokud by měl vědomost o tom, že část pozemku, pro něj relevantní, se prodává, nepochybně by podal nabídku. Soud má za to, že zájem žalobce na požadovaném určení vlastnictví v tomto řízení je dán, v tomto směru se ztotožňuje s argumentací žalobce a jím citovanou judikaturou. Byť se žalobce nabídkového řízení neúčastnil, tak soud má za to, že pokud by byl záměr prodeje zveřejněn řádným způsobem, žalobce by se tohoto účastnit mohl, což by přímo ovlivnilo jeho majetkové poměry, kdy vlastnictvím vhodné části nemovitosti by si mohl zajistit přístup k nemovitosti v jeho spoluvlastnictví. Tento zájem není možné nyní realizovat jinak, než v soudním řízení, soud tedy považuje žalobce za aktivně legitimovaného.

17. Žalovaný 2) je obcí, tedy veřejnoprávní korporací, jejíž nakládání s majetkem je mimo jiné upraveno v zákoně č. 128/2000 Sb. o obcích. Tento zákon klade na právní jednání s tímto majetkem spojená určité nároky a požadavky, které mají zabezpečit řádnou veřejnou kontrolu nakládání s takovým majetkem. Podle ust. § 39 odst. 1) tohoto zákona platí, že„ záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona platnými ke dni zveřejnění záměru“.

18. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a to konkrétně v ust. § 8. Pokud má soud hodnotit skutečnost, že v rozporu s požadavky § 8 katastrálního zákona ve zveřejněném záměru není uveden údaj o katastrálním území, v němž se má převáděný pozemek nacházet, pak má za to, že tato vada sama o sobě neplatnost právního jednání nezpůsobuje. Pro [územní celek] je totiž příslušné pouze jediné katastrální území, jednoduchým výkladem tedy lze dovodit, o který pozemek se jedná. Zásadní vadu zveřejněného záměru však soud spatřuje v jeho neurčitosti. Zákon stanoví požadavky na uveřejnění záměru obce prodat nemovitost proto, aby byla umožněna veřejná kontrola nakládání s majetkem obce, a dále též zejména, aby se třetí osoby mohly k záměru vyjádřit a případně předložit své nabídky. Je nepochybné, že to lze učinit jen k dostatečně určitému a jasně specifikovanému záměru obce, dle kterého je v případě nemovitosti zcela jednoznačné, jaký pozemek, resp. jakou jeho konkrétní část hodlá obec prodat. Pokud se jedná pouze o část nemovitosti, tak musí být specifikována nezaměnitelně, kdy pravděpodobně nejjednoznačnějším způsobem je odkaz na geometrický plán. V posuzovaném případě však část pozemku specifikována nebyla vůbec nijak, pouze slovy„ část pozemku“, což se jeví jako nedostačující a neurčité. Zveřejněný záměr je tedy natolik obecný a neurčitý, že z něj nelze zjistit, co vůbec má být předmětem předpokládaného prodeje, případně za jakých podmínek. K takto neurčitě zveřejněnému záměru v podstatě nelze předložit relevantní nabídku ani uplatnit připomínky, čímž je smysl a účel § 39 zákona o obcích zcela popřen, jak správně tvrdí žalobce. V této souvislosti lze poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1250/2009, kde se uvádí, že„ zamýšlí-li obec prodat část svého pozemku, je nezbytné, aby ve zveřejněném záměru byl uvedený pozemek, resp. jeho (k prodeji nabízaná) část náležitým způsobem identifikována. Zveřejnění záměru obce "o prodeji části pozemku p. č. XY v k. ú. XY" dostatečnou identifikací části pozemku není.“, který je pro posuzovanou věc naprosto přiléhavý (což se nedá říct o jiných rozsudcích Nejvyššího soudu ČR, zmiňovaných žalovanými, který vychází z rozdílného skutkového stavu posuzovaných věcí).

19. S ohledem na výše uvedené je možno vyhodnotit, že kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, k převodu vlastnického práva z žalovaného 2) na žalovaného 1) vůbec nedošlo a vlastnické právo svědčí i nadále žalovanému 2). Neplatnost kupní smlouvy způsobují vady samotného uveřejněného záměru (kdy na něj je nutno hledět tak, jakoby nikdy uveřejněn nebyl), právním důsledkem takového ne řádně zveřejněného záměru je absolutní neplatnost právního jednání, které mělo být na základě takového záměru provedeno. Není tedy rozhodující, jak byl pozemek popsán v usnesení obce či v zápisu z jejího zasedání. Proto soud tedy dále neplatnost smlouvy z tohoto pohledu nehodnotil.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 164 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč. Byť žalobce požadoval náklady řízení za další úkon, repliku k vyjádření žalovaných, pak soud tento úkon nepovažuje za účelně vynaložený – žalobce v něm nereagoval na nové skutkové okolnosti, pouze na právní hodnocení věci, a soudem tato reakce nebyla výslovně vyžádána.