7 C 105/2018

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce pro doručování adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno o zaplacení částky 416 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 416 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 777 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 12. 11. 2018, následně doplněnou a upřesněnou v průběhu řízení, částky 416 000 Kč, a to jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného před Okresním soudem ve Vsetíně pod sp. zn. spisová značka.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Argumentoval primárně tím, že vznáší námitku promlčení vzneseného nároku (a tento závěr též vyvozuje i pro případ, že by žalobce argumentoval tím, že řízení pokračovalo ve věci spisová značka, když toto pravomocně skončilo 15. 6. 2016). Zákonná šestiměsíční promlčecí lhůta tak prokazatelně uplynula. K samotné posuzované věci pak uvedl, že je nezbytné upozornit na fakt, že jak žalobce, tak žalovaná se stali významnými hybateli celého sporu a s ohledem na průběh řízení, jejich aktivitu, procesní návrhy a opravné prostředky, tak nelze přičítat státu k tíži prodloužení délky řízení v tomto případě.

3. K výše uvedenému je potřeba doplnit, že podání žalobce byla neurčitá a nebylo zcela zřejmé, čeho se žalobce domáhá, resp. mimo jiné zda se domáhá odškodnění v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka nebo i pod sp. zn. spisová značka, když obě byly vedeny u Okresního soudu ve Vsetíně. S ohledem na neodstranění vad podání a předchozí řádné poučení o jeho následcích Okresní soud ve Vsetíně odmítl usnesením ze dne 7.1.2020, č.j. 7 C 105/2018-41, podání žalobce ze dne 12. 11. 2018 a usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č.j. 57 Cdo 73/2020-53, bylo odmítnutí podání v té části, ve které se žalobce domáhá přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nesprávného úředního postupu v věci spisová značka, potvrzeno. Naopak ohledně řízení sp. zn. spisová značka bylo usnesení prvního stupně změněno tak, že podání žalobce se neodmítá. Předmětem řízení tak zůstal požadavek na odškodnění nesprávného úředního postupu pouze ve věci sp. zn. spisová značka.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Ze sdělení stát. instituce ze dne 13. 11. 2017 bylo zjištěno, že tímto potvrzují přijetí podání žalobce téhož dne, týkající se právní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. spisová značka, spisová značka. Dále byl žalobce upozorněn na další postup řízení, na možnost nedodržení lhůty k projednání ze strany pisatele a na možnost podat následně žalobu v této věci. Žalobce byl též upozorněn, že běh promlčecích lhůt se zastavuje na dobu šesti měsíců.

6. Z výzvy zaslané žalobcem stát. instituce, datované dnem 8. 11. 2017, bylo zjištěno, že tímto požádal o zadostiučinění za majetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. spisová značka a řízení spisová značka, a to ve výši 416 000 Kč.

7. Ze spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že se jednalo o řízení, kdy jeho předmětem bylo vypořádání společného jmění manželů celé jméno žalobce (žalobce) a anonymizováno jméno příjmení, závěrečné rozhodnutí ve věci nabylo právní moci dne 30. 11. 2012, když Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. číslo jednací ze dne 2. 11. 2012 potvrdil napadený rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně č.j. číslo jednací ze dne 16. 2. 2012 a zároveň zrušil doplňující rozsudek téhož soudu č.j. číslo jednací ze dne 2. 8. 2012 a vrátil ho soudu k dalšímu řízení (když z odůvodnění vyplývá, že se jedná o samostatný nárok na náhradu škody, nikoliv nárok z titulu vypořádání SJM). Tato část řízení byla následně vyloučena do spisu téhož soudu sp. zn. spisová značka, kde byla projednávána samostatně.

8. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb.. Podle § 13 odst. 1 tohoto zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 14 odst. 1 téhož zákona, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, podle odst. 3 pak uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 téhož zákona, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 32 odst. 1 téhož zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle odst. 3 téhož ustanovení nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 téhož zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

9. Soud shrnuje, že v daném případě se žalobce domáhá odškodnění – náhrady nemajetkové újmy - za nezákonný postup ve věci Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. spisová značka, když meritorní rozhodnutí soudu v této věci nabylo právní moci dne 30. 11. 2012. Žalobce uplatnil svůj nárok u stát. instituce dne 13. 11. 2017. Žaloba v nyní projednávané věci u zdejšího soudu byla podána 12. 11. 2018. Žalovaný namítl promlčení nároku.

10. Po právní stránce soud věc hodnotí takto:

11. Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že žalobce uplatnil svůj požadavek u příslušeného orgánu a následně u soudu až mnoho let po pravomocném ukončení řízení, ve kterém namítá nezákonný postup soudu. Soud má za to, že již první den po právní moci rozhodnutí v posuzované věci, tedy dne 1. 12. 2012, mohl uplatnit svůj nárok na odškodnění újmy u soudu, neboť již toho dne muselo být žalobci zřejmé, že mu vznikla nemajetková újma a kdo za ni odpovídá – tento den je také nutno považovat za první den počátku běhu promlčecí lhůty. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. je promlčecí lhůta v tomto případě šestiměsíční a poslední den této doby byl 1. 5. 2012. V této lhůtě však žalovaný svůj nárok neuplatnil, a za situace, kdy žalovaný řádně vznesl námitku promlčení v rámci soudního řízení, je nutno konstatovat, že nárok žalobci nelze jako promlčený přiznat (ust. § 609 o.z., kdy nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit).

12. Není přitom rozhodné, že žalobce uplatnil později nárok u příslušného orgánu. Stejně tak není rozhodné, že žalobce tvrdí, že řízení pokračovalo u Okresního soudu ve Vsetíně ve věci sp. zn. spisová značka – ze soudní databáze ISAS bylo zjištěno, že toto řízení bylo pravomocně skončeno dne 15. 6. 2016, takže i zde by námitka promlčení žalovaného byla účinná, navíc se jednalo o zcela samostatný nárok a žalobce, jak bylo upřesněno shora, neučinil tuto věc předmětem projednávaného řízení.

13. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl, když s ohledem na právní kvalifikaci nebylo důvodné zabývat se věcnými argumenty a posuzovat nesprávný úřední postup soudu, resp. věcně řešit průtahy v napadeném řízení, resp. jeho nepřiměřenou délku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 777 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka za dva úkony po 300 Kč, tedy 600 Kč (příprava a převzetí věci, účast na jednání) a dále cestovné v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 3. 2022 ve výši 1 177 Kč za 180 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5.1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.