7 C 11/2019

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žaloba o vypořádání společného jmění manželů

I. Podílové spoluvlastnictví [celé jméno žalované], [datum narození] a [celé jméno žalobce], [datum narození], každý k ideální 1/2 nemovitosti – p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa] a dále p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje a tyto nemovitosti se přikazují do vlastnictví žalované [celé jméno žalované].

II. Žalovaná je povinna zaplatit z titulu vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku žalobci částku 938.439 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání zaniklého společného jmění manželů [jméno] a [celé jméno žalobce], rozvedených rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1.8.2016, částku 584.905,05 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Ze závazků náležejících do společného jmění manželů [jméno] a [celé jméno žalobce] je žalovaná povinna zaplatit závazky vzniklé ze -smlouvy [číslo] o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního úvěru uzavřené mezi [jméno] a [celé jméno žalované] jako dlužníky a [právnická osoba], -smlouvy [číslo] o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního úvěru uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] jako spoludlužnicí a [právnická osoba]

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Vsetíně – náklady znaleckého posudku ve výši 4 689,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Vsetíně – náklady znaleckého posudku ve výši 4 689,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2019, následně doplněnou podáním ze dne 9. 7. 2019, se žalobce po žalované domáhal vypořádání společného jmění manželů, resp. následně upřesnil, že se domáhá i vypořádání spoluvlastnictví ke společným nemovitostem. Uvedl, že manželství mezi ním a žalobkyní bylo uzavřeno dne 24. 6. 2006 ve [obec] a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 1. 8. 2016. Podrobně popsal situaci vzájemných vztahů mezi manžely a zprvu se domáhal toho, aby nemovitosti i závazky přešly na žalovanou, s tím, že mu vyplatí nejméně 200.000 Kč. Žalobce učinil předmětem řízení též vypořádání movitých věcí.

2. Dále žalobce požadoval (shodně s žalovanou) vypořádání závazků u [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), když oba účastníci činili nesporným, že úvěry hradí od rozvodu manželství pouze žalovaná. Jednalo se o závazky ze dvou úvěrových smluv, a to [číslo] [číslo] (níže popsané).

3. Dále v řízení uplatňoval vnosy, které byly poskytnuty do společného jmění manželů. Nejprve tento označil ve výši 500.000 Kč, dále uvedl, že k němu došlo darem od matky žalobce v celkové výši 1.020.000 Kč, s tím, že tyto byly poskytnuty na výdaje rodinné domácnosti, a to převážně na bankovní účet žalobce. Tyto jednotlivé vnosy specifikoval takto:

1. částka ve výši 200.000 Kč byla darována v hotovosti, 2. částka ve výši 170.000 Kč byla darována v hotovosti, 3. částka ve výši 15.000 Kč byla darována dne 21. 11. 2010 bezhotovostně, 4. částka ve výši 55.000 Kč byla darována dne 20. 1. 2011 bezhotovostně, 5. částka ve výši 80.000 Kč byla darována dne 23. 4. 2011 bezhotovostně, 6. částka ve výši 30.000 Kč byla darována dne 4. 3. 2012 bezhotovostně, 7. částka ve výši 80.000 Kč byla darována dne 15. 7. 2013 bezhotovostně, 8. částka ve výši 50.000 Kč byla darována dne 9. 8. 2013 bezhotovostně, 9. částka ve výši 110.000 Kč byla darována dne 17. 9. 2013, 10. částka ve výši 10.000 Kč byla darována dne 20. 9. 2013, 11. částka ve výši 11.000 Kč byla darována dne 13. 11. 2013, 12. částka ve výši 15.000 Kč byla darována dne 1. 12. 2013, 13. částka ve výši 38.000 Kč byla darována dne 28. 1. 2014, 14. částka ve výši 50.000 Kč byla darována dne 30. 3. 2014, 15. částka ve výši 11.000 Kč byla darována dne 5. 5. 2014, 16. částka ve výši 15.000 Kč byla darována dne 1. 6. 2014, 17. částka ve výši 40.000 Kč byla darována dne 18. 2. 2015, 18. částka ve výši 40.000 Kč byla darována dne 20. 7. 2015.

4. Žalovaná se vyjádřila k žalobě tak, že navrhovala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků ke společným nemovitostem s tím, že převezme splácení dluhu u stavební spořitelny. Uvedla, že závazky vůči stavební spořitelně nyní platí zcela sama, od května 2016. Uplatnila vnos ve výši 300.000 Kč, ze kterého byla zateplen dům a zakoupen střešní krytina.

5. Dále uplatnila vnos do SJM po rozvodu manželství, když za částku 8.000 Kč byla provedena oprava schodů, obložení schodiště a podhledy na verandě. Dále za částku 8.000 Kč položila desky Durelis a OSB desky v dětském pokoji, obývacím pokoji a kuchyni. Uplatnila dále vnos ve výši 60.000 Kč a 90.000 Kč, když uvedla, že tyto peníze jí dala její matka, která 60.000 Kč měla našetřeno na penzijním fondu, kde jí bylo přispíváno ze zaměstnání a 90.000 Kč měla našetřeno doma. Peníze matka předala jí a ona je dala manželovi, byly určeny na rekonstrukci domu, resp. bydlení pro její matku, kdy bylo vybudováno schodiště, vyrovnána a položena podlaha, lišty, rozvody elektřiny, vody, odpadu, topení, zateplení, sádrokarton a byla pořízena kuchyňská linka s vestavěnými spotřebiči (lednice s mrazákem a trouba), kuchyňský ostrůvek, komody, křesla, stůl a židle, police, osvětlení, obklad. Dále učinila předmětem vypořádání nákladní přívěs [značka automobilu] [registrační značka] zakoupený v roce 2007 a dále [značka automobilu] [registrační značka] zakoupený v roce 2007. Uvedla též, že platí pojištění nemovitosti a daně z nemovitostí, po žalovaném požadovala polovinu uhrazené částky. Upozornila na to, že nemovitost je zatížena právem užíváním pro její matku [jméno] [příjmení] a její sestru [jméno] [příjmení], což podstatně snižuje její hodnotu. K nemovitosti je též zřízen příchod po parcele sousedů, který je ošetřen věcným břemenem, nicméně pouze pro osobu žalované, což podstatně hodnotu nemovitosti snižuje. V podání ze dne 31. 5. 2021 pak žalovaná namítla promlčení všech investic žalobce do nemovitosti. Co se týká tvrzených vnosů žalobce, pak uváděla, že pokud je skutečně obdržel, což nemůže potvrdit, protože u jejich předání nebyla, pak je použil výlučně pro svou potřebu, kdy jezdil do zahraničí, popíjel drahý alkohol, jezdil na různé koncerty, apod.

6. Žalobce se k vnosům tvrzeným žalovanou vyjádřil tak, že pokud uplatňovala vnos na rekonstrukci střechy a fasády, stalo se tak před uzavřením manželství účastníků a nemůže to být za vnos do SJM považováno. Pokud se trvá dalších vnosů, tak matka žalované obdržela při odchodu do důchodu částku 65.000 Kč, z toho 30.000 Kč investovala do rekonstrukce hrobky a 35.000 Kč darovala do SJM pro účely přestavby jejího bydlení. Dále nesouhlasil s nízkou cenou nemovitosti, měl za to, že by nemělo být přihlíženo k smlouvám zajišťujícím jiným osobám užívání nemovitosti.

7. Je nutno říct, že oba účastníci učinili předmětem vypořádání řadu movitých věcí, které soud na tomto místě výslovně neuvádí. V průběhu řízení totiž dospěli k dohodě, kdy každý z nich si ponechá věci, které má ve svém držení, s tím, že žalovaná vyplatí žalobci z tohoto titulu částku 8.000 Kč (jednání soudu dne 8. 4. 2021, č. l. 233 spisu). Toto se týká i osobního automobilu a vozíku [anonymizováno]. Tato dohoda účastníků se promítla do výroku rozsudku v rámci vypořádání SJM. Po provedeném řízení byl zjištěn následující skutkový stav:

8. Z rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně bylo zjištěno, že manželství mezi ním a žalobkyní bylo uzavřeno dne 24. 6. 2006 ve [obec] a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 1. 8. 2016. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že za příčinu rozvratu manželství soud považuje [anonymizováno 8 slov], což vedlo k odcizení manželů, když zavinění nelze klást za vinu pouze jednomu z nich.

9. Ze shodných tvrzení účastníků a výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa] a pozemku p. [číslo] to každý k ideální ½, když toto je zapsáno pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ nemovitosti“). Na nemovitostech vázne zástavní právo smluvní pro [právnická osoba]

10. Ze dvou smluv„ o zřízení práva užívání“ uzavřených mezi [jméno] a [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] dne [datum], s úředně ověřenými podpisy, že manželé [celé jméno žalobce] coby majitelé„ nemovitostí“ zřizují oprávněným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] právo doživotního a bezplatného užívání, případně spoluužívání nemovitostí.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalované, bylo zjištěno, že ona investovala do domu 300.000 Kč, brala si úvěr, bylo to ještě předtím, než svou část nemovitosti převedla na žalobce, což bylo asi v roce 2010. Nechtěla za ten převod peníze s tím, že to dá do domu. Druhé dceři měl vyplácet okolo 200.000 Kč, ale neudělal to. V roce 2010 odešla do důchodu, tehdy investovala do domu 150.000 Kč, z toho 60.000 Kč bylo pojištění od zaměstnavatele, zbytek měla našetřeno doma. Investovalo se to do jejího pokoje, do kuchyňské linky. K předání peněz došlo doma v obýváku, byly u toho obě dcery. Tehdy se z toho kupovala i trouba, lednička s mrazákem, digestoř, varná deska.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalované, bylo zjištěno, že byly osobně u toho, když matka předala sestře částku 150.000 Kč, v hotovosti, doma v obýváku. Část peněz měla být původně určena pro ni, mrzelo ji to, ale chápala, že matka soukromí potřebuje. Peníze sestra předala manželovi, který realizoval opravy. Kromě rekonstrukce se kupovala i kuchyňská linka s vybavením – nikoliv sociální zařízení, to je jedno pro celý dům.

13. Z výpovědi [jméno] [celé jméno žalované], matky žalobce, bylo zjištěno, že synovi dávala peníze, nebylo to pravidelně. Poprvé synovi dala peníze, když prodali chalupu (za 400.000 Kč), z toho synovi darovali částku 200.000 Kč v roce 2005, z toho syn koupil auto. Když začali rekonstruovat dům, manžel zaplatil částku 175.000 Kč za okna, bylo to 22 oken, neví, jestli to bylo v hotovosti nebo zaplatil fakturu, bylo to poměrně brzo po darování peněz, asi v roce 2006. Tehdy měli peníze v hotovosti, takhle je dostali za koupi chalupy. Co se dalších částek týče, svědkyně nahlížela do deníčku, připustila, že se synem se o nich před jednáním bavila, nicméně toto odpovídá dle ní jejím vzpomínkám. Syn se s ní úplně konkrétně bavil o tom, na co potřebuje peníze, do čeho hodlá investovat, a svědkyně potom měla možnost ověřit, do čeho byly investovány. O tom se bavila i se snachou, ta o tom věděla, částky 15.000 Kč z roku 2010, 55.000 Kč a 80.000 Kč z roku 2011 byly investovány do přístavby pro tchyni syna. Další částky až do roku 2014 byly investovány do bydlení, v roce 2014 dala synovi 50.000 Kč na splátku úvěru, dále 2x 40.000 Kč v roce 2015 potřeboval na nájem, bydlení, právní služby, o částce 38.000 Kč nedokáže říct přesně, do čeho byla investována, něco snad bylo do kanalizace. Pokud dávala ještě nějaké běžné dárky bokem, tyto nejsou uvedeny v těchto částkách. Svědkyně uvedla, že viděla řadu faktur, pomáhala synovi vyplňovat žádost Zelená úsporám, kde byla cena kotle, vzpomíná si na doklad o ceně oplocení, kde ji zaujala vysoká cena. Připustila, že poznámky, do kterých nahlížela, připravoval syn, pokud je tázána na částku 110.000 Kč z roku 2013, pak bez nahlédnutí do poznámek nebyla schopná odpovědět, poté uváděla, že částka byla určena na vybudování podkrovního bytu. Se synem se o tom bavila osobně, po telefonu, po Skype, a to i přesto, že pracoval v cizině. Obecní kanalizace byla dovedena k hranicím pozemku, dále se do ní muselo investovat. Nejvíc si pamatuje na budování přístavby. Do přístavby tehdy [jméno] [příjmení] investovala 35.000 Kč, o tom se mluvilo, to bylo určeno na vybavení pokoje, o dalších částkách neví.

14. Z platebních dokladů bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila v letech 2016 až 2020 na pojištění nemovitosti částku 3.018 Kč a na dani z nemovitosti částku 6.104 Kč, celkem 9.122 Kč, toto žalobce nepopíral.

15. Ze smlouvy [číslo] o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené mezi [právnická osoba] a dlužníky [jméno] a [jméno] [příjmení] ze dne 27. 6. 2007, že touto je dlužníkům poskytován úvěr a meziúvěr ze stavebního spoření ve výši 1.000.000 Kč a 600.000 Kč.

16. Ze smlouvy [číslo] o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené mezi [právnická osoba] a dlužníky [jméno] a [jméno] [příjmení] ze dne 27. 6. 2007, že touto je dlužníkům poskytován úvěr a meziúvěr ze stavebního spoření ve výši 305.000 Kč a 183.000 Kč.

17. Ze sdělení [právnická osoba], bylo zjištěno, že u [celé jméno žalobce], [rodné číslo] a [celé jméno žalované], [rodné číslo], jsou evidovány tyto úvěrové případy s příslušnými účty, na něž byly vloženy následující částky, resp. je uvedeno, jakou část úvěru zbývá doplatit: Úvěrový případ [číslo]

18. Od uzavření Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do 1. 8. 2016 uhrazeno: na vkladový účet [číslo] celkem 144.061,35 Kč, na meziúvěrový účet [číslo] celkem 193.978,75 Kč, na vkladový účet [číslo] celkem 144.336,00 Kč, na meziúvěrový účet [číslo] celkem 193.630,70 Kč.

19. Od 1. 8. 2016 do přidělení řádného úvěru 31. 3. 2018 uhrazeno na vkladový účet [číslo] celkem 32.133,40 Kč, na meziúvěrový účet [číslo] celkem 36.666,60 Kč, na vkladový účet [číslo] celkem 32.085,75 Kč, na meziúvěrový účet [číslo] celkem 36.714,25 Kč.

20. Od 05/2018 do dnešního dne uhrazeno na úvěrový účet [číslo] celkem 111.500,00 Kč. Předpokládaný termín splacení 20. 11. 2028, celková částka k úplnému splacení 261.991,79 Kč, na úvěrový účet [číslo] celkem 111.000,00 Kč. Předpokládaný termín splacení 20. 11. 2028, celková částka k úplnému splacení 261.441,09 Kč. Úvěrový případ [číslo]

21. Od uzavření Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření do 1. 8. 2016 uhrazeno na vkladový účet [číslo] celkem 99.866,10 Kč, na meziúvěrový účet [číslo] celkem 116.145,30 Kč.

22. Od 1. 8. 2016 do přidělení řádného úvěru 31. 5. 2018 uhrazeno na vkladový účet [číslo] celkem 24.828,79 Kč, na meziúvěrový účet [číslo] celkem 27.971,21 Kč.

23. Od 07/2018 do dnešního dne uhrazeno na úvěrový účet [číslo] celkem 63.500,00 Kč. Předpokládaný termín splacení 20. 4. 2029, celková částka k úplnému splacení 169.977,22 Kč.

24. Dlužno dodat, že účastníci učinili nesporným, že splátky úvěrů hradí od rozvodu manželství pouze žalovaná.

25. Z dopisu společnosti [právnická osoba], že tato společnost hodlá paní [jméno] [příjmení] přispívat na penzijní připojištění.

26. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] [rok], že tato bylo uzavřena mezi [právnická osoba] a paní [jméno] [příjmení] dne 17. 8. 2004.

27. Z faktury [číslo] vystavené paní [jméno] [příjmení], že touto jí byla účtována částka 90.937 [anonymizováno].

28. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 12. 7. 2016 vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitosti pro účel vypořádání při rozvodu činí 1.400.000 Kč. Z vyjádření tohoto znalce ze dne 12. 11. 2019 bylo zjištěno, že čistou cenu nemovitosti odhaduje na 2.300.000 Kč, nicméně by ji snížil o náklady na kolaudaci a projekt ve výši 70.000 Kč a dále má za to, že hodnota osobního závazku bydlení činí 1.400.000 Kč, o toto by snížil hodnotu vyplacené částky, resp. o polovinu této částky.

29. Z„ stanovení ceny obvyklé v místě a čase“ vypracovaného [právnická osoba], realitní kanceláří, bylo zjištěno, že tato odhaduje obvyklou cenu nemovitostí na 900.000 Kč, s ohledem na zátěž předmětných nemovitostí na úrovni věcných břemen.

30. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 12. 9. 2019 vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitosti činí 2.550.000 Kč. Z doplňku tohoto posudku ze dne 26. 8. 2020 bylo zjištěno, že obecná cena – hodnota – věcného břemene doživotního bydlení a užívání nemovitostí by činila 336.000 Kč pro [jméno] [příjmení] a stejnou částku pro [jméno] [příjmení] (pokud by se jednalo o věcné břemeno), celková obvyklá cena nemovitostí, pokud by na nich věcná břemena vázla, by činil 1.878.000 Kč.

31. Z vyjádření [právnická osoba], že tato stanovuje obvyklou tržní cenu nemovitosti na 1.725.000 Kč.

32. Z faktury [číslo] ze dne 30. 9. 2004, že byla vystavena v částce 88.560 Kč za stavební materiály. Ze záručního listu Tondach, že dne 20. 10. 2004 byla na místě stavby [obec a číslo] položena střešní krytina.

33. Z Mimořádného výpisu z účtu [číslo] u [právnická osoba] bylo zjištěno, že je veden pro paní [jméno] [celé jméno žalované]. Z tohoto účtu byly zaslány na účet [číslo] (vedený na jméno [celé jméno žalobce]) platby ve výši tvrzené žalobcem označené čísly 3 – 18.

34. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

35. Stručně shrnuto, vypořádávány byly v řízení tyto položky: 36. nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků, se zohledněním závazků plynoucích ze smluv„ o zřízení práva užívání“ 37. závazky z úvěrových smluv v rámci SJM, kdy žalovaná uhradila po právní moci rozsudku o rozvodu manželství na tyto závazky 476.400 Kč a k zaplacení zbývá částka 693.410,10 Kč. 38. pohledávka žalované za žalobcem ve výši 8.000 Kč z titulu vypořádání movitých věcí v rámci SJM (když na vypořádání movitých věcí se účastníci v průběhu řízení dohodli) 39. pohledávka žalované za žalobcem z pojištění nemovitosti u 7.630 Kč a na daň z nemovitosti 4.818 Kč (resp. polovina těchto částek) v rámci SJM 40. vnosy (resp. investice) žalobce do nemovitosti uplatňované v celkové výši 1.020.000 Kč 41. vnosy (resp. investice) žalované do nemovitosti uplatňované ve výši 300.000 Kč, 2x 8.000 Kč, 60.000 Kč, 90.000 Kč, celkově tedy 466.000 Kč. <i>42. Podle § 609 o.z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 o.z., odst. 1, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 629 odst. 1 o.z., promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>43. Podle § 1143 o.z, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 odst. 1 o.z., při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.</i> <i>44. Podle § 740 o.z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.</i> <i>45. Podle § 742 odst. 1 o.z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:</i> <i>a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,</i> <i>b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,</i> <i>c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,</i> <i>d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,</i> <i>e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,</i> <i>f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.</i> 46. Co se týká nemovitostí, bylo nesporné, že se nacházejí v režimu podílového spoluvlastnictví manželů a oba manželé žádali jejich vypořádání. Shodli se na tom, že budou přikázány do vlastnictví žalované. Sporná však byla otázka vypořádacího podílu. Cena nemovitostí byla v řízení prokazována vyjádřením realitních kanceláří, resp. posudkem znalce z roku 2016, když tyto odhady se velmi lišily a soud z nich nemohl vycházet, při stanovení hodnoty nemovitostí k nim tedy nepřihlížel. V řízení byl zadán soudem znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], který ohodnotil obecnou cenu nemovitostí na částku 2.550.000 Kč, k datu vypracování posudku. Z doplňku tohoto posudku ze dne 26. 8. 2020 bylo zjištěno, že obecná cena – hodnota – věcného břemene doživotního bydlení a užívání nemovitostí by činila 336.000 Kč pro [jméno] [příjmení] a stejnou částku pro [jméno] [příjmení] (pokud by se jednalo o věcné břemeno), celková obvyklá cena nemovitostí, pokud by na nich věcná břemena vázla, by činil 1.878.000 Kč. Soud zvažoval, nakolik existenci dohody o užívání nemovitosti promítnout do hodnoty vypořádacího podílu, ostatně nejedná se o typickou situaci a tato otázka není v judikatuře vyšších soudů řešena. Je však nutné konstatovat, že smlouva o užívání nemovitosti má penězi ocenitelnou hodnotu, je platná a oba účastníci jsou jí vázáni. Nejedná se však o smlouvu o zřízení věcného břemene, byť je jí obsahově velmi podobná – nemá však věcně-právní účinky, váže pouze konkrétní účastníky smlouvy a neomezuje vlastníka nemovitostí v dispozici s ním. Smlouva není jednoduše ocenitelná dle právních předpisů, nicméně soud vzal v úvahu, že se jedná o majetkovou hodnotu, kterou je nutno v rámci širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků zohlednit. Zjistil tedy hypotetickou hodnotu případného věcného břemene bydlení a užívání nemovitosti, pokud by na nemovitostech vázlo, což bylo oceněno obvyklou cenou 336.000 Kč pro jeden závazek. V daném případě jsou smlouvy uzavřeny pro dvě osoby, celkově by byly ohodnoceny na 672.000 Kč. Soud však bral v úvahu skutečnost, že byť jsou smlouvy účelem a význam institutu věcného břemene nejbližší, zřizované právo nemá stejnou hodnotu, soud má za to, že hodnota tohoto práva je nižší. Uzavřená smlouva neomezuje vlastníky z dispozicí s nemovitostí, neváže další vlastníky domu, nepromítá se do odhadu ceny znaleckého posudku, není zapisována do katastru nemovitostí. Soud tedy hodnotu těchto práv stanovil na částku 504.000, což představuje částku sníženou o 1/4 oproti odhadu„ hypotetického věcného břemene“. Hodnota nemovitostí ponížená o hodnotu výše uvedených práv, určená k vypořádání, tak činí 2.046.000 Kč.

47. Co se závazků z úvěrových smluv týká, mezi účastníky byla shoda na tom, že tyto převezme žalovaná, která ostatně na tyto smlouvy uhradila od rozvodu manželství částku, na čemž se účastníci též shodli.

48. Co se týká„ vnosů“, resp. investic uplatňovaných žalovanou, pak je nutno konstatovat, že v tomto případě o nich žalovaná hovoří výhradně v souvislosti s konkrétními investicemi do nemovitostí, je tedy nutno na ně hledět jako investice do podílového spoluvlastnictví účastníků, nikoliv SJM. Soud však konstatuje, že žalovaná neprokázala tvrzenou investici 300.000 Kč, neboť tuto učinila matka žalované ještě před tím, než se spoluvlastníkem nemovitosti stal žalobce. Dále neprokázala investice ve výši 2x 8.000 Kč, neboť toto nedoložila relevantními doklady. Co se částky 60.000 Kč a 90.000 Kč týká, tak soud má za prokázané, že prostřednictvím matky žalované žalovaná vložila do nemovitostí částku toliko 80.000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že peníze byly určeny na rekonstrukci bydlení matky žalobkyně, a z popisu investice je patrno, že byla mnohonásobně dražší. Že peníze byly poskytnuty, bylo věrohodně prokázáno shodnou výpovědí žalované, její sestry i matky. Je však též zřejmé, že bylo též investováno do movitých věcí zejména kuchyňské linky s vestavěnými spotřebiči, stolu, židlí, apod. Kuchyňskou linku je nutno považovat za movitou věc, je užívána výhradně matkou žalované, soud tedy má za to, že tato je ve vlastnictví matky žalované, nikoliv účastníků, toto nelze vnímat jako investice do nemovitosti. Hodnotu této linky včetně vestavěných spotřebičů a movitých věcí odhadl soud (dle obecně známých informací o běžné ceně obdobných věcí na trhu) na 70.000 Kč a zohlednil tedy pouze investice v hodnotě 80.000 Kč.

49. Co se týká vnosů, resp. investic tvrzených žalobcem, i zde je nutno chápat je jako investice žalobce (z prostředků darovaných mu matkou) do nemovitostí, nikoliv do společného jmění manželů. Byť žalobce obecně tvrdil, že z těchto peněz byly hrazeny náklady rodinné domácnosti, tak toto nijak nedoložil, zůstalo u obecných tvrzení. Naopak v řízení bylo prokázáno (a odpovídalo to i původním tvrzením žalobce), že peníze byly použity zejména na přímé investice do nemovitosti, případně od roku 2014 na potřeby žalobce. Zároveň je nutno konstatovat, že žalovaná namítla promlčení těchto investic. Další tvrzené investice však byly věrohodně prokázány výpovědí matky žalobce (a na překážku nebyla ani skutečnost, že nahlížela do sešitu, kde měla poznámky ohledně investic, což se dá s odstupem mnoha let od zasílání peněz pochopit), a to až do roku 2014, kdy sama uvedla, že již nebyly investovány do domu, ale pro potřeby žalobce, které nedokázala přesně specifikovat a dlužno dodat, že tak neučinil přesně ani samotný žalobce.

50. Soud však musel brát v úvahu námitku promlčení vznesenou žalovanou. Tříletá promlčecí lhůta již skutečně uplynula (investice tvrzeny v roce 2004 – 2015), a s ohledem na podání žaloby dne 27. 1. 2019, má soud za to, že námitka promlčení investic žalobce byla vznesena žalovanou účinně, v souladu se zákonem. Za této situace tak soud nemohl k tvrzeným investicím žalobce přihlížet. Zároveň měl za to, že je nebylo možno hodnotit jako investice do SJM, neboť žalobce v tomto směru neučinil konkrétní žalobní tvrzení, z nichž by bylo patrno, do čeho přesně investoval nebo jak byly peníze spotřebovány pro rodinné účely. Jeho matka pak naopak konkrétně vypovídala o tom, že převážná část těchto investic byla investována přímo do nemovitosti účastníků.

51. S ohledem na výše uvedené tedy soud zrušil spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem a přikázal nemovitosti do vlastnictví žalované, což bylo v souladu s vůlí účastníků. Obecnou cenu nemovitostí ve výši 2.550.000 Kč snížil pro účely vypořádání na částku 2.046.000 Kč. Každému z účastníků tak z titulu vypořádání spoluvlastnictví náleží částka 1.023.000 Kč, nicméně soud zohlednil též fakt, že žalovaná sama hradila na pojištění nemovitosti 3.018 Kč a na daň z nemovitosti 6.104 Kč, celkem tedy 9.122 Kč (z těchto částek je žalovaný povinen nahradit jí polovinu, tj. 4.561 Kč) a dále zohlednil její investice do nemovitosti v hodnotě 80.000 Kč. Vypořádací podíl, který je v zákonné lhůtě povinna zaplatit žalobci z titulu vypořádání spoluvlastnictví tak činí 938.439 Kč.

52. V rámci vypořádání SJM pak soud vypořádal závazky z úvěrových smluv, které byly uzavřeny za trvání manželství, kdy k zaplacení zbývá částka 693.410,10 Kč. Soud zohlednil platby, které po právní moci rozsudku zaplatila na tyto závazky žalovaná ve výši 476.400 Kč. Žalovaná v souladu s její vůlí tento závazek vůči věřiteli přebírá, a toto soud promítl do výroku rozsudku. Žalovaný je však povinen zaplatit jí jeho polovinu ve výši 346.705,05 Kč a dále zaplatit jí polovinu již uhrazených splátek ve výši 238.200 Kč, celkem tedy částku 584.905,05 Kč. K této částce je nutné přičíst částku 8.000 Kč z titulu vypořádání movitých věcí. Z titulu vypořádání SJM je tedy celkem žalobce povinen žalované zaplatit částku 584.905,05 Kč v zákonné třídenní lhůtě. Soud neshledal důvod k disparitě podílů v rámci vypořádání společného jmění manželů.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Vzhledem ke specifické povaze tohoto řízení nebylo možno vyhodnotit přesně úspěch či neúspěch účastníků ve věci, a to především s ohledem na to, že jejich stanoviska se v průběhu řízení opakovaně měnila (žalovaná zprvu nepřipouštěla žádné vyplacení žalobce, později setrvala na stanovisku, že je ochotna vyplatit maximálně 300.000 Kč a žalobce nejprve požadoval částku přinejmenším 200.000 Kč, později mnohonásobně více), měnila se však částečně i žalobní tvrzení a postoj účastníků k věci. Soud tedy konstatuje, že jejich úspěch či neúspěch vidí jako téměř stejný (když ani jednomu účastníků nebylo zcela vyhověno), proto má za to, že ani jeden z účastníků nemá druhému nahrazovat náklady řízení. Ve věci bylo nutno dále nahradit náklady státu v souvislosti s vyhotovením znaleckých posudků, které celkem činily 9.379 Kč. S ohledem na výše uvedené (kdy úspěch účastníků ve věci nelze přesně určit) má soud za to, že každý z účastníků má platit polovinu těchto nákladů, tj. 4.689,50 Kč, o čemž též rozhodl.