7 C 114/2017

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované, žalované, žalované a původní účastnice zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno se sídlem adresa 2. název žalované , IČO se sídlem adresa žalované, žalované, žalované a původní účastnice zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa 3. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované, žalované, žalované a původní účastnice zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa , o určení vlastnictví a vydání pozemků

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků: -) p.č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p.č. [rok], -) p.č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p.č. [rok], -) p.č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p.č. [rok], -) p.č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p.č. [rok], vše zapsáno v k. ú. a pro [územní celek], které jsou specifikovány geometrickým plánem [číslo] ze dne 14. 9. 2011 vyhotoveným [právnická osoba] [anonymizována tři slova], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení -) žalovanému č. 1 částku 37 026 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. -) žalovanému č. 2 částku 47 784,30 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. -) žalovanému č. 3 částku 44 646,58 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 7. 12. 2017 (ve znění doplňujícího podání ze dne 20. 2. 2018) domáhal rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p. č. [rok], pozemku p. č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p. č. [rok], pozemku p. č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p. č. [rok], pozemku p. č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p. č. [rok], pozemku p. č. [rok] vzniklého oddělením od pozemku p. č. [rok] a pozemku p. [číslo] vzniklého oddělením od pozemku p. [číslo] vše zapsáno v k. ú. a pro [územní celek], které jsou specifikovány geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] vyhotoveným společností [právnická osoba] Sděloval, že v rámci dosud neukončené restituce jeho pozemků, o kterých bylo rozhodnuto Ústavním soudem, podává žalobu o určení vlastnictví a vydání výše uvedených pozemků. Odvolával se na [ustanovení právního předpisu EU] ministra průmyslu a obchodu ČR ze dne 23. 9. 1993, kde je uvedeno, že [anonymizována čtyři slova] [obec] skončí nejpozději ke dni 30. 6. 1994, avšak jen tehdy, že likvidátorem budou dořešeny případně uplatněné restituční nároky podle platné právní úpravy. Dále uváděl v patrnost rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně č.j. [číslo jednací], dle kterého pozemky p.č. [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [číslo], vše v k.ú. a obci [obec], jsou určeny jako žalobcovy. Součástí rozsudku je geometrický plán. Tento pravomocný rozsudek Katastrální úřad ve [obec] nerespektoval, pozemky nezapsal na žalobce, i když je žalobce jejich vlastníkem. Pozemky jsou psány doposud na žalované. Předmětné pozemky získal žalobce v restituci. Jeho matka [jméno] [příjmení] prodala pozemky státu v tísni a pod nátlakem. Žalobce uplatnil restituční nárok v roce 1992 u Pozemkového úřadu, ten mu však nevyhověl, bylo zamítnuto i žalobcovo odvolání. Úspěšný byl až u Ústavního soudu. Žalobce sděloval, že pokud katastrální úřad nebude mít rozsudek, kde na straně žalovaných budou vlastníci zapsáni na příslušných výpisech z listu vlastnictví, nebude jeho vlastnické právo zapsáno do katastru. Žalobce se tedy domáhá svého nároku žalobou podanou u soudu. V podání doručeném soudu dne 12. 2. 2019 žalobce sděloval, že restituce dosud není ukončena, pozemky vrácené mu v rámci restituce byly rozprodány. Je přesvědčen, že se jedná o tzv.„ čertí víru“. Odkazoval zde na Ústavu (čl. 1), předkládal„ časový harmonogram restituce“ jeho pozemků. Rovněž odkazoval na přílohu č. 2, dle které mělo být jednáno prostřednictvím jeho zástupce např. se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] již 28. 6. 1995. Přesto tato společnost pozemky prodala, prodej nemohl být proveden v dobré víře. V dalším podání žalobce doručeném soudu dne 1. 3. 2019 žalobce uváděl, že privatizační projekt se vztahuje k majetku žalovaného č. 3 Smlouva o prodeji privatizovaného majetku byla uzavřena mezi Fondem národního majetku České republiky (prodávající) a [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (kupující).

2. Žalovaný č. 1, společnost [právnická osoba] (dále jen„ žalovaný č. 1“) se k podané žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 17. 7. 2018, dále doplněným v průběhu řízení. Uváděl, že vlastnictví k pozemku p. č. [rok] v k. ú. [obec] nabyl od [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2012. Právní předchůdce žalovaného č. 1 ve smlouvě ubezpečil, že tento pozemek vlastnil více jak 10 let, že tento pozemek řádně nabyl a od této doby jej v dobré víře až do uzavření kupní smlouvy drží. Je pravdou, že před Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], bylo vedeno záznamové řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], kterým se žalobce snažil vložit své vlastnické právo k pozemku dle rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně č. j. [číslo jednací]. Toto se žalovaný č. 1 dozvěděl po nahlédnutí do spisu vedeného katastrálním úřadem, a to bezprostředně před vyjádřením k této žalobě. Záznamové řízení bylo vedeno dle katastrálního spisu do 17. 1. 2013, následně byla poznámka z evidence katastru nemovitostí vymazána. V evidenci katastru nemovitostí však nebyl v minulosti zapsán duplicitní zápis vlastnického práva ani poznámka spornosti vlastnického práva. V době uzavírání kupní smlouvy byl tedy žalovaný č. 1 informován ze strany prodávajícího pouze o skutečnosti, že je vedeno záznamové řízení týkající se vlastnického práva k částem pozemku v souvislosti s rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně. Žalovaný č. 1 a jeho právní předchůdce však nikdy nebyli účastníky soudního řízení vedeného ve věci sp. zn. [spisová značka], nikdy nebyli srozuměni s rozhodnutím ve věci sp. zn. [spisová značka], dokonce ani ze strany žalobce nebyli nikdy informováni o uplatnění jeho nároků, které by zpochybňovaly dobrou víru v držbě předmětného pozemku. Jelikož záznam o vedení řízení byl počátkem roku 2013 odstraněn, žalovaný č. 1 neměl pochyb o tom, že on i jeho právní předchůdce jednali vždy v souladu s právními předpisy a vlastnické právo jim řádně náleželo. Rozhodnutí Okresního soudu ve Vsetíně ve věci sp. zn. [spisová značka] nemůže mít vliv na vlastnická práva žalovaného č. 1, jelikož on ani jeho právní předchůdce nebyli účastníky tohoto soudního řízení.

3. Žalovaný č. 1 tvrdil, že rozhodnutím [číslo] 1993 ministra průmyslu a obchodu z 23.9.1993 došlo k zrušení státního podniku [anonymizována dvě slova] [obec] a dne 1.1.1993 tento vstoupil do likvidace. Na základě smlouvy o prodeji podniku z 27.1.1994 nabyla vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] společnosti [právnická osoba], která smlouvou o prodeji části podniku z 31.8.1994 předmětný pozemek [parcelní číslo] na společnost [právnická osoba], vklad práva do KN nastal 12.10. 1994. Kupní smlouvu ze dne 6. 8. 1997 převedla výše uvedená společnost pozemek na společnost [právnická osoba], s právními účinky vkladu k 20. 8. 1997. Následně změnila tato společnost název na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Pozemek držela v dobré víře od 12.10.1994 do 20.8.1997, nabyla jej od subjektu, jehož nabývací titul nebyl zpochybněn, žádná třetí osoba nezpochybnila její vlastnické právo. Tato společnost kupní smlouvou (s účinky vkladu do KN dne 29.6.1998) převedla na [právnická osoba] [anonymizováno] pozemek [parcelní číslo] (když geometrickým plánem [číslo] byl pozemek rozdělen na pozemky p. [číslo]). Kupní smlouvou ze dne 5.8.1999 uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] došlo k převodu dílu„ a“ odděleného z pozemku [parcelní číslo] (dle g. p. [číslo]) a tento byl sloučen s pozemkem p. [číslo]. Účinky vkladu do KN nastaly dne 25.8.1999. Společnost [anonymizováno] držela pozemek od 20.8.1997 do 25.8.1999. Nabyla jej od subjektu, jehož nabývací titul nebyl zpochybněn, žádná třetí osoba nezpochybnila její vlastnické právo. [právnická osoba] držela pozemek [parcelní číslo] v dobré víře jako vlastník od 25.8.1999 a stejně tak na základě kupní smlouvy z 25. 8. 1999, nabyla jej od subjektu, jehož nabývací titul nebyl zpochybněn, žádná třetí osoba nezpochybnila její vlastnické právo. Notářským zápisem ze dne 28.10.2011 sp. zn. [anonymizováno] [číslo] došlo k převzetí jmění zanikající [právnická osoba] a.s. nástupnickou společností [právnická osoba], dále bylo rozhodnuto o fúzi sloučením těchto společností bez likvidace zanikající společnosti, rozhodný den byl stanoven 1.7.2011, k zápisu fúze sloučením došlo 1.12.2011. K tomuto datu došlo ke změně obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] Notářským zápisem ze dne 12.7.2012 sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] rozhodl jediný společník této společnosti [právnická osoba] o schválení projektu fúze této společnosti s [právnická osoba] jako společností zanikající k rozhodnému dni 1.1.2012, k zápisu do OR došlo dne 1.8.2020. Žalovaný č. 1 uvádí, že obchodní jmění [právnická osoba] [anonymizováno] přešlo fúzí sloučením na [právnická osoba] [anonymizováno]. a následně tímtéž na [právnická osoba] a na tyto osoby tak je nutné pohlížet jako na osobu jedinou a na jejich držbu jako nepřerušovanou. Tyto osoby držely vlastnické právo k pozemku od 25.8.1999 do 12.11.2012, kdy bylo na základě kupní smlouvy ze dne 8.12.2012 vloženo vlastnického právo žalovaného do katastru nemovitostí. Držba tohoto pozemku trvala nepřetržitě více jako třináct let. Žalovaný č. 1 si ověřil výpisem z KN, že poznámka vedená pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] již evidována není, žádná osoba nezpochybnila jeho vlastnické právo až do doručení usnesení Okresní soud ve Vsetíně dne 18.6.2018. Žalovaná i jeho právní předchůdci pozemek drží a fakticky užívají jako manipulační plochu či parkoviště, nikdo je nikdy nekontaktoval, že by užívali jakoukoliv část pozemku neoprávněně.

4. Žalovaný č. 1 následně svá žalobní tvrzení opravil a upřesnil tak, že pokud uváděl shora název společnosti [právnická osoba], tak se jednalo o společnost [právnická osoba], [IČO], s tím že [právnická osoba] jako nástupnická společnost je až k datu 1.1.2010. Má za to, že k vydržení vlastnického práva došlo [právnická osoba] [anonymizováno] ke dni 13.10.2001. I samotná držba této společnosti by k postačovala k vydržení jejího vlastnického práva dne dni 26.8.2009. I pokud po této lhůtě, v roce 2012, by byla teoreticky dobrá víra žalobce narušena (tím, že katastru nemovitostí bylo zřejmé záznamové řízení), nemá to na vydržení právního předchůdce žalobce již žádný vliv, protože zákonné podmínky pro vydržení byly splněny nejpozději již tohoto data. Právní předchůdci žalovaného č. 3 platně převáděli vlastnické právo k pozemku, které jim řádně náležely, a tedy kupní smlouvy nemůžou být označena ani prohlášeny za neplatnou. Žalovaný č. 1 s ohledem na výše uvedené navrhoval zamítnutí žaloby.

5. Žalovaný č. 2, [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova] (dále jen„ žalovaný č. 2“) se k podané žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 18. 7. 2018. Sděloval, že nárok uplatněný žalobcem ve vztahu k jeho osobě neuznává, považuje jej za neoprávněný. Žalovaný č. 2 nebyl účastníkem řízení vedeném před Okresním soudem ve Vsetíně pod sp. zn. [spisová značka], ani o tomto řízení do okamžiku doručení žaloby nevěděl. Výroky rozsudku sp. zn. [číslo jednací] pro žalovaného č. 2 nejsou závazné. Pozemek p. č. [rok] v k. ú. [obec] žalovaný č. 2 nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 27. 8. 2009 (s právními účinky vkladu práva do KN ke dni 1. 9. 2009), kdy prodávajícím byla [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (společnost zanikla k datu 20. 12. 2013). Žalovaný č. 2 byl k okamžiku nabytí předmětné nemovitosti v dobré víře, že nabývá pozemek od oprávněného vlastníka a že tento je nezatížen jakýmikoliv právními či faktickými vadami. Žalovaný č. 2 byl smluvně ujištěn, že na předmětném pozemku (mimo věcného břemene a zástavního práva) neváznou žádné dluhy, povinnosti z věcných břemen či jiné právní závady. Předchozí vlastník nabyl předmětný pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 19. 8. 2004 od [právnická osoba] – [právnická osoba] (k datu uzavření smlouvy nebyla v katastru nemovitostí uvedená žádná poznámka o probíhajícím soudním řízení). Předchozí vlastník byl ujištěn i o tom, že převáděné nemovitosti nejsou zatíženy žádným nárokem třetí osoby, prodávající [příjmení] – [právnická osoba] ujišťoval kupujícího, že mu není známo, že by existoval jakýkoliv restituční nárok bránící jakékoliv dispozici s převáděnými nemovitostmi. Rovněž z předchozí kupní smlouvy ze dne 11. 3. 2003, na základě které byl předmětný pozemek převeden ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], na [právnická osoba] – [právnická osoba] vyplývá, že i [příjmení] – [právnická osoba] nebyla ze strany společnosti [právnická osoba] upozorněna o případných nárocích třetích osob, ani taková skutečnost nebyla z katastru nemovitostí v době uzavření kupní smlouvy evidována. Ke dni 11. 3. 2003 byl dnešní pozemek p. č. [rok] zapsán pod p. [číslo]. Žalovaný č. 2 je tedy oprávněným vlastníkem pozemku p. č. [rok] v k. ú. [obec]. Žalovaný č. 2 namítá, že předmětný pozemek vydržel, když došlo k naplnění všech zákonných podmínek pro vydržení. Dobrá víra žalovaného č. 2 i jeho právních předchůdců zde byla dána se zřetelem ke všem subjektivním a objektivním okolnostem po celou vydržecí dobu. Žalovaný č. 2 a jeho právní předchůdci neměli, ani nemohli mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že užívají předmětný pozemek neoprávněně. Byli přesvědčeni, že mají k předmětnému pozemku platný nabývací titul, jejich vlastnické právo bylo bez problémů zapsáno a evidováno v katastru nemovitostí, s předmětným pozemkem i fakticky nakládali, když jej užívali jako manipulační plochu. Všichni byli ujištěni, že pozemek je prost právních vad či nároků třetích osob a žádné takové informace nevyplývaly (a ani nevyplývají) z katastru nemovitostí. Držba trvala po celou zákonem stanovenou vydržecí dobu. Žalobce nedal po celou vydržecí dobu najevo žalovanému č. 2 svůj nesouhlas a své tvrzené vlastnické právo k pozemku před žalovaným č. 2 nebránil. Svého práva se domáhal až podáním této určovací žaloby. Žalovaný č. 2 nabyl předmětný pozemek na základě platného právního jednání, za úplatu a v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu, přičemž neměl důvod pochybovat o tom, že pozemek nabývá oprávněně. Žalovaný č. 2 tedy navrhoval zamítnutí žaloby ve vztahu k předmětnému pozemku.

6. Žalovaný č. 3, [právnická osoba] a.s (dále jen„ žalovaný č. 3“) se k podané žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 13. 7. 2018, dále upřesněným dne 24.8.2020. Uváděl, že nárok uplatněný vůči němu žalobou neuznává. Tvrdil, že oprávněná držba předmětného pozemku p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec], z něhož má být oddělen pozemek p. č. [rok] žalovaný č. 3 započala okamžikem, kdy pozemek nabyla společnost [právnická osoba], [IČO], na základě Smlouvy o prodeji privatizovaného majetku ze dne 11.2.2004. Tato společnost byla v dobré víře, že jí pozemek náleží, neexistovaly žádné okolnosti, ze kterých by se mohla domnívat, že pozemek je dotčen restitučním sporem, toto nemohla ani zjistit z údajů v katastru nemovitostí ani ze smlouvy. Oprávněná držba této společnosti trvala od 1.1.1996 (kdy nabyla vlastnické právo k pozemku) do 24.3.2004, pozemek prodala žalovanému č.

3. Dále žalovaný č. 3 uváděl, že tento pozemek řádně nabyl koupí od společnosti [právnická osoba], [IČO], na základě kupní smlouvy ze dne 11. 2. 2004, přičemž byl pak povolen vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného č. 3, a toto vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí dne 14. 6. 2004 s právními účinky vkladu ke dni 24. 3. 2004. Prodávající byl v katastru řádně zapsán jakožto výlučný vlastník předmětných nemovitostí (pozemek je v kupní smlouvě specifikován p. [číslo] posléze došlo ke změně číslování). Žalovaný č. 3 byl v dobré víře, že mu pozemek náleží, neexistovaly žádné okolnosti, ze kterých by se mohl domnívat, že pozemek je dotčen restitučním sporem, toto nemohl zjistit z údajů v katastru nemovitostí ani ze smlouvy, ze které je patrno, že se s řádnou péčí zajímal o případné zatížení pozemku. Pozemek drží od 24.3.2004 do okamžiku, kdy byla žalované č. 3 doručena žaloba v tomto řízení. K vydržení vlastnického právo došlo deset let od okamžiku, kdy [právnická osoba] nabyla pozemek a nejpozději ke dni 24. 3. 2014, tedy kdy uplynulo deset let od doby, kdy pozemek nabyl žalovaný č.

3. Žalovaný č. 3 namítal (pro případ nenáležení vlastnického práva převodci) řádné vydržení pozemku p. č. [rok], neboť byly naplněny veškeré podmínky pro řádné vydržení předmětného pozemku (tento je způsobilý k vydržení, žalovaný č. 3 jej má ve své držbě po dobu delší 10 let, jedná se o pravou držbu, držba se zakládá na právním důvodu, který by postačoval ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, přičemž tímto titulem je výše specifikovaná kupní smlouva a konečně žalovaný č. 3 je s přihlédnutím ke všem okolnostem poctivým držitelem v dobré víře). Žalovaný č. 3 tedy navrhoval zamítnutí žaloby ve vztahu k jeho osobě.

7. Ve věci byl Okresním soudem ve Vsetíně vydán dne 22. 5. 2019 rozsudek, č. j. 7 C 114/2017 – 175, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 8. 2019, č. j. 7 C 114/2017 – 205, kterým byla žaloba zamítnuta, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. dubna 2020 byl shora označený rozsudek zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí. Soud prvního stupně v následujícím řízení dle pokynů soudu odvolacího vyzval žalované č. 1 a č. 3 k doplnění a upřesnění jejich žalobních tvrzení a provedl další důkazy, níže označené. <b>8. Z důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění:</b> - z geometrického plánu [číslo] ze dne 14. 9. 2011 vyhotoveným společností [právnická osoba], že dle něj pozemek p. č. [rok] vzniklá oddělením od pozemku p. č. [rok], pozemek p. č. [rok] vzniká oddělením od pozemku p. č. [rok], pozemek p. č. [rok] vzniká oddělením od pozemku p. č. [rok], pozemek p. č. [rok] vzniká oddělením od pozemku p. č. [rok], pozemek p. č. [rok] vzniká oddělením od pozemku p. č. [rok] a pozemek p. [číslo] vzniká oddělením od pozemku p. [číslo] vše zapsáno v k. ú. a pro [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce]. - z výpisů z katastru nemovitostí i shodného tvrzení žalobce a všech žalovaných je nepochybné, že shora označené„ původní“ pozemky se nacházejí ve vlastnictví žalovaného č. 1 (nově p. č. [rok], [rok] – nyní p. č. [rok]), žalovaného č. 2 (nově p. č. [rok] – nyní p. č. [rok]) a žalované č. 3 (nově p. č. [rok], původně p. č. [rok]). - z [ustanovení právního předpisu EU] ministra průmyslu a obchodu ze dne 23. 9. 1993, že touto listinou byl zrušen státní podnik [anonymizována dvě slova] [obec] se sídlem ve [obec] a dnem 1. 10. 1993 vstoupil do likvidace. Dle textu rozhodnutí tato likvidace měla skončit nejpozději ke dni 30. 6. 1994, avšak jen tehdy, že likvidátorem budou dořešeny případně uplatněné restituční nároky. - z rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 30. 9. 2011, č.j. [číslo jednací], že součástí tohoto rozsudku je geometrický plán [číslo] vyhotovený dne 7. 9. 2011 [právnická osoba] [anonymizována tři slova], na základě kterého vznikly pozemky označené novými parcelními čísly. Tímto rozsudkem v řízení o přezkum správního rozhodnutí bylo mimo jiné určeno, že žalobce [celé jméno žalobce] je vlastníkem pozemků tam specifikovaných, a že není vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Ve výroku XI. je uvedeno, že se tímto zcela nahrazuje rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – okresního pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne 20. 3. 2000. Z přiloženého geometrického plánu jsou patrny jednotlivé pozemky, o kterých bylo jednáno, součástí je tabulka – výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí. Účastníky řízení byli na straně žalovaných 1) [územní celek] a 2) [anonymizována tři slova]. - z obsahu spisu [spisová značka] je zřejmé, že se jedná se o restituční nárok žalobce podle zákona č. 229/1991S Sb., o půdě, resp. o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a je též zřejmý vývoj účastníků řízení, kdy však žádný z nynějších účastníků ani právních předchůdců (v době rozhodné pro vydržení) nebyl účastníkem tohoto řízení. Z rozhodnutí Okresního úřadu Vsetín ze dne 20.3.2000, zn. PÚ [číslo], které je založeno k důkazu v tomto spisu, vyplývá, že restituční nárok byl žalobcem uplatněn již 19.12.1992. Dále z něj je zřejmý vlastnický vývoj ohledně předmětných pozemků k datu rozhodnutí, na což soud pro přehlednost odkazuje, i průběh správního řízení. - z výpisu z Katastru nemovitostí (na č. l. 10 až 14 spisu), že tyto listiny se týkají pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec] ([list vlastnictví]), vlastníkem pozemku je společnost [právnická osoba], pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec] ([list vlastnictví]), vlastníkem pozemku je [právnická osoba] [anonymizováno] ., pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec] ([list vlastnictví]), vlastníkem pozemku je [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova] a pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec] ([list vlastnictví]), vlastníkem pozemku je [právnická osoba] [anonymizováno]. - z listin na č. l. 15 až 26 spisu, že tyto listiny se opět vztahují k předmětným pozemkům a jejich vlastníkům, listiny byly pořízeny k datu 14. 12. 2017. Vlastníkem pozemku p.č. [rok] v obci a k. ú. [obec] je [územní celek]. - z výpisu z katastru nemovitostí (k datu 23. 6. 2016), že tento výpis se vztahuje ke [právnická osoba] [anonymizováno] jako vlastníku pozemku p. č. [rok] (manipulační plocha), [list vlastnictví]. V kolonce nabývací tituly a jiné podklady zápisu je uvedena kupní smlouva ze dne 11. 2. 2004 s právními účinky vkladu práva ke dni 24. 3. 2004. - z Kupní smlouvy [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako kupujícím, že v úvodu listiny je prohlášení prodávajícího, který sděluje, že je vlastníkem uvedených nemovitostí (mj. i pozemku [parcelní číslo] – nyní p. č. [rok]), tyto nemovitosti prodává do vlastnictví kupujícího za dohodnutou cenu. Listina je datována 11. 2. 2004, podepsána smluvními stranami a advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. - ze Smlouvy o prodeji privatizovaného majetku uzavřené mezi [anonymizována tři slova] [země] jako prodávajícím a [právnická osoba] [obec], [anonymizována tři slova] jako kupujícím, že prodávající prodává kupujícímu privatizovaný majetek (nemovitý majetek uvedený v aktualizovaném privatizačním projektu, movitý majetek – majetek uvedený v předmětném aktualizovaném privatizačním projektu). Mezi pozemky je uveden pozemek [parcelní číslo] ostatní plocha. V čl. IX. je uvedeno, že s vlastnickým právem k privatizovanému majetku přecházejí na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem. Smlouva je datována 1. 1. 1996, podepsána smluvními stranami. - z výpisu z katastru nemovitostí, že tento je datován ke dni 27. 8. 2009 a vztahuje se mj. k pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec], [list vlastnictví]. Jako vlastník je označena [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] V kolonce nabývací tituly a jiné podklady zápisu je uvedena kupní smlouva ze dne 19. 8. 2004 s právními účinky vkladu práva ke dni 1. 9. 2004. - z výpisu z katastru nemovitostí, že tento je datován ke dni 11. 7. 2018 a vztahuje se mj. k pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec], [list vlastnictví]. Jako vlastník je označena [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova]. V kolonce nabývací tituly a jiné podklady zápisu je uvedena kupní smlouva ze dne 27. 8. 2009 s právními účinky vkladu práva ke dni 1. 9. 2009. - z Kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] jako kupujícím a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako prodávajícím. Prodávající prohlašuje, že je vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí tak, jak jsou vymezeny v Soupisu součástí a příslušenství (příloha č. 4 smlouvy). Mezi těmito pozemky je i pozemek p. č. [rok] – ostatní plocha (manipulační plocha). Prodávající dále prohlašuje, že nabyl vlastnické právo k uvedeným nemovitostem kupní smlouvou ze dne 11. 3. 2003 s právními účinky převodu vlastnictví ke dni 14. 3. 2003. Ujišťuje kupujícího, že ke dni podpisu této smlouvy nebyl podán žádný jiný návrh Katastrálnímu úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce], ani nedošlo k zápisu jiného práva. V čl. IX. odst. 3 prodávající sděluje, že je výlučným a neomezeným vlastníkem všech předmětných nemovitostí. V odst. 4 tohoto článku prohlašuje, že mu nejsou známy a neexistují žádné nároky či nevypořádaná práva třetích osob, které mohou omezit, zrušit nebo způsobit zánik převodu předmětných nemovitostí do vlastnictví. V odst. 7 prodávající prohlašuje, že nemovitosti nejsou zatíženy žádným nárokem třetí osoby, ani mu není známo, že by existoval jakýkoliv restituční nárok, který by bránil jakékoliv dispozici kupujícího s předmětnými nemovitostmi či mu ukládal úhradu jakékoliv částky. Listina je datována 19. 8. 2004, podepsána smluvními stranami. - z výpisu z katastru nemovitostí k datu 11. 3. 2003, že se vztahuje mj. k pozemku p. [číslo] v obci a k. ú. [obec], [list vlastnictví]. Jako vlastník je označena společnost [právnická osoba] V kolonce nabývací tituly a jiné podklady zápisu je uvedena kupní smlouva [anonymizováno] [číslo] ze dne 20. 1. 2000 a kupní smlouva [anonymizováno] [číslo] ze dne 6. 3. 2000, s právními účinky vkladu práva ke dni 6. 3. 2000. - z Kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba]„ [anonymizována dvě slova]“ jako prodávajícím a [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] jako kupujícím (jako vedlejší účastník je označena [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], dále je zde označen advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), že prodávající prohlašuje, že na základě kupní smlouvy ze dne 19. 8. 2004 a ohlášení stavebníka (vlastníka stavby) ze dne 29. 5. 2008 má ve svém vlastnictví nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] pozemky p.č. [rok] – ostatní plocha (a specifikuje zde i další pozemky a budovy). Převodce prohlašuje, že je oprávněn s těmito nemovitostmi nakládat a že jeho vlastnické právo není ohroženo probíhajícími soudními spory či jinými řízeními. V čl. X. smlouvy převodce potvrzuje, že k dnešnímu dni není uzavřena smlouva, která by znemožňovala provést převod vlastnického práva podle této smlouvy v katastru nemovitostí, nebo která by zakládala nárok třetí osoby k této nemovitosti, anebo která by kupujícího nějakým jiným způsobem ve výkonu vlastnického práva omezovala. Listina je datována 27. 8. 2009, podepsána smluvními stranami, vedlejším účastníkem a advokátem. V závěru listiny je prohlášení o pravosti podpisu. - z výpisu z katastru nemovitostí, že tento je datován ke dni 19. 8. 2004 a vztahuje se mj. k pozemku p. č. [rok] v obci a k. ú. [obec], [list vlastnictví]. Jako vlastník je označena společnost [právnická osoba] V kolonce nabývací tituly a jiné podklady zápisu je uvedena kupní smlouva ze dne 11. 3. 2003 s právními účinky vkladu práva ke dni 14. 3. 2003. - z Kupní smlouvy s dohodou o převzetí dluhu uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako kupujícím, že dle čl. I. prodávající vlastní mj. pozemek p. [číslo] ostatní plocha manipulační plocha v obci a k. ú. [obec]. Listina je datována 11. 3. 2003, podepsána smluvními stranami. Součástí je příloha ke kupní smlouvě s dohodou o převzetí dluhu. Prodávají zde uvádí, že vlastníkem předmětných nemovitostí je na základě kupní smlouvy ze dne 20.10.1999 s právními účinky vkladu ke dni 20.1.2000 a dle kupní smlouvy ze dne 6.3.2000 s právními účinky vkladu k témuž dni. - z Kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2012, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím, že je zde učiněno prohlášení prodávajícího, že v důsledku fúze sloučením přešlo na prodávajícího jmění zanikající [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], zahrnující mj. i této nemovitosti, které je prodávající vlastníkem – pozemek p.č. [rok] (ostatní plocha) v obci a k.ú. [obec] na [list vlastnictví]. V čl. IV. smlouvy prodávající prohlašuje, že je oprávněn nakládat s předmětem převodu dle této smlouvy a toto jeho právo není omezeno, že touto smlouvou nezasahuje do práv třetích osob s tím, že pod zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] se u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce] vede záznamové řízení týkající se vlastnického práva k částem předmětného pozemku v souvislosti s rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 9. 2011, přičemž prodávající nebyl účastníkem uvedeného soudního řízení a prohlašuje, že předmětný pozemek jeho právní předchůdce před více než 10 lety řádně nabyl a od té doby v dobré víře až dosud držel. Listina je v závěru podepsána smluvními stranami. - ze smlouvy o prodeji části podniku z 31.8.1994, že společnost [právnická osoba] převedla předmětný pozemek [parcelní číslo] na společnost [právnická osoba], vklad práva do KN nastal 12.10. 1994. - z kupní smlouvy ze dne 6.8.1997, že společnost [právnická osoba], převedla předmětný pozemek [parcelní číslo] na společnost [právnická osoba], s právními účinky vkladu práva do KN k 20. 8. 1997 - ze žádosti o záznamu práv do OR vyplývá, že společnost [právnická osoba] změnila název firmy na [anonymizováno] [právnická osoba] - z Kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím, včetně geometrického plánu, stejně jako z rozhodnutí Katastrálního úřadu ve [obec], že prodávající prohlašuje, že je výhradním vlastníkem pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha a manipulační plocha. Listina je datována 26. 6. 1998, podepsána smluvními stranami. Součástí je výkaz výměr podle katastru nemovitostí. Pod tímto výkazem je ručně dopsáno„ nabyvatel: I – [právnická osoba] – [obec], [adresa]“. - z kupní smlouvy ze dne 5.8.1999 včetně geometrického plánu uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno], že touto došlo k převodu dílu„ a“ odděleného z pozemku [parcelní číslo] (dle g. p. [číslo]) a tento byl sloučen s pozemkem [parcelní číslo]. Účinky vkladu do KN nastaly dne 25.8.1999. V bodě VII. smlouvy je uvedeno, že předmětná nemovitost je prosta všech břemen a dluhů. - z notářského zápisu učiněného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] ze dne 12.7.2012, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], a z Projektu fúze sloučením, že tímto mimo jiné rozhodl jediný společník této společnosti [právnická osoba] o schválení projektu fúze této společnosti s [právnická osoba] jako společností zanikající k rozhodnému dni 1.1.2012, kdy dále z výpisu z OR bylo dále zjištěno, že k zápisu do něj došlo dne 1.8.2020. - z notářského zápisu ze dne 28.10.2011, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], včetně příloh, že došlo k převzetí jmění zanikající [právnická osoba] a.s. nástupnickou společností [právnická osoba], dále bylo rozhodnuto o fúzi sloučením těchto společností bez likvidace zanikající společnosti, rozhodný den byl stanoven 1.7.2011, k zápisu fúze sloučením do OR došlo 1.12.2011 (zjištěno z OR). K tomuto datu došlo ke změně obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] - z výpovědi jednatele žalované č. 1 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že když kupoval v roli jednatele společnosti předmětné pozemky, dozvěděl se od právního zástupce, který vyhotovil smlouvu, že v katastru existuje nějaký záznam, že se snad jedná o nějaké restituční řízení. Byl však ubezpečen, že se jedná pouze o formalitu, nevěděl přesně, oč se jedná. Byli domluveni, že peníze za prodej nemovitosti budou prodávajícímu předány až tehdy, kdy bude tento záznam z katastru vymazán, byla tam podmínka o tom, že vlastnictví musí být zapsáno na jeho společnost. To se stalo a peníze byly převedeny. Žádná poznámka v katastru pak nebyla, už se o to nezajímal. Předtím byl zaměstnancem [právnická osoba] (která„ sfúzovala“ se [právnická osoba]), takže znal poměry v těchto společnostech, nikdy se nemluvilo o nějakých problémech ohledně vlastnictví či obdobným řízením. O tom se dozvěděl až v roce 2012 při přípravě smlouvy. - z výpovědi [jméno] [příjmení], který byl vyslechnut v řízení po poučení dle § 131 o.s.ř. coby účastník řízení, bylo zjištěno, že je bývalým jednatelem [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova]. Jednatelem byl do roku 2017. Kupní smlouvu se [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] podepisoval společně s panem [příjmení], byli jednatelé oba. Koupi pozemku konzultovali s [anonymizováno] [příjmení], nevěděli o žádném restitučním nároku, který by se k věci vztahoval ani o jiném řízení. Pozemek tehdy kupovali z nabídky realitní kanceláře, kterou oslovili. Nenavštívili tehdy žádný úřad, nezískávali žádné informace aktivně, byli skutečně v dobré víře po celou dobu, o žádných problémech nevěděli. On sám se o problému dozvěděl až tehdy, kdy mu bylo doručeno předvolání k soudu. Od doby, kdy prodal svůj podíl, už není ve společnosti aktivní. - z výpovědi [jméno] [příjmení], který byl vyslechnut v řízení po poučení dle § 131 o.s.ř. coby účastník řízení, bylo zjištěno, že byl jednatelem [právnická osoba] spol. s.r.o. od začátku v roce 1993 až do doby, kdy se společnost prodala, což bylo asi před 11 lety. Předmětný pozemek leží v areálu bývalých [anonymizována dvě slova]. Žádné majetkové problémy v souvislosti s tímto pozemkem nikdy neřešili, nikdo je v tomto smyslu neoslovil, není si toho vědom. Veškerá jednání probíhala pouze s panem [příjmení], ten byl jednatelem společnosti, která jim nemovitost prodávala. Nejdřív kupovali jednu budovu, potom druhou s ní též související pozemky. Nevěděli, že by paralelně probíhalo restituční jednání, nikdo je neoslovil, žalobce také ne. Smlouvu tehdy připravoval pan [příjmení], oni nic speciálně neprověřovali, vše bylo v katastru. Pozemkový úřad také nenavštívili, nebyl k tomu důvod. Neví přesně, kdy převzali držbu nemovitostí, bylo to v souvislosti s kupními smlouvami, jde to dohledat. Pozemek užívali dle potřeby, nic nebudovali, následně jej prodali [právnická osoba] asi před 11 nebo 12 lety. Žalobce je nikdy neoslovil v souvislosti s uplatněním vlastnictví, při prodeji poté vše prověřovala [anonymizováno], která měla své právní zastoupení. - z výpovědi jednatele žalovaného č. 3 [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že byl jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] i žalovaného č.

3. Nevzpomíná si, že by s předmětným pozemkem byly řešeny jakékoliv problémy, že by byly vznášeny jakékoliv nároky, ani žalobcem. O nároku se dozvěděl až od právního oddělení v souvislosti s tímto řízením. Vzpomíná si na uzavření kupní smlouvy, bylo to v kanceláři u advokáta ve Vsetíně. V souvislosti s tím neví o žádných problémech. Ve firmě je u nákupu nemovitostí standardizovaný postup, kdy je zpracován znalecký posudek, ověřen výpis z katastru nemovitostí, případné zatížení je řešeno – pokud by byl problém, smlouva by neprošla přes vnitřní audit firmy. - svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uváděla, že její zemřelý manžel byl jednatelem [právnická osoba], byla v té společnosti zaměstnána, ale nebyla informována o majetkových záležitostech, apod. Nevěděla, že by byl v minulosti uplatňován restituční či jiný majetkový nárok vůči této společnosti. Rovněž si neuvědomovala, že by byl s převody pozemků nějaký problém.

9. Vzhledem k provedenému dokazování činí soud následný závěr o skutkovém stavu: U všech předmětných nemovitostí jsou v katastru nemovitostí evidováni jako majitelé žalovaní, kteří je také užívají, a to se týkalo i jejich právních předchůdců. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně, sp. zn. [číslo jednací] ze dne 30.9.2011, který nabyl právní moci dne 3.1.2012, bylo určeno, že žalobcem je vlastníkem předmětných pozemků, avšak ve vztahu k jiným účastníkům, kteří nebyli právními předchůdci žalobce. Vlastnictví žalobce však nebylo do katastru nemovitostí zapsáno s odkazem na znění § 8 zákona č. 265/1992 Sb., katastrálního zákona. Žalobce nikdy žalované ani jejich právní předchůdce nevyzval k vydání předmětných pozemků. Zároveň má soud za to, že všichni žalovaní prokázali řádně svá tvrzení o svých právních předchůdcích a titulech nabytí vlastnictví. Dále má soud za to, že všichni žalovaní prokázali svá tvrzení o tom, že předmětné pozemky oni nebo jejich právní předchůdci drželi pozemky jako vlastní řádně v dobré víře, která nebyla po zákonem požadovanou dobu nijak zpochybněna a vyvrácena (viz níže)

10. U žalovaného č. 1 je historie převodů pozemku následující: Rozhodnutím [číslo] [rok] ministra průmyslu a obchodu z 23.9.1993 došlo k zrušení státního podniku [anonymizována dvě slova] [obec] a dne 1.1.1993 tento vstoupil do likvidace. Na základě smlouvy o prodeji podniku z 27.1.1994 nabyla vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] společnosti [právnická osoba], která smlouvou o prodeji části podniku z 31.8.1994 předmětný pozemek [parcelní číslo] na společnost [právnická osoba], vklad práva do KN nastal 12.10. 1994. Kupní smlouvu ze dne 6. 8. 1997 převedla výše uvedená společnost pozemek na společnost [právnická osoba], s právními účinky vkladu k 20. 8. 1997. Následně změnila tato společnost název na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Pozemek držela v dobré víře od 12.10.1994 do 20.8.1997, nabyla jej od subjektu, jehož nabývací titul nebyl zpochybněn, žádná třetí osoba nezpochybnila její vlastnické právo. Tato společnost kupní smlouvou (s účinky vkladu do KN dne 29.6.1998) převedla na [právnická osoba] a.s. pozemek [parcelní číslo] (když geometrickým plánem [číslo] byl pozemek rozdělen na pozemky p. [číslo]). Kupní smlouvou ze dne 5.8.1999 uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] došlo k převodu dílu„ a“ odděleného z pozemku [parcelní číslo] (dle g. p. [číslo]) a tento byl sloučen s pozemkem p. [číslo]. Účinky vkladu do KN nastaly dne 25.8.1999. Společnost [anonymizováno] držela pozemek od 20.8.1997 do 25.8.1999. Nabyla jej od subjektu, jehož nabývací titul nebyl zpochybněn, žádná třetí osoba nezpochybnila její vlastnické právo. [právnická osoba] držela pozemek [parcelní číslo] v dobré víře jako vlastník od 25.8.1999 a stejně tak na základě kupní smlouvy z 25. 8. 1999, nabyla jej od subjektu, jehož nabývací titul nebyl zpochybněn, žádná třetí osoba nezpochybnila její vlastnické právo. Notářským zápisem ze dne 28.10.2011, sp. zn. NZ [číslo] došlo k převzetí jmění zanikající [právnická osoba] [anonymizováno] nástupnickou společností [právnická osoba], dále bylo rozhodnuto o fúzi sloučením těchto společností bez likvidace zanikající společnosti, rozhodný den byl stanoven 1.7.2011, k zápisu fúze sloučením došlo 1.12.2011. K tomuto datu došlo ke změně obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] Notářským zápisem ze dne 12.7.2012 sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] rozhodl jediný společník této společnosti [právnická osoba] o schválení projektu fúze této společnosti s [právnická osoba] jako společností zanikající k rozhodnému dni 1.1.2012, k zápisu do OR došlo dne 1.8.2020. Žalovaný č. 1 uvádí, že obchodní jmění [právnická osoba] [anonymizováno] přešlo fúzí sloučením na společnost [právnická osoba] a následně tímtéž na [právnická osoba] a na tyto osoby tak je nutné pohlížet jako na osobu jedinou a na jejich držbu jako nepřerušovanou. Tyto osoby držely vlastnické právo k pozemku od 25.8.1999 do 12.11.2012, kdy bylo na základě kupní smlouvy ze dne 8.12.2012 vloženo vlastnického právo žalovaného do katastru nemovitostí. Držba tohoto pozemku trvala nepřetržitě více jako třináct let. Žalovaný č. 1 si ověřil výpisem z KN, že poznámka vedená pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [datum]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] předchůdci pozemek drží a fakticky užívají jako manipulační plochu či parkoviště, nikdo je nikdy nekontaktoval, že by užívali jakoukoliv část pozemku neoprávněně.

11. U žalovaného č. 2 je historie vývoje převodu pozemků taková: Pozemek p. č. [rok] v k. ú. [obec] žalovaný [číslo] nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 27. 8. 2009 (s právními účinky vkladu práva do KN ke dni 1. 9. 2009), kdy prodávajícím byla [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (společnost zanikla k datu 20. 12. 2013). Předchozí vlastník nabyl předmětný pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 19. 8. 2004 od [právnická osoba] – [právnická osoba] (k datu uzavření smlouvy nebyla v katastru nemovitostí uvedená žádná poznámka o probíhajícím soudním řízení). Z předchozí kupní smlouvy ze dne [datum] je zřejmé, že na jejím základě byl předmětný pozemek převeden ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], na [právnická osoba] – [právnická osoba] Ke dni 11. 3. 2003 byl dnešní pozemek p. č. [rok] zapsán pod p. [číslo]. Nikdo z výše uvedených nebyl žádným způsobem žalobcem kontaktován ohledně vlastnictví k pozemkům.

12. U žalovaného č. 3 je historie vývoje převodu pozemků taková: Pozemek p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec], z něhož má být oddělen pozemek p. č. [rok] žalovaný č. 3 nabyla společnost [právnická osoba], [IČO], na základě Smlouvy o prodeji privatizovaného majetku ze dne 11.2.2004. Tato společnost byla v dobré víře, že jí pozemek náleží, neexistovaly žádné okolnosti, ze kterých by se mohla domnívat, že pozemek je dotčen restitučním sporem, toto nemohla ani zjistit z údajů v katastru nemovitostí ani ze smlouvy. Oprávněná držba této společnosti trvala od 1.1.1996 (kdy nabyla vlastnické právo k pozemku) do 24.3.2004, pozemek prodala žalovanému č. 3 na základě kupní smlouvy ze dne 11. 2. 2004, přičemž byl pak povolen vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného č. 3, a toto vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí dne 14. 6. 2004 s právními účinky vkladu ke dni 24. 3. 2004. Prodávající byl v katastru řádně zapsán jakožto výlučný vlastník předmětných nemovitostí (pozemek je v kupní smlouvě specifikován p. [číslo] posléze došlo ke změně číslování).

13. Sporné bylo zejména tvrzení žalobce, že žalovaní či jejich právní předchůdci věděli o jejich restitučním nároku k předmětným nemovitostem (což by vylučovalo dobrou víru na jejich straně dle § 130 odst. 1 o.z.) a oproti tomu tvrzení žalovaných, že se o vznesení nároku dozvěděli až doručením žaloby. Všechny strany navrhly soudu řadu důkazů k prokázání svého tvrzení. Soud po jejich zhodnocení dle § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že z výsledků dokazování závěr o tom, že žalovaní o restitučním nároku věděli, učinit nelze. V této souvislosti lze poukázat na skutečnost, že sám žalobce uvedl, že žalované ani jejich právní předchůdce nijak k vydání nemovitostí nevyzýval, ani s nimi jinak nevstoupil v kontakt, a k prokázání tohoto tvrzení nebyly v zásadě označeny žádné relevantní důkazy. Návrhy žalobce v tomto směru byly neurčité (např. výslech osoby podepisující privatizační projekt – není zřejmé, co by z tohoto výslechu mělo být zjištěno, navíc s ohledem na běh vydržecí doby by výslech takové osoby nepřinesl právně relevantní informace).

14. Z výpovědi svědků či účastníků (v pozici současných či bývalých jednatelů společnosti) pak nic takového zjištěno nebylo, všichni jednoznačně vypověděli, že nebyli informováni o žádných nárocích vznesených žalobcem. Co se týká výslechu [anonymizováno] [příjmení], který dle tvrzení žalobce i dle obsahu některých listin byl v určité fázi restitučního řízení právním zástupcem žalobce a v jiném období pak zastupoval některého ze žalovaných při podpisu smluv, zde lze konstatovat, že s ohledem na zákaz dle zákona o advokacii uplatňovat informace získané při zastupování klienta v jiném řízení a zároveň s ohledem na skutečnost, že advokát je vázán povinnou mlčenlivostí o těchto skutečnostech (a žalovaný č. 2 jej této povinnosti výslovně odmítl zprostit), by jeho výslech nemohl přispět k objasnění věci, nebyl tedy proveden. <b>15. Po právní stránce soud věc hodnotí takto:</b> Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Vzhledem k tomu, že žalovaný žaloval na určení svého vlastnického práva, které není zapsáno do katastru nemovitostí přesto, že již bylo o jeho vlastnictví soudně rozhodnuto, je nepochybné, že jeho právní postavení je nejisté, přičemž požadovaným určením formou soudního rozhodnutí bude tento stav nejistoty vyřešen. S odkazem na konstantní soudní judikaturu lze tedy uzavřít, že naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení tu v tomto případě dán je. Soud též posuzoval, zda v této věci není dána překážka věci rozhodnuté ve smyslu § 104 odst. 1 o.s.ř., která by odůvodňovala zastavení řízení. Předmětné pozemky totiž již byly předmětem soudního sporu o určení vlastnictví ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kterým bylo pravomocně rozhodnuto o určení vlastnictví žalobce. Je však zřejmé, že účastníky tohoto sporu na straně žalovaných byly jiné subjekty než účastníci tohoto řízení a tyto subjekty nebyly jejich právními předchůdci, totožnost účastníků tak není dána a nelze tedy říci, že by soud posuzoval stejnou věc jako v předchozím případě. Překážka věci rozhodnuté tedy dána není. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle ustanovení § 126 odst. 1 obč. zák., podle kterého vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje., podle § 129 obč. zák., podle kterého držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní (…), podle § 130 odst. 1 obč. zák., podle kterého je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná a konečně podle § 134 odst. 1, odst. 3 obč. zák., podle kterého Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu (…) deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Otázku doby vzniku vlastnického práva žalobců vydržením soud posoudil s přihlédnutím k ustanovení § 19 odst. 3 věta prvá zákona č. 92/1991 Sb. ve znění účinném do 31.12.1992, podle kterého Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu dnem vzniku obchodní společnosti; registrace podle zvláštních předpisů 8) se nevyžaduje. Soud bral v úvahu též další zákonná ustanovení, kdy podle ust. § 159a odst. 1 o.s.ř., nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Podle odst. 3, v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. Dále podle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno a podle ust. § 11 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. U žalovaného č. 1 se soud zabýval především jeho tvrzením, že jeho právní předchůdce nabyl vlastnictví k pozemku p. č. [rok], dříve číslovaného jako [číslo] (žalobce požaduje p. č. [rok] a [rok] dle geometrického plánu) v k. ú. [obec] vydržením. Soud má za to, že žalovaný č. 1 prokázal shora popsanými důkazy, že na základě kupní smlouvy z 26.6.1998 se stala oprávněnou držitelkou pozemků společnost [právnická osoba], tedy její dobrá víra nebyla v řízení žádným způsobem zpochybněna, a desetiletá vydržecí lhůta uplynula dne 26.6.2008. Pokud po této lhůtě, v roce 2012, byla teoreticky dobrá víra žalobce narušena (tím, že katastru nemovitostí bylo seznatelné záznamové řízení), nemá to na vydržení právního předchůdce žalobce již žádný vliv, protože zákonné podmínky pro vydržení byly splněny nejpozději již tohoto data. Soud navíc v souladu s tvrzením žalované č. 1 konstatuje, že podmínky pro vydržení pozemku by byly splněny již dřív u předchozích držitelů pozemků, postačí však, pokud jsou tyto shledány u předchozího držitele pozemku. U žalovaného č. 2 soud shrnuje, že žalovaný u pozemku p. č. [rok] (žalobce požaduje p. č. [rok] dle geometrického plánu), prokazuje nepřetržitou řadu kupních smluv, tedy řádných právních titulů odůvodňujících oprávněnou držbu a zároveň nebylo nijak prokázáno, že by jeho dobrá víra či dobrá víra jeho právních předchůdců byla narušena a je tak zřejmé, že se právní předchůdce žalobce stal vlastníkem nemovitostí na základě vydržení, kdy nejpozději k němu došlo dne 14.3.2013, nicméně i u předchozích oprávněných držitelů pozemku bylo shledáno, že jejich dobrá víra nebyla ničím narušena a podmínky pro vydržení tak byly splněny. U žalovaného č. 3 je možno konstatovat, že u pozemku p. č. [rok] (v geometrickém plánu označen jako [rok]) je dokládán řádný právní titul z hlediska oprávněné držby, i zde nebyla nijak zpochybněna dobrá víra žalovaného a byla splněna podmínka desetileté promlčecí doby, když soud má za to, že bylo v řízení prokázáno vydržení již [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova], a to k 1.1.2006 (resp. k datu právních účinků vkladu do KN u Smlouvy o prodeji privatizovaného majetku, na základě které tato nabyla pozemek), podmínky pro vydržení by však splňoval i samotný žalovaný.

16. Přesvědčení žalovaných, že jsou vlastníky předmětných nemovitostí, bylo za daných okolností i z objektivního hlediska legitimní. Žalovaní jednali v důvěře ve správnost údajů uvedených v katastru nemovitostí a rovněž v důvěře v legitimnost jejich nabytí jejich předchůdci od státu, když bylo obecně známo, že se jedná majetek, který byl privatizován. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaní věděli o restitučním řízení žalobce, zůstalo přes poučení soudu podle § 118a o.s.ř. neprokázáno, naopak žalovaní prokázali svá tvrzení, že tomu tak nebylo. Navržené důkazy byly převážně jen obecné, nekonkrétní, neodpovídaly konkrétním žalobním tvrzením. Tvrzení žalobce, že žalovaní v obecné rovině věděli, že v České republice probíhají restituční řízení dotýkající se majetku nabytého v minulosti státem, případně si tyto skutečnosti mohli zjistit, a tudíž nemohli být za všech okolností v dobré víře, že jim předmětné nemovitosti patří, je pak nutno odmítnout jako účelové, neboť není možné požadovat po vlastnících, aby podobné informace aktivně a bez důvodu vyhledávali, obcházeli příslušné úřady, při běžných kupních smlouvách získávali hypotetické informace, když zároveň nebylo prokázáno, že by měli vědomosti o vzneseném nároku. Dle skutkových zjištění došlo k minulým převodům předmětných pozemků u všech předchozích držitelů pozemku v souladu se zákonem, za splnění běžné opatrnosti. Naopak žalobce, byť vedl dlouhodobý restituční spor o předmětné pozemky, zcela rezignoval na oznámení této informace aktuálním držitelům zapsaným v katastru nemovitostí jako vlastníci, což sám nepopírá.

17. V tomto směru lze poukázat na právní úpravu, kdy podle § 984 odst. 1 NOZ, kdy není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době podání návrhu na zápis věcného práva do veřejného seznamu, kdy i s ohledem na přechodná ustanovení v § 3064 NOZ i toto svědčí pro vlastnické právo žalovaných.

18. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že své„ vlastnické právo“ k předmětným nemovitostem nabyl originálně konstitutivním rozhodnutím soudu coby státního orgánu a s odvoláním na ust. § 135 odst. 2 o.s.ř. dovozoval závaznost tohoto rozhodnutí, soud poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 89/2002 ze dne 14.4.2003 publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C1837, podle kterého„ Rozhodnutí správního orgánu o vydání pozemků osobě údajně oprávněné k restituce nemůže mít vliv na existenci vlastnického práva toho, kdo nebyl účastníkem správního (restitučního) řízení.“ S odvoláním na tento dřívější judikatorní závěr upřesnil Nejvyšší soud ČR v usnesení 22 Cdo 3765/2007 ze dne 14.2.2008, že„ pokud v době před rozhodnutím pozemkového úřadu o vydání nemovitostí nabyla k těmto nemovitostem vlastnické právo fyzická osoba, nelze tuto nemovitost vydat v restituci s výjimkou postupu podle § 8 odst. 1 zákona o půdě. Pokud k vydání nemovitosti někým jiným než jejím vlastníkem přesto dojde, nemá tato skutečnost vliv na vlastnické právo dosavadního vlastníka. (…) Je nerozhodné, jakým způsobem žalobci vlastnictví nabyli; mohli je nabýt i vydržením.“ 19. Soud má za to, že žalovaní prokázali řádně splnění podmínek pro vydržení, kdy předmětné pozemky drželi oni nebo jejich právní předchůdci po zákonem stanovenou dobu, v dobré víře, že jim vlastnické právo náleží, a toto nebylo nijak zpochybněno. Protože žalovaní vydrželi vlastnické právo k předmětným nemovitostem a stali se tak jejich vlastníky originálním způsobem nabytí, tedy vydržením podle § 134 odst. 1, odst. 3 obč. zák č. 40/1964 Sb., rozhodnutí o vydání sporné nemovitosti v restituci se jich nemohlo týkat, neboť nebyli účastníky tohoto řízení. Žalobce své vlastnické právo k věci naopak neprokázal. Soud tedy na základě výše uvedeného žalobu o určení vlastnictví zamítl.

20. Co se týká nákladů řízení, pak žalovaným náleží vzhledem k plnému úspěchu ve věci náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Byť v původním rozhodnutí soud shledal důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř., pak po dalším provedeném řízení musí konstatovat, že je nucen svůj názor revidovat, i s ohledem na naprosto nesmiřitelný postoj žalobce bez jakékoliv snahy se s protistranou dohodnout, byť prostor by tu byl. Byť je aktuálně vedené řízení ovlivňováno křivdami z minulosti, má soud za to, že k jejich napravení neslouží pouze soudní řízení, ale je nutné přispět k nim i osobním postojem. S ohledem na složitost věci a na to, že žalobce netvrdil nikdy, že by byl nemajetný, pak soud přiznal žalovaným plnou náhradu nákladů řízení. Tuto částku též uložil žalobci zaplatit v zákonné lhůtě třech dnů k rukám právních zástupců žalobců.

21. Náklady řízení u žalovaného č. 1 činí částku 37 026 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, vyjádření ve věci samé, šest úkonů v souvislosti s účastí na třech jednáních, když jedno z nich přesáhlo 2 hodiny) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 600 Kč ve výši 6 426 Kč.

22. Náklady řízení činí u žalovaného č. 2 částku 47 784,30 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z devíti úkonů první služby (převzetí a příprava věci, vyjádření ve věci samé, šest úkonů v souvislosti s účastí na třech jednáních, když jedno z nich přesáhlo 2 hodiny) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a to včetně DPH ve výši 21%, dále cestovní náhrada za cesty k jednání na trase [obec] – [obec] a zpět, a to náhrada 1 783,94 Kč za 160 ujetých km v částce 983,94 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., náhrada 1 783,94 Kč za 160 ujetých km v částce 983,94 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a náhrada 1 783,94 Kč za 160 ujetých km v částce 983,94 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 751,82 Kč ve výši 5 407,88 Kč. Dále náhrada 2.158,56 Kč za 160 ujetých km v částce 983,94 Kč (33,60 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 751,82 Kč ve výši 5 407,88 Kč. (K tomu soud dodává, že žalobce č. 2) požadoval náhradu za sedm úkonů právní služby, z nichž jeden představuje nahlížení do spisu včetně cestovného k tomuto úkonu. Tento úkon je však běžně považován za součást úkonu převzetí a přípravy věci a je honorován v rámci tohoto úkonu, soud proto tuto náhradu, včetně cestovného, vyhodnotil jako neúčelnou a přiznal náhradu pouze za devět právních úkonů a cestovné k jednáním).

23. U žalovaného č. 3 rozhodl soud o nákladech řízení tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 646,58 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, vyjádření ve věci samé, šest úkonů v souvislosti s účastí na třech jednáních, když jedno z nich přesáhlo 2 hodiny) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. (při čtyřech jízdách [obec] – [obec] a zpět po 170 km, vozidlem [anonymizováno] i20, [registrační značka] při spotřebě 4,9 benzinu natural, včetně náhrady času za 24 půlhodin) v celkové částce 6 298 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 898 Kč ve výši 7 748,58 Kč.