7 C 115/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 015 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 015 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 19 015 Kč od 11. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 015 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že rozhodnutím přestupkové komise stát. instituce č.j. spisová značka spisová značka, které nabylo právní moci dne 7. 8. 2019, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 13. 5. 2019 fyzicky napadl jméno příjmení, datum narození, pojištěnce žalobce. Protiprávním jednáním žalovaného poškozený utrpěl zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobce uhradil za léčení poškozeného jméno příjmení, datum narození, částku ve výši 19 015 Kč. Žalobce žalovaného písemně vyzval k úhradě přípisem ze dne 13. 2. 2020, avšak zásilka se vrátila zpět s odůvodněním, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Žalovaný ke dni podání návrhu ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z rozhodnutí přestupkové komise stát. instituce č.j. spisová značka spisová značka, které nabylo právní moci dne 7. 8. 2019, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 13. 5. 2019 fyzicky napadl jméno příjmení, datum narození, pojištěnce žalobce. Z vyúčtování nákladů léčení ze dne 3. 2. 2020 v členění dle provedených zdravotních výkonů a dle zdravotnických zařízení, bylo zjištěno, že náklady na léčbu poškozeného činily 19 015 Kč. Žalovaný ani po výzvě ničeho žalobci neuhradil. Dle ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má žalobce právo na náhradu škody vůči třetí osobě v rozsahu, v jakém její protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.