7 C 162/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 575 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 575 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 575 Kč od 14. 5. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmětem řízení byl nárok žalobce na úhradu nákladů, jež vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Náklady ze dne 17. 1. 2019 dosáhly výše 905 Kč, s tím, že k převozu došlo vozidlem žalobce ze obec do protialkoholní záchytné stanice provozované právnická osoba Dále žalobce požaduje náklady na lékařské vyšetření ve výši 670 Kč, které žalobce téhož dne uhradil anonymizována tři slova, přičemž tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo splatnou dne 13. 5. 2019. Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je dopravu do protialkoholní záchytné stanice v souladu s ustanovením § 16 odst. 8 a § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinna uhradit vyšetřovaná osoba, v daném případě žalovaný. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem, v němž byla stanovena lhůta patnácti dnů k úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, je povinen vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení. Výrokem II. rozsudku bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobci žádné náklady nevznikly. Vzhledem k zákonnému osvobození žalobce od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení §11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je k úhradě soudního poplatku ve výši 400 Kč ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. povolán žalovaný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.