7 C 188/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 40 860 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 860 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 18 080 Kč od 16. 10. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 7,25 % kapitalizovaným částkou 17 029,66 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 22 780 Kč od 28. 11. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 7,25 % kapitalizovaným částkou 21 168,12 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 860 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 087 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smluv o úvěru. Na žalobkyni byly pohledávky vůči žalovanému postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 5. 9. 2007 smlouvu [číslo] o úvěru (15 000 Kč) a dalších úvěrových produktech a dne 14. 11. 2007 smlouvu [číslo] o úvěru (15 000 Kč) a dalších úvěrových produktech, jejichž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný měl první poskytnutou jistinu splatit do 10. 9. 2008 v 53 pravidelných týdenních splátkách spolu s „ poplatkem“ ve výši 10 440 Kč (žalovaný uhradil celkem 7 360 Kč) a druhou poskytnutou jistinu splatit do 19. 11. 2008 rovněž v 53 pravidelných týdenních splátkách spolu s „ poplatkem“ ve výši 10 440 Kč (žalovaný uhradil celkem 2 660 Kč).

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z provedeného dokazování, a to z výpisu z obchodního rejstříku, ze shora specifikované smlouvy, ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze seznamu postupovaných pohledávek soud vzal za prokázánu aktivní a pasivní legitimaci žalobkyně a žalovaného. Ze shora specifikovaných úvěrových smluv, z všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně výše specifikované úvěrové smlouvy (a poskytnuty finanční prostředky), jejichž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Dle ustanovení smlouvy byl žalovaný povinen hradit úvěr včetně smluvního příslušenství. Smluvně byla stanovena cena úvěru, která zahrnuje poskytnutou výši úvěru a náklady na úvěr, jak soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku poplatků. Tyto jsou představovány rovněž úroky, poplatky, smluvní pokutou, úroky z prodlení a dalšími platbami stanovenými na základě sazebníku.

4. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž vyčerpal žalovaný shora uvedenou částku, neplnil své povinnosti ze smlouvy, nehradil stanovené měsíční splátky, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupil mj. i k všeobecným obchodním podmínkám právního předchůdce žalobkyně a sazebníku poplatků, je povinen uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.

5. Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění (dále jen„ obch. zák.“), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníku poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků z těchto úroky, a to ve sjednané výši. Podle ustanovení § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a náklady. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak s placením splátek v prodlení. Žalovaný byl vyzván předchůdcem žalobkyně v souladu s ustanovením § 506 obchodního zákoníku, aby dlužnou částku a předepsané úhrady zaplatil. Žalovaný však přes poskytnutou lhůtu k plnění, svou povinnost zaplatit nesplnil a dluží žalovanou částku včetně příslušenství v souladu s ustanovením § 369 odst. 1 obch. zák. tak, jak je specifikováno shora. V důsledku porušení povinnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, má žalobkyně právo i na smluvní pokutu ve smyslu § 300 a násl. obch. zák a § 544 odst. 1, 2 obč. zák. S ohledem na prodlení žalovaného, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení sjednaný ve smyslu ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 087 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 635 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 860 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.