Okresní soud ve Vsetíně · Rozsudek

7 C 5/2024

č. j. 7 C 5/2024-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-05 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSVS:2025:7.C.5.2024.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 872,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 772,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 772,14 Kč za dobu od 10. 8. 2023 do zaplacení, dále částku 100 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit částku 8 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 720 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 9. 5. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 31 872,14 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 11. 2022 ve znění obchodních podmínek dodávala žalovanému na adrese odběrného místa , adresa, , elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný se zavázal platit za odebranou elektřinu žalobkyni cenu stanovenou dle ceníku. Smlouva byla sjednána na dobu 15 měsíců od 9. 12. 2022 s možností její automatické prolongace. Pro případ, že žalovaný neuhradí nějakou platbu, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s její úhradou. Pro případ, že žalovaný opakovaně poruší nějakou platební povinnost vyplývající ze smlouvy, byla sjednána další smluvní pokuta ve výši 800 Kč pro kategorii Domácnost a ve výši 4 000 Kč pro kategorii Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc po ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Žalovaný neuhradil žalobkyni zálohu za měsíce leden a březen 2023 splatné vždy k 15. dni daného měsíce, za což mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu celkem 200 Kč. Dne 30. 5. 2023 ukončila dodávku elektrické energie a dne 12. 6. 2026 odstoupila od smlouvy pro opakované porušování platebních povinností. Dlužná částka se tak skládá z částky 23 572,14 Kč za cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období 9. 12. 2022 – 30. 5. 2023, částky 200 Kč za smluvní pokuty a částky 8 000 Kč představující smluvní pokutu za 10 měsíců po 800 Kč. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku žalobou podanou u soudu.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř.

3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, ani se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně uzavřela dne 21. 11. 2022 s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný se zavázal platit za odebranou elektřinu a související služby žalobkyni cenu. Smlouva obsahuje na první straně obecná ustanovení (poměrně drobným písmem), která u jiných obdobných smluv obvykle tvoří součást všeobecných obchodních podmínek. Ve druhém sloupci v sekci „Smluvní sankce“ je obsažena věta rozepsaná na 16 řádků drobným písmem, z níž lze pozorným čtením vyčíst, že (mimo jiné) pokud žalovaný opakovaně poruší svou platební povinnost, je žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc i jeho část od přerušení dodávky elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Dále je mimo jiné uvedeno (mnohem srozumitelněji koncipované) ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 100 Kč za každé prodlení s jakoukoli platbou přesahující 10 dnů. Na první straně smlouvy je rovněž údaj o tom, že smlouva je uzavřena na 15 měsíců. Na druhé straně smlouvy jsou pak údaje o žalovaném, o výši záloh a jejich splatnosti, o datu uzavření smlouvy, o odběrném místě a o technických podmínkách odběru elektřiny. Listina Informace pro zákazníka – spotřebitele pak obsahuje základní vlastnosti sjednaného produktu elektřina Start 15. Ceník elektřiny v kategorii domácnost stanovoval ceny za jednotlivé obchodní produkty a tarify. Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny č. 12/2018 podrobněji upravovaly práva a povinnosti smluvních stran, vznik a změnu smlouvy, platební podmínky, zálohy, přerušení dodávky, ukončení smlouvy, právo žalobkyně/zákazníka na odstoupení od smlouvy, smluvní pokuty. Z , adresa, záloh a plateb na budoucí období je patrno, že žalobkyně předepsala žalovanému pro dobu od 1/2023 zálohové platby ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalobkyně vystavila dne 20. 7. 2023 žalovanému opravné vyúčtování dodávky elektřiny k dokladu č. , hodnota, ze dne 12. 6. 2023, za období 9. 12. 2022 – 30. 5. 2023, jehož výsledkem byl nedoplatek ve výši 23 772,14 Kč splatný dne 9. 8. 2023. Nedoplatek z původního vyúčtování ze dne 12. 6. 2023 (znějící na částku 4 440,55 Kč) byl zahrnut do tohoto opravného dokladu. Žalobkyně upomínkami upozorňovala žalovaného na neuhrazené zálohy, vyúčtovala smluvní pokutu 2x 100 Kč a 8 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím listiny Oznámení o přerušení dodávky žalovanému sdělila, že stále eviduje dluh ve výši 5 100 Kč, v případě neuhrazení této dlužné částky dojde k přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy. Žalobkyně odstoupila dopisem ze dne 12. 6. 2023 od smlouvy vzhledem k neuhrazeným dlužným částkám žalovaným. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 11. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 31 872,14 Kč.

5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetického zákona), ve znění účinném do 31. 12. 2022 smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.

6. Podle § 28 odst. 1 písm. e) energ. z. zákazník má právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ust. § 588 věta prvá o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek.

10. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

11. Podle § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

12. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. V posuzovaném případě soud uzavírá, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní závazkový vztah, a to na základě písemně uzavřené smlouvy, jejímž předmětem byla dodávka elektřiny. Elektrická energie je podle konstantní judikatury způsobilým předmětem občanskoprávních závazků, lze tedy nepochybně sjednat její dodej (prodej) za peněžní úplatu (cenu). Tak tomu bylo i mezi účastníky řízení, kdy žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektrickou energii a žalovaný se zavázal platit za ni vyúčtovanou cenu. Z obsahu spisu nelze usuzovat na žádnou okolnost, kvůli které by smluvní závazek neexistoval v období (časovém úseku), které je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně rovněž prokázala, že ceny (kdy vyúčtování skončilo nedoplatkem) za dodanou elektrickou energii vyúčtovala fakturou, která obsahovala konkrétní cenu a její výpočet dle ceníku v návaznosti na dodané množství. Faktura představovala výzvu k platbě, a to v souladu s uzavřenou písemnou smlouvou a obchodními podmínkami žalobkyně. Nezaplatil-li žalovaný takto vyúčtované ceny, dostal se do prodlení, a žalobkyně se tedy po právu domáhá v tomto řízení částky 23 772,14 Kč coby dlužné ceny za dodanou elektrickou energii a za smluvní pokuty (2x 200 Kč) a dále smluvní pokuty ve výši 100 Kč, a to včetně úroku z prodlení v zákonné sazbě.

14. Pokud se týká části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala další smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč za opakované porušení platební povinnosti vyplývající ze smlouvy, tato sice byla ve smlouvě sjednána a konstrukci jejího sjednání lze mít s odkazem na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 ze dne 30. 10. 2019 obecně za platnou (na rozdíl od podobně koncipovaných smluvních pokut podle úpravy obsažené v § 544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů), avšak soud v tomto případě nemohl přehlédnout, že (odlišně od případu řešeného Nejvyšším soudem v tomto jeho rozsudku) žalobkyně při uzavírání smlouvy jednala jako podnikatel (§ 420 o. z.), zatímco žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Předmětné ujednání o smluvní pokutě obsažené v části "Smluvní sankce" je dle názoru soudu ujednáním zakládajícím ve smyslu ust. § 1813 věty prvé o. z. v rozporu s požadavkem přiměřenosti nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, který je za porušení svých platebních povinností opakovaně sankcionován smluvními pokutami (nejprve smluvní pokuta 100 Kč za prodlení s úhradou platby, poté, v podstatě opakovaně, tato další smluvní pokuta za prodlení s úhradou dvou a více plateb), zatímco sankce zatěžující žalobkyni jsou spíše symbolické, prakticky omezené pouze na smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s vrácením přeplatku, přičemž tato smluvní pokuta je nadto podmíněna výzvou ze strany žalovaného. Dále je dle názoru soudu nutno zdůraznit, že celé ujednání o této smluvní pokutě je vytištěno malým písmem, kdy v jedné větě o délce 16 řádků jsou pro běžného zákazníka nepřehledným a nesrozumitelným způsobem popsány případy, kdy žalobkyni nárok na smluvní pokutu vzniká a jaká je její výše smluvní pokuty a nadto následující věty obsahují další modifikace smluvní pokuty a případy, kdy nárok na smluvní pokutu nevznikne. Toto ujednání je svou složitostí a nesnadnou čitelností skrytým ujednáním navyšujícím smluvně dohodnutou pokutu za porušení téže (platební) povinnosti, a nadto v rozporu s cit. ustanovením § 28 odst. 1 písm. e) energ. z. nutí žalovaného setrvávat dlouhodobě u žalobkyně, bez ohledu na své potřeby a možnosti trhu. Soud proto k tomuto ujednání o další smluvní pokutě nemohl podle cit. ust. § 1815 o. z. přihlédnout (žalovaný se jej nedovolal) a žalobu v této části zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

15. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění v tam vymezeném rozsahu z titulu shora rozebrané smlouvy. Ve výroku II. pak soud zamítl žalobu ve vztahu k požadované smluvní pokutě ve výši 8 000 Kč.

16. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 74,9 % předmětu řízení a neúspěšná co do 25,1 % předmětu řízení. Při odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tedy soud žalobkyni přiznal 49,8 % nákladů řízení žalobkyně. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 276 Kč, dále odměnou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 1 500 Kč dle § 14b vyhlášky (jednomu úkonu právní služby odpovídá v tomto případě částka 500 Kč, ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, totiž předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny třemi režijními paušály vážícími se ke shora označeným úkonům právní služby v celkové výši 300 Kč, a dále náhradou 21 % DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (celkem na DPH 378 Kč). V součtu činí náklady žalobkyně 3 454 Kč, z čehož 49,8 % činí 1 720 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.