7 C 62/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: žaloba na určení hranic pozemku

I. Žaloba, aby soud určil hranice mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] hranice mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 16 456 Kč.

1. Žalobkyně se podáním ze dne [datum] domáhala určení hranic pozemku a to tak, že hranice mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], pro [územní celek], je určena geometrickým plánem [číslo] ze dne 17. 8. 1971, který bude tvořit nedílnou součást rozsudku. Vzápětí svůj žalobní návrh upřesnila tak, že se domáhá vynesení rozsudku, podle kterého hranice mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v témže katastrálním území určí soud na základě slušného uvážení.

2. Tvrdila, že žalovaná si nechala v srpnu 2009 provést zaměření hranic pozemků parcel [číslo] to [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], [číslo] [rok], s tímto žalobkyně nesouhlasila, stejně jako pan [celé jméno žalobce]. Tento náčrt je v rozporu se zaměřením z roku 1971, resp. geometrickým plánem [číslo] z [datum] a se smlouvou odstupní ze dne [datum], kterou nabyli manželé [příjmení] vlastnictví k pozemku. Dále popisovala situaci ohledně zaměření pozemku panem [jméno] [příjmení] v roce 2010, kdy zjistila, že geometrický plán [číslo] [rok] byl předložen na katastrální úřad bez jejího vědomí, s čímž nesouhlasila. K dnešnímu dni existuje několik zaměření hranic pozemků, několik geometrických plánů, není zřejmé, který je správný a žalobkyně se tedy domáhá určení hranic mezi pozemky. Nejprve tvrdila, že se domáhá určení hranic podle geometrického plánu z roku 1971, který dle ní odpovídá reálnému stavu. Následně upřesnila, že toto má soud rozhodnout dle slušného uvážení. U jednání soudu žalobkyně následně opět upřesnila, že soud má hranice stanovit, nicméně je nutné vycházet z geometrického plánu z roku 1971, který žalobkyně považuje za jediný správný, resp. hranice jím určené.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhuje její zamítnutí. Považuje ji za poměrně nesrozumitelnou, nicméně za nesporné označuje, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], společnost [právnická osoba], [IČO] (s podílem ve výši id. 1/4), pan [jméno] [příjmení] (s podílem ve výši id. 1/4) a [územní celek] (s podílem ve výši id. 2/4) jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], že žalovaná a pan [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] a že v roce 2009 si žalovaná nechala provést zaměření a vytyčení hranic od pana [jméno] [příjmení] a pana [příjmení] [jméno] [příjmení]. Byť to žalobkyně výslovně neuvádí, pak podanou žalobou v podstatě tvrdí, že hranice mezi pozemky jsou objektivně neurčitelné. Žalovaná má však za to, že hranice mezi pozemky jsou objektivně určitelné, když průběh hranic byl vyznačen právě vytyčovacím náčrtem.

4. Žalovaná nesouhlasí s popisem dělení dle geometrického plánu [číslo] tak, jak je uvedeno žalobkyní v žalobě ze dne [datum] (str. 3). Toto neodpovídá skutečnosti a ani obsahu geometrického plánu. Žalovaná zde jen uvádí, že dělením a scelováním vznikl pozemek p. [číslo] o výměře 632 m2 a pozemek p.č. st. [anonymizováno] o výměře 91 m2 – tyto pozemky v souhrnu dávaly celkovou výměru 723 m2. Žalobkyně tvrdí (doplnění ze dne 19.9.2022, poslední strana), že k navýšení výměry pozemku p. [číslo] došlo na základě vytyčovacího náčrtu. Toto tvrzení však nemůže obstát, neboť vytyčovacím náčrtem se v tomto případě nijak neměnila hranice či výměra pozemků, nýbrž se jen hranice zanesená v katastrální mapě přenesla reálně do terénu. Ke změně výměry došlo na základě obnovy katastrálního operátu, což je uvedeno i na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] ze dne [datum] (LV je založeno ve spisu).

5. Ohledně hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná tvrdí, že nenáleží žalobkyni aktivní legitimace k podání žaloby na určení hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] neboť žalobkyně není vlastníkem těchto pozemků. Žalované samotné taktéž nenáleží pasivní legitimace ve věci určení této hranice, neboť tyto pozemky vlastní více osob, a žalovaná je tak pasivně legitimována případně až ve spojení s dalšími vlastníky p. [číslo] p. [číslo]. Ačkoliv je v ustanovení § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uvedeno, že v případě neznatelnosti či pochybnosti hranic, má každý soused právo požadovat, aby soud určil hranici, pak„ každým sousedem“ v praxi nemůže být jakýkoliv sousední vlastník, nýbrž toliko vlastník pozemku, jehož hranice má být určena; jiné osobě může náležet aktivní legitimace pouze výjimečně, a to v případě, že taková osoba bude mít na takovém určení právní zájem. Žalované však v tomto případě není znám žádný právní zájem, který by žalobkyně mohla mít na tomto určení.

6. Ohledně hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná uvádí, že hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] nebyla, co si žalovaná pamatuje, nikdy měněna a je tvořena oplocením mezi těmito pozemky. Žalované z podané žaloby není zřejmé, jak by tato hranice měla být upravena oproti stávajícímu stavu evidovanému v katastru nemovitostí. Žalovaná má za to, že tato hranice je objektivně určitelná. Pokud by hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] nebyla objektivně určitelná, pak poslední pokojná držba je dána stávajícím oplocením, které se na hranici nachází déle než 40 let. Soudní určení hranice by tedy opětovně kopírovalo stávající umístění oplocení. Žalované opravdu není patrné, čeho přesně se žalobkyně domáhá. V roce 1971 byly vytvořeny nové pozemky p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], které měly společně celkem výměru 723 m2. Do dnešní doby byla provedena patrně přístavba domu [adresa], který je součástí pozemku p.č. st. [anonymizováno] s tím, že se o výměru této přístavby pozemek p.č. st. [anonymizováno] zvětšil (dnes 122 m2) a pozemek p. [číslo] zmenšil (dnes 601 m2). Celkem tedy žalobkyně stále vlastní výměru 723 m2. Pokud by mělo jakkoliv dojít ke změně hranic ve prospěch žalobkyně, pak by žalobkyně vlastnila více metrů čtverečních pozemků, než bylo určeno geometrickým plánem v roce 1971. Aktuálně jsou evidovány hranice mezi pozemky v katastru nemovitostí a tyto hranice by měly vycházet z geometrického plánu z roku 1971. Je nutné poznamenat, že v té době se zákresy prováděly ručně a výpočty výměr se prováděly podle jiné metodiky. Z laického pohledu se tedy může v některých případech zdát, že aktuální hranice v katastru neodpovídají dřívějším geometrickým plánům, nicméně toto je dáno nepřesností ručně zpracovaných geometrických plánů, které mohou být nepřesné zejména v grafické části, a nepřesností ručně vedených katastrálních map. V rámci obnovy katastrálního operátu pak dochází ke zpřesňování – mimo jiné také došlo v daném případě obnovou katastrálního operátu u pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] k přepočtu výměry, což je v rámci obnovy katastrálního operátu běžný jev. Z podané žaloby se také jeví, že žalobkyně nemíří svými tvrzení k tomu, že hranice jsou neurčitelné, když odkazuje na hranice stanovené geometrickým plánem z roku 1971, ale spíše k určení vlastnického práva.

7. Usnesením ze dne 21.února 2023, č. j. 7 C 62/2022-57, byl připuštěn vstup dalšího účastníka [celé jméno žalobce] na stranu žalobkyně. Následně doplnil [celé jméno žalobce] své podání o informace o změně výměr parcely [číslo] kdy odkazoval na rozhodnutí příslušných úřadů.

8. Soud na tomto místě konstatuje, že žaloba žalobkyně od počátku nebyla zcela jednoznačná, nebylo zcela jasné, čeho se domáhá a k odstranění těchto vad byla opakovaně vyzývána, zároveň však žaloba nebyla natolik vadná, aby soud postupem podle § 43 odst. 1,2 o.s.ř. mohl žalobu odmítnout. I u jednání však soud ještě opakovaně poučil žalobkyni i žalobce o charakteru žaloby, složitosti tohoto typu řízení, vhodnosti nechat se zastoupil advokátem (stejně jako předtím písemně), o legitimaci účastníků k podání žaloby, poučil účastníky o vhodnosti smírného řešení sporu, nicméně na tato poučení žalobci nijak nereflektovali. Žalobkyně, stejně jako žalobce [celé jméno žalobce], se nadále domáhali určení hranic pozemků soudem, nicméně žalobkyně trvala na tom, že hranice mají být určeny dle geometrického plánu z roku 1971, resp. má být vyhotoven nový plán v těchto hranicích. Zároveň však neučinila žádné změny žaloby ve smyslu určení vlastnictví, nebylo ani úplně jednoznačné, zda jí vadí právní či faktický stav věci. Totéž nebylo zřejmé z žádného vyjádření [celé jméno žalobce]. <b>9. Po provedeném řízení soud vzal za prokázané:</b> 10. Z nesporných tvrzení účastníků a výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], společnost [právnická osoba], [IČO] (s podílem ve výši id. 1/4), pan [jméno] [příjmení] (s podílem ve výši id. 1/4) a [územní celek] (s podílem ve výši id. 2/4) jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], že žalovaná a pan [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], když všechny tyto nemovitosti jsou vedeny v katastru nemovitostí pro [příjmení] [příjmení], katastrální pracoviště Vsetín, pro obec a k.ú. [obec] [celé jméno žalobce] není vlastníkem ani jednoho z těchto pozemků, které žalobkyně učinila předmětem řízení (resp. hranice mezi nimi). S ohledem na tato nesporná tvrzení účastníků soud nevyhodnocoval informace zjištěné z dalších provedených důkazů, zejména ohledně vlastnictví a nabývání pozemků, neboť pro řízení nebyly relevantní.

11. Z vytyčovacího náčrtu provedeného v srpnu 2009, že tento byl proveden pod [číslo] [rok] [anonymizováno] [příjmení], [číslo] [rok], došlo k vytyčení hranic mezi pozemky [anonymizováno] a [číslo]. Z protokolu o vytyčení z [datum] je zřejmé, že žalobkyně byla přítomna místnímu šetření, nebyly zaneseny připomínky.

12. Z oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 3.1.2018, [číslo jednací], že tímto nebyla provedena oprava požadovaná [celé jméno žalobce] u parcely [číslo] v k.ú. [obec]. <b>13. Po právní stránce soud věc hodnotí takto:</b> 14. Podle ust. § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

15. Po provedeném řízení má soud za to, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žalobě o stanovení průběhu hranic, a to z níže uvedených důvodů:

16. Podmínkou pro vyhovění žalobě podle § 1028 o.z. je, že hranice opravdu nelze zjistit. To však žalobci žádným způsobem neprokázali a jejich tvrzení v tomto směru zůstala ne zcela jasná. V řízení bylo naopak zjištěno, že v minulosti byl opakovaně vypracován v dotčené oblasti geometrický plán či vytyčovací náčrt, kterým byla hranice pozemků v terénu zjištěna. Nejsou tvrzeny skutečnosti, ze kterých by nezjistitelnost hranic bylo možno vyvodit. To, že se tato hranice žalobcům nelíbí, není možné řešit žalobou o stanovení průběhu hranic, pro kterou za této situace nejsou dány podmínky. Žalobu bylo z výše uvedených důvodů nutno zamítnout.

17. Zároveň je nutno konstatovat, že soud zvažoval, zda se žalobkyně nedomáhá určení vlastnictví k nemovitostem, nicméně obsah jejích podání nebyl v tomto směru zcela jasný, směřoval ke stanovení průběhu hranic, tvrzení ohledně toho, co považuje za své vlastnictví, nebyla jasná, nebylo dokonce ani jasné, zda je jí fakticky bráněno v užívání pozemku, který považuje za svůj.

18. Nicméně existuje především ještě jeden zásadní důvod pro zamítnutí žaloby, a to nedostatek aktivní legitimace k podání žaloby na straně žalobců.

19. Pan [celé jméno žalobce] není vlastníkem žádné z nemovitostí, která je předmětem tohoto řízení, není a nemůže tedy být oprávněn k podání žaloby o určení průběhu hranic, nelze dohodit, že by na tomto měl právní zájem. Byť by se ho případná změna hranic mohla pravděpodobně v konečném důsledku týkat, tak v tomto směru ani neuvedl příslušná žalobní tvrzení, neodůvodnil srozumitelně svůj právní zájem na podání žaloby, není tak aktivně legitimován u žádné z nemovitostí.

20. Žalobkyně se domáhá stanovení průběhu hranic mezi pozemky p. [číslo] ([celé jméno žalované]) a [anonymizováno] ([celé jméno žalobkyně]) a dále mezi [číslo] ([příjmení] [anonymizováno], [celé jméno žalované]) a [anonymizováno] ([právnická osoba], [jméno] [příjmení], [územní celek]).

21. V případě hranic mezi pozemky p. [číslo] není žalobkyně vůbec aktivně legitimována, neboť není vlastnicí pozemku, u kterého se domáhá stanovení průběhu hranic. Takové oprávnění u tohoto typu žaloby může mít v zásadě jen vlastník pozemku, což žalobkyně není. V tomto rozsahu tak žalobě nelze vyhovět i z těchto důvodů, a to ohledně pozemků p. [číslo] kde není možno dovodit její aktivní legitimaci k podání žaloby.

22. Žaloba podle § 1028 o.z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit, a žádá se jeho vymezení či stanovení. Soud nemá v tomto případě jinou možnost než hranici určit postupem podle § 1028 o.z., a to podle poslední pokojné držby, a není-li to možné, podle slušného uvážení. Jde o rozhodnutí definitivní, znamenalo by nepřípustný zásah do skutečných a zjistitelných vlastnických poměrů, pokud by padlo za situace, kdy hranice zjistit jde. V posuzovaném případě absentuje jednoznačné tvrzení žalobkyně o nezjistitelnosti hranic, naopak bylo zjištěno, že je možno hranice zaměřit, což bylo doloženo již dříve realizovanými geometrickými plány či vytyčovacím náčrtem. V průběhu řízení též vyšlo najevo, že žalobkyni nejde skutečně o zaměření hranic tímto způsobem, byť to původně uváděla, ale že požaduje zaměření jedním konkrétním způsobem, který vyhovuje jí. Námitky žalobkyně směřují proti dříve realizovaným změnám ve výměře pozemků či oproti konkrétnímu vytyčovacímu náčrtu, což ale nelze řešit v tomto typu řízení. Zároveň ona není aktivně legitimována k podání žaloby ohledně části nemovitostí a pan [celé jméno žalobce] k žádným z nich. Ze všech výše uvedených důvodů byla tedy žaloba zamítnuta.

23. Za této situace soud zamítl návrhy na provedení nového geometrického plánu a výslechu paní [příjmení] a pana [příjmení], pracovníků Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín a též nehodnotil oznámení o neopravení chyby v údajích katastru nemovitostí tohoto úřadu [číslo jednací], neboť není zřejmé, k čemu by tento dokument a výslech svědků měly sloužit. Nebyly též hodnoceny žádné dokumenty o průběhu nabývání vlastnictví k různým pozemkům, neboť tyto skutečnosti buď vůbec nebyly sporné nebo neměly pro řízení žádný význam a neodpovídaly žádným tvrzením žalobců.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 456 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 600 Kč ve výši 2 856 Kč. Součástí náhrady nákladů je i úkon právní služby spočívající v další poradě s klientem ze dne 10. 3. 2023 – byť běžně takový úkon přiznáván není, tak s ohledem na situaci, kdy do řízení přistoupil další účastník a do spisu byly založeny další listiny, soud tento náklad výjimečně považuje za odůvodněný.