8 C 110/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované návrh o zrušení vyživovací povinnosti

I. Výživné stanovené naposledy žalobci celé jméno žalobce pro tehdy nezletilou žalovanou celé jméno žalované rozsudkem Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve výši 1 000 Kč měsíčně se zrušuje od 1. 10. 2020.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne datum, domáhal zrušení výživného pro žalovanou od 1. 10. 2020. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila písemně tak, že souhlasí se zrušením výživného od září 2020 a souhlasí také, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z rozsudku Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že bylo stanoveno výživné žalobci pro tehdy nezletilou jméno a nezletilého jméno částkou 1 000 Kč měsíčně, pro každého z nezletilých. Podle ustanovení § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Z písemných vyjádření obou účastníků řízení vyplývá, že žalovaná ukončila studia – přípravu na budoucí povolání v červnu 2020, je schopna se sama živit a dohodla se se žalobcem – svým otce, na ukončení hrazení výživného od září 2020. Žalobce pak ve svém návrhu doplnil, že žádá o zrušení výživného k datu 1. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná je schopna se sama živit, soud návrhu vyhověl a výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně zrušil od 1. 10. 2020. O nákladech řízení soud rozhodl negativním výrokem, když účastníci náklady řízení nepožadovali. O povinnosti zaplatit soudní poplatek soud nerozhodl, neboť žalobce je osvobozen ze zákona a účastníci se dohodli na zrušení výživného bez soudního jednání, k přenosu poplatkové povinnosti nedošlo. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.