8 C 210/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 71 016,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 000 Kč - s 10% p. a. úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 12 162 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 169,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 377,19 Kč, s 10% p. a. úrokem z prodlení z částky 1 965,06 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s 29% p. a. úrokem z částky 14 965,06 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč - s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 17 948,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 719,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 391,19 Kč, s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 5 836,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s 29% p. a. úrokem z částky 15 836,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 415 Kč - s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 1 415 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 16 491 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 669,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 024,52 Kč, s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 9 032,80 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s 29% p. a. úrokem z částky 10 447,80 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 30. 7. 2021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 25 162 Kč s příslušenstvím, částky 27 948,12 Kč s příslušenstvím a částky 17 906 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z karty zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr podepsanou žalovaným dne 27. 8. 2018 soud zjistil, že byly zjištěny dvě adresy žalovaného v [obec], kde žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči. Je svobodný, pracuje jako dělník, pracovní poměr má na dobu určitou od 1. 10. 2017 do 31. 10. 2018. Uvedl, že příjem je 16 000 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje jsou 3 000 Kč, splácí 4 980 Kč měsíčně. Údajně doložil výplatní pásky za červen a červenec 2018.

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 8. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [obec a číslo] poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku, navýšenou o částku 12 162 Kč, která se skládá z částky 2 263 Kč - úrok, částky 5 911 Kč - administrativní poplatek, částky 3 988 Kč - komfortní splácení, takže žalovaný měl celkem zaplatit 29 162 Kč ve 45 týdenních splátkách po 649 Kč, poslední splátka 606 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 29% p. a., RPSN ve výši 285,13%.

6. Z karty zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr podepsanou žalovaným dne 11. 6. 2018 soud zjistil, že byly zjištěny dvě adresy žalovaného v [obec], kde žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, je svobodný. Pracuje, jako dělník je zaměstnán na plný pracovní úvazek, pracovní poměr má na dobu určitou od 4. 10. 2017 do 4. 10. 2018. Uvedl, že příjem je 15 527 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje jsou 3 000 Kč, splácí 2 000 Kč měsíčně. Údajně doložil výplatní pásky za březen a duben 2018.

7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 6. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku, navýšenou o částku 18 175 Kč, která se skládá z částky 3 756 Kč - úrok, částky 8 228 Kč - administrativní poplatek, částky 6 191 Kč - komfortní splácení, takže žalovaný měl celkem zaplatit 39 175 Kč v 60 týdenních splátkách po 653 Kč, poslední splátka 648 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 29% a., RPSN ve výši 230,82%.

8. Z karty zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr podepsanou žalovaným dne 7. 3. 2018 soud zjistil, že byly zjištěny dvě adresy žalovaného v [obec], kde žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, je svobodný. Pracuje jako dělník, je zaměstnán na plný pracovní úvazek, pracovní poměr má na dobu určitou od 4. 10. 2017 do 4. 10. 2018. Uvedl, že jeho příjem je 13 733 Kč měsíčně, další příjem 13 700 Kč, celkem 27 433 Kč, jeho měsíční výdaje jsou 3 000 Kč, splácí 2 000 Kč měsíčně. Údajně doložil výplatní pásky za listopad a prosinec 2017 a leden 2018.

9. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 7. 3. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobcem poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku navýšenou o částku 16 491 Kč, která se skládá z částky 3 398 Kč - úrok, částky 7 492 Kč - administrativní poplatek, částky 5 601 Kč - komfortní splácení, takže žalovaný měl celkem zaplatit 35 491 Kč v 60 týdenních splátkách po 592 Kč, poslední splátka 563 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 29% a., RPSN ve výši 232,05%.

10. Žalobce sdělil ve svých skutkových tvrzeních, že žalovaný zaplatil na první zápůjčku 4 000 Kč, na druhou 11 000 Kč a na třetí 17 585 Kč, což vyplývá z doložených tabulek umoření.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na nynějšího žalobce.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že jeho pohledávka byla postoupena na nového věřitele.

13. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 28. 6. 2021 doporučeně.

14. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli v roce 2018 tři smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalobce žalovanému částky 17 000 Kč, 21 000 Kč a 19 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tyto částky navýšené o poplatky (úrok, administrativní poplatek, poplatek za komfortní splácení), takže celkem měl zaplatit v prvním případě 29 162 Kč, v druhém případě 39 175 Kč a ve třetím 35 491 Kč, v týdenních splátkách. Zaplatil 4 000 Kč, 11 000 Kč a 17 585 Kč.

15. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že úvěruschopnost žalovaného zkoumal s řádnou pečlivostí, když před uzavřením smlouvy byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Tyto tvrzené skutečnosti však nedoložil žádnými důkazy.

16. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

22. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny dne 7. 3. 2018, 11. 6. 2018 a 27. 8. 2018. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

27. Soudní dvůr už v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

28. Žalobce tvrdil, že žalovaným tvrzené skutečnosti ověřoval, žádné doklady však žalobce k těmto svým tvrzením nepředložil. Navíc je zřejmé, že žalovaný měl pracovní poměr na dobu určitou, nebylo tedy vůbec jisté, zda a z čeho bude schopen v rozmezí 5 měsíců půjčené peníze splácet. Z předložených zákaznických karet vyplývá jednoznačně, že pracovní smlouvy nikdo neviděl, neboť v nejstarší smlouvě ze dne 7. 3. 2018 je uvedeno, že pracovní poměr trvá od 4. 10. 2017 do 4. 10. 2018, v červnové smlouvě je stejný údaj, v srpnové smlouvě je údaj od 1. 10. 2017 do 31. 10. 2018. Není asi reálné, že by zaměstnavatel vystavoval dvě pracovní smlouvy na takřka totožné období, tudíž z toho soud dovozuje, že údaje nebyly ověřovány. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů a jeho výdaje byly uvedeny částkou 3 000 Kč, aniž byly blíže specifikovány. Navíc při uzavírání všech 3 smluv žalobce věděl, že žalovaný splácí jiné půjčky nebo úvěry. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádostech žalovaného o zápůjčky vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaný příjem, zda z tohoto příjmu je schopen dluh splácet, jaké má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti, apod. Bylo na žalobci jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného dluh splácet. Nebylo ani uvedeno, jestli předchozí půjčku nebo půjčky splácí. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalovaného na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.

29. Soud má za prokázáno, že žalobce půjčil žalovanému částku 17 000 Kč, žalovaný zaplatil částku 4 000 Kč, zbývá doplatit částku 13 000 Kč, při druhé zápůjčce půjčil 21 000 Kč, žalovaný zaplatit 11 000 Kč zbývá doplatit 10 000Kč, a při třetí zápůjčce žalovaný půjčil 19 000 Kč, zaplaceno bylo 17 585 Kč, zbývá doplatit 1 415 Kč. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu, apod. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 84 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Okresní soud dovodil, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, proto přiznal částky pouze z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z neplatného závazku je každý povinen vrátit to, co plněním získal. Byla tak přiznána částka 13 000 Kč, 10 000 Kč a 1 415 Kč s příslušenstvím - úrokem z prodlení v zákonné výši a ve zbytku byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

30. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl ve věci úspěch částečný, požadoval zaplacení částky 71 016,12 Kč, přiznána byla částka 24 415 Kč, byl tak úspěšný z 34%, neúspěšný z 66%, proto náklady řízení nebyly přiznány žádnému z účastníků, když žalovaný se k jednání nedostavil, náklady řízení mu tak prokazatelně nevznikly.