8 C 214/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 38 859,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: a) částku 9 299 Kč -) s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 9 299 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci: a) částku 14 900 Kč -) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 683,59 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 335,93 Kč, -) s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 6 918,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, -) s 29% p. a. úrokem z částky 16 217,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 14 660,89 Kč -) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 476,94 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 652,40 Kč, -) s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 8 925,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, -) s 29% p. a. úrokem z částky 8 925,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 30. 7. 2021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 24 199 Kč s příslušenstvím a částky 14 660,89 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z karty zákazníka s datem 29. 7. 2017 soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu. Bylo uvedeno, že je spoluvlastníkem, ale není uvedeno čeho. Je svobodný, jako důvod půjčky uvedl, neočekávané výdaje. Uvedl, že je nezaměstnaný, vedený na úřadu práce, tvrdil, že jeho měsíční příjem je 13 705 Kč. Má dva příjmy. Splácí 2 500 Kč splátky na zápůjčky, jeho výdaje jsou 7 800 Kč. Má jiné dluhy. Doložil výpis z bankovního účtu, který žalobce také předložil. Z předložených výpisů z účtů soud zjistil, že žalovaný nikdy neměl na účtu větší zůstatek.

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 7. 2017, [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku a částku 19 366 Kč, která se skládá z částky 6 592 Kč - úrok, částky 7 434 Kč - administrativní poplatek, částky 5 340 Kč - komfortní splácení, takže žalovaný měl celkem zaplatit 39 366 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 641 Kč, poslední splátka činila 1 623 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 29% p. a., RPSN ve výši 108,58%.

6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný zaplatil 24 551 Kč.

7. Z karty zákazníka s datem 21. 2. 2018 soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu. Bylo uvedeno, že pracuje - stavební a dokončovací práce [obec], s příjem 26 800 Kč. Splácí půjčky ve výši 2 600 Kč, odhadované měsíční výdaje jsou 10 800 Kč. Živnostenský list doložil a údajně vystavenou fakturu, kterou však žalobce ani přes výzvu nedoložil. Ostatní údaje se shodují s předchozí zákaznickou kartou.

8. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 2. 2018, [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku a částku 14 900 Kč, která se skládá z částky 5 637 Kč - úrok, částky 7 920 Kč - administrativní poplatek, částky 1 343 Kč - komfortní splácení, takže žalovaný měl celkem zaplatit 27 900 Kč ve 18 měsíčních splátkách po 2 106 Kč, poslední splátka dne 21. 8. 2019 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 29% p. a., RPSN ve výši 98,59%.

9. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na dluh zaplatil 13 701 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na nynějšího žalobce, což je doloženo seznamem postoupených pohledávek, kde je žalovaný veden pod [číslo] [číslo]

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že jeho pohledávka byla postoupena na nového věřitele.

12. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 28. 6. 2021, doporučeně.

13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvy o zápůjčce, na základě, které poskytl žalobce žalovanému a) částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 19 366 Kč (úrok, administrativní poplatek, komfortní splácení), takže celkem měl zaplatit 39 366 Kč, v 24 měsíčních splátkách, zaplatil 24 551 Kč; b) částku 23 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 14 900 Kč (úrok, administrativní poplatek, komfortní splácení), takže celkem měl zaplatit 27 900 Kč, v 18 měsíčních splátkách, zaplatil 13 701 Kč.

14. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že úvěruschopnost žalovaného zkoumal, odkázal na smluvní podmínky smlouvy s tím, že žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Tyto skutečnosti však nedoložil, když předložil pouze výpis z účtu žalovaného za období od 1. 6. 2017 do 30. 6. 2017 a od 1. 5. 2017 do 31. 5. 2017 a rozhodnutí Úřadu práce ČR, pobočka [obec], ze dne 31. července rok není čitelný, kdy byly přiznány žalovanému dávky od 1. 7. 2017.

15. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

20. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 21. 2. 2018 a dne 29. 7. 2017 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

25. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C - 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

26. Žalobce tvrdil, že žalovaným tvrzené skutečnosti ověřoval, žádné doklady však žalobce k těmto svým tvrzením nepředložil. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalovaného o zápůjčku vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaný příjem, zda z tohoto příjmu je schopen dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti, apod. Z první smlouvy je zřejmé, že v době, kdy ji žalobce potvrdil a peníze žalovanému přiznal, byl žalovaný nezaměstnaný, vedený na úřadu práce. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje - např. výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného dluh splácet. Při sepisu druhé smlouvy v roce 2018 právní předchůdce žalobce věděl, že žalovaný splácí předchozí půjčku, kterou bude splácet ještě 17 měsíců. Zda došlo ke změně poměrů u žalovaného, neověřoval, když výplata podpory v nezaměstnanosti byla s největší pravděpodobností ukončena a doklady o příjmu doloženy nebyly, navíc nebyly vůbec zjišťovány výdaje žalovaného. Z uvedených splátek zápůjček žalovaného bylo zřejmé, že splácí i jiné závazky než závazky vůči žalobci ze smlouvy sepsané v červenci 2017. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalovaného na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.

27. Žalobce půjčil žalovanému částku 20 000 Kč v roce 2017, žalovaný zaplatil částku 24 551 Kč, zbývá doplatit částka 0 Kč, ve druhém případě žalobce půjčil žalovanému částku 23 000 Kč v roce 2018, žalovaný zaplatil 13 701 Kč, zbývá doplatit 9 299 Kč a z této částky soud přiznal úrok z prodlení ve výši 9,75% p. a. dle návrhu žalobce od 19. 12. 2020. Jsou-li soudem vyhodnoceny uzavřené smlouvy jako neplatné, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu, apod. Žaloba byla uznána důvodnou částečně do výše nesplacené jistiny zápůjčky z roku 2018, částka byla přiznána z titulu bezdůvodného obohacení a ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

28. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl ve věci úspěch částečný, požadoval zaplacení částky 38 859,89 Kč, přiznána byla částka 9 299 Kč, byl tak úspěšný z 24%, neúspěšný ze 76%, proto náklady řízení nebyly přiznány žádnému z účastníků, když ve sporu úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně nevznikly.