8 C 24/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 23 672 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 600 Kč -) s 8,05% p. a. úrokem z prodlení z částky 6 600 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci -) částku 9 240 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 136,35 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 421,25 Kč, -) s 8,05% p. a. úrokem z prodlení z částky 5 400 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, -) s 23,72% p. a. úrokem z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, -) částku 7 832 Kč, -) kapitalizovaný úrok ve výši 5 518,35 Kč, -) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 107,44 Kč, -) s 8,05% p. a. úrokem z prodlení z částky 6 355,07 Kč od 7. 12. 2019, -) s 20,98% p. a. úrokem z částky 6 355,07 od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 2. 12. 2021, u Okresního soudu ve Vsetíně dne 1. 2. 2022, domáhal po žalované zaplacení částky 23 672 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z karty zákazníka ze dne 10. 1. 2015 soud zjistil, že žalovaná uvedla místo bydliště, její totožnost byla ověřena z občanského průkazu, požádala o částku 14 000 Kč. Uvedla, že bydlí v podnájmu, u jiného subjektu nemá jinou půjčku ani úvěr, u poskytovatele ano. Má tři děti, příjem 1 500 Kč + rodičovský příspěvek 3 800 Kč, státní podporu 5 000 Kč, příspěvek na bydlení 2 200 Kč, výdaje jsou 8 588 Kč z toho splátky půjčky 148 - 240 Kč. Přes tuto skutečnost byla žalované poskytnuta půjčka, listiny o ověření příjmů doloženy nebyly.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 10. 1. 2015 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu, na základě které žalobce vyplatil žalované částku 14 000 Kč a ta se zavázala zaplatit tuto částku včetně navýšení 8 274 Kč - úrok 1 274 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 200 Kč Celkem měla zaplatit 22 274 Kč, ve 43 týdenních splátkách po 518 Kč, první splátku nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, následující nejpozději do konce následujícího týdenního období. Zaplatila 14 442 Kč.

6. Z karty zákazníka ze dne 23. 4. 2015 soud zjistil, že žalovaná uvedla místo bydliště, její totožnost byla ověřena z občanského průkazu, požádala o částku 12 000 Kč. Uvedla, že bydlí v podnájmu, u jiného subjektu nemá jinou půjčku ani úvěr, u poskytovatele ano. Má tři děti, příjem včetně rodičovského příspěvku 4 000 Kč, státní podporu 5 000 Kč, příspěvek na bydlení 3 500 Kč. Pobírá přídavky na děti a alimenty, takže její celkový příjem je 16 810 Kč, výdaje jsou 9 466 Kč z toho splátky půjčky 666 Kč, listiny doloženy nebyly.

7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 23. 4. 2015 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu, na základě které žalobce vyplatil žalované částku 12 000 Kč a ta se zavázala zaplatit tuto částku včetně navýšení 8 880 Kč - úrok 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč Celkem měla zaplatit 20 880 Kč, v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, první splátku nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, následující nejpozději do konce následujícího týdenního období. Zaplatila 5 040 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce, což doložil seznamem postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dopisem s datem 6. 12. 2019.

9. Z výzvy před podáním žaloby, která byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

10. Na výzvu soudu k doplnění žaloby, jakým způsobem byla zjišťována schopnost žalované úvěr splácet, žalobce reagoval tvrzením, že vše řádně prošetřil. Dále uvedl, že dle jeho názoru nelze u nižších půjček s kratší dobou splácení požadovat hluboké a rozsáhlé šetření. Žádné doklady ke zkoumání žalované úvěr splácet nedoložil.

11. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých žalovaná obdržela částku 14 000 Kč, měla zaplatit částku 22 274 Kč, zaplatila 14 442 Kč; na základě druhé smlouvy obdržela 12 000 Kč, měla zaplatit 20 880 Kč, zaplatila 5 040 Kč.

12. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

17. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Vzhledem k datu uzavření smluv - 10. 1. 2015 a 23. 4. 2015 se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016.

22. Podle § 9 odst. 1 a 3 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

23. Soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

24. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

25. Žalovaná má v tomto smluvím vztahu postavení spotřebitele. Žalobce půjčil žalované částku 14 000 Kč a 12 000 Kč, žalovaná zaplatila žalobci částku 14 442 Kč a 5 040 Kč. Žalovaná tvrzení žalobce nezpochybnila. Soud má za to, že žalobce nepostupoval řádně, když neposoudil s odbornou péči schopnost žalované splácet úvěr. Pouhé zjištění, jaké má žalovaná příjmy, kde bydlí, přičemž tyto skutečnosti žalobce ničím nedoložil, nemůže vést k závěru, že si žalobce řádně ověřil, že je žalovaná schopna předmětný úvěr splácet, když navíc žalobce věděl, že finanční prostředky poskytuje žalované, která u něj již má půjčku z předchozí doby, a přestože předchozí dluhy nebyly doplaceny, poskytl jí v poměrně krátkém období další půjčku, i když věděl, že její sociální a finanční poměry nejsou dobré. Její výdaje neověřoval vůbec. Z platné judikatury je zřejmé, že spotřebitel je při uzavírání podobných smluv chráněn zákonem. Žalobce - věřitel je osobou, která je v oboru půjčování peněz orientovaná, je proto povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda je žalovaná - spotřebitel - úvěr schopna splácet či nikoliv. Tímto svým jednáním (opomenutím) žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek. V daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným. Okresní soud ve Vsetíně tak má odlišný názor než KS České Budějovice vyjádřený např. v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020 - 97, na který žalobce odkazuje, když má za to, že tvrzené skutečnosti žalobce musí prokázat - např. rozhodnutím o dávkách, potvrzením o výši nájmu, výdajích ostatních členů domácnosti, bankovními a nebankovními registry, apod.

26. V daném případě žalobce půjčil žalované částku 14 000 Kč, žalovaná zaplatila částku 14 442 Kč, zbývá doplatit částka 0 Kč a částku 12 000 Kč, zaplatila 5 040 Kč, zbývá doplatit 6 600Kč - správně 6 518 Kč (došlo k početní chybě). Je- li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu apod. Žaloba byla uznána důvodnou částečně, co do částky 6 600 Kč (správně 6 518 Kč), tato částka byla přiznána z titulu bezdůvodného obohacení a ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

27. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce neměl ve věci plný úspěch. Požadoval zaplacení částky 23 672 Kč, přiznaná byla částka 6 600 Kč (6 518 Kč). Byl úspěšný z 28%, neúspěšný ze 72%, náklady řízení by náležely ve výši 44% ve prospěch žalované, ta se však k jednání nedostavila, náklady řízení jí tak prokazatelně nevznikly, proto výrok o nákladech řízení je negativní.