8 C 247/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 70 943,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 48 605,67 Kč -) s 8,25% p. a. úrokem z prodlení z částky 48 605,67 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 20 938,66 Kč, s 8,25% p. a. úrokem z prodlení z částky 20 938,66 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení a částky 1 399,08 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 842 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 17. 8. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 70 943,41 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, za jakých podmínek byl žalobce ochoten žalované požadovanou částku 100 000 Kč půjčit. Žalovaná s podmínkami seznámila dne 4. 6. 2018 a podepsala je.

5. Ze smlouvy o úvěru - expres půjčka ze dne 4. 6. 2018 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu [číslo] na základě které žalobce vyplatil žalované částku 100 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku včetně navýšení o úrok, poplatky, pojištění v 96 měsíčních splátkách po 1 474,44 Kč, poslední splátka 1 870,42 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 6,80% p. a., RPSN ve výši 7,38% Celkem měla žalovaná zaplatit 131 742,22 Kč. Zaplatila 51 394,33 Kč.

6. Na výzvu soudu k doplnění žaloby, žalobce sdělil, že úvěruschopnost řádně zkoumal, když měl k dispozici výpis z běžného účtu žalované, kde k 29. 6. 2018 byl počáteční zůstatek 1 101,64 Kč, konečný zůstatek 27 497,0 Kč, když dne 4. 6. 2018 byla na její účet připsána částka 100 000 Kč. Žalobce doložil také další výpisy z běžného účtu, kde byly minimální zůstatky, dále potvrzení o výši příjmu, kde zaměstnavatel žalované potvrdil, že její příjem činí 13 102,90 Kč a nebyly prováděny žádné srážky. Žalobce tak vycházel z příjmu 10 200 Kč, respektive 20 000 Kč - příjem domácnosti, když doložil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, na nákladech na bydlení se podílí ve výši 51% Náklady bydlení, ani jiné výdaje specifikovány nejsou. Není ani uvedeno, z čeho žalobce dovodil, že příjem domácnosti je 20 000 Kč.

7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 14. 1. 2021 soud zjistil, že úvěr byl prohlášen za splatný k datu 12. 1. 2021 a žalovaná byla vyzvána, aby dluh uhradila do 28. 1. 2021.

8. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 29. 7. 2021 doporučeným dopisem.

9. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná obdržela od žalobce částku 100 000 Kč, měla zaplatit částku 131 742,22 Kč v 96 měsíčních splátkách po 1 474,44 Kč včetně pojištění, zaplatila částku 51 394,33 Kč.

10. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

15. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 84, 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 4. 6. 2018 a předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

20. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

21. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že jím tvrzené skutečnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, doložil, přičemž faktické výdaje žalované žalobce vůbec nezkoumal. Nedoložil žádné doklady. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o úvěr vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaké má žalovaná skutečné výdaje, jaké jsou příjmy domácnosti, ve které bydlí, co představuje 51% nákladů na domácnost, zda z příjmu 10 200 Kč je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti, apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.

22. V daném případě žalobce půjčil žalované částku 100 000 Kč, žalovaná zaplatila částku 51 394,33 Kč, zbývá doplatit částka 48 605,67 Kč a v této částce byla žaloba uznána důvodnou a tato částka byla přiznána z titulu bezdůvodného obohacení. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu, apod. Ve zbytku byla žaloba (výrok II. rozsudku) jako nedůvodná zamítnuta.

23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce neměl ve věci plný úspěch. Požadoval zaplacení částky 70 943,41 Kč, přiznaná byla částka 48 605,67 Kč. Byl úspěšný z 68%, neúspěšný z 31%, naleží mu náklady řízení ve výši 37% Náklady řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. představují - zaplacený soudní poplatek ve výši 2 782 Kč, odměnu advokáta 2x 3 940 Kč, 1x 1 970 Kč, 3 režijní paušály á 300 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchou výzvu k plnění, 21% DPH z částky 10 750 Kč, tj. 2 257,50 Kč; náklady řízení celkem 15 789,50 Kč a z této částky 37% je 5 842 Kč a v této výši byly náklady řízení přiznány.