8 C 30/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 9 330 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 150 Kč -) s 8,05% p. a. úrokem z prodlení z částky 4 150 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5 180 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 200,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 569,86 Kč, s 23,72% p. a. úrokem z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s 8,05% p. a. úrokem z prodlení z částky 2 850 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 30. 10. 2020, domáhal po žalované zaplacení částky 9 330 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 200,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 569,86 Kč, s 23,72% p. a. úrokem z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalobce se k jednání nedostavil, řádně se omluvil.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, z jednání se neomluvila.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [obec] poskytl žalované zápůjčku - spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, navýšenou o částku 5 180 Kč, která se skládá z úroku ve výši 980 Kč (úrok byl dohodnut ve výši 23,72% p. a., RPSN 75,72%) poplatku za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a částku za hotovostní režim splátek ve výši 2 800 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit 12 180 Kč, první splátku 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, poslední splátka měla být zaplacena dne 16. 10. 2017. Žalovaná zaplatila žalobci částku 2 850 Kč, z čehož na úrok bylo započteno 980 Kč, na poplatek 1 194,08 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 675,92 Kč Poslední platbu žalovaná zaplatila dne 11. 7. 2019.

5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí [anonymizována čtyři slova] [rok] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizována čtyři slova], uvedla příjem [částka], ostatní příjmy [částka] a výdaje [částka], nic dalšího neuvedla, doklady o příjmu doloženy nebyly.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávky za žalovanou postoupena na nynějšího žalobce, což vyplývá ze seznamu postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno doporučeně dne 13. 12. 2019.

7. Předžalobní upomínku zaslal žalobce žalované doporučeně dne 1. 5. 2020. Na výzvu k zaplacení žalovaná nereagovala, netvrdila ani neprokazovala, že dlužnou částku zaplatila.

8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

12. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Vzhledem k datu uzavření smlouvy - [datum] se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují také podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016.

17. Podle § 9 odst. 1 a 3 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství, zejména směrnicí 2008 /48/, kterou se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

19. Soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA [anonymizována dvě slova] proti [jméno] [příjmení] a dalším dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložení odborné péče především znamená, že investiční zprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

20. V žalobě žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce schopnost žalované úvěr splácet řádně prověřil a splnil svoji zákonnou povinnost, když zhodnotil informace získané od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka - žalované. Poměry žalované žalobce nijak neověřil, neboť v kartě zákazníka žádná taková informace uvedena nebyla. Z karty zákazníka ověření tvrzení žalované nevyplývá. Žalobce doklady prokazující schopnost žalované úvěr splácet nedoložil, k nařízenému jednání se nedostavil, nemohl tak být poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., takže tyto tvrzené informace neprokázal. Není vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o zápůjčku vycházel. Není zřejmé, zda věděl, jaký má žalovaná příjem, zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku apod., kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek. V daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 588 občanského zákoníku absolutně neplatným. K těmto skutečnostem soud přihlíží, aniž by se jich spotřebitel musel dovolat.

21. V projednávané věci je zřejmé, že žalobce půjčil žalované částku 7 000 Kč a žalovaná zaplatila částku 2 850 Kč. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu apod. Každá ze stran sporu může požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalovaná zaplatila žalobci 2 850 Kč, zbývá doplatit 4 150 Kč a ohledně této částky byl žalobce úspěšný. Z této částky soud také přiznal zákonný úrok z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Pokud se týká plateb za hotovostní režim splátek, soud nad rámec shora uvedeného uvádí, že toto ujednání je v rozporu s dobrými mravy.

22. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu částečně úspěšný. Požadoval zaplacení částky 9 330 Kč, přiznána byla částka 4 150 Kč, žalobce byl úspěšný z 44%, neúspěšný z 56%; náklady řízení by tak náležely ve výši 12% žalované, která se k jednání nedostavila, náklady řízení jí tak prokazatelně nevznikly, proto výrok o nákladech řízení je negativní.