8 C 30/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno , bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 11 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 400 Kč se 7,05 % p. a. úrokem z prodlení z částky 3 400 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 8 360 Kč- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 785,37 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 007,39 Kč,- se 7,05 % p. a. s úrokem z prodlení částky 3 005,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,- s 19,98 % p. a. úrokem z částky 6 405,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 28. 6. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 11 760 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 785,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 007,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % p. a. z částky 6 405,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,98 % p. a. z částky 6 405,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez jednání, když věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná uvedla dvě adresy pobytu, dále že bydlí v podnájmu, nemá žádnou půjčku. Žádost o půjčku zdůvodnila neočekávanými výdaji, má jedno nezletilé dítě, její příjem je 8 100 Kč měsíčně, další příjem domácnosti je 10 000 Kč, výdaje 10 200 Kč, je na mateřské dovolené. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala dne 27. 7. 2012.

5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, s datem 27. 7. 2012 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, půjčil žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci tuto částku navýšenou o částku 8 360 Kč (úrok 1 277 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 900 Kč, inkaso splátek 5 183 Kč, tedy celkem měla zaplatit 18 360 Kč, v 60 týdenních splátkách po 306 Kč, první splátku do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. RPSN byla dohodnuta ve výši 63,91 %, úrok ve výši 19,9753 % p. a.

6. Dle sdělení žalobce žalovaná zaplatila částku 6 600 Kč a žalovaná toto tvrzení žalobce nijak nezpochybnila.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a seznamu postoupených pohledávek, kde je žalovaná uvedená pod příjmením za svobodna , Anonymizováno, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce.

8. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno doporučeným dopisem s datem 29. 9. 2023.

9. Z výzvy před podáním žaloby, která byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne 3. 6. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

10. Ke schopnosti žalované úvěr splácet žalobce nedoložil nic. Tvrdil, že postupoval v souladu s § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Jako důkazy doložil smlouvu o půjčce, smluvní podmínky a zákaznickou kartu. Dále odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, .

11. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byla podepsána smlouva o úvěru, na základě které žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč, měla zaplatit částku 18 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 306 Kč, zaplatila 6 600 Kč.

12. Podle ustanovení § 3028 n. o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle ustanovení § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.

16. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. - § 9 odst. 1, 3 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 1. 2011 do 30. 11. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 27. 7. 2012 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

17. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA , Anonymizováno, proti , jméno FO, a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů: „…poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

18. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že postupoval v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Pokud tvrdil, že tak postupoval, kromě zákaznické karty nedoložil žádné skutečnosti. Není tak vůbec zřejmé, zda věděl, jaký má žalovaná skutečný příjem, zda splácí další půjčky, kolik má vyživovacích povinností, jaký je počet členů domácnosti, jaké jsou její pravidelné výdaje apod. Pokud žalobce odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , které Okresní soud ve Vsetíně dlouhodobě rozporuje, neboť má za to, že zde tvrzené skutečnosti jsou nedostačující pro vytvoření řádného obrazu o schopnosti žalované úvěr splácet, pak k tomuto důkazu soud nepřihlížel, když se řídí platnou judikaturou Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího soudu ČR v Brně. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon úkonem absolutně neplatným.

19. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dne 27. 7. 2012 smlouva o půjčce (§ 55 a následující zákona č. 40/1994 Sb. v platném znění účinném do 31. 12. 2013 – spotřebitelské smlouvy, nepřiměřená ujednání), přičemž žalovaná tuto uzavřela jako nepodnikatel, fyzická osoba. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku zaplatit žalobci ve 60 týdenních splátkách po 306 Kč, první splátku 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná zaplatila celkem 6 600 Kč. Zbývá doplatit 3 400 Kč. Porušením povinnosti řádně zkoumat schopnosti žalované splácet poskytnuté finanční prostředky se stala smlouva absolutně neplatnou a žalobce má nárok na plnění pouze z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobci byla přiznána částka 3 400 Kč – dlužná jistina se zákonným úrokem z prodlení z této částky, přičemž výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; v této části soud žalobě vyhověl (výrok I.) a ve zbytku (výrok II.) žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce neměl ve věci plný úspěch. Požadoval zaplacení částky 29 552,76 Kč (11 760 Kč - jistina a poplatky, 4 785,37 Kč - kapitalizovaný úrok z prodlení, 13 007,39 Kč - kapitalizovaný úrok), přiznána byla částka ve výši 3 400 Kč. Žalobce byl úspěšný z 11,5 %, neúspěšný z 88,5 %. Žalovaná by měla nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 77 %, byla však v řízení zcela nečinná, proto výrok o nákladech řízení je negativní.