9 C 112/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pavlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 17 916,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 916,72 Kč spolu s:- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 748 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 378,96 Kč- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 916,72 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení- s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 14 371,72 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacenía to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 26. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 916,72 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovaným dne 13. 4. 2016 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému kreditní kartu s úvěrovým limitem 15 000 Kč. Žalovaný z této karty čerpal finanční prostředky, jak vyplývá z přiloženého výpisu z účtu žalovaného. Následně však žalovaný nesplnil své povinnosti z úvěrové smlouvy a nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně žalovaného marně vyzývala k řádnému splnění povinností, načež žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru dle dne 14. 9. 2024. Pohledávka za žalovaným byla dne 17. 2. 2025 na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 19. 2. 2025 postoupena na žalobkyni. O tomto byl žalovaný vyrozuměn oznámením zaslaným dne 11. 3. 2025. Ke dni 19. 2. 2025 pak žalobkyně požadovala částku 20 043,68 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 14 371,72 Kč, poplatků ve výši 3 545 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku do ve výši 1 378,96 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 748 Kč, úroků z úvěru ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od 15. 9. 2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 916,72 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř.

3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, ani se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.

4. Z listin doložených žalobkyní pak soud zjistil následující skutečnosti. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 4. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mohl žalovaný čerpat úvěr do výše 15 000 Kč. Součástí smlouvy byly rovněž všeobecné a produktové podmínky, které blíže upravovaly práva a povinnosti smluvních stran (smlouva o úvěru, dispozice, produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty, všeobecné obchodní podmínky). V rámci sjednávání smlouvy žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splatit daný úvěr, a to především na základě odborné kontroly finančních toků na účtu žalovaného a dalších lustrací (žádost o poskytnutí úvěru, čestní prohlášení žalovaného, náhled do registru, informace z CBCB, výpisy z účtu žalovaného). Žalovaný čerpal úvěr (výpis z účtu). Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužné jistiny a následně byl úvěr neplnění povinností žalovaného ke dni 14. 9. 2024 zesplatněn a pohledávka postoupena na žalobkyni (výzvy žalobkyně, oznámení o zesplatnění a postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dluhu výzvou ze strany právního zástupce žalobkyně (předžalobní výzva a doklad o odeslání).

5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi žalobkyní a žalovaným byl uzavřen dne 13. 4. 2016 platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, všeobecných obchodních podmínkách a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný úrok (který představuje příjem plynoucí věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků) a poplatky, které nejsou hodnoceny jako nepřiměřené. Bylo prokázáno, že žalovaný čerpal finanční prostředky z kreditní karty dle výpisů z účtu v souladu s tvrzením žalobkyně. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala úrokové příslušenství, a to jak v kapitalizované, tak i v obecně vyjádřené výši (do zaplacení).

6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o úvěru ze dne 13. 4. 2016. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 916,72 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.