9 C 137/2016

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 157 002 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 22.972 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 30.308 Kč za dobu od 25.2.2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 134.030 Kč za dobu od 25.2.2016 do 31.7.2016 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 134.030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 134.030 Kč od 25.2.2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 95.750 Kč od 1.8.2016 do 24.2.2017.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalované úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 38.280 Kč od 1.8.2016 do 24.2.2017, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 18.100 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne 4. 8. 2016, posléze doplněnou dne 12. 10. 2016, domáhala proti žalované zaplacení částky 164.338 Kč s úroky z prodlení od 25. 2. 2016.

2. V důsledku zpětvzetí žaloby bylo usnesením č.j. 9 C 137/2016 – 131 ze dne 10. 6. 2020 rozhodnuto o částečném zastavení řízení co do částky 7.336 Kč. Žalobkyně vzala dále žalobu zpět v rozsahu uvedeném výrokem I. tohoto rozsudku. Soud o dalším zastavení řízení rozhodl dle § 96 o.s.ř.

3. Žalobkyně tvrdí, že se na základě usnesení o příklepu ze dne 25. 2. 2016 stala vlastníkem mimo jiné bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], stojícího na ulici [ulice] ve [obec], sestávající ze tří bytových jednotek (dále jen„ byt [číslo]“), a také garáže [číslo] (dále jen„ garáž“). Žalobkyně tvrdí, že žalovaná v době od 25. 2. 2016 do 12. 9. 2016, ačkoli věděla, že byt patří žalobkyni, bránila žalobkyni byt pronajímat, namísto toho byt částečně užívala, částečně pronajímala (žalobkyně nájemcům kvůli nemožnosti užívat byt vracela nájemné). Za užívání bytu se žalobkyně domáhá částky 125.230 Kč. U garáže se domáhá částky 8.800 Kč, když tvrdí, že částku v této výši žalovaná obdržela od [titul]. [jméno] [příjmení] na nájemném za období od 14. 2. 2016 do 14. 10. 2016.

4. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. Namítá, že dražba byla nezákonná. Nadto namítá, že se žalobkyně vůči ní domáhá částek vyšších, než na které má nárok, když je požaduje i za spotřeby energií a za vyšší rozlohu, než které nemovitosti mají.

5. Z vyrozumění [stát. instituce], [stát. instituce] a z vyrozumění soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] bylo zjištěno, že soudní exekutor udělil pod sp.zn. [číslo jednací] ze dne 9. 2. 2016 příklep vydražiteli – žalobkyni k nemovitostem do té doby vlastněným žalovanou, a to bytu [číslo] a garáže [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Žalobkyní bylo zaplaceno nejvyšší podání. Usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci dne 3. 3. 2016. S právními účinky ke dni 11. 5. 2016 byl proveden zápis uvedeného do katastru nemovitostí.

6. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp.zn. 9 C 101/2016 bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně č.j. 9 C 101/2016-175 ze dne 26. 2. 2018, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2018, byla žaloba žalované, aby bylo určeno, že žalovaná je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek], zamítnuta. Dále bylo ze spisu zjištěno, že dražbu provedl exekutor, který byl o provedení požádán insolvenčním správcem za účelem zpeněžnění majetku žalované v tehdy probíhajícím insolvenčním řízení (přestože tento postup nebyl v době dražby možný).

7. Z výzev bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k vyklizení nemovitostí, mimo jiné zapsaných na [list vlastnictví], výzvami ze dne 14. 6. 2016, 24. 6. 2016 a 15. 7. 2016. V posledně uvedené výzvě vyzvala žalovanou, aby uhradila částku 119.170 Kč za dosud nepředané nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] ve lhůtě do sedmi dnů. Z podacích lístků bylo zjištěno, že všechny uvedené výzvy byly doručovány žalované, poslední z nich dne 21. 7. 2016.

8. Z doručenky bylo zjištěno, že platební rozkaz na zaplacení žalované částky byl žalované doručen dne 24. 2. 2017.

9. Znaleckým posudkem [číslo] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, vypracovaného dne 23. 6. 2020 soud zjistil, že byt [číslo] sestává z kuchyně, tří pokojů, šatny, koupelny, WC, haly, předsíně, komory, spíže, přípravny, dvou sklepních místností a dvou balkónů, a je o celkové ploše 153,70 m². Znalec uvedl, že s obdobnými byty se obchoduje, ale vzhledem k velikosti v omezené míře. Pro srovnání znalec vybral nemovitosti, které se staly předmětem obchodování za uplynulých 6 měsíců, které v posudku blíže rozebírá. V porovnání s ostatními nabízenými nájmy za obdobné byty znalec vyhodnotil, že průměrná cena nájmu obdobného bytu v obdobné lokalitě činila v roce 2016 66 Kč za m² měsíčně, tedy u uvedeného bytu 19.140 Kč za měsíc, což za období od 25. 2. 2016 do 12. 9. 2016 vyčíslil na částku 125.230 Kč.

10. Ze spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 9 C 123/2016 bylo zjištěno, že žalobkyně se žalobou podanou dne 18. 7. 2016 domáhala proti žalované vyklizení bytu [číslo]. Usnesením č.j. 9 C 123/2016-202 ze dne 21. 3. 2017 bylo žalované uloženo, aby se zdržela vstupu do tohoto bytu a jeho příslušenství. Z návrhu na vydání předběžného opatření vyplynulo, že žalovaná v bytě od 21. 9. 2016 už nebydlí, ale opakovaně se pak pokoušela vniknout do bytu. Dne 11. 7. 2016 žalobkyně podala trestní oznámení proti žalované, kdy namítala, že žalovaná odmítá opustit byt [číslo] v tomto bytě jsou hlášeni i další lidé. Usnesením č.j. 9 C 123/2016 -51 ze dne 30. 8. 2016, které nabylo právní moci 8. 9. 2016, byla žalované uložena povinnost zdržet se vstupu do domu na ulici [ulice a číslo] ve [obec], zejména bytu [číslo] jeho příslušenství.

11. Ze spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 1 T 23/2017 bylo zjištěno, že žalovaná byla rozsudkem č.j. 1 T 23/2017-368 ze dne 30. 8. 2017, který nabyl právní moci 16. 2. 2018, uznána vinnou, že dne 2. 8. 2016 si v bytě [číslo] který je fakticky rozdělen na tři samostatné bytové jednotky [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], kdy jednotku [anonymizováno] sama užívala, odemkla dveře do bytové jednotky [anonymizováno] užívané [jméno] [příjmení]. Bez jeho souhlasu do této jednotky vstoupila, vystěhovala jeho věci, nechala vyměnit zámek od vstupních dveří do bytu [číslo] takto jednala přesto, že jí bylo známo, že vlastníkem bytu je žalobkyně. [jméno] [příjmení] vyslechnut v trestní věci vypověděl, že mu bylo oznámeno, že byt má nového majitele - žalobkyni, které začal od července platit nájem. 2. 8. 2016 zjistil, že někdo mu vynesl věci z bytu. V srpnu byt nemohl kvůli žalované vůbec užívat. V bytě kvůli neshodám pak nebydlel. [jméno] [příjmení] vypověděl, že obýval část [anonymizováno] bytu. Měl nájemní smlouvu uzavřenu s žalovanou a té také platil nájemné a zaplatil zálohu. I jemu žalovaná v srpnu 2016 vystěhovala věci. Na začátku srpna zjistil, že majitelkou je žalobkyně, se kterou sepsal novou nájemní smlouvu. Žalovaná událost ze dne 2. 8. 2016 potvrdila, namítala, že je vlastnicí bytu. Z rozhodnutí Městského úřadu ve Vsetíně [číslo jednací] [spisová značka] [spisová značka] ze dne 23. 3. 2017 bylo zjištěno, že bylo zastaveno řízení vedené proti žalované pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit tím, že 13. 8. 2016 bez svolení žalobkyně měla vyměnit cylindrickou vložku do vstupních dveří bytu [číslo] ve dnech 13. 8. 2016 a 6. 9. 2016 se zdržovala v bytě [číslo]. Podle názoru správního orgánu bylo třeba vyčkat rozhodnutí ve věci určení vlastnického práva k bytu. Policista vyslechnutý ve věci vypověděl, že dne 13. 8. 2016 byl zavolán k vloupání do bytu [číslo] ozvala se osoba, která se označila za žalovanou. Zjistili, že někdo provedl výměnu zámku, žalovaná jim odmítala otevřít. Ve věci byli vyslechnuti žalobkyně a její synové, kteří vypověděli, že žalovaná se odmítla z bytu vystěhovat, a to i poté, kdy bylo vydáno předběžné opatření Okresního soudu ve [obec]. Další vyslechnutý policista sdělil, že dne 9. 9. 2016 se dostavil před byt [číslo]. Osoba, která se označila za žalovanou, jim odmítala otevřít dveře. Žalobkyně před trestním soudem vypověděla, že žalovaná opakovaně odmítala opustit byt [číslo]. Žalobkyně si na městském úřadě zjistila, že trvalé bydliště v bytě [číslo] má nahlášeno 10 osob. Žalovaná byla v bytě do 12. 9. 2016. Z reakce žalované na výslech žalobkyně vyplývá, že v září 2016 byla žalovaná v bytě [číslo] zastižena syny žalobkyně. Synové žalobkyně vypověděli, že 2. 8. 2016, poté, co dostali zprávu od pana [příjmení], se dostavili do bytu a zavolali policii. Byt pana [příjmení] byl přeházený, některé věci byly vystěhovány na chodbu. Žalovaná byt [číslo] užívala do 12. 9. 2016.

12. Ze smlouvy o nájmu garáže bylo zjištěno, že dne 14. 10. 2015 byla uzavřena smlouva mezi žalovanou jako pronajímatelkou a [titul]. [jméno] [příjmení] jako nájemcem o nájmu garáže zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Vsetín na dobu od 15. 10. 2015 do 14. 10. 2016 za nájemné ve výši 1.100 Kč měsíčně, které se nájemce zavázal uhradit, pokud jde o období od 15. 4. 2016 do 14. 10. 2016 do 15. 4. 2016. Nájemné za dobu od 15. 10. 2015 do 14. 4. 2016 bylo žalované zaplaceno při podpisu nájemní smlouvy. Výpisem z účtu [titul]. [příjmení] bylo zjištěno, že tento dne 12. 4. 2016 uhradil žalované částku 6.600 Kč.

13. Ze smlouvy o nájmu bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 30. 8. 2015 s [jméno] [příjmení] smlouvu o nájmu části bytu [anonymizováno] (2+1), bytu [číslo] na dobu od 1. 9. 2015 do 31. 8. 2016, za částku ve výši 7.500 Kč měsíčně, přičemž v ceně jsou zahrnuty nájemné i úhrady služeb.

14. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že dne 8. 6. 2016 byla mezi žalovanou jako pronajímatelkou a [jméno] [příjmení] jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu bytu části [anonymizováno] o velikosti 1+1, nacházející se v bytě [číslo]. Nájemné a úhrady za služby ve výši 6.900 Kč měl nájemce hradit na účet žalované. Z potvrzení bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaplatil žalované za užívání bytu v měsíci červenci 2016 částku 6.900 Kč (chybně uvedeno 69.000 Kč) a za měsíc srpen 2016 částku 6.900 Kč. Z jednoduchého příjmového pokladního dokladu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaplatil žalované provizi za nájem bytu ve výši 6.900 Kč dne 8. 6. 2016 Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu od 9. 6. 2016 do 8. 6. 2017.

15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2994 o.z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

17. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

18. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, nabyl-li vydražitel vlastnictví předmětu dražby, je dražebník povinen podle podmínek uvedených v dražební vyhlášce předmět dražby a listiny, které osvědčují vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s předmětem dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele vůči předmětu dražby, předat bez zbytečného odkladu vydražiteli; vydražitel převzetí předmětu dražby písemně potvrdí.

19. Podle § 159a odst. 1 a 3 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.

20. Výpisem z katastru nemovitostí a přípisem exekutora má soud za prokázáno, že žalobkyně se stala vlastníkem bytu [číslo] garáže ke dni 9. 2. 2016 (viz § 30 zákona č. 26/2000 Sb., ostatně shodně i § 336l odst. 2 o.s.ř.). Žalovaná byla povinna byt vyklidit ve lhůtě dle § 32 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb. Jestliže tak učinila až k 12. 9. 2016, jak bylo prokázáno shora citovanými trestními a civilními spisy, zjevně tak po tuto dobu užívala byt, ať už sama nebo prostřednictvím jiných, neoprávněně.

21. Vedení řízení o určení vlastnického práva neopravňuje osobu, která se domnívá, že je vlastníkem, nemovitost užívat. Ve smyslu § 159a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. je v nyní projednávané věci okresní soud vázán pravomocným rozhodnutím ve věci určení vlastnictví k bytu [číslo] garáže. Námitky žalované v tomto směru jsou tak bezpředmětné.

22. Cena za užívání bytu [číslo] za žalované období činí dle znaleckého posudku soudního znalce v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, proti kterému nebyly ze strany účastníky vzneseny žádné námitky a který je řádně a srozumitelně odůvodněn, 125.230 Kč. Jedná se pouze o částku za užívání, nikoli za energie či jiné služby z bytem spojené. Žalovaná se neoprávněným užívám bytu [číslo] už sama osobně či prostřednictvím jiných osob vůči žalované dle § 2994 o.z. bezdůvodně obohatila právě v této výši.

23. Pokud jde o garáž, žalobkyně prokázala, že žalovaná předem převzala platbu od nájemce za dobu od 14. 2. 2016 do 14. 10. 2016 ve výši 8.800 Kč. Rovněž prokázala (viz odůvodnění shora), že v žalovaném období byla vlastníkem garáže žalobkyně. Změnou vlastnictví odpadl právní důvod plnění částky 8.800 Kč ve prospěch žalované, když okamžikem ztráty vlastnictví pozbyla právní důvod si nájemné podržet. Žalovaná měla částku vydat žalobkyni. Jestliže tak dosud neučinila, je žaloba důvodná i v tomto rozsahu.

24. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

26. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

28. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bezdůvodné obohacení se stalo splatným na výzvu, ta byla učiněna v červenci 2016. V červenci 2016 se žalovaná vůči žalobkyni bezdůvodně obohatila v rozsahu zálohy na nájem garáže a v rozsahu užívání bytu za měsíce únor až červenec 2016. Byť ve výzvě z července 2016 žalobkyně požaduje vyšší částku, než které se nakonec v tomto řízení domáhá, nemohla se stát splatnou částka bezdůvodného obohacení za měsíce srpen a září, když bezdůvodné obohacení v té době ještě nevzniklo. Za období měsíce srpna a září se stalo bezdůvodné obohacení splatným dle obsahu spisu až doručením žaloby s platebním rozkazem. Následující dnem, tedy až dnem 25. 2. 2017, se pak žalovaná dostala do prodlení s platbou. V rozsahu úroků z prodlení z bezdůvodného obohacení za měsíce srpen a září musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 81,6 %, neúspěšná (či zavinila zastavení řízení) v 18,4 %. Má tak nárok na rozdíl mezi těmito částkami, tedy na 63,2 % svých nákladů. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8.218 Kč, za znalecký posudek ve výši 3.500 Kč, z cestovného žalobkyně osobním vozem ze [anonymizováno] do [obec] a zpět k jednáním dne 24. 2. 2020 a 8. 6. 2020, za 60 ujetých km v částce 388 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a k jednání dne 24. 6. 2019, za 30 ujetých km v částce 193,50 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.), režijní paušál 3x 300 Kč za tři úkony (žaloba, účast u prvních dvou jednání), kdy žalobkyně nebyla zastoupena advokátem po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Za náklady na právní zastoupení za doplnění žaloby ze dne 3. 7. 2020 a za převzetí zastoupení náleží žalobkyni odměna ve výši 2x7. 420 Kč (stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 157.002 Kč (k převzetí zastoupení došlo po pravomocném zastavení řízení co do částky 7.336 Kč) za převzetí věci a doplnění žaloby ze dne 3. 7.2020) a dva režijní paušály po 300 Kč. To jsou celkové náklady ve výši 28.639,50 Kč, z toho 63,2 % činí 18.100 Kč.

30. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.