9 C 65/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pavlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 342 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 342 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 342 Kč od 9. 9. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle tohoto ustanovení v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Dne 2. 6. 2021 podala žalobkyně u Okresního soudu v Uherském Hradišti návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplacení 1 342 Kč s příslušenstvím. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Poté byla věc z důvodu místní příslušnosti postoupena k Okresnímu soudu ve Vsetíně. Podáním ze dne 14. 12. 2021, zopakovaným dne 27. 6. 2022 žalobkyně navrhla, aby do řízení namísto ní vstoupila na straně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], neboť smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyně jako postupitel postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Podání zároveň obsahovalo výslovný souhlas postupníka se vstupem do řízení. Soud návrhu na změnu žalobkyně vyhověl.

3. Předmětem řízení je tedy nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 342 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného za období od 12. 6. 2020 do 8. 9. 2020, k jehož úhradě byl žalovaný povinen na základě pojistné smlouvy [číslo] kterou s předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 10. 12. 2019.

4. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a s tímto postupem účastníci řízení na výzvu soudu souhlasili.

5. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi společností [právnická osoba] (předchůdkyně žalobkyně) jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro vozidlo [značka automobilu] [registrační značka]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal za sjednané pojištění žalobkyni hradit pojistné ve výši 450 Kč měsíčně. Počátek pojištění byl sjednán na den 12. 12. 2019. Žalovaný na pojistné za období od 12. 6. 2020 do 8. 9. 2020 žalobkyni nezaplatil ničeho. Z důvodu marného uplynutí lhůty stanovené v upomínce zaslané žalovanému k zaplacení pojistného, došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 8. 9. 2020. Žalobkyně požadovala poměrnou část dlužného pojistného za toto období ve výši 1 342 Kč. Na výzvy k zaplacení dlužné částky žalovaný nereagoval. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 9. 3. 2021.

6. Podle § 1 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., se tímto zákonem upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.

7. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

9. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Při právním posouzení věci soud vycházel z toho, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 12. 12. 2019 zavázal platit předchůdkyni žalobkyně jako pojistiteli pojistné ve výši celkem 450 Kč měsíčně. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že v období od 12. 6. 2020 do 8. 9. 2020 pojistný vztah z této pojistné smlouvy trval. Žalovaný v tomto období povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil a nezaplatil pojistné v poměrné výši 1 342 Kč.

13. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 12. 6. 2020). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se dne 13. 6. 2020 do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení pouze za období od 9. 9. 2020, dne následujícího po dni ukončení pojistného vztahu. Soud tedy žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období.

14. Soud z těchto důvodů žalobě vyhověl v celém rozsahu.

15. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, podání návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.