9 C 67/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupené advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 17 855,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 636 Kč- s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od 7. 4. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci další částku ve výši 8 219,64 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 742,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 973,24 Kč, s 11,75 % p. a. úrokem z prodlení z částky 9 636 Kč od 28. 9. 2023 do 6. 4. 2023, 18,18 % p. a. úrok z částky 9 636 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 180 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem 1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 29. 4. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 17 855,64 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 3. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, , se sídlem , adresa, poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a dále poplatek ve výši 8 917 Kč (5 101 Kč úrok, 1 500 Kč částka za zpracování spotřebitelského úvěru, 2 316 Kč za komfortní a flexibilní splácení). Celkem měla žalovaná zaplatit částku 18 917 Kč v 52týdenních splátkách po 364 Kč, poslední splátka 353 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 88 %, RPSN ve výši 198,45 %. Žalovaná zaplatila žalobci částku 364 Kč.

5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr s datem 12. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč s měsíční splatností, předložila občanský průkaz, uvedla číslo mobilního telefonu. Ke svým osobním poměrům uvedla, že bydlí v podnájmu, má základní vzdělání, je svobodná, má jednu vyživovanou osobu, je na rodičovské dovolené. Její příjem činí 10 000 Kč měsíčně, její odhadované měsíční výdaje jsou 4 000 Kč měsíčně. Předložila výměr rodičovského příspěvku, kartu pojišťovny a složenky za únor a březen 2022.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, což vyplývá ze seznamu postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno doporučeně dne 29. 9. 2023 doporučeným dopisem.

7. Předžalobní výzvu zaslal žalobce žalované doporučeně dne 28. 3. 2024. Na výzvu k zaplacení žalovaná nereagovala, netvrdila ani neprokazovala, že dlužnou částku zaplatila.

8. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

11. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 12. 3. 2022. a s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

16. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů: „ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

17. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Doklady nedoložil, není tak vůbec zřejmé, z čeho žalobce při uzavření smlouvy vycházel, neboť z předložených listin nevyplývá, jestli žalovaná žije s dítětem sama nebo žije s někým ve společné domácnosti, zda má další dluhy nebo půjčky apod. Neověřoval, jaké jsou rodinné, sociální a majetkové poměry žalované. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.

18. V daném případě žalobce půjčil žalované částku 10 000 Kč, žalovaná zaplatila částku 364 Kč, zbývá doplatit částka 9 636 Kč. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu apod. Žaloba byla uznána důvodnou částečně, co do částky 9 636 Kč a ve zbytku – v částce 8 219,64 Kč, včetně kapitalizovaného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku a smluvního úroku, byla jako nedůvodná zamítnuta. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce neměl ve věci plný úspěch. Požadoval zaplacení částky 17 855,64, přiznaná byla částka 9 636 Kč. Byl úspěšný z 54 %, neúspěšný ze 46 %, náklady řízení představují 8 % ve prospěch žalobce. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. - § 14b 3 x 300 Kč za převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby, 3 režijní paušály á 100 Kč, tj. 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč, náklady řízení celkem 2 252 Kč, což je 100 %; 8 % z této částky je 180 Kč a v této výši byly náklady řízení přiznány.