10 C 30/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele sídlem adresa zástavní věřitelky zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti zástavním dlužnicím: 1. celé jméno zástavní dlužnice , narozená dne datum bytem adresa zástavní dlužnice a zástavní dlužnice 2. celé jméno zástavní dlužnice , narozená dne datum bytem adresa zástavní dlužnice a zástavní dlužnice 3. celé jméno zástavní dlužnice , narozená dne datum bytem adresa zástavní dlužnice o soudní prodej zástavy

I. Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 758 000 Kč s 1,25% úrokem měsíčně z částky 758 000 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 758 000 Kč od [datum] do zaplacení, na základě smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení nebo zatížení k nemovitostem ze dne [datum] a smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], soudní prodej zástavy nemovitých věcí, a to jednotky (bytu) [číslo] v budově [adresa] (bytový dům), v části [část obce], na pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] ke společným částem budovy [adresa] (bytový dům) a k pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na listu vlastnictví [číslo] (jednotka) a [číslo] (budova a pozemek), pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Řízení se v rozsahu, v němž se zástavní věřitel domáhá uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 758 000 Kč od [datum] do [datum], zastavuje.

1. Zástavní věřitel se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy k nemovitým věcem dle výroku, a to k uspokojení pohledávky jak je uvedena ve výroku, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení nebo zatížení k nemovitostem ze dne [datum] (dále„ zástavní smlouva“) a smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] (dále„ smlouva o zápůjčce“). Zástavní věřitel uzavřel dne [datum] s obligační dlužnicí [celé jméno zástavní dlužnice], která je zároveň jednou z dlužnic zástavních, uvedenou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl zástavní dlužnici [celé jméno zástavní dlužnice] zápůjčku ve výši 850 000 Kč. Čerpání zápůjčky bylo dle smlouvy o zápůjčce provedeno tak, že zástavní věřitel uhradil závazek zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] vůči [právnická osoba] [anonymizováno] na bankovní účet této společnosti. Zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky s 1,25 % úrokem měsíčně, a to pravidelnými měsíčními splátkami. Prvních 12 splátek bylo sjednáno ve výši 8 000 Kč a dalších 240 pravidelných měsíčních splátek bylo sjednáno ve výši 11 638 Kč. Den splatnosti jednotlivých splátek byl stanoven smlouvy o zápůjčce byla sjednána na den [datum]. Tato pohledávka zástavního věřitele byla zajištěna dle uvedené zástavní smlouvy smluvním zástavním právem k jednotce (bytu) [číslo] v budově [adresa] (bytový dům), v části [část obce], na pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] ke společným částem budovy [adresa] (bytový dům) a k pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na listu vlastnictví [číslo] (jednotka) a [číslo] (budova a pozemek), pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce] (vklad zástavního práva rozhodnutím [číslo jednací] s účinky k [datum rozhodnutí]). Zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, když naposledy uhradila splátku splatnou 22. 7. 2020. Dle odst. 3.4 smlouvy o zápůjčce byla zápůjčka sjednána pod ztrátou výhody splátek, kdy bylo mezi stranami ujednáno, že v případě prodlení zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] s úhradou dvou splátek nebo i jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, nastává splatnost celé částky k 21. dni ode dne splatnosti dlužné splátky. Zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] je v prodlení po dobu 20 měsíců, došlo tedy k zesplatnění celé zápůjčky (zesplatnění ke dni [datum]). Všechny úhrady zástavní dlužnice v celkové výši 92 000 Kč započítává zástavní věřitel na jistinu a úrok i úrok z prodlení požaduje od data první nezaplacené splátky, tedy od [datum]. Pohledávka za dlužníkem tak představuje dle žaloby částku 758 000 Kč s 1,25 % úrokem měsíčně z částky 758 000 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 758 000 Kč od [datum] do zaplacení, a je zajištěna zástavním právem, jak bylo uvedeno shora. Zástavní dlužnice následně již ničeho neuhradila. Zástavní věřitel proto chce uspokojit svoji pohledávku zpeněžením zástavy a dne 24. 1 2021 zaslal zástavním dlužnicím oznámení o započetí výkonu zástavního práva zástavním věřitelem, na které zástavní dlužnice nijak nereagovaly, a tak zástavní věřitel podal u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o započetí výkonu zástavního práva, která byla již ke dni podání žaloby zapsána. Zástavní věřitel souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

2. K výzvě soudu o sdělení, z jakého důvodu požaduje zástavní věřitel zákonný úrok z prodlení z částky 758 000 Kč ode dne [datum], tedy od data splatnosti první nezaplacené splátky, když dle smlouvy o zápůjčce nastala splatnost celé částky k 21. dni ode dne splatnosti této splátky, kdy současně zástavní věřitel v oznámení o započetí výkonu zástavního práva sdělil, že se celá částka stala splatnou ke dni [datum], vzal zástavní věřitel svůj návrh co do částky zákonného úroku z prodlení z částky 758 000 Kč ode dne [datum] do dne [datum] zpět.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tuto uzavřel zástavní věřitel se zástavní dlužnicí [celé jméno zástavní dlužnice] dne [datum]. Zástavní věřitel poskytl zápůjčku ve výši 850 000 Kč tak, že uhradil závazek zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] vůči [právnická osoba] [anonymizováno] na bankovní účet této společnosti a zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] se zavázala zápůjčku poskytnutou s úrokovou sazbou 1,25 % měsíčně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 000 Kč (prvních 12 splátek) a 11 638 Kč (následujících 240 splátek). Dle článku 3 odst. 3.4. smlouvy o zápůjčce se zápůjčka sjednává pod ztrátou výhody splátek a v případě prodlení zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] s úhradou více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nastává splatnost celé částky k 21. dni ode dne splatnosti splátky. Dle článku 5 je řádné splacení pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce a smluv z ní vyplývajících zajištěno zástavním právem zřízeným na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem, jíž byly zástavnímu věřiteli dány do zástavy nemovité věci, a to bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] (bytový dům), v části [části obce], na pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] ke společným částem budovy [adresa] (bytový dům) a k pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na listu vlastnictví [číslo] (jednotka) a [číslo] (budova a pozemek), pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Podpisy na smlouvě o zápůjčce jsou prosté (nikoli úředně ověřené).

5. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení nebo zatížení k nemovitostem soud zjistil, že tuto uzavřel zástavní věřitel se zástavními dlužnicemi dne [datum]. Účastníci sjednávají touto smlouvou zástavní právo k nemovitostem k zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavní dlužnicí [celé jméno zástavní dlužnice] do výše 2 892 758 Kč, to je pohledávky vzniklé na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Zástavní právo se zřizuje k nemovitostem: jednotka [číslo] – byt v budově [adresa], postavené na parcele č. [číslo], podíl na společných částech budovy [adresa] odpovídající [číslo], podíl na parcele č. [číslo] odpovídající [číslo], to vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. V případě, že zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] nebo subjekt, na kterého závazky přejdou, nesplní své závazky k úhradě dluhu vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce v termínu splatnosti, je zástavní věřitel dle článku VII. zástavní smlouvy oprávněn po výzvě a marném uplynutí jím stanovené náhradní lhůty 1 měsíce podat návrh soudu o povolení prodeje zástavy a z výnosu prodeje zástavy nechat uspokojit svoji pohledávku. Podpisy na smlouvě jsou úředně ověřené. Dle výpisu z katastru nemovitostí byl zápis vkladu práva na základě této smlouvy proveden dne [datum], účinky zápisu [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] soud zjistil, že vlastníky nemovitých věcí bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] (bytový dům), v části [části obce], na pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] ke společným částem budovy [adresa] (bytový dům) a k pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jsou zástavní dlužnice, které mají uvedené nemovité věci v podílovém spoluvlastnictví, [celé jméno zástavní dlužnice] s podílem o velikosti id. 4/6, [celé jméno zástavní dlužnice] s podílem o velikosti id. 1/6, [celé jméno zástavní dlužnice] s podílem o velikosti id. 1/6.

7. Dopisem ze dne 24. 1. 2022 oznámil zástavní věřitel zástavním dlužnicím započetí výkonu zástavního práva zástavním věřitelem s odůvodněním, že se celá částka stala splatnou ke dni [datum] a zástavní dlužnice [celé jméno zástavní dlužnice] nereagovala ani na dodatečné výzvy k úhradě. Zástavní věřitel upozornil zástavní dlužnice, že po uplynutí 30 dnů od zápisu poznámky o oznámení o započetí výkonu zástavního práva do katastru nemovitostí podá návrh na zahájení řízení o soudní prodej zástavy. Zástavní věřitel doložil dodejky potvrzující převzetí tohoto dopisu zástavními dlužnicemi.

8. Řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy (§ 354 z. ř. s.). Účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník (§ 355 z. ř. s.). Ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře (§ 356 z. ř. s.) – tak je tomu v předmětné věci, proto předseda senátu nepřihlížel k výzvě ze dne [datum] a vyjádření 2. zástavní dlužnice ze dne [datum]. V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí (§ 357 z. ř. s.). Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (§ 358 z. ř. s.).

9. V řízení o soudním prodeji zástavy se soud z hlediska skutkového stavu zabývá jen tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti mohou být důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4377/2009).

10. Zástavní věřitel tak v řízení musí doložit existenci své pohledávky (zpravidla smlouvou, z níž pohledávka vznikla), existenci zástavního práva k věci, jejíhož zpeněžení se domáhá (například zástavní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, je-li zástavou nemovitost), a dále skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem, což znamená doložit, že zástavní dlužník je vlastníkem zástavy (například výpisem z katastru nemovitostí v případě, že zástavou je nemovitá věc, a jde-li o movitou věc nebo nehmotnou věc jinými listinami, například zástavní smlouvou, je-li zástavní dlužník zároveň zástavcem). Zákon stanoví, že tyto skutečnosti je zástavní věřitel povinen doložit, což znamená, že tyto skutečnosti nemusejí být prokázány (postaveny najisto), tudíž postačuje, jestliže zástavním věřitelem předložené listiny rozhodné skutečnosti osvědčují, takže na základě předložených listin se rozhodné skutečnosti jeví jako pravděpodobné (srov. Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 1054 s.).

11. Zástavní věřitel v souladu s § 358 odst. 1 z. ř. s. doložil zajištěnou pohledávku 758 000 Kč s 1,25% úrokem měsíčně z částky 758 000 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 758 000 Kč od [datum] do zaplacení, kterou má za zástavní dlužnicí [celé jméno zástavní dlužnice] na základě uvedené smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne [datum] mezi zástavním věřitelem a zástavní dlužnicí [celé jméno zástavní dlužnice]. Zástavní věřitel dále v souladu s § 358 odst. 1 z. ř. s. doložil existenci zástavního práva k nemovitým věcem, jejichž zpeněžení se domáhá, a to předložením smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení nebo zatížení k nemovitostem ze dne [datum] a příslušného výpisu z katastru nemovitostí, a doložil, kdo je zástavním dlužníkem, tedy kdo je vlastníkem zástavy, a to též výpisem z katastru nemovitostí. S ohledem na to, že veškeré podmínky stanovené v § 358 odst. 1 z. ř. s. byly zástavním věřitelem splněny, lze k uspokojení pohledávky zástavního věřitele nařídit soudní prodej zastavených nemovitých věcí, a to jednotky (bytu) [číslo] v budově [adresa] (bytový dům), v části [obce], na pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] ke společným částem budovy [adresa] (bytový dům) a k pozemku parcelní č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na listu vlastnictví [číslo] (jednotka) a [číslo] (budova a pozemek), pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce].

12. Přestože soud vyhověl návrhu a řízení o nařízení soudního prodeje zástavy se tímto usnesením končí, soud záměrně nerozhodoval o náhradě nákladů řízení. Tato výjimka (z § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) vyplývá z nálezové judikatury Ústavního soudu (srov. II. ÚS 114/06, I. ÚS 28/14), která je pro obecné soudy závazná a ve které dospěl Ústavní soud opakovaně k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. O náhradě nákladů řízení tak soud rozhoduje pouze v případě, pokud návrhu nevyhoví.