10 C 46/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobců: a) A , narozený dne datum bytem adresa b) B , narozená dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným:

1. X , narozená dne datum bytem adresa 2. Y , narozený dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají vyklizení žalovaných budovy [čp. CC] – objektu bydlení v části [obce C.], jež je součástí pozemku [dD] [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a budovy [čp. EE] – objektu bydlení v části [obce C.], jež je součástí pozemku [dD] [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, se zamítá. II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovaným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [jejich zástupce] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [obec], [ulice a číslo]. Žalobci se žalobou domáhají vyklizení žalovaných, žalobci mají ve svém společném jmění manželů nemovitosti – pozemek [dD] [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, budova [čp. CC] v části [obce C.], objekt bydlení, - pozemek [dD] [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, budova [čp. EE] v části [obce C.], objekt bydlení, přičemž shora uvedené nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] pro [obec C.], k. ú. [C] u [obec], vedeném [příslušným katastrálním úřadem], [stát. instituce] [adresa] a budovu [čp. EE] užívají žalovaní 1. a 2., aniž by jim k užívání svědčil jakýkoliv právní titul. Žalobci s žalovanými neuzavřeli nájemní smlouvu, výpůjčku ani k užívání předmětných nemovitostí nezřídili žalovaným věcné břemeno. [Budovy čp. EE a čp. CC] [anonymizováno] [adresa] jsou vzájemně sousedící budovy, které jsou vnitřně částečně odděleny štítovou zdí, a k nimž náleží společný dvůr (tj. nezastavěné části pozemků [dD] [číslo] a [dD] [číslo]). Ve dvorní části pozemku [dD] [číslo] pak mají žalobci postavenou nemovitost, stavbu, která je přistavěna k nemovitosti [čp. CC] a nese rovněž číslo popisné [CC]. Tuto dostavěnou část nemovitosti [čp. CC] užívají žalobci. Na nemovitosti [čp. EE] vázne věcné břemeno doživotního a bezplatného práva bydlení ve prospěch [R.] [celé jméno žalované] (matky žalobkyně). Toto věcné břemeno však bylo zřízeno ve prospěch [R.] [celé jméno žalované] a [jejího manžela] [celé jméno žalovaného] (zemř. [datum]), nikoliv však ve prospěch jakýchkoliv dalších osob a váže se pouze k budově [čp. EE], nikoliv však již k budově [čp. CC]. Pokud jde o věcné břemeno, žalobci mají za to, že není přípustné svévolné rozšiřování věcného břemene nad rámec původně ujednaného rozsahu věcného břemene. Oprávněný z věcného břemene může zatíženou věc užívat jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného, věcné břemeno by mělo být vykládáno tak, aby vlastníka zatížené věci omezovalo co nejméně a nemělo by být rozšiřováno. Žalovaní tak užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu. Žalovaní se vyjádřili tak, že žalobní nárok žalobců neuznávají, a to ani částečně. Je nesporné, že věci nemovité v k. ú. [C.] u [obec] jsou zatíženy„ věcným břemenem užívání“, jak vyplývá m.j. i ze zápisu z veřejného seznamu – výpisu z [katastru nemovitostí] [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [obec]. Toto věcně-právní zatížení ve prospěch rodičů [B.] a její sestry – [X.] bylo zapsáno do veřejného seznamu na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, sepsané ve formě notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]. Žalovaní mají za to, že z důvodu zatížení věcí nemovitých věcným břemenem ve prospěch dosud žijící matky sester (tj. žalobkyně a žalované) nelze platně zřídit jakýkoli nájemní vztah. Žalobci coby vlastníci věcí nemovitých, zatížených věcným břemenem (služebností) nejsou na svých právech nijak kráceni, neboť celé nemovité věci jsou zatíženy věcným břemenem – služebností bydlení s tím, že zřízení zatížení pro jiné třetí osoby nepřichází v úvahu, resp. není možné. Žalovaným svědčí právo tzv. bydlení, které odvozují právě od věcného břemene, jež bylo zřízeno ve prospěch manželů (již zemřelého) [manžela R. a R.] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalované], dosud žijící matky žalované [X.] a žalobkyně [B.]. Žalovaní žijí se svou matkou, která je oprávněna z věcného břemene, ve společné (rodinné) domácnosti, společně hradí náklady na bydlení; v poslední době, po smrti zemř. [manžela paní R.] [celé jméno žalovaného], manžela matky žalobkyně a žalované [X.] – se zdravotní stav paní [R.] radikálně zhoršil; matka žalované [X.] je odkázána na péči členů rodinné domácnosti – tj. své dcery a vnuka žalovaného [Y.]. Žalovaní jí obstarávají léky, stravu, nákupy, zabezpečují návštěvy u lékaře. Paní [R.] již téměř z domu nevychází a v důsledku smrti jejího manžela a v důsledku několikaletých sporů mezi ní a její dcerou [B.], tj. žalobkyní, se její psychický i tělesný stav neustále zhoršuje natolik, že od manželovy smrti nezvládá jakékoliv domácí práce, několikrát při chůzi upadla a vyžaduje neustálý dozor. Díky tomu, že žalovaná [X.] je poživatelkou částečného invalidního důchodu a je zaměstnána na zkrácený pracovní úvazek v místě bydliště – pracuje jako pomocná kuchařka v Základní škole a mateřské škole v [C.] – je tedy schopna se o matku postarat a věnuje jí veškerý volný čas, neboť žije sama bez partnera; stejně tak se o svou babičku stará její zletilý vnuk [Y.], který je žalovaným v tomto sporu. Žalobci se o své rodiče nikdy nestarali, resp. chovali se k nim tak, že rodiče odstoupili od darovací smlouvy, (častovali je nadávkami a vulgaritami); následně – z důvodů zde uvedených podali rodiče žalobkyně a žalované u nadepsaného soudu žalobu o určení práva vlastnického – řízení bylo vedeno pod sp. zn. 7 C 87/2013 a bylo pravomocně skončeno, neboť z důvodu závažného onemocnění žalobce, tj. otce žalobkyně a žalované – bylo vzato prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka v celém rozsahu zpět. O vztazích mezi žalobci a žalovanými, mezi žalobci a jejich rodiči, resp. matkou naprosto přesvědčivě vypovídají výpovědi účastníků soudního sporu 7 C 87/2013. Celá žaloba je nemravná a je v rozporu s jednou ze zásad soukromého práva, zakotvenou v ust. § 2 zák. č. 89/2012 Sb. Žalovaní mají za to, že mají k věcem nemovitým v k. ú. [C.] u [obec] právo bydlení jako právo odvozené od služebnosti bytu, které bylo zřízeno ve prospěch matky žalované (a žalobkyně); toto právo na bydlení by jim mělo býti soudní mocí odepřeno, a to i přesto, že matka žalované není schopna se sama o sebe starat, ze strany žalobců jí nikdy nebyla poskytnuta jakákoli péče. Soud z výzev ze dne [datum] zjistil, že žalobci vyzvali žalované, aby ukončili užívání nemovitostí specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku, když dle žalobců tyto užívají bez právního důvodu a neuzavřeli se žalobci nájemní smlouvu, výpůjčku či věcné břemeno. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobci jsou zapsáni jako vlastníci nemovitostí v obci [C.], kat. území [obec] list vlastnictví [anonymizováno], a to pozemku – zastavěná plocha a nádvoří [dD] [číslo], jehož součástí je stavba – objekt bydlení [čp. EE], pozemku – zastavěná plocha a nádvoří parc. č. st. [dD], jehož součástí je stavba – objekt bydlení [čp. CC], pozemek – zastavěná plocha a nádvoří [FF] [anonymizováno], jehož součástí je stavba – zemědělská stavba bez čp/če a pozemek – zahrada parc. [číslo]. Z omezení vlastnického práva pak plyne, že je dále vedeno věcné břemeno užívání ve prospěch [R. a jejího zemřelého manžela] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalované] spočívající ve věcném břemenu užívání pro dům [čp. EE] se stavební parcelou [číslo] stodolu se stavební parcelou [FF] pozemek parc. [číslo]. Nabývacími tituly jsou smlouva o převodu nemovitosti – odstupní smlouva ze dne [datum] a rozhodnutí kolaudační ze dne [datum]. Z katastrální mapy soud zjistil, že pozemky parc. [dD a číslo] jsou pozemky sousední, soud zjistil obvod nemovitostí [čp. EE], resp. [CC] a přístavby, dále polohu pozemku parc. [číslo]. Z odstupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla sepsána formou notářského zápisu za přítomnosti [manžela R.] [celé jméno žalovaného] a žalobců, [manžel R.] [celé jméno žalovaného] touto smlouvou odstoupil nemovitosti, a to dům [čp. CC] se stavební plochou parc. [dD] stavební plochy [číslo] se stodolou, parc. [číslo] zahrady a domu [čp. EE] se stavební plochou parc. [číslo] které tyto přijali do svého bezpodílového spoluvlastnictví. Žalobci se dále zavázali poskytnout odstupiteli a jeho manželce [R.] [celé jméno žalované] doživotně bezplatné právo bydlení v převáděném domě [čp. EE] spojené s užíváním veškerých ostatních prováděných nemovitostí kromě domu [čp. CC], a to jako věcné břemeno s účinky pro sebe, své právní nástupce a vůči třetím osobám. Dále se zavázali poskytnout odstupiteli a [R.] [celé jméno žalované] řádné ošetření v případě nemoci a ve stáří. K tomu formu notářského zápisu ze dne [datum] přistoupila i [R.] [celé jméno žalované]. Z protokolu o jednání u Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. 7 C 87/2013 soud zjistil, že při tomto jednání uvedla [R.] [celé jméno žalované], že jí nákupy obstarává dcera [X.], která s ní jezdí i s manželem k lékařům, že se žalobci k ní chovají hrozně, používají vulgární slova a vulgárně se i chovají, dcera [X.] jí obstarává těžší věci. O pomoc žalobců nežádala, a to ani obstarání nákupu, pomoci v domácnosti, to dělá žalovaná, uklízí, pere. Z části protokolu o výslechu žalované soud zjistil, že tato vypověděla, že rodičům pomáhá, s úklidem, nákupy, chozením k lékařům, žalobci nadávají žalovanému, stejně tak matce. Z notářského zápisu ze dne [datum] soud zjistil, že tento den byly formou notářského zápisu sepsány závěti a listiny o vydědění [R.] [celé jméno žalované] a [jejím manželem] [celé jméno žalovaného] a ve kterém [R. a její manžel] [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalovaného] uvedli, že žalobkyně jim neposkytuje potřebnou pomoc v nemoci, neprojevuje opravdový zájem, žalobkyně se s nimi nebaví, neudržuje žádný kontakt, z prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že tento den prohlásila žalovaná, že v roce 1985 odešla z domu dobrovolně, provdala za muže romské národnosti, následně byl majetek přepsán na žalobce, v roce 1987 se po rozvodu se žalovaným vrátila domů, kde dosud žije. Dále se žalovaná vyjádřila k chování žalobců. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že paní [R.] [celé jméno žalované], že obývá celý rodinný dům, který je označen dvěma čísly popisnými [EE a číslo] [anonymizována dvě slova], tento užívala a užívá i po podepsání odstupní smlouvy. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], vyhotoveném znalcem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento určil cenu přízemního řadovaného rodinného domu [čp. EE], jde o přízemní řadu ukončující dům postavený údajně v roce 1915, vchodem ze dvora do předsíně, kde je čelně kuchyně směřovaná k ulici a vedle jsou 3 obytné pokoje směřované k ulici, dům je před generální opravou, ve dvoře je pak samostatně stojící stodola, hospodářsky neužívaná, původní přízemní dvorní křídlo za domem obsahuje prádelnu, kotel, komoru a chlév, nezkolaudovanou garáž, sklad topiva a nářadí. Ze spisu vedeného Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. 7 C 87/2013 soud zjistil, že v tomto řízení zahájeném [datum] se [paní R. a její manžel] [jméno] [celé jméno žalovaného] domáhali po žalobcích určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Soud z katastrální mapy na č. l. 26 tohoto spisu zjistil stejné polohové určení jako z katastrální mapy v předmětné věci. Ze stavebního povolení ze dne [datum] soud zjistil, že [st. instituce] [anonymizována tři slova] [obec] povolil přístavbu a nástavbu rodinného domu a nepropustnou jímku na vyvážení k rodinnému domu [čp. CC], následně dne [datum] vydal kolaudační rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizována tři slova]. Ve věci pak bylo dne [datum] nařízeno jednání, ze kterých soud zjistil, že i při tomto jednání byly popsány vztahy mezi účastníky, charakteristické hrubými urážkami mezi všemi osobami. Špatné vztahy potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení] při výslechu dne [datum]. Při místním šetření dne [datum] soud zjistil, že tento byl proveden za přítomnosti [manžela R.] [celé jméno žalovaného], který se vyjádřil, pokud jde o orientaci, že nevěděl, jaký je den, měsíc, dcery se k němu chovají slušně, nepamatoval si jakékoliv úkony v souvislosti s převodem či přechodem domů, vztah mezi dcerami popsal jako dobrý a bez problémů, svůj život popsal jako pohodový, neměl podvědomí o žalobě či jakékoliv„ ostudě“. Při výslechu dne [datum] jako svědek uvedl žalovaný, že vztahy mezi účastníky jsou špatné, nadávají si, a to velmi vulgárními výrazy, a to žalované i babičce, nadávali i dědovi. Z protokolu ze dne [datum], kde byla vyslechnuta [příjmení] [příjmení], soud nedovodil žádné závěry, když svědkyně měla informace pouze od účastníků. Ze zprávy lékaře ze dne [datum] soud zjistil, že pokud jde o duševní stav pana [manžela R.] [celé jméno žalovaného], odkázal lékař na soudního znalce. Ze zprávy notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že tento dne [datum] soudu sdělil, že při přepisu listiny dne [datum] působil [manžel R.] [celé jméno žalovaného] tak, že byl orientován v prostoru a čase a jeho způsobilost k právním úkonům nebyla omezena. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato se vyjádřila obdobně jako [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Z usnesení ze dne [datum] soud zjistil, že byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, psychiatrie k posouzení psychického a fyzického stavu [manžela R.] [celé jméno žalovaného]. Tento od srpna roku 2012 zapomíná a je proto v péči psychiatrie. Není schopen přijímat, uchovávat a vybavovat si nové informace, dosah jednotlivých právních úkonů, stav se postupně zhoršuje, dochází ke kontinuálnímu zhoršení paměti. Z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že bylo rozhodnuto o dalším postupu a usnesením ze dne [datum] ustanoven [manželu R.] [celé jméno žalovaného] hmotně-právní opatrovník. Podáním ze dne [datum] tak bylo ve věci vedené pod sp. zn. 7 C 87/2013 zrušeno podání, kterým byla žaloba vzata zpět a řízení usnesením ze dne [datum] zastaveno. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v době, kdy se matka vdala a přistěhovala se do domu [čp. EE], byla kovárna a otec [jméno] nechal spravit 2 místnosti. V čísle popisném [anonymizováno] byly 2 pokoje, chodba byla dělená barákem, následně došlo ke stavebním úpravám i za účasti manžela. Žalobci původně obývali pokoj v domě [čp. CC] s matkou otce, poté co žalovaná odešla z domu, žila 2 roky mimo, žalobci nesouhlasí s tím, že matka žalobců přivedla domů žalovanou, podle žalobců si žalovaná tam dělá, co chce, např. namontovala satelit, vše před žalobci zamyká, i když byl otec nemocný. Tvrzení žalované považuje žalobkyně za lživé, s otcem vycházeli dobře, žalobkyni vyhodila. Od té doby, co se žalovaná vrátila, se k žalobcům strašně chovala i matka žalobkyně a žalované, nadávala žalobci, přitom ten tam pracoval na domě i zahradě. Žalovaná dostala 100 tisíc, žalobkyně dům, žalovaná se podle žalobkyně nevhodně chovala i k jejich otci, který utíkal k žalobcům. Žalobkyně popisuje chování žalované jako arogantní a sprosté, se závětí a vyděděním nesouhlasí, podle žalobců tuto otec nepodepsal. Žalobkyně má i výhrady k žalovanému ohledně požívání alkoholu, jeho pracovní aktivitě, doma nepomohl. Dům má společný vchod, v současnosti do všech částí, je tam předsíň, následuje několik pokojů a vchod do dvora, žalobci užívají přístavbu, je to nový barák se samostatným vchodem dvorem nebo bokem, jde o dům 3+1. Oba objekty [čp. EE i čp. CC] [anonymizována dvě slova] mají kuchyňku, podle žalobců je [čp. EE] má 1 pokoj a [čp. CC] 2 pokoje. Poslední pokoj v čísle popisném [čp. CC] užívá matka, další žalovaní, pokoj v [čp. EE] sestra. Se žalobcem bydleli v [čp. CC] v 1 pokoji, dříve žalobci bydleli ve [obec], než postavili asi 11 let, současný stav je takový, že přístavba má samostatné zdi. Z výslechu žalobce soud zjistil, že pokud jde o dům, tento má 4 pokoje a kuchyň, mají tam zakázaný přístup, nemohli chodit k dědovi na návštěvu. Č. p. [CC] užívá [R.] [celé jméno žalované], vedle ní žalovaný, pak žalovaná, obývák je volný, děda bydlel vpředu v kuchyni. Pokoje jsou situované v jedné řadě, zepředu je kuchyně, do které se vstupuje přes chodbu do dvora, kuchyň, obývák nebo menší část obýváku, kde došlo k přestavbě kvůli kotelně, č. p. následovalo tenkrát chodbou, která byla průchozí přes celý dům, byla tam vstupní chodbička ze dvora do [čp. EE]. V původní chodbě nasvědčuje kotelna, která se poté přestavovala, byla tam průchozí chodba od ulice přes barák. [čp. CC] se dá jít ze dvora kotelnou, je tam i další kuchyňka ze dvora, původně tam byla kovárna, vlastně ta [anonymizováno], která byla upravena na bydlení pro [manžela R.] [celé jméno žalovaného]. Celý rok po svatbě bydleli u rodičů [příjmení], poté ve [obec], mezi tím stavěli barák, v [C.] byli přes víkendy, svátky a dovolené, vše stavěli pouze žalobce s dědou. V místě, kde se postavil nový dům, byla původně prádelna, potom koupelna a záchod, šlo o záchod starý. Staré hospodářské budovy se zbouraly, teď tam stojí nový objekt, ten má rozměry 13 x 8,5 m. Žalobce neví, kolik je v objektu označeném [čp. EE a čp. CC] koupelen a záchodů, nechodí tam, má zákaz. Z výslechu žalované soud zjistil, že dům je u cesty, jsou tam 4 okna, 4 pokoje, kuchyň, obývák, ložnice a pokoj. Do dvora je kotelna, záchod, spíž a koupelna, kuchyň je společná, v obýváku spával děda, až později byl v kuchyni, aby měl blíže do koupelny. Žalovaná žádnou částku 100 tisíc nedostala, pokud jde o lázně, tyto měla na křížek, měla invalidní, později částečně invalidní důchod a práci, místnosti jsou všechny za sebou, kuchyň, obývák, ložnic a pokoj, matka špatně vidí, platby v souvislosti s užíváním bytu platí společně, syn přispívá, matka na jídlo, nemají velké výdaje. Podle žalované je matka ve špatném stavu zdravotním, má špatnou stabilitu, špatné vidění, silnou cukrovku, žalovaná s ní chodí po doktorech, potřebuje pomoc i v noci, má problémy dojít v noci na WC. Žalovaná má dobrou práci, může se o matku postarat. Podle žalované žalobci nikdy nevyjádřili nesouhlas s jejich bydlením, to až po smrti otce, pokud jde o starou kuchyňku, je to místnost po prabábě, která se nepoužívá, není tam ani voda, jenom elektrika, není tam záchod, není koupelna, je tam skladiště celé rodiny. Z výslechu žalovaného 2. soud zjistil, že z chodby následuje kuchyň, poté obývák, ložnic a babička, podle žalovaného jde o [čp. EE] a [čp. CC] je ve dvoře. Dům je s jedním záchodem a jednou koupelnou, stará kuchyň se nepoužívá. Dům žalobců je samostatný, babička má špatné srdce, špatně chodí, při vstávání se jí musí pomoct, nezvedne se sama z postele. V domě provádí pouze nejnutnější opravy. V domě jsou popraskané zdi, dům je však obyvatelný, určitě by to potřebovalo nové omítky, stropy a okna. Z výslechu svědkyně [jméno, příjmení] [celé jméno žalované] soud zjistil, že svědkyně užívá malý pokojík za obývákem a ložnicí, dům užívá společně se žalovanými, v současnosti jsou všechny pokoje spojené dohromady, její pokoj byl dříve rozdělen mezi ložnicí a obývák. [adresa] je po rodičích, žalobci si postavili v místě původní kotelny a prádelny, chlévů, svědkyně neví, jakou má přístavba č. p. Přispívá na elektřinu, má zelený zákal, špatně vidí, špatně jde na nohy, léčí se s páteří, má silnou cukrovku. Do domu se svědkyně přivdala, svědkyně nemá podvědomí, co je označováno [adresa]. Z jednání na místě samém dne [datum] soud pořídil z místa fotografie, shlédl prostor objektu, pokud jde o dvůr i objekt označovaný čísly popisnými [čp. EE] a [čp. CC], takto je i objekt označen, objekt původního domu a přístavby jsou odděleny a jde o samostatné objekty, po vstupu do prvních budov jsou po pravé straně sociální zařízení a vchod do kuchyně, napravo následuje obývací pokoj a další pokoj, jde o 4 místnosti následující za sebou, za poslední další místnost označovaná jako stará kuchyň po pravé straně, za ní kotelna a vstup na dvůr. K fotografiím se při dalším jednání účastníci vyjádřili tak, že na první fotografii je dvorní pohled na dům [čp. EE a čp. CC], přístavba a nástavba jsou zcela oddělenými objekty, nejedná se o přístavbu a nástavbu, ale o stavbu v těsné blízkosti, to plyne i z dalších fotografií, objekt původního domu a přístavby nejsou žádným způsobem průchozí, z chodby se vchází do kuchyně domu [čp. EE], vpravo z chodbičky je záchod, spížka, koupelna, dále dveře do kotelny, pak v tomto je původní hranice mezi domy [anonymizováno] a [anonymizováno], původní stěna byla odstraněna, za ní byla chodba, byla již odstraněna velmi dávno, po odstranění příčky se zvětšil obývák a zmizela chodba, která byla ze strany [čp. CC], ta která byla průchozí ze dvora až na dvůr z baráku ven, k odstranění příčky došlo v 80. letech, kdy se nejprve spravil starý dům a teprve poté se začal stavět nový, žalobci na stavební povolení čekali dobu 3 let. Ze strany ode dvora chodba zůstala nedotčená, jde o několika-ti metrové rozšíření o původní chodbu, tj. obývací pokoj svoji jednou částí je v prostoru dříve označeném [čp. EE] a druhá část je v prostoru dříve označeném [čp. CC] a za ní následuje pokoj, který dříve byl v části označené [čp. CC], následováno původní kuchyní, která je však nefunkční a je zde skladiště. Se zazděnými původními dveřmi, které dříve sloužily jako vstup do starých hospodářských budov, prádelny. Za tímto původně nezazděným otvorem je dnes samostatně stojící dům užívaný žalobci. Objekt je v současnosti vytápěn jedním kotlem, jde o prostor užívaný žalovanými a matkou žalobkyně a žalované. Ze zprávy [obce C.] ze dne [datum] soud zjistil, že v roce 1970 se stal majitelem dvojdomku pan [manžel R.] [celé jméno žalovaného], domu na stavební parcele [dD] patřilo [čp. CC] a domu na parc. č. st. [číslo] [čp. EE]. Roku 1985 požádal žalobce o povolení přístavby další bytové jednotky do dvora v místě hospodářské budovy na parc. č. st. [dD] a Městský národní výbor ve [obec] povolil obstavení hospodářské budovy na této parcele dne [datum], povolil přístavbu a nástavbu domu [čp. CC] s kolaudací [datum] Č. p. [CC] již bylo přiděleno před rokem 1970 a starší záznamy obecnímu úřadu nejsou k dispozici. Ze žádosti ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalovaného] požádali o změnu a převedení [čp. CC] včetně zahrady na [manžela R.] [celé jméno žalovaného] se závazkem řádně obhospodařovat zahradu. Z rozhodnutí Městského národního výboru, odboru výstavby ve [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že národní výbor povolil odstranění stavby hospodářské budovy s poukazem na místní šetření ze dne [datum], dne [datum] vydal územní rozhodnutí o umístění stavby dvoupodlažního objektu o rozměrech 13,7 x 7,5 m a dne [datum] povolil umístění a provedení stavby. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že pokud jde o objekt bydlení [čp. EE a čp. CC] v obci [C.], pak v archivu stavebního úřadu se nachází pouze územní souhlasy pro stavbu kanalizačních přípojek pro oba objekty, a to územní souhlasy ze dne [datum] se záměrem pro stavbu domovní kanalizační přípojky k rodinnému domu [C, čp. EE čp. CC], na žádost žalobců. Z knihovních vložek [anonymizováno] k domku [číslo] k domku [čp. CC] notářského sepisu ze dne [datum], následného snímku mapy soud zjistil, že [jméno] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] popustili své dceři [jméno] [příjmení] a jejímu ženichovi [jméno] [celé jméno žalovaného] do jejich vlastnictví pozemek parc. č. [číslo] a polovici domku z krajní strany ze stavební plochy parc. [číslo] označenou dle nákresu novým katastrálním [číslo] se stavební plochou, stodolou s doživotním a bezplatným užíváním dílny, chlévu a mlatu. Toto rozdělení je zřejmé zejména ze snímku mapy, když na původním náčrtu z roku [číslo] je parcela vymezena [číslo] ještě před rozdělením přiléhaje k pozemku parc. [číslo]. Rozdělení je zřejmé i z ohlašovacího lístku [anonymizováno] [rok] vyhotovené pro [obec C.] v roce 1922, ze kterého plyne i rozdělení pozemku parc. [číslo] na [číslo] a [číslo], rozdělení původního domu [čp. EE] na [anonymizováno] a [CC] včetně rozdělení dvora a pozemku na parc. [číslo] s pravou části pro [jméno] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] s [čp. EE] a levé [jméno] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] s [adresa] s označením čísla [anonymizováno]. Z protokolu o vytyčení hranic pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že tyto byly provedeny [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zeměměřickým inženýrem, z rozdělení při uliční části na 8,15 m, resp. 10,5 m, v části dvora 8,10 m, resp. 10,5 m. Z odstupní smlouvy ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu soud zjistil, že tato byla sepsána za účasti [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalované] odstoupila [jméno] [celé jméno žalovaného] dům [adresa] se stavební parcelou [číslo] stodoly se stavební parcelou [číslo] zahrady parc. [číslo] domu [adresa] se stavební parcelou [číslo]. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že stavební úřad povolil užívání přístavby a nástavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v [obec], dne [datum] povolil umístění a provedení stavby za podmínek, pokud jde o přístavbu a nástavbu domu [adresa]. Z výslechu svědkyně [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že podle svědkyně jsou vztahy mezi účastníky na bodu nula, od doby, kdy žalovaní chtěli s [jméno] [celé jméno žalované] vrátit celý majetek, stav se babičky nepovažuje za vážný, dle svědkyně babička stála za oknem, příp. za záclonou, po baráku se pohybuje. Navzájem se nebaví více než 10 let, a pokud jde o komunikaci, tato je podle svědkyně plná hrubých a vulgárních výrazů. Z výzvy ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované] vyzvala žalobce k vrácení daru odůvodněné chováním žalobců ke svým rodičům, jejich dceři a vnukovi spojené s urážkami a stupňující se nevraživostí, s výzvou podepsat darovací smlouvu do výlučného vlastnictví rodičů, kterým žalobci dle výzvy neposkytují jako svým rodičům jakoukoliv pomoc, naopak se k nim chovají nepřijatelným způsobem. Poté, pokud nezváží darování domu, příp. nepřevedou spoluvlastnický podíl o velikosti ½ dceři [jméno], bude podána žaloba o určení vlastnického práva k uvedeným nemovitostem, a to nejen ohledně domu [adresa], ale též domu [adresa]. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktické lékařky se sídlem v [obec] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované], narozena [datum] s adresou [obec a číslo], vyžaduje ze zdravotního hlediska dopomoc při všech denních úkonech, nutný také dohled při aplikaci léků, zpráva ze dne [datum]. Podle § 1011 a §1012 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Oprávněná osoba (osoby) z vlastnického práva může zejména věc držet, tj. nakládat s věcí jako s vlastní, věc užívat, to bez toho, že by byl vlastník povinen někomu za užívání věci cokoli poskytovat (např. platit nájemné), tohoto práva se vlastník se může dočasně vzdát svým vlastním právním jednáním (např. uzavřením nájemní smlouvy), dále požívat věc, přisvojovat si plody a užitky z věci, tj. právo vlastníka na plody a užitky věci, přičemž i tohoto práva se může vlastník vzdát (např. pachtovní smlouvou), nakládat s věcí, jako možnost vlastnického práva pozbýt (zcela - např. prodejem věci, nebo dočasně (např. zřízením zástavního práva), vlastník může i věc zničit, opustit. Ochrana vlastnického práva (podle o. z. i předchozí úpravy v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb.) spočívá zejména ve dvou žalobách, a to žalobě na vydání věci a žalobou zdržovací, kterou uplatnili žalobci, domáhají-li se toho, aby se žalovaní zdrželi zásahů do jejich vlastnického práva. Podle § 3054 o. z. stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. Byla-li smlouva o zřízení věcného břemene uzavřena [datum], je třeba přihlédnout k přechodným ustanovením zákona č. 509/1991 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 868 zákona č. 509/1991 Sb., přechodná ustanovení k úpravám účinným od 1. ledna 1992 pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. lednem 1992; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1992, se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle § 3028 o. z. se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé ze smlouvy ze dne [datum], pokud jde o jejich vznik a nároky z nich vzniklé se řídí dle přechodných ustanovení zákonů č. 509/1991 Sb. č. 89/2012 Sb. zákonem č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 1991 a to ustanoveními § 135b a § 135c: Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo s osobním užíváním určitého pozemku, anebo náležejí určité osobě. Věcná břemena vznikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou a na základě závěti; právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (§ 135a). K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, a socialistická organizace, která má právo užívání podle zvláštních předpisů. Ten komu náleží právo osobního užívání pozemku, může věcné břemeno zřídit jen se souhlasem vlastníka pozemku. Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci nebo s právem osobního užívání pozemku na nabyvatele. Věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. K účinnosti smlouvy, z níž zanikají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. Jestliže právo odpovídající věcnému břemenu náleží určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí. V předmětné věci žádný z účastníků nezpochybňoval práva vyplývající z věcného břemene ve prospěch [R.] [celé jméno žalované], matky žalobkyně a žalované, mezi účastníky však zůstalo sporné, v jakém rozsahu bylo toto věcné břemeno zřízeno. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že do roku 1921 existoval jeden objekt označovaný jako domek se stavební plochou parc. [číslo] v tomto roce [jméno] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] převedli na [jméno] [celé jméno žalovaného] jeho nevěstu [jméno], dříve [příjmení] polovici domku z krajní strany a polovici dvorku – stavební plochy parc. [číslo] v souladu s nákresem s kat. [číslo] následně i stavební plochu parc. [číslo] se stodolou a další pozemky. V důsledku tohoto převodu došlo k administrativnímu i faktickému rozdělení do té doby jednoho domu na dva samostatné objekty, byť stavebně spolu souvisejícími, které následně byly samostatně užívány a v důsledku čehož došlo k minulosti (přičemž soud nepovažoval za nutné prokazovat, kdy k tomu přesně došlo), přidělení dvou čísel popisných [čp. EE, čp. CC] [anonymizována dvě slova]. V předmětné věci totiž není podstatné, kdy došlo k přidělení těchto čísel, ani kdo tyto čísla přidělil, skutečnost, že tyto čísla byly přiděleny nezpochybnil žádný z účastníků, následnými stavebními úpravami, a to již i za účasti žalobce došlo následně k odstranění stěny mezi oběma objekty a celý dům se opět stal, pokud jde o jeho uliční část jedním objektem s tím, že s následnými stavebními úpravami došlo k tomu, že objekt je užíván jako jeden celek, tvoří celek funkční, pokud jde o jeho užívání jako celek, původní hranice mezi objekty vede v současnosti obývacím pokojem, a to nikoliv stěnou tohoto pokoje a tento stav byl i v době, kdy byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene. Užívání dvou čísel popisných [číslo] bylo pouze v důsledku nedořešení souladu stavebního charakteru objektu a jeho administrativního označení, ostatně i v současnosti při místním šetření je celý objekt označen oběma čísly popisnými a tyto čísla popisná jsou umístěna na stejném místě. Pokud dne [datum] žalobci a rodiče žalobkyně a žalované uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene spočívající v užívání domu k bydlení, a to s označením [adresa], přičemž mezi účastníky nebylo pochyb, že matka účastnic užívá celý objekt při uliční čáře přiléhající k silnici, a nikoliv pouze část tohoto domu, pak tím účastníci nepochybně měli v úmyslu zřídit věcné břemeno v rozsahu celého takto specifikovaného objektu, byť je označen číslem popisným [anonymizováno]. Žalobci ostatně u žalovaných toto číslo popisné uvedli i v samotné žalobě. Uzavření této smlouvy ostatně již souviselo s dokončováním přístavby u tohoto objektu, a to přístavby samostatné, dokonce i bez společné zdi s objektem původním, byť bez přidělení čísla popisného jde o samostatný objekt ve vlastnictví žalobců a postavení za účelem bydlení právě žalobců, z označení čísel popisných [anonymizováno] a [adresa] plyne, že ani žalobci a rodiče žalobkyně neměli v důsledku dvojího označení původního objektu zcela jasno v označování, tj. administrativním charakteru původního i nového objektu, proto oba takto postavené objekty i nadále označovali a označují čísly popisnými [anonymizováno] a [anonymizováno], pro existenci dvou samostatných objektů, tj. původně číslo popisné [anonymizováno] a [anonymizováno], nyní dvou samostatných objektů, tj. objektu existujícího již v roce 1921 a nové přístavby, pak sami účastníci, a to i v žalobě přistoupili k označování původního objektu [adresa] a objektu nového [adresa], přičemž oba tyto objekty, v současnosti samostatně stojící označují administrativně oběma čísly popisnými současně. Z toho plyne, že úmyslem účastníků, kteří uzavřeli notářským zápisem smlouvy dne [datum], bylo vymezit věcné břemeno v rozsahu celého původního objektu, a nikoliv pouze části, byť je ve smlouvě o zřízení věcného břemene uvedeno„ kromě domu [adresa]“, pak soud dovozuje, že úmyslem účastníků bylo takto specifikovat, že se věcné břemeno nevztahuje na novou přístavbu. Toto věcné břemeno ve prospěch [jméno] [celé jméno žalovaného] zaniklo jeho smrtí, i v současnosti však svědčí paní [jméno] [celé jméno žalované]. Všechny tyto závěry jsou zcela v souladu s provedeným místním šetřením, fotografiemi a všemi listinami vydanými orgány obcí, obcí [obec] a [územní celek]. Soud má i náležitě prokázaný zdravotní stav [paní R.] [celé jméno žalované], a to i z účasti této svědkyně u soudního jednání, jde o osobu s vážnými zdravotními problémy, vysokého stáří, tato má problémy se zrakem, chůzí, s pohyblivostí a rovněž tato osoba se zejména při místním šetření nechovala jako osoba, která se zcela orientuje. Soud považoval za dostatečnou lékařskou zprávu ze dne [datum], aniž by bylo nutné specifikovat konkrétní diagnózy a konkrétní úkony, závěr, že svědkyně vyžaduje dopomoc při všech denních úkonech, znamená, že není sama schopna zcela těchto denních úkonů, rovněž je i podstatný závěr, že se vyžaduje dohled při aplikaci léků. Tato osoba nemůže žít samostatně v objektu, ve kterém v její prospěch je zřízeno věcné břemeno a vyžaduje, byť ne 24-hodinovou, ale velmi intenzivní péči, kterou ji žalobci neposkytují a neposkytovali. Tuto péči poskytují svědkyni žalovaní, a byť se soud již vyjádřil před vyjádřením rozsudku ke vztahům účastníků, které jsou pokud jde zejména o vztahy obou sester a vztah žalobkyně ke své matce, příp. i zetě ke své tchýni a dcery žalobců ve vztahu ke své babičce zcela vybočující z běžných rodinných vztahů, vulgarismy, které navzájem rodina používá a způsob komunikace je zcela nepochopitelný, byť samozřejmě i tato komunikace si prošla určitým vývojem, je ovlivněna různými skutečnostmi, soud však považuje za zcela nepřijatelné, aby se dospělé osoby takto chovaly k osobě ve věku svědkyně [R.], jde o chování zcela bez úcty a ohledu ke stáří. Za takové situace nelze než považovat za nutné, aby péči svědkyně [R.] zajišťovali žalovaní, jde o osoby blízké svědkyni a jejich oprávnění užívat předmětnou nemovitost plyne nejen z důvodu na straně svědkyně [R.], tj. jejich zdravotních problémů a potřeby vyžadující péči, nýbrž i z příbuzeneckého vztahu ke svědkyni, z práva svědkyně užívat předmětný dům, tj. z věcného břemene, mají právo užívat předmětný dům i žalovaní, jakožto odvozený právní důvod od práva svědkyně [R.], a byť se žalovaní dle tvrzení žalobců nastěhovali do předmětného domu bez souhlasu žalobců, má svědkyně [R.] [celé jméno žalované] právo na přítomnost žalovaných, a to přítomnost nejenom, pokud jde o péči, ale přítomnost trvalou, svědkyně [R.] [celé jméno žalované] si takto upravila své osobní a rodinné poměry a bylo by v rozporu s dobrými mravy požadovat, aby toto omezení vlastnického práva žalobců nebylo respektováno, žalovaní svědkyni [R.] pomáhají v jejím stáří a nemoci a vytvářejí tak přiměřené prostředí k jejímu věku. Žalovaní tak svým chováním nezasáhli do vlastnických práv žalobců v rámci vymezeného věcného břemene pro svědkyni [R.] [celé jméno žalované] a požadavek žalobců na vyklizení žalovaných by rovněž odporoval základním zásadám občanského zákoníku, soud proto žalobu žalobců zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn procesním úspěchem žalovaných, kteří mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spočívající v zastoupení advokátem s tím, že při tarifní hodnotě dle § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí sazba mimosoudní odměny za 1 úkon právní služby 2 500 Kč s tím, že účelně vynaloženými úkony právního zástupce žalovaných je příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], nikoliv však replika ze dne [datum], když podání žalobců bylo žalovaným zasláno pouze na vědomí bez výzvy k vyjádření a toto vyjádření mohlo být učiněno až u jednání, účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum], dále podání na výzvu soudu ze dne [datum] (tj. 7 x [částka]), další náklady se sestávají z 7 x režijního paušálu [částka] dle § 13 této vyhlášky, cestovné k jednání soudu vozidlem průměrné spotřeby 5,1 l /100 km (metodika 200/4/), dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 463/2017 Sb. ceně nafty [částka] a náhrady za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky [částka] km, [datum] [obec] - [obec] a zpět - [anonymizována dvě slova], [datum] [obec] - [obec] a zpět - 54 km, [datum] [obec] - [obec] a zpět - [anonymizováno] km, [datum] [obec] - [obec] a zpět - [anonymizována dvě slova] (celkem [anonymizováno] km), cestovné celkem [částka], náhrada 2 x 4 x [částka] dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při cestě [obec] - [obec], resp. [obec] a zpět (vše nepřevyšujíce půlhodinu), DPH [částka], náklady celkem [částka].