10 C 5/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupené advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zrušení sloučení pozemků a obnovení přístupu

I. Žaloba, pokud se jí žalobce domáhá zrušení sloučení pozemků parc. [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] pro kat. území a [územní celek], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 15 730 Kč, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem ve [obec], [ulice a číslo], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení sloučení pozemků parc. [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] pro kat. území a [územní celek] a zachování přístupu k pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] pro kat. území a [územní celek], z účelové komunikace ve způsobu, druhu a rozsahu, v jakém se nacházel před sloučením pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], a aby se žalovaná do budoucna zdržela jakýchkoliv činností, které by směřovaly k narušení pokojného stavu v souvislosti s omezením přístupu a užívání veřejného prostranství.

2. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 30. července 2020 žalobu pro oba nároky zamítl; nesprávně vyhlásil výrok o zrušení sloučení pozemků, když při vyhlašování vypustil slovo„ zrušení“. Z tohoto důvodu, a v tomto rozsahu, zrušil odvolací soud rozsudek soudu I. stupně, když odvolací soud se shodl s důvodnou a právně relevantní námitkou žalobce a sice, že tento se, kromě jiného, svojí žalobou nedomáhal sloučení výše uvedených pozemků parc. [číslo] nýbrž právě rozhodnutí o zrušení sloučení těchto pozemků. Soud I. stupně svým rozhodnutím ve výroku I. rozhodl úplně o něčem jiném, než čeho se žalobce domáhá, přičemž se nejedná o nějakou zřejmou nesprávnost či chybu v psaní, počtech a podobně, neboť výrok I. ve shora uvedeném znění se nenachází pouze v písemném vyhotovení rozsudku, tento výrok byl takto vyhlášen soudem I. stupně. Je-li soud vyhlášeným rozsudkem vázán, nejsou naplněny zákonné podmínky ve smyslu ustanovení § 164 o. s. ř. pro vydání opravného rozhodnutí. Tím, že soud výrokem I. zamítl něco, čeho se žalobce nedomáhal, dopustil se tak vady, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Odvolacímu soudu proto v této souvislosti nezbylo jiného než ve smyslu ustanovení § 219a odstavec 1 písm. a/ o. s. ř. za použití ustanovení § 221 odstavec 1 písm. a/ o. s. ř. rozsudek ve výroku I. i v souvisejícím výroku III. o nákladech řízení zrušit a v tomto rozsahu věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení 3. Pozemek [číslo] žalobce zakoupil v roce 2012 od [územní celek] (tehdy označen jako p. [číslo]) a nevázala se k němu žádná břemena ani omezení, kdy v terénu bezprostředně a zcela bezbariérově sousedil [anonymizováno] pozemkem p. [číslo] který byl v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha se způsobem využití jako ostatní cesta. Tato cesta vznikla před desítkami let na základě určitého rozhodnutí, zakreslením a následně i zanesením do katastru nemovitostí. Jak bylo správně tehdy míněno, bezpochyby měla zajišťovat přístup k navazujícím soukromým i obecním pozemkům, tedy ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků, ke spojení s ostatními pozemními komunikacemi a k obhospodařování pozemků. Jednalo se tedy o cestu stálou, kde je zde i zákonný účel, státní mocí uznanou jako veřejnou v majetku obce. Vzhledem k nerespektování hranic pozemků, zemědělským a stavebním činnostem v této lokalitě došlo během mnoha let k fyzickému posunu této cesty v terénu. V roce 2016 žalobce provedl částečnou směnu s majiteli sousedního pozemku manželi [příjmení] a pozemek p. [číslo] byl rozdělen na dva, kdy druhou část pod původním p. [číslo] vlastní nyní manželé [příjmení], bytem [obec]. V roce 2017 došlo k určitému sporu mezi manželi [příjmení] a [anonymizováno] [územní celek] panem [jméno] [příjmení] ohledně přístupu k jejich pozemku, což mělo za následek to, že [anonymizováno] [územní celek] v květnu 2017 nechal navézt na pozemek p. [číslo] zeminu, která posléze v podobě hliněného valu měla bránit v přístupu. Tuto věc řešil Okresní soud ve Vyškově a dne 3. prosince 2019 vydal rozsudek č. j. 12 C 25/2019-40, prozatím nepravomocný z důvodu podání opravného prostředku žalovanou. V rámci probíhajících pozemkových úprav prováděných Státním pozemkovým úřadem ČR [obec] v obci [obec] a v souvislosti s výše popsaným sporem nechal starosta obce záměrně zanést do projektu pozemek p. [číslo] jako travnatou plochu. V měsíci lednu 2019 došlo na základě žádosti [územní celek] ke sloučení výměrově většího pozemku (ostatní cesta o výměře nad 300 m2) [parcelní číslo] s výměrově menším, sousedním (trvalý travní porost), [parcelní číslo]. Od této menší parcely byl však převzat druh pozemku. Tímto úkonem se stal pozemek [parcelní číslo] trvalým travním porostem, takto nyní i zapsaný v katastru nemovitostí, a došlo k faktickému zániku přístupové cesty k mému sousednímu pozemku p. [číslo] který by jinak mohl být bez problémů určitým způsobem v budoucnu i stavebně využit. Parcela [číslo] tímto zanikla, ačkoli je stále uvedena na veřejně přístupné katastrální mapě. K zániku druhu a způsobu využití nedošlo na základě rozhodnutí či územního souhlasu se změnou druhu a využití území nad 300 m2, ale pouze administrativním sloučením dvou rozdílných parcel, přičemž nevznikla žádná alternativa, která by plnohodnotně nahradila přístup k mému pozemku parc. [číslo]. Druh a využití trvalého travnatého porostu vykazuje zcela jiné znaky než ostatní plocha se způsobem využití jako ostatní cesta a nedokáže jej plně nahradit tak, aby kdykoli v budoucnu nedocházelo jednak k poškozování veřejné zeleně nebo k úplné ztrátě přístupu. Změna druhu a užívání pomocí sloučení dvou pozemků má přímou souvislost se snahou žalované omezit výkon vlastnických práv. Náprava tohoto stavu byla rovněž součástí žaloby ze dne 14. 2. 2019, kdy však Okresní soud ve Vyškově v prozatím nepravomocném rozsudku č. j. 12 C 25/2019-40 ze dne 3. prosince 2019 žalobu v tomto bodě zamítl a odkázal na správní právo.

4. Žalovaná se vyjádřila tak, že pochybuje o tom, zda-li by i v případě, že by soud žalobě ve znění jejího petitu, vyhověl, mohl být takový rozsudek podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaná je přesvědčena, že nikoli. Podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí může být dle názoru žalované výrok rozsudku s určovacím petitem, přičemž však zde pro takové určení chybí naléhavý právní zájem na straně žalobce. Pakliže žalobce tvrdí, že má nějaké právo či nárok, vážící se k předmětným pozemkům, pak toto právo nepochybně administrativním krokem v podobě sloučení pozemku nezaniká ani se nemění. V rovině občanského práva, nikomu, tedy ani žalobci, nepřísluší nárok na to, aby pozemky jiného vlastníka zůstaly rozděleny, případně měly jiné katastrální parametry. Sloučení parcel bylo provedeno katastrálním úřadem na základě neměřického záznamu podle § 78 katastrální vyhlášky. Tento postup katastrálního úřadu jako orgánu veřejné správy je přezkoumatelný jedině ve správním soudnictví, civilní soud navrhovaným výrokem rozsudkem toto sloučení ani nemůže zrušit.

5. Protože v rozsahu zrušením odvolacím soudem lze rozhodnout na základě předložených důkazů bez nařízení jednání, žalobce i žalovaná se k usnesení ze dne 21. února 2022, č. j. 10 C 5/2020-88, nevyjádřili, soud v souladu s poučením předpokládá podle § 101 odst. 4 o. s. ř., že s tímto postupem oba souhlasí.

6. Soud z přípisu [stát. instituce] ze dne 26. 10. 2018, 1. 3. 2019, informací o pozemku z katastru nemovitostí pro parc. [číslo] v kat. území [obec] z katastrálních map a výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] kat. území [obec], z přípisu [stát. instituce], stavební úřad, ohlášení změny údajů o pozemku zápisu do katastru nemovitostí zjistil, že katastrální úřad eviduje v současnosti parc. [číslo] v kat. území [obec] na [list vlastnictví] pro žalovanou s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití ostatní komunikace, to ke dni 26. 10. 2018, a že žalobce nesouhlasí s případnými změnami druhů a způsobu využití pozemku. K žádosti žalované byl pak pozemek parc. [číslo] vyjmut z obvodu komplexních pozemkových úprav v kat. území [obec].

7. Pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha neplodná půda je zapsán s výměrou 51 m2 vlastnickým právem pro žalobce na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]. Proti sloučením pozemků parc. [číslo] kat. území [obec] neměl námitky [stát. instituce] – stavební úřad. Žalovaná dne [datum] ohlásila změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí – řízení vedené pod zn. [anonymizováno] [rok], a to sloučením pozemku parc. [číslo] ostatní plocha – ostatní komunikace a [číslo] – trvalý travní porost, a to bez územního rozhodnutí nebo bez územního souhlasu stavebního úřadu a se souhlasem uvedeným v přílohách.

8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) v soukromém právu spočívá i v ochraně vlastnického práva zákonem podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 12 o. z. každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li zákonem stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. Podle § 1012 o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně narušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejich hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle § 1029 o. z. vlastník nemovité věci, nad níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat pro to, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soud za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo zcela nejistým.

11. Soud tento naléhavý právní zájem, ostatně v souladu se závěry žalované, neshledal.

12. Svědčilo-li žalobci totiž jakékoliv právo k pozemkům dříve označeným parc. [číslo] pak bez ohledu na jejich výměru a druh zapsané v katastru nemovitostí zůstaly práva žalobce zachovány i po sloučení těchto dvou pozemků do pozemku s výměrou rovnající se součtu výměr původních pozemků a bez ohledu na to, jaký druh pozemku je po sloučení zapsán v katastru nemovitostí. Žalobce se totiž (žalobou tak, jak ji formuloval) nemůže domoci žádné změny svých práv, rozsudek - pokud by soud žalobě vyhověl - nemůže přispět ani jinak k výši jistotě ve vztahu k žádnému práva žalobce. Soud neshledal ve sloučení pozemku žádný nepoctivý či dokonce protiprávní čin, ze kterého by žalovaná mohla těžit ve vztahu k žalobci. Samotné správní řízení zahájené návrhem žalované na sloučení předmětných pozemků, vedené u katastrálního úřadu, pak nepodléhá přezkumu v civilním řízení, podle obsahu se ostatně ani žalobce tohoto přezkumu touto žalobou nedomáhá. Pokud by se tak rozhodl učinit, musel by tak učinit správní žalobou. Domáhá-li se tudíž žalobce zrušení sloučení předmětných pozemků, ačkoliv na tomto určení nemá naléhavý právní zájem, soud v tomto rozsahu žalobu zamítl.

13. Zamítl-li soud zcela žalobu, má procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zastoupení advokátem. Ty spočívají v odměně advokáta podle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - domáhá-li se žalobce dvou samostatných nároků - za jeden úkon 2 x 3 100 Kč, 2 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, vyjádření na výzvu soudu ze dne 13. 5. 2020 (v odvolacím řízení, ani v následném řízení před soudem I. stupně) žalované náklady podle obsahu spisu nevznikly), celkem 12 400 Kč. To navýšeno o 2 x režijní paušál 300 Kč dle § 13 této vyhlášky, náklady celkem 13 000 Kč, 21% DPH ve výši 2 730 Kč, celkem tedy 15 730 Kč.