10 C 67/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zvýšení výživného,

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni na výživné částku ve výši 8 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci předem.

II. Dlužné výživné za období od 1. 5. 2022 do 28. 2. 2023 ve výši 35 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Výroky ad I. a II. se mění rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 11. 4. 2017, č. j. [číslo jednací].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Okresní soud ve [obec] (dále též„ soud“) rozsudkem ze dne 11. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], změnil ve věci péče o tehdy nezletilou (a nyní) žalobkyni [celé jméno žalobkyně], narozenou dne [datum], svůj předchozí rozsudek o výživném pro jmenovanou tak, že otec [celé jméno žalovaného] (nyní vystupující v procesním postavení žalovaného) je povinen počínaje právní mocí tohoto rozsudku (poznámka soudu: uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 5. 2017) přispívat na výživu nezletilé částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou k rukám matky tehdy nezletilé, vždy do každého 20. dne v měsíci předem.

2. Již zletilá [celé jméno žalobkyně] (dále již„ žalobkyně“) podala (prostřednictvím svého právního zástupce) dne 26. 9. 2022 u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhala proti žalovanému zvýšení výživného, a to na částku 8 000 Kč od 1. 5. 2022.

3. Žalobkyně v žalobě připomenula poslední soudní úpravu ve věci výživného pro její osobu vůči žalovanému s tím, že žalovaný přispíval žalobkyni nad rámec stanoveného výživného, a to částkou 6 000 Kč měsíčně do 19. 4. 2022, tj. do doby zletilosti žalobkyně. Jamile žalobkyně dosáhla zletilosti, žalovaný přispíval částkou ve výši 4 500 Kč měsíčně.

4. Žalobkyně má za to, že v jejím případě jsou splněny podmínky pro zvýšení výživného na její osobu, a to ve výši 8 000 Kč měsíčně. Ke svým poměrům žalobkyně uvedla, že žije ve společné domácnosti se svou matkou [jméno] [příjmení] na adrese [obec a číslo]. Je studentkou [název školy] [anonymizována tři slova] v [obec], tedy osobou připravující se na své budoucí povolání, přičemž vyživovací povinnost obou jejích rodičů trvá. Většinu životních nákladů žalobkyně nese v současné době její matka. Výživné placené žalovaným (otcem) je pro žalobkyni zcela nedostatečné.

5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě (na č. l. 27) vyslovil nesouhlas s podanou žalobou. Uvedl, že od září 2019 se musel s manželkou a se svým synem uskromnit, protože žalobkyně nastoupila na střední školu do [obec], přičemž žalovaný začal žalobkyni platit nad rozsah stanoveného výživného měsíčně částkou 6 000 Kč na účet matky žalobkyně a částkou 500 Kč na účet žalobkyně (tedy zhruba 2,5 roku). Poté od května 2022 platil žalobkyni na její účet výživné ve výši 4 500 Kč. Žalovaný dále uvedl, že situace v oblasti sportu, v níž podniká, není dlouhodobě dobrá; roky 2020 2022 silně poznamenal Covid a nyní zase vysoké ceny energií a tím je menší zájem o sport.

6. Dále žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že vzhledem k tomu, že žalobkyně (jeho dcera) se s ním nestýká, nesděluje mu informace o svém studiu, považuje takové jednání žalobkyně za rozporné s dobrými mravy. Žalovaný poukazuje na nevhodné až arogantní chování žalobkyně při každém setkání s ním. Žalobkyně neprokazuje patřičnou úctu k žalovanému coby ke svému otci. Kromě toho žalovaný má další vyživovací povinnost ke svému šestiletému synovi, který v letošním roce začal chodit do 1. třídy základní školy, a dále k manželce, s níž sdílí společnou domácnost.

7. Stran svých majetkových poměrů žalovaný uvedl, že od poslední soudní úpravy se jeho poměry nezměnily; stále má právo na užívání družstevního bytu [anonymizováno] + 1 v Bytovém družstvu [název] [anonymizováno] ve [obec]. Dále má příjem (důchod) z [stát. instituce] ve výši 16 837 Kč a od 3. 2. 2020 podniká jako osoba samostatně výděleční činná v oblasti sportu. Na úřadu práce není evidován a dávky státní sociální podpory nepobírá.

8. Okresní soud učinil v této posuzované věci následující dílčí skutková zjištění:

9. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 11. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], byl změněn předchozí rozsudek téhož soudu ze dne 18. 1. 2010, č. j. [číslo jednací], a žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 000 Kč měsíčně splatnou tehdy k rukám matky žalobkyně vždy do každého 20. dne v měsíci předem (zjištěno z cit. rozsudku na č. l. 21-22).

10. Žalovaný je ženatý a ve společné domácnosti žije s manželkou [jméno] [příjmení] a synem [jméno], narozeným dne [datum] (zjištěno z rozsudku ad 9 a z výslechu žalovaného). 11. [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, pracuje jako asistentka jednatele ve společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], a její průměrná měsíční mzda u této společnosti za období od ledna 2022 do listopadu 2022 činila 21 948 Kč (zjištěno ze mzdového listu roku 2022 na č. l. 24).

12. Žalobkyně je studentkou čtvrtého ročníku [název školy] [anonymizována tři slova] v [obec], příspěvkové organizace, se sídlem shora (zjištěno z potvrzení uvedené školy na č. l. 5 a z výslechu žalobkyně).

13. Potřeby žalobkyně, která je dospělou dívkou, dosáhly maxima. V dosavadním studiu jí vznikly jak náklady na nákup učebních pomůcek, tak i náklady spojené s dalšími školními aktivitami (např. lyžařský výcvik v 1. ročníku ve výši 9 500 Kč, cyklo-vodácký výlet ve 3. ročníku ve výši 4 000 Kč, taneční kurz ve výši 5 500 Kč). Výrazné náklady musela žalobkyně vynaložit v souvislosti s léčením jejího akné (např. léčba bioresonancí ve výši 13 000 Kč a následné péče při používání chemického peelingu – firma [právnická osoba], se sídlem [adresa], za částku 6 100 Kč, k čemuž žalobkyně doložila daňové doklady), které se v současné době podařilo vyléčit (viz čestné prohlášení žalobkyně na č. l. 9 a založené kopie daňových a jiných dokladů na č. l. 11, 13-17, s fotokopiemi fotografií postižených částí obličeje žalobkyně na č. l. 19-20; nutno dodat, že proti těmto důkazům žalovaný nijak nebrojil a tato tvrzení žalobkyně jsou mezi účastníky nesporná).

14. Z daňového přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 soud zjistil, že žalovaný za tento rok vykázal příjem ze své podnikatelské činnosti (k předmětu této činnosti viz níže) ve výši 240 855 Kč a současně uplatnil dle zákonné úpravy paušální výdaje (v rozsahu 60 %) ve výši 144 513 Kč, takže dílčí základ daně činil částku 96 342 Kč (zjištěno z cit. daňového přiznání na č. l. 36-41).

15. Z daňového přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022 soud zjistil, že žalovaný za tento rok vykázal příjem ze své podnikatelské činnosti (k předmětu této činnosti viz níže) ve výši 290 460 Kč a současně uplatnil dle zákonné úpravy paušální výdaje (v rozsahu 60 %) ve výši 174 276 Kč, takže dílčí základ daně činil částku 116 184 Kč (zjištěno z originálu cit. daňového přiznání založeného v přílohové obálce spisu).

16. Žalovaný je příjemcem výsluhového příspěvku (aktuálně) ve výši 17 267 Kč měsíčně (zjištěno z potvrzení [stát. instituce], odboru [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] na č. l. 62).

17. U [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ0 [anonymizována dvě slova], je žalovaný majitelem dvou účtů, a to osobního účtu č. [bankovní účet], na kterém byl ke dni 10. 1. 2023 zůstatek ve výši [částka], a dále běžného účtu č. [bankovní účet], na kterém byl ke dni 10. 1. 2023 zůstatek ve výši [částka]; celkem měl tedy žalovaný ke dni 10. 1. 2023 na těchto dvou účtech zůstatky ve výši 152 861,40 Kč (zjištěno ze sdělení [právnická osoba], ze dne 10. 1. 2023, zn. [bankovní účet] na č. l. 64).

18. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v současné době zásadní měsíční výdaje spojené se studiem spočívají v úhradě jízdného ve výši 870 Kč měsíčně a stravného ve výši 700 Kč. V současné době má žalobkyně akné vyléčeno. Koníčky nemá, neboť se plně věnuje studiu. Občas má brigády v [název], jde o jednorázové akce. Od podání žaloby v této věci jí žalovaný (otec) na výživu přispívá částkou 4 500 Kč, tedy o 500 Kč více, než bylo naposledy stanoveno rozsudkem ad 9 19. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že podniká (na živnostenský list) ve sportu, konkrétně jako [anonymizována dvě slova] a dále v oblasti údržby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Mezi jeho výdaje spojené s podnikáním náleží sportovní oblečení, [anonymizováno], investoval do [anonymizována dvě slova], sportovní obuvi, výživy a jídla, hradí poplatky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Nakoupil si věci na úpravu sportoviště, na úpravu [anonymizováno], kupoval stroj na čištění celého povrchu, respektive měl s tím spojený výdaj ve výši jedné poloviny (druhou polovinu této částky měl dle žalovaného hradit [anonymizována dvě slova] [obec]). Žalovaný nevlastní žádný automobil, ten vlastní jeho manželka, jedná se o zn. Škoda Octavia, rok výroby [rok], které bylo pořízeno v roce 2018 či 2019 za částku 400 000 Kč. S manželkou a se svým nezletilým synem žije v nemovitosti (rodinném domě) na adrese [obec a číslo] v nájmu. Nájem činí 15 000 Kč včetně energií. Jeho syn hraje [anonymizováno] na špičkové úrovni, s čímž má žalovaný spojené výrazné náklady, protože trénují v [obec]; náklady s tím spojené činí zhruba 6 000 Kč až 8 000 Kč měsíčně. Žalovanému náleží členská práva k družstevnímu bytu o velikosti [anonymizováno] + 1 na adrese jeho trvalého bydliště. V tomto bytě bydlí v současně době jeho kamarád, který – jak vypověděl žalovaný soudu –„ má problémy, je domluvená částka za nájem 1 Kč“. Žalovaný byl původně ochoten dceři platit výživné 6 500 Kč, ovšem chování žalobkyně k němu a jeho rodině vnímá žalovaný negativně, a proto má za to, že odpovídající výživné je 4 000 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí cca 32 000 Kč. V souvislosti se svou podnikatelskou činností tak měl příjmy za práci v [anonymizována dvě slova], což uvedl ve svém daňovém přiznání.

20. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 11. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], byl změněn předchozí rozsudek téhož soudu ze dne 18. 1. 2010, č. j. [číslo jednací], a žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 000 Kč měsíčně splatnou tehdy k rukám matky žalobkyně vždy do každého 20. dne v měsíci předem. Žalobkyně studuje ve čtvrtém ročníku na [název školy] [anonymizována tři slova] v [obec] a žalovaný jí od podání žaloby v této věci platí výživné ve výši 4 500 Kč. Matka žalobkyně dosahuje ze závislé (pracovní) činnosti čisté měsíční mzdy ve výši 21 948 Kč a v plném rozsahu – vyjma výživného ve výši 4 500 Kč placeného žalovaným žalobkyni – pokrývá životní a další nezbytné potřeby žalobkyně. Žalovaný jako [původní zaměstnání] [anonymizováno] je příjemcem výsluhy ve výši 17 449 Kč měsíčně a kromě toho podniká – jak je zřejmé i z veřejného náhledu do živnostenského rejstříku - v předmětu činnosti poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti [anonymizována dvě slova]. Z této podnikatelské činnosti žalovaný za zdaňovací rok 2022 vykázal čistý příjem (po odečtení paušálních nákladů), který propočtem na jeden měsíc činí zhruba částku 9 682 Kč. Při zohlednění zmíněné výsluhy by tak žalovaný měl mít celkem čistý měsíční příjem cca 26 949 Kč. Žalovaný žije ve společné domácnosti na adrese [adresa], v pronajatém rodinném domě společně se svou manželkou [jméno] [příjmení], která podle tvrzení žalovaného dosahuje čisté měsíční mzdy cca 20 000 Kč, a se svým nezletilým synem [jméno], narozeným dne [datum]. Žalovaný tedy společně s manželkou by měl dosahovat příjmu ve výši 46 949 Kč měsíčně. Žalovaný podle svého tvrzení s manželkou hradí nájem za pronájem uvedeného rodinného domu ve výši 15 000 Kč, dále hradí měsíčně náklady spojené na sportovní činnost jeho syna ([anonymizováno]) ve výši cca 6 000 Kč až 8 000 Kč, což představuje náklady ve výši cca 21 000 Kč až 23 000 Kč, a dále dosavadní výživné pro žalobkyni ve výši 4 500 Kč, což znamená, že by pro tříčlennou rodinu žalovaného měla k pokrytí ostatních životních úhrad zbývat částka mezi 19 000 Kč až 20 000 Kč měsíčně, to vše v situaci, kdy žalovanému přísluší z titulu člena bytového družstva užívací práva k družstevnímu bytu o velikosti [anonymizováno] + 1 na adrese jeho hlášeného trvalého pobytu, který měl žalovaný údajně dát do podnájmu svému kamarádovi za symbolickou částku 1 Kč. Soud má za to, že vykazované příjmy žalovaného (jeho rodiny) v korelaci s jeho tvrzenými náklady vyznívají nevěrohodně. Dále soud zjistil, že žalovaný je majitelem dvou účtů u [právnická osoba], přičemž výše zůstatku (v součtu) na těchto účtech ke dni 10. 1. 2023 činila 152 861,40 Kč.

21. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

22. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

23. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

24. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

25. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní rovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

26. Podle § 921 odst. 1 výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

27. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je zletilým dítětem žalovaného, stále se studiem připravuje na výkon svého budoucího povolání, přičemž v současné době není objektivně schopna hradit si své potřeby vlastním přičiněním, tj. zejména vlastní prací ať již v závislé činnosti či v rámci podnikání. Pokud žalobkyně sporadicky vykonává brigády, v řízení nebylo zjištěno, že by z nich dosahovala relevantního příjmu, který by bylo možné považovat za stabilní měsíční příjem, z něhož by žalobkyně mohla alespoň částečně pokrývat náklady na své životní potřeby. Za schopnost sám se živit proto není možno považovat ojedinělé příjmy z brigádní činnosti, kterou si studenti středních či vysokých škol běžně přivydělávají na dílčí hrazení některých svých nákladů. Soud současně velmi kvituje zodpovědný přístup žalobkyně, která kromě plnění svých studijních povinností, se snaží – pokud jí to (především studijní) podmínky v tom kterém období umožňují - si realizovanou brigádní činností získat si (byť i v nepatrné výši) finanční prostředky, i když ty žalobkyni slouží jako spíše výjimečné finanční přilepšení její situace.

29. Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost (§ 910 o. z.), přičemž výživné žalobkyni lze přiznat, neboť není schopna sama se živit (§ 911 o. z.). Soud přitom neshledal, že by žalobkyně vůči žalovanému (svému otci) se chovala nějak nepatřičně, že by její chování zakládalo úvahy o nepřiznání či redukci výživného s ohledem na dobré mravy.

30. Při stanovení výživného je tedy nutno přihlédnout k odůvodněným potřebám a majetkovým poměrům žalobkyně, jako osoby oprávněné, tak ke schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného, jako osoby povinné výživou, a to při zohlednění další vyživovací povinnosti matky žalobkyně – [jméno] [příjmení], která ze závislé pracovní činnosti dosahuje čisté měsíční mzdy ve výši 21 948 Kč, a jež pro žalobkyni zajišťuje všechny potřeby, které nejsou pokryty z dosavadního výživného ve výši 4 500 Kč měsíčně, které žalovaný platí žalobkyni.

31. Žalobkyně je zletilá, dospělá dívka, která studuje střední školu a její potřeby dosahují maxima. Žalovaný jako osoba povinná výživou je [anonymizována dvě slova], je mu vyplácena výsluha ve výši 17 267 Kč, a vykonává (jako osoba samostatně výdělečně činná) podnikatelskou činnost v předmětu poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti trénování [anonymizováno] s průměrným výdělkem vypočteným z jeho posledního daňového přiznání za rok 2022 ve výši (vypočteno z vyměřovacího základu 116 184 Kč: 12=) 9 682 Kč. Čistě z formálního hlediska by to znamenalo, že při součtu žalovanému vyplácené výsluhy ve výši 17 267 Kč měsíčně a propočtu jeho cca čistého měsíčního příjmu (z údajů uvedených v jeho posledním daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2022) ve výši 9 682 Kč, žalovaný dosahuje příjmu 26 949 Kč (čistého) měsíčně, z nějž by bylo možné pro žalobkyni stanovit (maximální) výši výživného v částce 4 850 Kč měsíčně, což by např. odpovídalo 18 % z příjmu žalovaného podle doporučující Analýzy využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného, kterou v roce 2021 vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti, a kterýžto materiál zohledňuje relevantní údaje v oblasti potřeb výživou oprávněných osob a zahrnuje potřebné údaje a matematické propočty v dané materii; tento materiál v žádném ohledu není pro nalézací soud právně závazný, ale slouží spíše jako určité (svého druhu) metodické vodítko či verifikační limit z hlediska posouzení určování výživného pro osobu oprávněnou výživou a při zohlednění příjmů a dalších vyživovacích povinností osoby povinné výživou.

32. S posledně uvedeným postupem ovšem v případě žalovaného nelze souhlasit, neboť soud má za to, že materiální schopnost či potencionalita žalovaného zajistit si měsíční příjem, je vyšší, než jakou žalovaný vykazuje. Soud nyní předkládá postup, který v daném případě užil z hlediska posouzení reálných schopností a možností žalovaného platit výživné žalobkyni ve výši 8 000 Kč měsíčně.

33. V prvé řadě soud ze své úřední (rozhodovací) činnosti disponuje poznatkem o tom, že žalovaný se svým vzděláním a výbornou zdravotní kondicí je schopen si na trhu práce i v místě svého bydliště zajistit si příjem v rámci závislé činnosti ve výši blížící se mzdě cca 25 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný by se např. bez dalšího reálně mohl uplatnit v oblasti stavebnictví či v průmyslové výrobě. Pokud jde o aktuální nabídky volných pracovních míst avizovaných Úřadem práce, Kontaktním pracovištěm [obec], lze poukázat např. na následující pracovní pozice: a) nákupčí - Komořany, mzda 29 000 Kč až 42 000 Kč (in https://upcr.cz/volne-misto-d), b) obchodní zástupce – Bošovice, mzda cca 50 000 Kč a více (in https://upcr.cz/volne-misto-d), c) pracovník se strojním zaměřením, mzda (220 Kč/hod) cca 35 000 Kč, požadavek – min. základní vzdělání, d) montážní pracovník, mzda od 24 500 Kč až 34 000 Kč, požadavek mim. základního vzdělání, e) stavební dělník, mzda 30 000 Kč až 35 000 Kč, požadavek – min. základní vzdělání (in https://upcr.cz/volne-misto -17171980714), f) realitní makléř, mzda minimálně 30 000 Kč, požadavek vzdělání - ÚSV (in https://upcr.cz/volne-misto -26681240787).

34. I kdyby soud pominul možnost pracovního uplatnění žalovaného dle ad 33, nepochybně lze u žalovaného zohlednit„ rezervy“ v podobě jím vykazovaných paušálních nákladů (v rozsahu 60 %), které žalovaný při účastnickém výslechu v zásadě nebyl schopen relevantně vyložit a v zásadě poukázal na výdaje spojené se sportovním oblečením, sportovními potřebami, když jím uvedená investice do nákupu stroje na úpravu [anonymizováno] byla jednorázová, a navíc žalovaným nebylo tvrzeno, že by se jednalo právě o investici realizovanou v r. 2022. Z tohoto důvodu by podle názoru soudu bylo možné tyto paušálně vykazované výdaje žalovaného snížit minimálně na 50 %, neboť žalovaný v r. 2022 nepochybně tyto paušálně vykázané náklady fakticky neměl, respektive s přihlédnutím k primárnímu zajištění vyživovací povinnosti žalobkyní mít (pokud by odpovídajícím způsobem pečlivě šetřil a vážil relevanci svých výdajů při podnikatelské činnosti) nemusel.

35. Dále je třeba pochopitelně k předpokládanému příjmu žalobce dle ad 33, in eventum s přihlédnutím k okolnostem dle ad 34, připočítat žalovanému vyplácený výsluhový příspěvek ve výši 17 267 Kč.

36. V neposlední řadě je třeba zohlednit i potencionalitu příjmu žalovaného za pronájem, respektive podnájem družstevního bytu 2 + 1 na adrese trvalého pobytu žalovaného, k němuž žalovanému náleží členská práva. I v tomto případě soud může využít údajů z jeho úřední (rozhodovací) činnosti, kdy rovnocenný byt se v dané lokalitě pronajímá za zhruba 13 000 až 15 000 Kč měsíčně bez energií, pročež by žalovaný z tohoto titulu mohl získat profit ve výši 8 000 Kč až 10 000 Kč měsíčně.

37. Při součtu položek ad 33 až 36 tak soud dospěl k potencionálnímu možnému (reálnému) měsíčnímu příjmu žalovaného ve výši 50 267 Kč z něhož – vycházeje kupř. z předmětné metodické pomůcky ad 31 – 18 % činí 9 048 Kč. Jelikož však soud touto metodikou vázán není (ani být vázán nemůže), dospěl s přihlédnutím k oprávněným potřebám žalobkyně na straně jedné, a k reálným možnostem a schopnostem žalovaného (výživou povinné osoby), to vše při zohlednění, že žalovaný žije ve společné domácnosti s manželkou a se svým nezletilým synem [jméno] (roč. [rok]) na straně druhé, že žalovaný je fakticky schopen platit žalobkyni výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně.

38. Soud proto uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni na výživou částkou 8 000 Kč měsíčně od 1. 5. 2022, jak v žalobě požadovala žalobkyně.

39. V důsledku ad 38 vznikl žalovanému dluh na výživném za období od května 2022 do února t. r., se zohledněním, že žalovaný dosud žalobkyni na výživné platí částku 4 500 Kč měsíčně; dluh na výživném tedy činí 10 x 3 500 Kč = 35 000 Kč.

40. Jelikož dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 10. 1. 2023 měl na dvou (shora již uvedených) účtech u [právnická osoba], celkem zůstatek ve výši 152 861,40 Kč, je tudíž v reálných možnostech žalovaného dluh na výživném ve výši 35 000 Kč uhradit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, aniž by bylo zapotřebí se případně zabývat úvahou o nutnosti úhrady tohoto dluhu ve splátkách či s uložením delší pariční lhůty.

41. Žalobkyně byla ve sporu plně procesně úspěšná, proto by jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleželo jinak právo na náhradu nákladů v plném rozsahu, leč tyto náklady nepožadovala, pročež soud rozhodl tak, jak se podává z výroku IV. tohoto rozsudku (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).