10 C 75/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 453 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 453 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 453 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 673 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 21 453 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný byl uznán vinným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 13. 7. 2020, č. j. 1 T 49/2020-112. Dne 17. 5. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o uznání dluhu a o splátkovém kalendáři, kterou žalovaný uznal nárok žalobkyně ve výši 21 453 Kč. Žalobkyně tedy žalobou uplatňuje nárok na náhradu způsobené škody vůči žalovanému. Žalobkyně žalovaného k úhradě škody vyzvala výzvou, kterou žalovaný převzal dne 24. 11. 2020. Dle bodu 3.2 uzavřené dohody se žalovaný zavázal k úhradě celého dluhu ve lhůtě 15 dnů v případě, že by z jeho strany nedošlo k řádné úhradě měsíční splátky. Žalovaný neuhradil první splátku splatnou dne 31. 12. 2021, prvním dnem prodlení je tedy 18. 1. 2022.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

4. Dle ustanovení § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

5. Dle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

6. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 13. 7. 2020, č. j. 1 T 49/2020-112 soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným přečinem výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, kdy způsobil škodu dvěma poškozeným, a to , jméno FO, a , jméno FO, . Náklady léčebné péče , jméno FO, byly vyčísleny na 21 453 Kč. Žalobkyně vyzvala dne 17. 11. 2020 žalovaného k úhradě nákladů léčení podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Dle doručenky žalovaný tuto výzvu převzal dne 24. 11. 2020. Žalobkyně s žalovaným následně uzavřeli dohodu, kterou žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše 21 453 Kč. Dle této dohody měl dále žalovaný nejpozději do 31. 12. 2021 uhradit žalobkyni částku 6 000 Kč. Pro případ, že žalovaný neuhradí splátku dle dohody, sjednaly si smluvní strany, že je žalovaný povinen zaplatit celý dluh, a to do 15 kalendářních dnů ode dne splatnosti neuhrazené splátky.

9. Soud dospěl k závěru, že žalovaný dne 3. 1. 2020 napadl , jméno FO, , která následně musela být lékařsky ošetřena, přičemž náklady léčebné péče činily celkem 21 453 Kč. V souladu s § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu těchto nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnci. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše dne 17. 5. 2021 a v souladu s § 2053 občanského zákoníku má soud za to, že dluh v době uznání trval. Žaloba je důvodná, proto jí soud vyhověl a rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 453 Kč. V souladu s § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení, který požaduje od 18. 1. 2022 do zaplacení.

10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 073 Kč a paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony ve výši 300 Kč/úkon (návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 673 Kč.

11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.