10 C 85/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 123 057 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 97 473,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 473,20 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 25 583,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 583,80 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 3 296 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhá částky 123 057 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 123 057 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení. Žalobce je vlastníkem bytového domu v [obec], [anonymizováno] [ulice a číslo]. Byt [číslo] žalobce pronajímal [jméno] [příjmení], po jehož smrti dne [datum] byl nově pronajímán dle nájemní smlouvy ze dne [datum] [jméno] [příjmení], a to na dobu neurčitou. [jméno] [příjmení] zemřela [datum]. Jejím jediným dědicem byl pozůstalý syn – žalovaný. Žalovaný užíval po smrti [jméno] [příjmení], to je od [datum], byt bez právního důvodu. Protože žalovaný předmětný byt užíval a přes výzvu žalobce jej nevyklidil, domohl se žalobce jeho vyklizení soudní cestou (předání bytu [datum]). V době od listopadu 2014 do března 2016 tedy užíval byt bez právního důvodu, a dluží žalobci náhradu za užívání bytu, stejně tak plnění spojená s užíváním bytu v celkové výši 123 057 Kč (náhrada v hodnotě nájemného 88 474 Kč, plnění spojená s užíváním bytu 34 583 Kč). Konkrétně se jedná o částku 3 627 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíc 11/ 2014, když žalovaný uhradil na částku 4 587 Kč částku 960 Kč; dále o částku 4 587 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíc 12/ 2014, částku 6krát 4 587 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíce 1-6/2015, částku 6krát 4 999 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíce 7-12/2015, částku 2krát 8 295 Kč za měsíce 1-2/ 2016 a částku 6 154 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíc 3/ 2016, tj. celkem náhrada v hodnotě nájemného za období od 11/ 2014 do 3/ 2016 částka 88 474 Kč. Dále se jedná o náhradu za plnění spojená s užíváním bytu (konkrétně teplo na vytápění a teplá voda), kdy měsíčně se jednalo o předepsané zálohy 2 137 Kč, z toho 1 887 Kč na teple na vytápění a 250 Kč na teplé vodě; zde soud dodává, že žalobce přes opakovanou výzvu soudu nebyl soudu schopen zcela přesně uvést, kolik na tomto požaduje, když se nebylo možno„ dopočítat“ žalované částky ve vztahu k tvrzeným předpisům na teple a teplé vodě, ve vyjádření ze dne 1. 9. 2020 ve spojení s vyjádřením ze dne 19. 3. 2021 žalobce uvedl, že dlužné služby jsou za období 11/ 2014 – 3/ 2016 v částce 2 137 Kč měsíčně, vyjma 3/ 2016, kdy se jedná o částku 1 585 Kč, ale při součtu těchto tvrzených částek by se jednalo o 35 777 Kč a nikoli 34 583 Kč, tuto nepřesnost soud uvažuje i v souvislostech částečného zpětvzetí žaloby podáními ze dne 19. 3. 2021 a 22. 6. 2021; proto soud nadále při přepočtu žalované částky z hlediska důvodnosti uvažoval na náhradě za plnění spojená s užíváním bytu, tedy teple a teplé vodě, pro měsíce 11/ 2014 až 2/ 2016 částku 2 137 Kč a pro měsíc 3/ 2016 toliko částku 391 Kč, k tomu dále). Uvedené částky představují bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Nájemné včetně záloh na plnění spojená s užíváním bytu bylo splatné do konce kalendářního měsíce, za které se nájemné a zálohy na služby hradí. Náhrada v hodnotě nájemného je určena dle výše, kterou by hradil řádný nájemce, se zohledněním obvyklé výše daném v místě a čase, zálohy na služby jsou stanoveny dle očekávané spotřeby a počtu osob v bytě, uvedeno na evidenčním listě, vyúčtování záloh je prováděno za uplynulý kalendářní rok do 30. 4. následujícího roku, nedoplatky jsou splatné do 31. 8. následujícího roku. Za plnění spojená s užíváním bytu platil žalobce jednotlivým dodavatelům. Doporučeným dopisem ze dne 7. 2. 2019 žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil. Úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění.

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z nájemní smlouvy podepsané [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], dne 18. 6. 2012 soud zjistil, že touto smlouvou měl být s žalobkyní sjednán nájem bytu č. 4, o velikosti 3+1, nacházejícího se v 3. NP bytového domu [adresa], [anonymizována tři slova] ulici [ulice] v [obec], část [územní celek]. Nájem se sjednává s účinností od úmrtí [jméno] [příjmení] dne 1. 5. 2012 na dobu neurčitou (byt byl [jméno] a [jméno] [příjmení] předán dle zápisu ze dne 9. 9. 1974). Sjednané měsíční nájemné činí 110 Kč m2, způsob výpočtu výše nájemného a měsíčních záloh na jednotlivé služby spojené s užíváním bytu je uveden v evidenčním listě, který je nedílnou součástí smlouvy. Výše záloh bude stanovena pronajímatelem s ohledem na očekávanou spotřebu, počet osob v bytě a dle právní úpravy. Dle evidenčního listu ze dne 18. 6. 2012 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 7 097 Kč, z toho nájemné 4 532 Kč, za vybavení bytu 55 Kč, a ve zbytku se jedná o výměr úhrad za užívání bytu (vodné - stočné, úklid, teplo, spol. el., ohřev TUV, výtah, STA). Podpis žalobce na nájemní smlouvě je datován dne 20. 7. 2012. Žalobce dále doložil evidenční listy k uvedenému bytu platné od 1. 11. 2014, 1. 7. 2015, 1. 1. 2016, 1. 3. 2016, které jsou adresované žalovanému, avšak ani jeden z nich není žalovaným podepsán (tedy není potvrzeno jeho převzetí). Dle evidenčního listu ze dne 1. 11. 2014 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 6 724 Kč, z toho nájemné 4 587 Kč a 2 137 Kč služby celkem – z toho 1 887 Kč teplo a 250 Kč teplá voda. Dle evidenčního listu ze dne 1. 7.2015 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 7 136 Kč, z toho nájemné 4 999 Kč a 2 137 Kč služby celkem – z toho 1 887 Kč teplo a 250 Kč teplá voda. Dle evidenčního listu ze dne 1. 1. 2016 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 10 432 Kč, z toho nájemné 8 295 Kč a 2 137 Kč služby celkem – z toho 1 887 Kč teplo a 250 Kč teplá voda. Dle evidenčního listu ze dne 1. 3. 2016 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 10 432 Kč, z toho nájemné 8 295 Kč a 2 137 Kč služby celkem – z toho 1 887 Kč teplo a 250 Kč teplá voda.

4. Žalobce doložil výpis z Katastru nemovitostí, a to list vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec], prokazující jeho vlastnictví bytového domu [adresa], [anonymizována čtyři slova] [ulice] v [obec], část [územní celek].

5. Dle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. [číslo jednací], je jediným dědicem [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], syn [celé jméno žalovaného] (žalovaný).

6. Dle ročního vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo], byt č. 4, za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014, činí teplo 12 416 Kč (za rok) a teplá voda 2 222 Kč (za rok), toto byla vyúčtovaná spotřeba pro dotčený byt. Při přepočtu se tak jedná o 1 034,70 Kč měsíčně na teple, přičemž základní složka z toho představuje 40 %, a to je 413,90 Kč, a 185,20 Kč na teplé vodě měsíčně, přičemž základní složka představuje 30 %, a to je 55,60 Kč. Ve zbytku se jedná o složku spotřební.

7. Dle ročního vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo], byt č. 4, za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015, činí teplo 13 472 Kč (za rok) a teplá voda 2 046 Kč (za rok), toto byla vyúčtovaná spotřeba pro dotčený byt. Při přepočtu se tak jedná o 1 122,70 Kč měsíčně na teple, přičemž základní složka z toho představuje 40 %, a to je 449 Kč, a 170,50 Kč na teplé vodě měsíčně, přičemž základní složka představuje 30 %, a to je 51,20 Kč. Ve zbytku se jedná o složku spotřební.

8. Dle ročního vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo], byt č. 4, za období od 1. 1. 2016 do 23. 3. 2016 (datum vyklizení, jedná se o 83 dnů), činí teplo 4 711 Kč a teplá voda 2 148 Kč, toto byla vyúčtovaná spotřeba pro dotčený byt. Při přepočtu se tak jedná o 1 759,50 Kč za leden, 1 646 Kč za únor, 1 305,50 Kč za březen do 23. 3., na teple, přičemž základní složka z toho představuje 30 % (od 1. 1. 2016 se použije nová vyhláška), a to je pro leden 527,90 Kč, pro únor 493,80 Kč, pro březen 391,70 Kč, ve zbytku se jedná o složku spotřební. A dále se při přepočtu jedná o 802,90 Kč za leden, 751,10 Kč za únor, 594 Kč za březen do 23. 3., na teplé vodě, přičemž základní složka z toho představuje 30 %, to je pro leden 240,90 Kč, pro únor 225,30 Kč, a pro březen 178,20 Kč na teplé vodě. Ve zbytku se jedná o složku spotřební.

9. Upomínkou ze dne 7. 2. 2019 žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky s upozorněním na možné soudní vymáhání, výzva byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného]. Žalovaný si zásilku nepřevzal, ale byla uložena u doručujícího orgánu do 22. 2. 2019.

10. Z řízení sp. zn. [spisová značka], které bylo vedeno u zdejšího soudu a jehož účastníci jsou totožní a v totožném procesním postavení jako v tomto řízení, a ve kterém bylo dne [datum] pravomocně rozhodnuto, soud zjistil, že žalovaný se osobně dostavil k jednáním dne 12. 5. 2017, 21. 7. 2017 a 18. 9. 2017. Dle výpovědi žalovaného se tento dlouhodobě zdržoval pracovně v Itálii, a to až do roku 2016. Z odůvodnění rozsudku ze dne 22. 9. 2017, č. j. [číslo jednací], se podává, že nemohlo dojít k platnému uzavření nájemní smlouvy k předmětnému bytu mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], když tato smlouvu o nájmu podepsala dne [datum], avšak dříve než byla smlouva podepsána žalobcem, dne 26. 6. 2012 zemřela. Žalobce podepsal nájemní smlouvu až dne 20. 7. 2012. Soud však dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení] byla nepochybně nájemkyní předmětného bytu na základě Zápisu o dohodě a odevzdání a převzetí bytu ze dne 9. 9. 1974 ve spojení s úmrtím jejího manžela [jméno] [příjmení] dne 30. 4. 2012, a to podle § 707 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (platný a účinný do 31. 12. 2013). Veškerý majetek po zemřelé [jméno] [příjmení] zdědil žalovaný, jakožto jediný dědic (usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. [číslo jednací]). Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byt zůstal po smrti [jméno] [příjmení] prázdný, nikdo v něm nebydlel, a že žalovaný začal byt po úmrtí matky vystěhovávat, přičemž v bezprostředně krátké době po jejím úmrtí došlo také k zastavení vody (asi od 27. 6. 2012), a odhlášení plynu a elektřiny. Žalovaný však byt zcela bez rozumného důvodu nevyklidil a žalobce se jeho vyklizení domohl až soudní cestou (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2015, č. j. [číslo jednací]). V rámci zjištění, pokud jde o požadavek žalobce na nájemné, soud uzavřel, že to byl žalovaný, kdo neumožnil žalobci předmětný byt užívat, klíče nepředal a žalobce nemohl pronajmout byt jinému nájemci, kdy ničemu nebránilo, aby bezprostředně po úmrtí matky v řádu dnů či týdnů byt vyklidil. Pokud jde o dodávky teplé vody a tepla na vytápění či na ohřev teplé vody, soud zjistil, že došlo k zastavení přívodu vody a v rámci posouzení dané věci lze hovořit toliko o tom, jakým způsobem se žalovaný bezdůvodně obohatil, vyvstala-li potřeba temperace prostor, neboť žalovaný předmětný byt neužíval, teplo nespotřebovával, v bytě se nekoupal. Pokud se žalobce domáhal nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu za období od 12/ 2012 – 7/ 2014, soud s ohledem na uvedené nárok žalobce rozdělil na náhradu škody odpovídající výši nájemného, když žalovaný žalobci byt před poskytnutí dostatečné lhůty k vyklizení nepředal, ač mu v tom žádný rozumný důvod nebránil. Náhrada škody spočívá v částce, kterou mohl žalobce dostat od jiného nájemce, kdyby mohl s předmětným bytem disponovat. Škoda, která žalobci vznikla se tak rovná v zásadě nájemnému a jedná se o náhradu škody v přiměřené výši. Pokud jde však o zálohy na služby, jedná se toliko o bezdůvodné obohacení, kterého se mohlo žalovanému dostat tím, že žalobce v zásadě temperoval předmětný byt, pokud jde o dodávky teplé vody a tepla, sloužící v zásadě již jen k vytápění, resp. temperování předmětného bytu. Soud nezpracovával znalecký posudek, avšak svojí úvahou, dospěl k tomu, o co se žalovaný obohatil, a to v množství dodávky tepla a teplé vody, nutné k temperování bytu (soud zvažoval rozúčtování základní složky nákladů na teplou vodu a tepelnou energii na složku základní a spotřební). Pro rok 2012 soud považoval za přiměřené přiznání základní složky, tedy částku 289 Kč měsíčně, pro rok 2013 částku 776 Kč měsíčně a pro rok 2014 částku 587 Kč měsíčně.

11. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

12. Dle § 706 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný a účinný do 31. 12. 2013, zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na osobu, která žila v bytě s nájemcem ke dni jeho smrti ve společné domácnosti a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejdou na ni práva a povinnosti z nájmu, jen pokud pronajímatel s jejím bydlením v bytě souhlasil. Pro souhlas se vyžaduje písemná forma. Dle § 706 odst. 2, nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím 2 let od okamžiku přechodu nájmu. Dle § 707 odst. 1, zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

13. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

14. Ust. § 2910, § 2911 o. z. upravuje povinnost škůdce k náhradě škody v případě zaviněného porušení zákonné povinnosti, přičemž se předpokládá zavinění z nedbalosti.

15. Dle § 2912 odst. 1 o. z., nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

16. Dle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. K tomu dle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

17. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, a která byla platná a účinná do 31. 12. 2015, tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období (§ 1). Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku (§ 4 odst. 1). Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu (§ 5 odst. 1). Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů (§ 5 odst. 2).

19. Dle vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (platná a účinná od 1. 1. 2016), tato vyhláška stanoví a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb (§ 3 odst. 1). Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů (§ 4 odst. 1).

20. S ohledem na shora uvedené a v souladu s citovanou právní úpravou má soud za to, že nájemní smlouva, na základě které se žalobce domáhal žalovaného nároku, nebyla platně mezi [jméno] [příjmení] (matkou žalovaného) a žalobcem uzavřena, když žalobce ji podepsal až dne 20. 7. 2012, tedy po smrti [jméno] [příjmení]. Matce žalovaného, paní [jméno] [příjmení], která dne 26. 6. 2012 zemřela, vzniklo právo nájmu k předmětnému bytu na základě Zápisu o dohodě a odevzdání a převzetí bytu ze dne 9. 9. 1974, a to ve spojení s úmrtím jejího manžela [jméno] [příjmení] dne 30. 4. 2012, a to dle § 707 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaný se stal jediným dědicem zemřelé [jméno] [příjmení] (usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. [číslo jednací]). Jak bylo zjištěno v řízení sp. zn. [spisová značka], a z tohoto zjištění vycházel soud také v této věci, byt zůstal po smrti [jméno] [příjmení] prázdný, nikdo v něm nebydlel. Žalovaný začal byt po úmrtí matky vystěhovávat, přičemž v bezprostředně krátké době po jejím úmrtí došlo také k zastavení vody (asi od 27. 6. 2012), a odhlášení plynu a elektřiny. Protože však žalovaný bez jakéhokoli důvodu byt nevyklidil zcela, a nepředal jej k užívání jeho majiteli (žalobci), kdy ten se musel domoci jeho vyklizení až soudní cestou (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2015, č. j. [číslo jednací]), bez ohledu na to, zda se žalovaný v té době zdržoval v České republice či nikoli, má žalobce právo na náhradu škody odpovídající výši nájemného, když žalovaný žalobci byt přes poskytnutí dostatečné lhůty k vyklizení nepředal, ač mu v tom žádný rozumný důvod nebránil. Náhrada škody spočívá v částce, kterou mohl žalobce dostat od jiného nájemce, kdyby mohl s předmětným bytem disponovat. Škoda, která žalobci vznikla se tak rovná v zásadě nájemnému a jedná se o náhradu škody v přiměřené výši. Konkrétně se jedná o částku 3 627 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíc 11/ 2014, když žalovaný uhradil na částku 4 587 Kč částku 960 Kč; dále o částku 4 587 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíc 12/ 2014, částku 6krát 4 587 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíce 1-6/2015, částku 6krát 4 999 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíce 7-12/2015, částku 2krát 8 295 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíce 1-2/ 2016 a částku 6 154 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíc 3/ 2016, tj. celkem na náhradě v hodnotě nájemného za období od 11/ 2014 do 3/ 2016 částka 88 474 Kč. Proto soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Pokud jde o náhradu plnění spojených s užíváním bytu, konkrétně náhradu spotřebovaného tepla a teplé vody, soud je téhož názoru, ke kterému bylo dospěno již v řízení sp. zn. [spisová značka], tedy pokud jde o dodávky teplé vody a tepla na vytápění či na ohřev teplé vody, lze uvažovat toliko to, jakým způsobem se žalovaný bezdůvodně obohatil, vyvstala-li potřeba temperace prostor, neboť žalovaný předmětný byt neužíval, teplo ani vodu nespotřebovával. V tomto rozsahu se jedná o bezdůvodné obohacení, kterého se mohlo žalovanému dostat tím, že žalobce v zásadě temperoval předmětný byt, pokud jde o dodávky teplé vody a tepla, sloužící v zásadě již jen k vytápění, resp. temperování předmětného bytu. Obdobně jako v řízení sp. zn. [spisová značka] soud přiznal žalobci bezdůvodné obohacení toliko ve výši základní složky a to na spodní úrovni procentuální sazby (pokud je sazba dána rozmezím„ od do“), jak byla stanovena vyhláškou č. 372/2001 Sb., a od 1. 1. 2016 vyhláškou č. 269/2015 Sb., tedy pro teplo v rozsahu 40 % (od 1. 1. 2016 v rozsahu 30 %) a pro teplou vodu v rozsahu 30 %, dle spotřeby, jak byla vyčíslena ve vyúčtováních za dobu od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014, za dobu od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 a konečně za dobu od 1. 1. 2016 do 23. 3. 2016 (k tomu soud odkazuje na odst. 6 až 8 tohoto odůvodnění). V souladu s uvedeným soud žalobci přiznal bezdůvodné obohacení ve výši 8 999,20 Kč. To je vypočítáno následujícím způsobem: za měsíce 11, 12/ 2014 – teplo 2krát 413,90 Kč, teplá voda 2krát 55,60 Kč, za měsíce 1-12/2015 – teplo 12krát 449 Kč a teplá voda 12krát 51,20 Kč, za leden 2016 teplo 527,90 Kč a teplá voda 240,90 Kč, za únor 2016 teplo 493,80 Kč a 225,30 Kč na teplé vodě, a za březen v době do 23. 3. na teple 391,70 Kč a teplé vodě 178,20 Kč. Ve zbytku je tak žaloba pro bezdůvodné obohacení nedůvodná, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky. Soud proto žalobě vyhověl pro částku 97 473,20 Kč (88 474 Kč plus 8 999,20 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 473,20 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení. Soud žalobu zamítl pro částku 25 583,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 583,80 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobce byl úspěšný pouze částečně v rozsahu 79,20 %, v rozsahu 20,80 % úspěšný nebyl. Žalobci přísluší náhrada v rozsahu 58,40 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Žalobce není v řízení právně zastoupen a na náhradě nákladů požadoval toliko uhrazení soudní poplatek 5 044 Kč. V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, a to vyhláškou č. 254/2015 Sb. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Náklady žalobce účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 5 044 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a paušální náhradě hotových výdajů 2krát 300 Kč dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, za úkony předžalobní výzva k plnění a podání žaloby, celkem 5 644 Kč. Proto soud žalobci přiznal na nákladech řízení částku 3 296 Kč (58,4 % z 5 644 Kč). Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za úkony opakovaného doplňování a odstraňování vad žaloby, kdy žalobce nebyl schopen jednoznačně a nepochybně tvrdit a doložit skutečnosti, na základě kterých se domáhal žalovaného nároku, s tím souvisí i dvojí částečné zpětvzetí, které je pouze důsledkem opakovaných výzev soudu ke srozumitelnému tvrzení a doložení žalovaných částek.

22. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.