Okresní soud ve Vyškově · Rozsudek

11 C 121/2020

č. j. 11 C 121/2020-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-24 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSVY:2021:11.C.121.2020.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o zaplacení částky 87 569 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 65 656 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 53 016 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 12 640 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu pro částku 21 913 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 913 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 14 055,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 87 569 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný od žalobkyně, jako prodejce sportovního a potápěčského zboží, objednal a následně převzal dodané zboží a zavázal se za ně zaplatit sjednanou kupní cenu. Dále si u žalobkyně zapůjčil zboží, které do dnešního dne nevrátil, a tudíž žalobkyně žalovanému toto zboží vyúčtovala fakturami. Žalobkyně vystavila žalovanému celkem 4 faktury: fakturu [číslo] na částku 53 016 Kč splatnou dne [datum], fakturu [číslo] na částku 14 064 Kč splatnou dne [datum], fakturu [číslo] na částku 7 849 Kč splatnou dne [datum] a fakturu [číslo] na částku 12 640 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný do dnešního dne na tyto faktury ničeho neuhradil. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum], na kterou žalovaný reagoval žádostí o umožnění splátek, avšak nic uhrazeno nebylo. Pokud se týká faktury [číslo] [číslo] byly tyto žalobkyní vystaveny za prodej zboží, které žalovaný od žalobce odebral pro svého konkrétního zákazníka a převzetí zboží a souhlas s cenou potvrdil žalovaný svým podpisem na fakturách. Zboží z faktur [číslo] [číslo] nebylo žalovaným původně objednáno k přímé koupi, ale zapůjčeno. Vzhledem k tomu, že zboží žalovaný dlouhodobě používal a toto muselo být opotřebené, žalobkyně žalovanému dle sjednaných podmínek použité zboží prodala za cenu odpovídající platnému ceníku a kupní cena byla vyúčtována fakturami. V žádném případě nebylo mezi stranami sjednáno, že by žalobkyně žalovanému poskytla zboží bezplatně za účelem propagace.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a uvedl, že jako sportovní klub organizují dětský kroužek v potápění a výstroj uvedená na fakturách byla zapůjčena jejich klubu několik let před datem fakturace za účelem vystrojení jejich instruktora. Ten v dané výstroji prováděl potápěčský výcvik a zároveň tím dělal reklamu této výstroji, a tedy i žalobkyni. Absolventi potápěčských kurzů nakupovali výstroj prostřednictvím žalovaného od žalobkyně, a to ke všeobecné spokojenosti všech. Pro žalovaného z nepochopitelných důvodů, žalobkyně koncem roku [rok] oznámila změnu stanoviska a žádala zaplacení zboží. Žalovaný namítal, že zboží bylo určeno jako promotivní pro instruktora, a že díky tomu zprostředkovali několik obchodů žalobkyni. Daná skutečnost však byla žalobkyní popřena a následně došlo k vystavení faktur. Žalovaný vysvětloval, že nedisponuje takovými finančními prostředky, aby mohl faktury v termínu uhradit a požádal o možnost splátkového kalendáře anebo vrácení potápěčského vybavení. Splátkový kalendář, který žalobkyně navrhla, však žalovaný nebyl schopen realizovat a vše se zhoršilo ještě v roce [rok] s příchodem pandemie koronaviru.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující. Emailová komunikace mezi stranami potvrdila, že mezi nimi fungovaly obchodní vztahy s tím, že tyto se děly velmi neformálním způsobem. Žalovaný potvrzoval, že zboží vyfakturované žalobkyní mají dle sjednaného účelu vystavené v partnerské potápěčské základně v Chorvatsku, a že o tom žalobkyni informoval. Dále uváděl, že se sezóna [rok] finančně nevydařila, o čemž žalobkyni taktéž informoval a požádal o pochopení a odložení splatnosti, popřípadě o vrácení zboží. Neformálnost jednání mezi stranami vyplynula i ze skutečnosti, že písemně neexistovaly žádné objednávky či kupní smlouvy, pouze byly vystavovány faktury žalobkyní. Pokud se týká faktury [číslo] znějící na částku 53 016 Kč splatné dne [datum], bylo zjištěno, že na ní bylo přímo žalovaným potvrzeno, že zboží na faktuře uvedené převzal dne [datum] [jméno] [příjmení] a byl připojen jeho vlastnoruční podpis. Z úřední činnosti je soudu známo, že [jméno] [příjmení] je předsedou [anonymizováno 5 slov] (žalovaného) a jako předseda zastupuje [žalovaného] navenek samostatně, a byl tedy oprávněn za [žalovaného] [anonymizována dvě slova] jednat. Stejně tak bylo převzetí zboží potvrzeno podpisem [jméno] [příjmení], jednajícího za [žalovaného] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], nynějšího [anonymizováno], na faktuře [číslo] znějící na částku 12 640 Kč splatnou dne [datum]. Podpisy na těchto dvou fakturách přitom odpovídaly i podpisu na dodejce, která potvrzovala převzetí předžalobní výzvy žalovaným dne [datum]. Pokud se jedná o fakturu [číslo] na částku 7 849 Kč splatnou dne [datum] a fakturu [číslo] vystavenou na částku 14 064 Kč splatnou dne [datum], tyto faktury žádné potvrzení o převzetí ze strany žalovaného neobsahovaly a v poznámce bylo uvedeno, že se jedná o zboží ze zápůjčky [číslo] ze zápůjčky [anonymizována dvě slova] [rok]. K tvrzení o tom, co mělo být obsahem zápůjčky, resp. jaké podmínky si v tomto směru strany sjednaly, doložila žalobkyně formulář k zápůjčce na předmětná zboží. Označení zboží na tomto formuláři přitom korespondovalo se zbožím na dvou uvedených fakturách a rovněž bylo uvedeno, že pokud nebude zboží vráceno v dohodnutém výše uvedeném termínu nebo nebude v původním stavu, bude okamžitě vyfakturováno. Na těchto zápůjčkách bylo uvedeno, že zboží bylo zapůjčeno od [datum], a další zboží od, [datum] avšak ani v jednom případě nebyl specifikován termín vrácení zboží. Podstatným však zůstává, že na uvedeném formuláři k zápůjčkám či ke smlouvě o zápůjčce absentuje podpis žalovaného, a tudíž těmito důkazy nebylo prokázáno, že by žalovaný s obsahem těchto smluv o zápůjčce byl jakkoliv srozuměn. Žalovaný přitom setrval na stanovisku, že v této části se jednalo o tzv. zboží k propagaci, tj. že bylo žalovaným dle vzájemné dohody užíváno zdarma, a žalobkyně k prokázání opaku důkazy nenabídla. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovanému doručena dne [datum].

4. Podle § 2079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 2087 o. z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. V této věci má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela neformálním způsobem ústní kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. o. z., když si žalovaný u žalobkyně objednal potápěčské zboží, které převzal dne [datum], přičemž zboží je konkretizováno na faktuře [číslo] znějící na částku 53 016 Kč se splatností do [datum] a převzetí zboží potvrdil vlastnoručním podpisem [jméno] [jméno], předseda žalovaného. K uzavření další neformální kupní smlouvy došlo i v následujícím období, kdy si žalovaný u žalobkyně objednal další potápěčské zboží specifikované na faktuře [číslo] znějící na částku 12 640 Kč se splatností do [datum], když vlastnoručním podpisem žalovaný potvrdil převzetí tohoto zboží přímo na faktuře. Podpisy na fakturách se přitom shodovaly s podpisem žalovaného na dodejce, která prokázala doručení předžalobní výzvy žalovanému. Žalovaný tedy předměty koupě převzal, avšak nedostál svému závazku a neuhradil kupní cenu, kterou žalobkyně těmito fakturami vyúčtovala. Žaloba je tedy pro celkovou částku 65 656 Kč (vyplývající z těchto dvou faktur) v souladu s uvedenými zákonnými ustanoveními důvodná, a soud jí proto ve výroku I. vyhověl i pro zákonné úroky z prodlení, které jsou přiznány ode dne následujícího po dni splatnosti dlužných částek dle těchto faktur. Naproti tomu nárok žalobkyně doložený fakturami [číslo] na částku 7 849 Kč a [číslo] na částku 14 064 Kč, obou splatných dne [datum], soud jako důvodný neuznal, neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat, že mezi stranami ve vztahu k zboží na fakturách uvedeném, byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž mohla žalobkyně požadovat úhradu ceny zboží v případě, že zboží nebude vráceno buďto v dohodnutém termínu, nebo pokud bude použito či poškozeno. Smlouva o zápůjčce ani převzetí zboží nebylo žalovaným podepsáno a vystavená faktura sama o sobě ničeho neprokazuje. Žalovaný naopak tvrdil, že se jednalo o zboží poskytnuté zdarma k propagaci žalobkyně, a tudíž se žalobkyně v této části ocitla v důkazní nouzi, a tudíž její nárok ve výši 21 913 Kč spolu se zákonným úrokem musel být ve výroku II. pro neunesení důkazního břemene zamítnut.

6. Důkaz účastnickým výslechem [jméno] [příjmení] navržený žalobkyní soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť lze stěží předpokládat, že by vypovídal opačně, než jak se ve věci vyjadřoval, tedy v rozporu se svými zájmy a se svými skutkovými tvrzeními.

7. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 75%, v rozsahu 25 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 50 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 3 503 Kč a nákladech právního zastoupení. Při výpočtu nákladů zastoupení vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Zástupci žalobkyně náleží odměna, v souladu s ust. § 7 bodem 5 advokátního tarifu (sazba za každý úkon právní služby činí 4 620 Kč), za celkem 3 úkony právní služby v plné výši, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání dne [datum] a za jeden snížený úkon právní služby ve výši 2 310 Kč, a to jednoduchou předžalobní výzvu se skutkovým a právním rozborem, celkem 16 170 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žalobního návrhu ze dne [datum], neboť skutečnosti v tomto doplnění uvedené mohla a měla žalobkyně tvrdit již v žalobním návrhu, a nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady řízení. Zástupci dále náleží režijní paušál dle ust. § 13 advokátního tarifu za celkem 4 úkony právní služby specifikovaných výše, a to v částce 1 200 Kč (4 x 300 Kč), náhrada za ztrátu času při cestě ze sídla kanceláře zástupce v [obec] k jednání u soudu dle ust. § 14 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč (za 12 půlhodin po 100 Kč). Zástupce žalobkyně má dále nárok na cestovní výdaje, a to ze sídla své kanceláře v [obec] k jednání u soudu, celkem zástupkyně žádala cestovné ve výši 1 766,70 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné je počítáno ze spotřeby 5,3 l /100 km vozidla zástupce, ceny motorové nafty pro rok 2021 dle příslušné vyhlášky ve výši 27,20 Kč, sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla kanceláře zástupce a sídla soudu (a zpět) 302 km. Zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, má tedy nárok na náhradu DPH ve výši 21 % ze součtu odměny, režijního paušálu, náhrady za ztrátu času a cestovného ve výši 4 270,70 Kč Náklady zastoupení žalobkyně celkem činí 28 110,40 Kč. Vzhledem k tomu, že má žalobkyně s ohledem na úspěch ve věci nárok na náhradu 50 % z uvedené částky, bylo jí přiznáno 14 055,20 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.