Okresní soud ve Vyškově · Rozsudek

11 C 121/2020

č. j. 11 C 121/2020-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-24 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSVY:2021:11.C.121.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Vyškově rozhodl ve věci o nároku na zaplacení částky 87 569 Kč s příslušenstvím, když žalovaný jako sportovní klub získal zboží od žalobkyně, která jej prodejcem i zprostředkovatelkou závazků vystavila faktury. Soud prokázal, že mezi stranami vznikla ústní kupní smlouva o zboží, které bylo převzato a splatné, a proto vyhověl žalobě pro částku 65 656 Kč s úrokem z prodlení. Nárok na částku 21 913 Kč byl zamítnut, protože žalobkyně neprokázala, že by mezi stranami vznikla smlouva o zápůjčce s podmínkou úhrady ceny při nevrácení zboží. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 055,20 Kč, což odpovídá 50 % celkových nákladů zastoupení.

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o zaplacení částky 87 569 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 65 656 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 53 016 Kč od datum do zaplacení a z částky 12 640 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu pro částku 21 913 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 913 Kč za dobu od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 14 055,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně titul jméno příjmení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 87 569 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný od žalobkyně, jako prodejce sportovního a potápěčského zboží, objednal a následně převzal dodané zboží a zavázal se za ně zaplatit sjednanou kupní cenu. Dále si u žalobkyně zapůjčil zboží, které do dnešního dne nevrátil, a tudíž žalobkyně žalovanému toto zboží vyúčtovala fakturami. Žalobkyně vystavila žalovanému celkem 4 faktury: fakturu číslo na částku 53 016 Kč splatnou dne datum, fakturu číslo na částku 14 064 Kč splatnou dne datum, fakturu číslo na částku 7 849 Kč splatnou dne datum a fakturu číslo na částku 12 640 Kč splatnou dne datum. Žalovaný do dnešního dne na tyto faktury ničeho neuhradil. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne datum, na kterou žalovaný reagoval žádostí o umožnění splátek, avšak nic uhrazeno nebylo. Pokud se týká faktury číslo číslo byly tyto žalobkyní vystaveny za prodej zboží, které žalovaný od žalobce odebral pro svého konkrétního zákazníka a převzetí zboží a souhlas s cenou potvrdil žalovaný svým podpisem na fakturách. Zboží z faktur číslo číslo nebylo žalovaným původně objednáno k přímé koupi, ale zapůjčeno. Vzhledem k tomu, že zboží žalovaný dlouhodobě používal a toto muselo být opotřebené, žalobkyně žalovanému dle sjednaných podmínek použité zboží prodala za cenu odpovídající platnému ceníku a kupní cena byla vyúčtována fakturami. V žádném případě nebylo mezi stranami sjednáno, že by žalobkyně žalovanému poskytla zboží bezplatně za účelem propagace.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a uvedl, že jako sportovní klub organizují dětský kroužek v potápění a výstroj uvedená na fakturách byla zapůjčena jejich klubu několik let před datem fakturace za účelem vystrojení jejich instruktora. Ten v dané výstroji prováděl potápěčský výcvik a zároveň tím dělal reklamu této výstroji, a tedy i žalobkyni. Absolventi potápěčských kurzů nakupovali výstroj prostřednictvím žalovaného od žalobkyně, a to ke všeobecné spokojenosti všech. Pro žalovaného z nepochopitelných důvodů, žalobkyně koncem roku rok oznámila změnu stanoviska a žádala zaplacení zboží. Žalovaný namítal, že zboží bylo určeno jako promotivní pro instruktora, a že díky tomu zprostředkovali několik obchodů žalobkyni. Daná skutečnost však byla žalobkyní popřena a následně došlo k vystavení faktur. Žalovaný vysvětloval, že nedisponuje takovými finančními prostředky, aby mohl faktury v termínu uhradit a požádal o možnost splátkového kalendáře anebo vrácení potápěčského vybavení. Splátkový kalendář, který žalobkyně navrhla, však žalovaný nebyl schopen realizovat a vše se zhoršilo ještě v roce rok s příchodem pandemie koronaviru.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující. Emailová komunikace mezi stranami potvrdila, že mezi nimi fungovaly obchodní vztahy s tím, že tyto se děly velmi neformálním způsobem. Žalovaný potvrzoval, že zboží vyfakturované žalobkyní mají dle sjednaného účelu vystavené v partnerské potápěčské základně v Chorvatsku, a že o tom žalobkyni informoval. Dále uváděl, že se sezóna rok finančně nevydařila, o čemž žalobkyni taktéž informoval a požádal o pochopení a odložení splatnosti, popřípadě o vrácení zboží. Neformálnost jednání mezi stranami vyplynula i ze skutečnosti, že písemně neexistovaly žádné objednávky či kupní smlouvy, pouze byly vystavovány faktury žalobkyní. Pokud se týká faktury číslo znějící na částku 53 016 Kč splatné dne datum, bylo zjištěno, že na ní bylo přímo žalovaným potvrzeno, že zboží na faktuře uvedené převzal dne datum jméno příjmení a byl připojen jeho vlastnoruční podpis. Z úřední činnosti je soudu známo, že jméno příjmení je předsedou anonymizováno 5 slov (žalovaného) a jako předseda zastupuje žalovaného navenek samostatně, a byl tedy oprávněn za žalovaného anonymizována dvě slova jednat. Stejně tak bylo převzetí zboží potvrzeno podpisem jméno příjmení, jednajícího za žalovaného anonymizována dvě slova anonymizováno, nynějšího anonymizováno, na faktuře číslo znějící na částku 12 640 Kč splatnou dne datum. Podpisy na těchto dvou fakturách přitom odpovídaly i podpisu na dodejce, která potvrzovala převzetí předžalobní výzvy žalovaným dne datum. Pokud se jedná o fakturu číslo na částku 7 849 Kč splatnou dne datum a fakturu číslo vystavenou na částku 14 064 Kč splatnou dne datum, tyto faktury žádné potvrzení o převzetí ze strany žalovaného neobsahovaly a v poznámce bylo uvedeno, že se jedná o zboží ze zápůjčky číslo ze zápůjčky anonymizována dvě slova rok. K tvrzení o tom, co mělo být obsahem zápůjčky, resp. jaké podmínky si v tomto směru strany sjednaly, doložila žalobkyně formulář k zápůjčce na předmětná zboží. Označení zboží na tomto formuláři přitom korespondovalo se zbožím na dvou uvedených fakturách a rovněž bylo uvedeno, že pokud nebude zboží vráceno v dohodnutém výše uvedeném termínu nebo nebude v původním stavu, bude okamžitě vyfakturováno. Na těchto zápůjčkách bylo uvedeno, že zboží bylo zapůjčeno od datum, a další zboží od, datum avšak ani v jednom případě nebyl specifikován termín vrácení zboží. Podstatným však zůstává, že na uvedeném formuláři k zápůjčkám či ke smlouvě o zápůjčce absentuje podpis žalovaného, a tudíž těmito důkazy nebylo prokázáno, že by žalovaný s obsahem těchto smluv o zápůjčce byl jakkoliv srozuměn. Žalovaný přitom setrval na stanovisku, že v této části se jednalo o tzv. zboží k propagaci, tj. že bylo žalovaným dle vzájemné dohody užíváno zdarma, a žalobkyně k prokázání opaku důkazy nenabídla. Předžalobní výzva ze dne datum byla žalovanému doručena dne datum.

4. Podle § 2079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 2087 o. z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. V této věci má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela neformálním způsobem ústní kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. o. z., když si žalovaný u žalobkyně objednal potápěčské zboží, které převzal dne datum, přičemž zboží je konkretizováno na faktuře číslo znějící na částku 53 016 Kč se splatností do datum a převzetí zboží potvrdil vlastnoručním podpisem jméno jméno, předseda žalovaného. K uzavření další neformální kupní smlouvy došlo i v následujícím období, kdy si žalovaný u žalobkyně objednal další potápěčské zboží specifikované na faktuře číslo znějící na částku 12 640 Kč se splatností do datum, když vlastnoručním podpisem žalovaný potvrdil převzetí tohoto zboží přímo na faktuře. Podpisy na fakturách se přitom shodovaly s podpisem žalovaného na dodejce, která prokázala doručení předžalobní výzvy žalovanému. Žalovaný tedy předměty koupě převzal, avšak nedostál svému závazku a neuhradil kupní cenu, kterou žalobkyně těmito fakturami vyúčtovala. Žaloba je tedy pro celkovou částku 65 656 Kč (vyplývající z těchto dvou faktur) v souladu s uvedenými zákonnými ustanoveními důvodná, a soud jí proto ve výroku I. vyhověl i pro zákonné úroky z prodlení, které jsou přiznány ode dne následujícího po dni splatnosti dlužných částek dle těchto faktur. Naproti tomu nárok žalobkyně doložený fakturami číslo na částku 7 849 Kč a číslo na částku 14 064 Kč, obou splatných dne datum, soud jako důvodný neuznal, neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat, že mezi stranami ve vztahu k zboží na fakturách uvedeném, byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž mohla žalobkyně požadovat úhradu ceny zboží v případě, že zboží nebude vráceno buďto v dohodnutém termínu, nebo pokud bude použito či poškozeno. Smlouva o zápůjčce ani převzetí zboží nebylo žalovaným podepsáno a vystavená faktura sama o sobě ničeho neprokazuje. Žalovaný naopak tvrdil, že se jednalo o zboží poskytnuté zdarma k propagaci žalobkyně, a tudíž se žalobkyně v této části ocitla v důkazní nouzi, a tudíž její nárok ve výši 21 913 Kč spolu se zákonným úrokem musel být ve výroku II. pro neunesení důkazního břemene zamítnut.

6. Důkaz účastnickým výslechem jméno příjmení navržený žalobkyní soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť lze stěží předpokládat, že by vypovídal opačně, než jak se ve věci vyjadřoval, tedy v rozporu se svými zájmy a se svými skutkovými tvrzeními.

7. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 75%, v rozsahu 25 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 50 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 3 503 Kč a nákladech právního zastoupení. Při výpočtu nákladů zastoupení vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Zástupci žalobkyně náleží odměna, v souladu s ust. § 7 bodem 5 advokátního tarifu (sazba za každý úkon právní služby činí 4 620 Kč), za celkem 3 úkony právní služby v plné výši, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání dne datum a za jeden snížený úkon právní služby ve výši 2 310 Kč, a to jednoduchou předžalobní výzvu se skutkovým a právním rozborem, celkem 16 170 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žalobního návrhu ze dne datum, neboť skutečnosti v tomto doplnění uvedené mohla a měla žalobkyně tvrdit již v žalobním návrhu, a nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady řízení. Zástupci dále náleží režijní paušál dle ust. § 13 advokátního tarifu za celkem 4 úkony právní služby specifikovaných výše, a to v částce 1 200 Kč (4 x 300 Kč), náhrada za ztrátu času při cestě ze sídla kanceláře zástupce v obec k jednání u soudu dle ust. § 14 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč (za 12 půlhodin po 100 Kč). Zástupce žalobkyně má dále nárok na cestovní výdaje, a to ze sídla své kanceláře v obec k jednání u soudu, celkem zástupkyně žádala cestovné ve výši 1 766,70 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné je počítáno ze spotřeby 5,3 l /100 km vozidla zástupce, ceny motorové nafty pro rok 2021 dle příslušné vyhlášky ve výši 27,20 Kč, sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla kanceláře zástupce a sídla soudu (a zpět) 302 km. Zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, má tedy nárok na náhradu DPH ve výši 21 % ze součtu odměny, režijního paušálu, náhrady za ztrátu času a cestovného ve výši 4 270,70 Kč Náklady zastoupení žalobkyně celkem činí 28 110,40 Kč. Vzhledem k tomu, že má žalobkyně s ohledem na úspěch ve věci nárok na náhradu 50 % z uvedené částky, bylo jí přiznáno 14 055,20 Kč. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.