11 C 2/2026

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Ševčíkem, LL.M. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 136 885 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 136 885 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 136 885 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 136 885 Kč od 3. 9. 2025 do 20. 9. 2025, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 445 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne 5. 1. 2026 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku v celkové výši 136 885 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu dlužného nájemného a souvisejících plateb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení zcela nečinný. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se k této možnosti nevyjádřil navzdory řádnému upozornění, že nevyjádří-li se, bude soud jeho souhlas s takovým postupem presumovat.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 2. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný dne 2. 7. 2025 uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 136 885 Kč splatný nejpozději dne 1. 7. 2025 co do důvodu i výše. Žalovaný se zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč vždy k 20. dni daného měsíce počínaje zářím 2025, a to pod ztrátou výhody splátek.

5. Z žalobních tvrzení soud zjistil, že uznaný dluh žalovaného má původ v nájemní smlouvě k bytu, konkrétně v nájemném a souvisejících platbách, které žalovaný neuhradil.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 9. 2025 soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení již s platbou již první dohodnuté splátky splatné 20. září 2025, čímž se uznaný dluh stal v celém rozsahu splatným. Dále soud z předžalobní výzvy zjistil, že žalovaný byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k úhradě žalované částky. Z podacího lístku soud zjistil, že uvedená výzva byla žalovanému dne 23. 9. 2025 odeslána.

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

8. Žalobce uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu k bytu, v níž se zejména zavázal přenechat mu byt k užívání. Žalovaný se zejména zavázal hradit za užívání bytu nájemné a související platby. Žalovaný však nájemné a související platby nehradil řádně. Celkem se dostal do prodlení ohledně částky 136 885 Kč. Žalovaný dluh v této výši v uznání dluhu ze dne 2. 7. 2025 co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej uhradit v měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč vždy k 20. dni daného měsíce počínaje zářím 2025, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný se však dostal do prodlení s již první dohodnutou splátkou, čímž se celý dluh stal splatným. Žalovanému byla řádně zaslána předžalobní výzva k plnění.

9. Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud o věci uvážil následujícím způsobem.

13. Žalobce uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu, kterou se zavázal přenechat žalovanému k užívání byt. Žalovaný se za užívání bytu zavázal hradit nájemné a související platby.

14. Z uznání dluhu žalovaného je patrné, že co do důvodu i výše uznal svůj dluh ve výši 136 885 Kč vůči žalobci z titulu nájemného a souvisejících plateb. Žalovaný v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud nemá důvod považovat dluh a jeho uznání za neplatné.

15. Jelikož žalovaný neuhradil již první dohodnutou splátku splatnou dne 20. 9. 2025, dostal se dne 21. 9. 2025 do prodlení a celý dluh se stal splatným. Návrh žalobce je tak v tomto rozsahu důvodný. Soud proto výrokem I. zavázal žalovaného k úhradě částky 136 885 Kč.

16. Co se týče zákonného úroku z prodlení, nárok na jeho zaplacení nastal v souladu s § 1970 občanského zákoníku až prodlením s úhradou první splátky, tedy od dne 21. 9. 2025 do zaplacení. Jelikož se žalobce domáhal úhrady zákonného úroku z prodlení již od 3. 9. 2025, nezbylo soudu dle § 1970 občanského zákoníku než žalobu v rozsahu nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 136 885 Kč od 3. 9. 2025 do 20. 9. 2025 zamítnout.

17. Od dne 21. 9. 2025 je však již nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky v souladu s § 1970 zcela důvodný, proto mu soud výrokem I. vyhověl.

18. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl neúspěšný pouze ve zcela nepatrné části předmětu řízení, pročež mu soud proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 6 845 Kč a paušální náhradě hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, celkem tedy v částce 7 445 Kč.

19. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.