11 C 21/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul, jméno, příjmení jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem a místem podnikání adresa žalovaného zastoupený advokátkou titul, jméno, příjmení jméno příjmení sídlem adresa o návrhu na zaplacení částky 3 156 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení částky 142 136 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 156 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 578 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 578 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 142 136 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 140 000 Kč od 18. 8. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 46 595,40 Kč k rukám [právního zástupce] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 156 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady dvou splátek pojistného plnění na povinné ručení. Žalobkyně k věci uvedla, že prodala žalovanému osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], [právnická osoba] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za kupní cenu ve výši 140 000 Kč. Žalobkyně žalovanému tento automobil předala a žalovaný za něj uhradil celou kupní cenu. Žalovaný měl následně provést změnu vlastnického práva v registru vozidel, což však neučinil. Žalobkyně následně iniciovala správní řízení před Městským úřadem ve Frýdlantu nad Ostravicí, odborem dopravy, na základě něhož měla být provedena změna vlastníka vozidla, avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaný neposkytl potřebnou součinnost, bylo řízení zastaveno. Vzhledem k tomu, že i nadále je zapsána jako vlastník předmětného vozidla, hrozila by jí sankce ze strany České kanceláře pojistitelů, a proto předmětné vozidlo pojistila [anonymizováno 7 slov] [číslo] kdy za polovinu ročního pojistného plnění uhradila 1 578 Kč a následně za další půlrok stejnou částku, dohromady tedy po žalovaném žádá 3 156 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a podal vzájemný návrh, kterým se domáhal zaplacení částky 142 136 Kč s příslušenstvím z důvodu, že od kupní smlouvy s žalobkyní na předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] ze dne [datum] řádně odstoupil dopisem ze dne [datum]. Vlastnicí vozidla je tedy nadále žalobkyně a naopak se žalovaný domáhal vrácení kupní ceny ve výši 140 000 Kč a dále nákladů, které mu v souvislosti se zjištěním závad na vozidle vznikly. Již dne [datum], tedy dva dny po koupi vozidla, nechal vozidlo napojit ve specializovaném servisu na elektronickou diagnostiku, která detekovala první vady. Následně tedy dne [datum] nechal vozidlo prověřit přímo ve stanici technické kontroly ve [obec], o čemž byl pořízen protokol z téhož dne. Na vozidle byly zjištěny závady, a to 4 lehké, 7 vážných a 2 nebezpečné s tím, že výsledkem kontroly bylo zjištění, že na vozidle by nebylo možné provést evidenční kontrolu s kladným výsledkem. Z tohoto důvodu tedy ani žalovaný nemohl provést přepis v registru silničních vozidel a nemohl se ani stát registrovaným vlastníkem vozidla. Vzhledem k tomu, že byly zjištěny i nebezpečné vady na vozidle, musel vozidlo odstavit mimo silniční provoz, neboť nesmí být provozováno. V rámci odstoupení od smlouvy následně žalovaný uplatnil i další vady, které nebyly přímo výslovně zmíněny v protokolu STK, a to vadnou klimatizaci a dvě nefungující couvací čidla v zádi vozidla. Žalovaný měl za to, že kupní smlouva byla porušena podstatným způsobem, neboť si nikdy neměl v úmyslu koupit vozidlo, které neprojde technickou prohlídkou a nemůže být tím pádem ani zaevidováno v registru vozidel a provozováno v silničním provozu. Pokud se týká dalších nákladů, zaplatil 1 636 Kč za kontrolu a doplnění klimatizace na daném vozidle a dále za provedení technické prohlídky vozidla zaplatil 500 Kč O tom, že mělo vozidlo takové vady, nebyl při jeho koupi nijak upozorněn a i s ohledem na inzerát, který v té době k předmětnému vozidlu vyšel na internetových stránkách, měl za to, že se jedná o vozidlo v dobrém technickém stavu. O tom, že jsou vady závažné a podstatné, pak svědčí i skutečnost, že na odstranění závad by bylo nutné vynaložit částku od 129 608 Kč do 168 335 Kč, přičemž tyto údaje čerpal z ocenění opravy závad, které nechal vypracovat odbornými specializovanými servisy. Vady, které byly na vozidle zjištěny, přitom představují vady předmětu koupě a nikoliv výsledek klasického běžného opotřebení. Většina závad je přitom skrytá a běžnou prohlídkou je žalovaný nemohl zjistit. O skryté vady se jedná například v případě nadměrně zkorodovaného brzdového kotouče, vnějšího poškození lanovodů, drobných netěsností ve spoji výfukového systému, a zejména užití širších pneumatik a disků, než dovoluje velký technický průkaz vozidla. Tyto skutečnosti přitom nelze zjistit běžným okem, dále pak žalovaný tvrdil, že v době prodeje ani neměl velký technický průkaz k dispozici, byl mu předán až později. V době koupě měl k dispozici pouze malý technický průkaz, kde tyto informace samozřejmě zapsány nejsou. O další skrytou vadu závažnou se pak jednalo u potkávacího nebo dálkového světlometu, kdy byl zdroj světla ve světlometu chybně upevněn, takže nesplňoval předepsané vlastnosti. Bylo to z důvodu, že se jednalo o užití svítidla z jiné provenience, konkrétně z Velké Británie, kde se jezdí nalevo a směrování světelného toku svítilny je tedy jiné, než v České republice. Laicky pak ani tuto skutečnost není možné běžně zjistit. Následně mezi vážnými závadami byla i skutečnost, že užití širších pneumatik a disků, než dovoloval velký technický průkaz vozidla, nebylo zaznamenáno, tato změna nebyla zaznamenána v dokumentaci vozidla. Mezi nebezpečné závady skryté, pak žalovaný zahrnul i rozdíl brzdných sil na kolech téže nápravy, který byl větší než 30 %. Dle žalovaného ani tuto skrytou vadu nelze laicky bez zvláštního úsilí rozpoznat, neboť brzdné síly se zjišťují na speciálním servisním vybavení, a to na brzdné stolici. Další závadou byla hloubka vzorku pneumatiky, kdy v hlavních dezénových drážkách nebo zářezech nebyla v celé šířce běhounu některé části pneumatiky v souladu s požadavky. Dle žalovaného ani tuto vadu nemohl laicky a bez zvláštního úsilí rozpoznat. Všechny tyto vady přitom existovaly už v okamžiku koupě vozidla, poprvé byly detekovány již [datum], tedy 2 dny po koupi vozidla, a STK odhalila konkrétní vady dne [datum]. Dle žalovaného tam nebyla žádná velká časová prodleva, neboť ani nebylo možné učinit zjištění vad přímo ve [obec], když tam se specializovaný servis pro vozidlo [anonymizováno] nenachází a v době prázdnin jsou delší čekací lhůty. Žalovaný dále k věci uvedl, že on sám má autodopravu nákladní, není tudíž odborník na servis vozidla, nevlastní pneuservis, jedná se o shodu jmen. Vozidlo zakupoval pro provoz a nikoliv na náhradní díly. Pokud jde o prohlídku vozidla, jednal se synem žalobkyně, panem [příjmení], a dělo se tak za deště. Při koupi vycházel také z inzerátu, na kterém je předmětné vozidlo (identifikované registrační značkou) a dle tohoto inzerátu mělo být vozidlo ve velice dobrém stavu. O pneumatikách s panem [příjmení] žádné jednání nevedl. Žalovaný k věci dále uvedl, že na závady nebyl nijak upozorňován a nebyl mu za špatných venkovních klimatických podmínek žádný protokol k podpisu předložen, z čehož vyvozoval, že vozidlo nemá vady. K ponížení ceny vozidla z původních 149 000 Kč na 140 000 Kč nedošlo na základě existence vad, ale v rámci obvyklého vyjednávání o ceně.

3. Žalobkyně namítala, že nebyly splněny podmínky pro odstoupení od kupní smlouvy, neboť dle jejího názoru nebylo postaveno najisto, že tvrzené vady nevznikly až po předání vozidla. Navíc se podle ní jednalo o vady zjevné, které měl žalovaný uplatnit hned na místě. Všechny vady dle jeho názoru jsou výsledkem běžného opotřebení vozidla, když žalovaný kupoval ojetý vůz od několikátého vlastníka a takové vady nejsou důvodem odstoupení od kupní smlouvy. Podle žalobkyně pak žalovaný kupní smlouvu uzavíral jako odborník, neboť sám v automobilovém průmyslu podniká. Žalobkyně měla za to, že žalovaný musel s vynaložením obvyklé pozornosti vady poznat již při uzavření smlouvy. Žalovaný si přitom zakoupil vozidlo staré 10 let s přibližně 158 000 najetými kilometry a stav vozidla zcela odpovídal jeho stáří a běžnému opotřebení, a odkázala tak na § 2167 o. z. Není přitom dle žalobkyně vyloučeno, že žalovaný prováděl úpravy na vozidle a měnil díly, když dle jejího názoru je tu prodleva mezi převzetím vozidla dne [datum] a odesláním odstoupení od smlouvy dne [datum]. Žalobkyně rozporovala i nároky žalovaného na úhradu nákladů na provedení technické kontroly a prohlídky.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující. Kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalobkyní, jako prodávající a žalovaným, jako kupujícím, potvrdila, že jejím předmětem bylo motorové vozidlo [značka automobilu], [anonymizována čtyři slova] [číslo], [právnická osoba], přičemž se strany dohodly na kupní ceně ve výši 140 000 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že předmět smlouvy jeho součástí a příslušenství a jeho technický stav a závady je podrobně specifikován v Protokolu o technickém stavu, který je nedílnou součástí této smlouvy. Sama smlouva žádnou specifikaci závad neobsahovala.

5. Strany shodně potvrdily, že Protokol o technickém stavu vozidla, který měl tvořit nedílnou součást smlouvy, nebyl vyhotoven.

6. Dopis ze dne [datum] adresovaný [celé jméno žalobkyně], tj. žalobkyni, potvrdil, že žalovaný, [celé jméno žalovaného], odstoupil od předmětné kupní smlouvy na [značka automobilu], [registrační značka] [anonymizováno] [právnická osoba]. Odstoupení od smlouvy bylo učiněno z důvodu, že se u automobilu objevily skryté vady, které způsobují, že automobil nelze evidenčně na žalovaného, coby vlastníka, převést a že automobil není způsobilý pro jeho provozování na pozemních komunikacích. Žalovaný v dopise odkázal na přehled vad v přiloženém protokolu k dopisu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], přičemž mimo tyto vady uplatnil jako důvod pro odstoupení i vadnou klimatizaci, konkrétně slabý výkon, a dále dvě nefungujících couvací čidla v zádi vozidla. Vzhledem k množství a závažnosti vad, kterými vozidlo trpí, se rozhodl od kupní smlouvy ze dne [datum] odstoupit a žalobkyni vyzval k vrácení kupní ceny 140 000 Kč na jeho účet nejpozději do [datum]. Podací lístek z pošty potvrdil, že dopis adresovaný žalobkyni byl žalovaným dán na poštu téhož dne, tj. [datum].

7. Z protokolu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] o provedené technické prohlídce ve stanici technické kontroly [číslo] [právnická osoba] bylo zjištěno, že na předmětném vozidle (identifikovaným registrační značkou a VIN, tj. číslem karoserie, které odpovídaly kupní smlouvě), byly zjištěny na vozidle závady. Datum první registrace u vozidla bylo dne [datum] a v době provedení technické prohlídky mělo vozidlo najeto celkem 159 553 km. Celkem byly na vozidle zjištěny 4 lehké závady, 7 vážných závad a 2 nebezpečné závady. Tento důkaz potvrdil tvrzení žalovaného o existenci závad vozidla ke dni [datum]. Konkrétně se lehké závady týkaly nadměrně zkorodovaného brzdového kotouče, vnějšího poškození lanovodu, drobných netěsností ve spoji výfukového systému a povrchové koroze kabiny karoserie nebo nástavby vozidla. Vážné závady se týkaly skutečnosti, že byla provedena změna nebo úprava vozidla, a to pneu a disků, která nebyla vyznačena v dokumentaci vozidla, ač tak je vyžadováno. Dále u potkávacího nebo dálkového světlometu byl zdroj světla ve světlometu chybně upevněn nebo byl vadný, dále nesvítila některá směrová svítilna, následně odrazka byla poškozená tak, že její stav negativně ovlivňoval fotometrické vlastnosti. Dále v daném případě na daném vozidle byl neschválený typ kola nebo velikost (rozměr ráfku), který nebyl v souladu s údaji uvedenými v technickém průkaze vozidla a nakonec typ pneumatiky namontovaný na vozidle nesouhlasil s údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla. Pokud se týká dvou nebezpečných závad, jednalo se o to, že rozdíl brzdných sil při brzdění nebo odbrzdění na kolech téže nápravy byl větší než 30% a v případě jízdní zkoušky se vozidlo nadměrně vychylovalo z přímého směru. Druhou závadou byla hloubka vzorku pneumatiky v hlavních dezénových drážkách nebo zářezech, která nebyla v souladu s požadavky. Závěrem STK byla skutečnost, že na vozidle by nebylo možno provést evidenční kontrolu s kladným výsledkem. V poznámkách bylo dále uvedeno, že neschválený rozměr pneu [číslo] a neschválený rozměr ráfků přední 8x18 a zadní 9x18, přičemž zadní pneu hloubka vzorku byl sjetý a u přední pneu byla sjetá vnitřní strana. Dále pak v poznámkách byla uvedena skutečnost rozdílu brzdných sil, levý lanovod parkovací brzdy vázne, tj. nesouměrnost nouzového brždění 32%. Ke světlům byla poznámka, že pravé boční směrové světlo nesvítí a levá boční přední odrazka a levý světlomet má lom světla z Anglie.

8. Elektronická diagnostika provedená u specializovaného servisu pro [anonymizováno] potvrdila, že již dne [datum] byly u předmětného vozu specifikovaného typem modelu a VIN (v souladu s údaji v kupní smlouvě) detekovány první vady, například chyba obvodu krokového motoru levého i pravého světlometu. Žalovaný zajistil překlad elektronické diagnostiky do češtiny, který nebyl úředně ověřen, soud však nepovažoval za nutné doplňovat dokazování úředně ověřeným překladem, neboť elektronická diagnostika sloužila pouze pro detekci prvních vad, které následně byly jednoznačně a podrobně prokázány a popsány při kontrole - technické prohlídce STK ze dne [datum]. Důkaz byl důležitý zejména z časového hlediska, kdy bylo zřejmé, že již dne [datum], tj. 2 dny po koupi vozidla, na vozidle byly detekovány závady, což bylo zřejmé i z anglického originálu.

9. Korespondence ze strany žalobkyně žalovanému potvrdila, že jeho odstoupení od kupní smlouvy neuznávala, přičemž uváděla, že byl upozorňován na vady, které vozidlo mělo, konkrétně měl být upozorněn na opotřebené brzdy a nevyhovující rozměr kol a měla být žalovanému nabídnuta originální 17″ kola, které měl žalovaný odmítnout a ponechal si 18″ kola. Dle názoru žalobkyně se nejedná o skryté vady vozidla, jak v dopise ze dne [datum] uvádí žalovaný, přičemž doplnila, že na všechny nedostatky vozidla byl upozorněn a že ona sama na vozidle neprováděla žádné úpravy, které by vedly k tomu, že vozidlo nebude schopno provozu na pozemních komunikacích. Dále uvedla, že se dohodli na slevě ve výši 9 000 Kč z původně požadované kupní ceny 149 000 Kč právě na opravy zmíněných nedostatků. Tímto dopisem ze dne [datum] současně žalobkyně urgovala žalovaného k provedení změny vlastníka vozidla.

10. Usnesení Městského úřadu Frýdlantu nad Ostravicí, odbor dopravy ze dne [datum] potvrdilo, že žalobkyně zahájila správní řízení o změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla [registrační značka]. Pojistná smlouva uzavřená mezi [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], jako pojistitelem a žalobkyní, jako pojistníkem ze dne [datum] potvrdila, že žalobkyně pojistila vozidlo pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, kdy roční pojistné činí celkem 3 156 Kč a pojistné za pojistné období, které činí půl roku, činí 1 578 Kč. Výpisy z [právnická osoba] z účtu žalobkyně potvrdily, že žalobkyně dvakrát uhradila částku 1 578 Kč na účet pojišťovny.

11. Faktura [číslo] potvrdila tvrzení žalovaného o tom, že provedl kontrolu a doplnění klimatizace na předmětném vozidle, za což bylo dodavatelem [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] účtováno 1 636 Kč. Výpis z účtu žalovaného prokázal, že tato částka byla žalovaným dodavateli uhrazena dne [datum]. Faktura byla vystavena dne [datum]. 12. [právnická osoba] ve svém dokladu č. F [číslo] potvrdila, že za technickou prohlídku předmětného vozidla identifikovaného RZ a VIN, byla přijata částka 500 Kč dne [datum].

13. Předběžná kalkulace nákladů na opravu předmětného vozidla, kterou vyhotovil [právnická osoba] v autorizovaném servise [anonymizována tři slova] v [obec], potvrdila tvrzení žalovaného o nákladech nezbytných na provedení opravy vozidla, kdy tento servis náklady vyčíslil částkou 168 335 Kč včetně DPH a dále k věci uvedl, že bez VTP není možné naspecifikovat přesně disky a pneu, a proto je v kalkulaci uvedená nejnižší dostupná varianta v katalogu originálních náhradních dílů. Rozpočet provedeným autorizovaným servisem [anonymizováno] motor pro [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec] potvrdil, že náklady na opravu by činily 129 608 Kč včetně DPH.

14. Ve smyslu ustanovení § 120 odst. 2 věta prvá soud provedl i důkaz výpisem z obchodního rejstříku ohledně zjištění předmětu podnikání žalovaného, neboť potřeba tohoto důkazu vyplynula ze samotného dokazování, když žalobkyně namítala, že žalovaný vlastní pneuservis a podniká v oboru, naproti tomu žalovaný uváděl, že se jedná o shodu jmen a má pouze nákladní dopravu. Předmětný výpis z OR potvrdil skutečnosti tvrzené žalovaným, když bylo zjištěno, že žalovaný podniká v oboru vodoinstalatérství, topenářství a dále silniční motorové dopravě – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, dále podniká ve výrobě, obchodu a službách neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zámečnictví, nástrojářství.

15. Žalobkyně k důkazu, že vozidlo nemělo žádné závady, předložila protokol o technické prohlídce ze dne [datum] provedený firmou [právnická osoba] Z tohoto zápisu o technické prohlídce vyplynulo, že předmětné vozidlo identifikované [příjmení] a registrační značkou nemělo ke dni [datum] žádné závady. V té době stav najetých kilometrů na vozidle na tachometru činil 150 990.

16. Pokud se jedná o svědeckou výpověď pana [příjmení], synovce žalovaného, nic podstatného k věci nepřinesla, neboť si svědek téměř nic nepamatoval.

17. Svědecká výpověď [příjmení] [příjmení], syna žalobkyně, korespondovala s tvrzením žalobkyně o tom, že žalovaný byl na vady na vozidle před koupí vozidla upozorňován, konkrétně na jiný typ kol na vozidle než odpovídal technickému průkazu a dále měl upozorňovat na špatné brzdy, resp., že do budoucna bude nutno vyměnit brzdové kotouče. Dále svědek vypověděl, že upozorňoval žalovaného na skutečnost, že levá strana vozidla byla mírně bourána a přední a zadní dveře tedy měly trochu jiný odstín laku, který však byl stále stříbrný. Žalovanému přitom měl ukázat jak servisní knížku, tak velký technický průkaz, malý technický průkaz a všechny tyto dokumenty odevzdat v době koupě. Potvrdil, že ten den pršelo, vozidlo při prohlídce projeli, on sám řídil cca 10 km a žalovaný cca 7 km. Dle něj vozidlo bylo v pořádku natolik, aby prošlo evidenční kontrolou. Skutečnost, že ke smlouvě nebyl doložen či vyhotoven protokol, ve kterém by byly vady specifikovány, odůvodňoval tím, že žalovaný na vše spěchal, že nechal z internetu v restauraci, ve které o věci jednali, vytisknout nějaký vzor, který posléze doplnili. Z jakého důvodu však alespoň do tohoto vzoru nebyly tužkou zapsány vady, které na vozidle byly, alespoň stručně, se svědek nedokázal vyjádřit, přičemž se u něj nejednalo o první prodej vozidla. Vozidlo přitom sám původně pro svou matku kupoval za 90 000 Kč a následně na něm prováděl opravy, čímž odůvodňoval vyšší cenu a dále uvedl, že v jeho případě to byla výhodná koupě. Ke skutečnosti, proč prodával vozidlo s problematickými pneumatikami, které byly jiné, než v technickém průkazu a bylo tedy zřejmé, že tato skutečnost bude činit problém při změně registrace vozidla, svědek uvedl, že toto si neuvědomil. V roce 2017 byl přitom na kontrole STK a vozidlo nemělo žádné vady, přičemž mu měl technik STK ve [obec] říci, že je možné si na stanicích kontroly STK domluvit jakékoliv vady, že budou na vozidle zapsány. Pokud jde o inzerát, který je založen ve spisu, není to ten jeho inzerát, neboť vozidlo mělo najeto 158 000 km, což inzerátu neodpovídá, i když fotografie je předmětného vozidla. V inzerátu přitom neuváděl, že je vozidlo bouráno, opravováno a že jsou tam jiná kola. Svědek dále žalovaného upozorňoval na parkovací čidla, když totiž zařadil zpátečku, tak vozidlo začalo pípat, což signalizuje nějakou poruchu. Nabízel žalovanému, že zajedou ke kolegovi, který vlastní pneuservis, aby bylo možno auto zvednout a podívat se na něj zespodu, což žalovaný nevyžadoval a souhlasil s koupí vozidla, ovšem nikoliv za 149 000 Kč. Svědek byl ochoten snížit cenu na 140 000 Kč, s čímž nakonec žalovaný souhlasil. S penězi za prodej vozidla jeho matka zaplatila dluhy. S vozidlem vlastně na technické kontrole nebyl, když vozidlo pro matku kupoval, byla technická v pořádku a při přepisu se prováděla evidenční kontrola na zimních kolech, které odpovídaly velkému technickému průkazu, a vše tedy bylo v pořádku.

18. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem technika ve [anonymizována tři slova], který se měl vyjádřit k tomu, zda je možné si domluvit zápis vad do technické kontroly, a měl tak zpochybnit důkaz prohlídky technické STK provedené [právnická osoba] a.s. ve [obec] dne [datum]. Soud tak učinil tak z důvodu, že se jednalo o pouhou obecnou spekulaci, která se neprokazuje, a nemůže tedy věrohodnost důkazu konkrétní prohlídky STK zpochybnit.

19. Soud rovněž zamítl návrh na doplnění dokazování účastnickou výpovědí žalovaného, když tento se k věci dostatečně vyjádřil v rámci svých skutkových tvrzení. Rovněž soud považoval za nadbytečné vyhotovovat znalecký posudek či odborné posouzení ze strany autorizovaného servisu ohledně skutečností, jaké vady na vozidle by mohly být zjištěny a zda se jedná o vady zjevné nebo skryté, podstatné či nepodstatné. Stalo se tak vzhledem ke skutečnosti, že vady jednoznačně vyplývají z protokolu o STK, přičemž při jejich bližší specifikaci lze nepochybně určit i to, zda se jedná o vady skryté či nikoliv. Soud tedy tento důkaz považoval za nadbytečný. Je přitom zřejmé, že vady ve svém souhrnu znemožňují provozovat vozidlo a že ani žalovaný nemohl převod vlastnického vozidla zajistit, když evidenční kontrola silničního vozidla by neskončila s kladným výsledkem. Dále se soudu jevilo nadbytečné provádět dokazování výsledech svědka pana [jméno] [příjmení], který mohl slyšet komunikaci mezi svědkem a žalovaným o tom, že mu svědek nabízel prohlídku vozidla zespodu v pneuservisu u známého, když ani tento důkaz by nic podstatného nepřinesl. Podstatná pro soud byla skutečnost, že pokud svědek [příjmení] žalovaného na vady na vozidle upozorňoval, tyto v kupní smlouvě nekonkretizoval. Neprovedl o nich ani jinou poznámku či přílohu ke smlouvě, ač na ni byl ve smlouvě učiněn odkaz. I když pro daný smluvní typ není vyžadována písemná forma, je zřejmé, že veškeré rozhodné skutečnosti je více než vhodné do písemné smlouvy vtělit, neboť v opačném případě může nastat důkazní nouze. Samotná výpověď syna žalobkyně o tom, že na vady na vozidle byl žalovaný upozorňován, bez dalšího neobstojí (a to zejména s ohledem na listinné důkazy) a žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že byl žalovaný na vady upozorňován.

20. Podle § 8 odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) v platném znění k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, 2. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a 3. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5), není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu.

21. Podle § 2001 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o. z.“) od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

22. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

23. Podle § 2004 odst. 1 se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.

24. Podle § 2099 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

25. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

26. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

27. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

28. Podle § 2104 kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 976/2002 je nutné při prodeji použité věci rozlisovat, zda jde o skutečně o vadu věci nebo jen o projev běžného opotřebení.

30. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný od kupní smlouvy na předmětné vozidlo [značka automobilu] odstoupil platně, a tudíž je jeho návrh na vrácení kupní ceny a na úhradu nákladů vynaložených se zjištěním vad důvodný. Účinky odstoupení od smlouvy poté, co odstoupení došlo do dispozice smluvní strany, přitom nastávají již bez dalšího automaticky a zcela bez ohledu na stanovisko druhé smluvní strany, jíž je odstoupení adresováno. Vzhledem k tomu, že žalovaný odstoupení od smlouvy s žalobkyní podal na poštu ve středu [datum], mohlo toto odstoupení dojít do dispozice žalobkyně následujícího dne, tj. ve čtvrtek [datum] a tímto okamžikem byl závazek zrušen od počátku. Žalobkyně přitom porušila kupní smlouvu podstatným způsobem, když prodávala vozidlo, které nebylo schopno provozu a u nějž by ani nebylo možno provést evidenční kontrolu s kladným výsledkem a docílit tak přepisu v registru vlastníků vozidla na žalovaného. Za situace, kdy bylo vozidlo kupováno pro provoz, se nepochybně jedná o podstatné poručení smlouvy. Nemohlo být záměrem žalovaného koupit vozidlo, které nebude moci provozovat. Vady jsou přitom takového charakteru, že pokud by o nich žalovaný v době koupě věděl, jistě by ke koupi vozidla nedošlo. Tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaného na vady na vozidle upozorňovala, podporovala pouze výpověď svědka [příjmení], která ve světle dalších důkazů a za dané situace neobstojí, když svědek je jejím synem, tedy osobou blízkou, která má zájem na výsledku sporu, navíc to byl právě on, kdo za žalobkyni fakticky jednal. Soud má za to, že pokud je uzavírána kupní smlouva na ojeté vozidlo, je specifikace závad jednou z podstatných náležitostí, neboť jen tak lze zabránit dalším sporům. Soud nepovažoval za věrohodné tvrzení svědka [příjmení] o tom, že vše bylo činěno ve velkém spěchu, takže ke specifikaci závad nedošlo, navíc když svědek potvrdil, že se v jeho případě nejednalo o první prodej či koupi ojetého vozidla, tudíž již nějaké zkušenosti s obdobným prodejem měl. K tomuto soud podotýká, že označení vad lze ve smlouvě učinit i naprosto neformálně, rychle učiněnou poznámkou, což by bylo zcela dostačující. Pokud se jedná o žalobkyní tvrzenou slevu z kupní ceny z důvodu vad ve výši 9 000 Kč, ani v tomto případě nebylo prokázáno, že ke snížení ceny došlo z důvodu existence vad a nikoliv z důvodu vyjednávání o ceně, zvlášť za situace, kdy svědek potvrdil, že vozidlo koupil pro matku za 90 000 Kč a následně jej chtěli prodat za 149 000 Kč, a tudíž tu existoval poměrně velký prostor pro jednání stran. Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že na vady na vozidle žalovaného upozorňovala, přičemž soud dospěl k závěru, že u většiny vad se jednalo o vady skryté, které nebylo možno zjistit běžnou obhlídkou. Závěr o skrytých vadách (ať již vážných, nebezpečných či lehkých) soud učinil u nadměrně zkorodovaného brzdového kotouče, vnějšího poškození lanovodu, drobných netěsností ve spoji výfukového systému, levá boční přední odrazka a levý světlomet má lom světla z Anglie, za krytou vadu pak soud považoval i skutečnost, že rozdíl brzdných sil na kolech téže nápravy činil víc jak 30%, což běžnou obhlídkou dle názoru soudu taktéž není možno zjistit. Vozidlo, které by neprošlo evidenční kontrolou, což bylo zjištěno již [datum], nesmí být provozováno, a tudíž lze uvěřit žalovanému, že jej odstavil a nejezdil s ním a že vady, které vozidlo nepochybně má, tu byly již v době koupě. Pokud byly vady nyní oceňovány, nemohlo na vozidle z tohoto důvodu v mezičase mezi koupí vozidla a oceněním závad dojít k podstatné změně. Jako mnohem pravděpodobnější se soudu jeví možnost, že závady na vozidle vznikly mezi dvěma prohlídkami STK dne [datum] a mezi kontrolou STK dne [datum], kdy vozidlo provozovala žalobkyně se svým synem a bylo najeto téměř 10 000 km.

31. O závažnosti vad svědčí i ocenění jejich oprav, které se pohybuje okolo ceny, za niž bylo vozidlo koupeno. Rovněž takto vysoké ocenění oprav zjištěných vad vedlo soud k přesvědčení, že vady na vozidle jsou ve svém celku podstatného charakteru, a bylo pro ně odstoupeno od smlouvy platně.

32. Pokud jde o další rozhodné skutečnosti, soud dospěl k závěru, že vady byly žalovaným oznámeny včas. Manipulaci s vozidlem ze strany žalovaného soud vyloučil, neboť se nejedná o osobu, která by v daném oboru podnikala a první kontrola vozidla byla provedena již 2 dny po jeho koupi. Vady byly zjištěny okamžitě dle prvotní kontroly. Jak již bylo uvedeno shora, má soud má za to, že ke změnám na starším vozidle (uvedeno do provozu [datum]) mohlo dojít v mezidobí mezi kontrolou vozidla na STK dne [datum] a mezi kontrolou STK dne [datum]. Pokud jde o tvrzení žalobkyně o tom, že není možné, aby si ve svém vysokém věku byla vědoma vad, které vozidlo mělo, soud podotýká, že v daném případě je nutné vycházet z jednání jejího syna, svědka [příjmení]. Byl to on, kdo vedl veškerá jednání, jezdil s vozidlem a tudíž, skutečnost, zda měla přímo žalobkyně o vadách povědomost či nikoliv, není rozhodná.

33. Pokud jde o odkaz žalobkyně na § 2167, soud pouze okrajově poukazuje na skutečnost, že na daný případ toto ustanovení nedopadá, neboť se týká prodeje zboží v obchodě.

34. Pokud jde o nároky žalovaného v souvislosti s vadným plněním ve výši 2 136 Kč, které žádal žalovaný z titulu nákladů, které vynaložil na zjištění vad na vozidle, soud i tyto nároky považoval za důvodné a přiznal je dle ustanovení o náhradě škody, a to dle § 2984 odst. 1 o. z., § 2951 odst. 1 o. z., § 2952 o. z., neboť tyto náklady vznikly z důvodu, že žalobkyně porušila smlouvu, když bylo převedeno vozidlo s vadami, které ve svém souhrnu představovaly podstatné porušení smlouvy.

35. Vzhledem k tomu, že soud přiznal nároky žalovanému, pak je zřejmé, že nárok žalobkyně musel být jako nedůvodný zamítnut.

36. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř, dle něhož se účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl žalovaný zcela úspěšný, a tudíž má nárok na náhradu náklady účelně vynaložených k uplatňování práva. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 7 107 Kč a v nákladech právního zastoupení počítaných dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). V daném případě před podáním vzájemného návrhu učinil právní zástupce žalovaného dva úkony v sazbě 1 000 Kč, dohromady tedy 2 000 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 1 578 Kč), a to za převzetí a přípravu právního zastoupení a za podaný odpor proti platebnímu rozkazu. Dále má žalovaný nárok na náhradu čtyř úkonů právního zástupce v sazbě za každý úkon právní služby ve výši 6 820 Kč, celkem tedy 27 280 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 142 136 Kč), a to za vzájemný návrh, jednání u soudu dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum] a za jednání u soudu dne [datum]. Dále žalovanému náleží režijní paušál za těchto šest úkonů právní služby ve výši 1 800 Kč (dle § 13 advokátního tarifu). Právní zástupce žalovaného má rovněž nárok na náhradu za promeškaný čas, který účtoval za účast u dvou jednání soudu v celkové výši 800 Kč (8x půlhodina á 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu). Právní zástupce žalovaného má dále nárok na cestovní výdaje, a to z [obec] do [obec] a zpět (dohromady 78 km k jednomu jednání u zdejšího soudu). Cestovné je počítáno dle vyhl. č. 333/2018 Sb., kdy při průměrné spotřebě 5,23 l /100 km, při ceně pohonných hmot 33,60 Kč (nafta motorová) a sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,10 Kč/km, činí jízdné za dvě jízdy ([obec] [obec] a zpět) 913,60 Kč. Právní zástupce je plátcem DPH, jehož náhrada mu náleží dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 21 % DPH z výše uvedených položek (mimo cestovní náklady, za něž DPH žalovaný neúčtoval a dále mimo SOP) činí 6 694,80 Kč Celkem tedy náklady žalovaného dosáhly částky 46 595,40 Kč.