11 C 28/2017

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa vedlejší účastník: pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o náhradu nemajetkové újmy na zdraví

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci dalších 315 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 350 000 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Vedlejšímu účastníku se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

V. Státu se náhrada zálohovaných nákladů proti žalobci nepřiznává.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - do pokladny Okresního soudu ve Vyškově -na soudním poplatku 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - do pokladny Okresního soudu ve Vyškově -na náhradě nákladů zálohovaných státem 76,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, konkrétně bolestného ve výši 350 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od doručení žaloby z titulu náhrady za škodu způsobenou provozní činností. Návrh odůvodnil tím, že dne [datum] jako návštěvník plaveckého areálu ve [obec], který provozuje žalovaný, utrpěl úraz, když při skoku ze startovacího bloku do bazénu dopadl na dno a způsobil si poranění páteře, které u něj zanechalo trvalé následky. Podrobněji uvedl, že při skoku ze startovacích bloků, které byly v málo hlubokém bazénu, dopadl a narazil hlavou na dno. Krátce tonul a následně byl vytažen manželkou, přičemž bezprostředně po úraze se nemohl hýbat a necítil dolní končetiny. Nakonec byl leteckou záchrannou službou převezen k ošetření do Fakultní nemocnice [obec] na kliniku úrazové chirurgie. Žalobce byl uznán invalidním a dále osobou, jež pobírá příspěvek na péči, neboť není schopen sám se o sebe postarat. Odpovědnost žalovaného shledával žalobce v tom, že nikde nebyl uveden zákaz skákání do málo hluboké vody ze startovacích bloků a tím, že na místě, kde byla mělká voda, byly startovací bloky umístěny, byli uživatelé uvedeni v omyl, že je tam dán dostatečný prostor pro skoky do vody. Nejenže nikde nebyl uveden zákaz skákání z těchto bloků, žalobce nebyl ani nijak upozorněn na možné nebezpečí. Žalovaný si poté zřejmě uvědomil, že startovací bloky na místě úrazu nejsou vhodné, a proto byly následně odstraněny. Žalobce se pokusil řešit škodní událost smírnou cestou, avšak bezúspěšně. V doplnění návrhu ze dne 11. 10. 2017 žalobce popsal skutkové okolnosti případu, zejména uváděl, že mu byla známa hloubka bazénu, neboť tam skákal opakovaně, skákal přitom po hlavě, neboť učil dceru skákat šipku. Činil tak z místa vyhrazeného ke skokům a na nevhodnost skákání nebyl v průběhu dne nikým upozorněn. V průběhu pobytu na bazénu vypil několik desetistupňových piv, přičemž byl po celou dobu sportovně aktivní a necítil se být alkoholem jakkoliv ovlivněn. Po nárazu hlavou o dno u něj došlo ke zlomenině krčního obratle, přičemž jeho zdravotní stav je označován jako [anonymizováno] (tj. [anonymizováno]), a vyžaduje celodenní péči další osoby. Tento stav je trvalý, pouze se může zhoršovat. U jednání konaného ve věci dne 14. 6. 2018 doplnil žalobce tvrzení tak, že dle jeho názoru nebyla označena možnost úrazu při skoku a rovněž nebyla dostatečně zajištěna pomoc ze strany žalovaného, pokud se týká záchranných prací. Dále žalobce poukazoval na skutečnost, že sám žalovaný ve svém vyjádření uváděl, že startovací bloky byly odstraněny z důvodu eliminace dalších úrazů, a nikoliv z důvodů technických.

2. Ve své účastnické výpovědi žalobce doplnil svá tvrzení o konkrétní skutečnosti tak, že do areálu [anonymizováno] přišel se svojí manželkou a pětiletou dcerou okolo oběda, naobědvali se na místě a v průběhu celého odpoledne mohl vypít 4 nebo 5 piv. Kolem 5. hodiny odpoledne se rozhodli, že opustí areál, ale dcera se chtěla ještě jednou sklouznout, šla na skluzavku a on měl pro ni doplavat poté, co skočí za ní šipku. Skočil a narazil přitom hlavou do dna a navrch vyplaval zády k hladině. Ihned poté nemohl hýbat ani rukama, ani nohama a byl celou dobu při vědomí, držel dech a čekal, až ho někdo vytáhne. Otočila jej manželka, nadechl se a řekl, že se nemůže hýbat. Toto viděl p. [příjmení], a zatímco manželka volala o pomoc, dotlačila jej ke břehu a následně došel i p. [příjmení]. Společně ho všichni vytlačili nahoru z břehu a ani poté se stále nemohl hýbat. P. [příjmení] jej přitom uklidňoval, zná ho od vidění z doby, kdy hrával rugby a p. [příjmení] se pohyboval na stadionu. Pokud jde o p. [příjmení], kamarádil se dříve s jeho bratrem, a tudíž je pouze jeho známým. Plavčíci bývají po celou dobu na vyhlídkové věži a plavčík došel až poté, co byl vytažen z bazénu. Subjektivně se necítil opilý, hlídal v té době pětileté dítě, takže nemohl být opilý. Šipku skákal z druhého nebo třetího startovacího bloku od kraje části bazénu, který je plytký. Nevšiml si, že by v daném místě byla nějaká cedule, či cokoliv jiného s upozorněním, že hrozí nebezpečí zranění při skoku v místě, kde je nižší hloubka. Jako první k němu přišla mladá plavčice a ta poslala p. [příjmení], ať běží na druhou stranu bazénu pro starší plavčici, a když došla, ta poté zavolala záchrannou službu. Pokud jde o druh skoku, žalobce trval na tom, že skákal šipku a narazil hlavou do dna, šipky přitom skákal již dříve a na místě, kde jsou bloky, se normálně skákat může a nikdo jej neupozornil, že nemá skákat po hlavě. Při skoku přitom vyloučil, že by se udeřil o startovací blok. Opakovaně uváděl, že to bylo o dno. Na bazén přitom chodí od malička, již dříve tam skákal, skákal tam několikrát a znal to prostředí. Pokud jde o úhel skoku, z důvodu, že narazil o dno, má za to, že se nejspíš moc odrazil, spadl do stojky a ruce se mu podlomily o dno. Zranění (odřeninu – pozn. soudu) přitom měl nad čelem, sesunula se mu váha těla a zlomila mu dva obratle a ten třetí rozdrtila. Jeho zdravotní stav je v současné době již ustálen.

3. Žalovaný návrh žalobce neuznal a navrhoval, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaný uváděl, že kvalifikaci škody provedenou žalobcem jako škody způsobené provozní činností žalovaného považuje za nesprávnou a odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1668/2014. Pokud se týká obecné odpovědnosti za škodu či odpovědnost za nesplnění prevenční povinnosti, která předpokládá zavinění na straně žalovaného, žalovaný uváděl, že ani tato nepřipadá v úvahu. Žalovaný provozoval plavecký areál v souladu s platným právem a nezanedbal žádnou prevenční povinnost. Měl za to, že nelze dovozovat odpovědnost žalovaného jen proto, že skákání ze startovních bloků nezakázal, nebo že neupozornil na nebezpečnost takových skoků, když jej žádná taková povinnost nestíhala. Stavba bazénu byla řádně zkolaudována rozhodnutím Městského národního výboru [obec], odbor výstavby a územního plánování, [číslo jednací]. Stavba bazénu a jeho provoz tedy byly v souladu s právními předpisy. Pokud se jedná o úvahu ohledně porušení obecné prevenční povinnosti žalovaného tím, že výslovně nezakázal skákání do vody ze startovních bloků a ani na nebezpečnost takové činnosti neupozornil, odkázal žalovaný na již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu, ve kterém byla odpovědnost žalovaného dovozena z důvodu, že ponechal na sjezdovce atypickou (nikoliv běžnou) pro běžného lyžaře neběžnou překážku, kterou řádně neoznačil a neznemožnil vjetí žalobce na tuto překážku. A contrario tedy žalovaný dovodil, že k zanedbání prevence nedošlo, neboť startovní bloky jsou pro daný areál typické a v něm běžné a předpokládané. Žalobce přitom sám z těchto bloků v předmětný den opakovaně skákal a nemohl tak být jich přítomností ani vlastnostmi překvapen. Žalovaný shledával zavinění výlučně na straně samotného žalobce, neboť z lékařských zpráv dovozoval, že žalobce přiznal, že před skokem vypil 5 piv a do vody skočil ve stavu opilosti.

4. Vedlejší účastník na straně žalovaného se zcela ztotožnil s procesním stanoviskem žalovaného, na něž odkázal a navrhoval, aby žaloba byla zcela zamítnuta. K věci dále doplnil, že žalobce neprokázal porušení preventivní povinnosti na straně žalované, naopak měl za to, že plnění preventivní povinnosti ze strany žalovaného byla učiněna beze zbytku řádným způsobem, a pokud jde o důvod vzniku škodlivého následku, zastával názor, že si jej žalobce způsobil sám svojí vlastní vinou, v důsledku hrubé nedbalosti, tj. hrubého podcenění rizikovosti svého počínání.

5. V dané věci Okresní soud ve Vyškově dříve rozhodl rozsudkem ze dne 28. 11. 2018 č. j. 11 C 28/2017-187 tak, že ve výroku I. je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 68 304,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbývající části byl nárok žalobce zamítnut. Zjednodušeně řečeno, soud žalobci přiznal jeho nárok co do výše 20 % a co do 80 % byl zamítnut. K odvolání žalované a vedlejšího účastníka Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 6. 2019 č. j. 17 Co 81/2019-236 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, když se sice ztotožnil s právním hodnocením soudu prvního stupně o tom, že na daný případ nelze aplikovat ustanovení § 2924 občanského zákoníku o škodě z provozní činnosti, ale je nutné se zabývat věcí z pohledu, zda a v jakém rozsahu žalovaný porušil svoji prevenční povinnost ve smyslu ustanovení § 2900 občanského zákoníku a do jaké míry za újmu vzniklou žalobci odpovídá žalovaný a do jaké míry za vzniklou újmu žalobce odpovídá on sám. Správně bylo poukázáno na ustanovení § 2900, § 2910 a § 2918 občanského zákoníku. Dle názoru odvolacího soudu však z provedeného dokazování nebylo možno učinit jednoznačný závěr o porušení prevenční povinnosti ze strany žalovaného a vyvstávala otázka, zda skutečně z hlediska technických norem, bezpečnostních norem a to i z pohledu norem platných ke dni úrazu žalobce, byly splněny veškeré podmínky pro bezpečný provoz bazénu, předčasný byl i závěr o nedostatečném počtu plavčíků v daném místě. Soud se měl tedy dále zabývat tím, z jakého důvodu byli návštěvníci bazénu upozorňováni, aby takto do vody v daném místě neskákali, kde došlo k úrazu žalobce, zda žalovaný provozoval bazén v souladu s bezpečnostními předpisy či nikoliv a zda umožnění skoku do vody ze startovacích bloků do hloubky 1,3 metrů vody bylo bezpečné či nikoliv a zda se žalovaný této nebezpečnosti musel být vědom.

6. Na základě pokynu Krajského soudu v Brně, žalovaný k dotazu soudu doplnil tvrzení ohledně otázky, proč plavčice upozorňují návštěvníky bazénu, že nemají na straně s nízkou hloubkou vody skákat do vody šipky, tak, že to vychází ze školení plavčíků a také z jejich provozního řádu, kde je činnost plavčíků popsána. Plavčík je přitom pánem situace v daném místě a on sám musí rozhodnout, kde v tu chvíli hrozí nějaké nebezpečí. Plavčík má i právo vykázat člověka z daného místa. Například v případě, že je vyšší návštěvnost, tak mohli v tu chvíli naznat, že tam hrozí nějaké nebezpečí, že to místo je z toho důvodu se zvýšeným nebezpečím, tak proto upozorňovali skákající lidi, ať tak v tu chvíli neskáčou. Dále žalovaný doplnil tvrzení tak, že maximální návštěvnost osob na bazénu je [číslo] osob a jedná se o kapacitu celého areálu, samotná hodinová kapacita je nižší. Počet plavčíků se odvíjí od počtu návštěvníků. Návštěvnost v té době na bazénu jistě nebyla zdaleka ani [číslo] osob, je potřeba pracovat s maximální hodinovou návštěvností a je sledováno, kolik je návštěvníků. Žalovaný uvedl, že mají automatický vstupní systém, který hlídá počet návštěvníků, kteří do areálu vstoupili, a při překročení stanovené kapacity se to prostě uzavírá a další lidi nepouští. Ve svých interních postupech mají uvedeno, jakým způsobem je obsazena směna, vždy je počítáno fixně s maximální možnou návštěvností a při dosažení určité kapacity se další lidé nepouští a například se povolává další plavčík do služby. Startovací bloky pak odstranili na základě úrazu, který se stal, protože místo poté vyhodnotili jako rizikové. Vždy, když vyhodnotí nějaké místo jako rizikové, například když se někdo pořeže o kachličku, nebo kde se stal úraz na blocích, tak sjednají nápravu. Žalovaný dále u jednání konaného dne 9. 1. 2020 doplnil tvrzení, že voda v bazénu musí být ve výšce přelivových žlábků uprostřed, tzn. ve výšce 120 cm. Voda se samozřejmě může pohybovat nahoru, dolů, ale v této výšce hladina vody musí být, to je fyzikální jev. V době, kdy se žalobci úraz stal, se počítala celková obsazenost bazénu, nikoliv místa pouze kolem venkovního bazénu, v ten den bylo přítomno šest plavčíků a další zaměstnanci se záchranářským minimem, a tudíž dle norem a jejich provozního řádu bylo vše v pořádku. Nejenže splňují normu, ale navíc mají i kamerový dohledový systém. Ze zkušenosti se domnívá, že v době, kdy se úraz stal, nemohlo být v bazénu více, jak 150 lidí. Návštěvnost [číslo] lidí, neznamená [číslo] lidí v bazénu, ale jde tedy o návštěvnost celého plaveckého areálu. Bezpečnostní preventivní pokyny dle vyhodnocených rizik dle normy 15288-2 jsou dle žalovaného zapracovány v provozním řádu, kdy je rovněž vše stanoveno, i jakým způsobem mezi sebou plavčíci mají komunikovat. Plavčíci přitom pravidelně prodělávají všechny školení, kdy musí reagovat podle konkrétního provozu, oni jsou pány situace a reakce je na odborné zdatnosti plavčíka. Pokud vyvstane nějaké riziko, plavčice si ho samy vyhodnotí a samy na něj reagují. Žalovaný uvedl, že zaměstnance proškoluje ještě více, než mají povinnost. V daný čas úrazu žalobce došlo bohužel k situaci, kdy zrovna docházelo k výměně plavčíků po hodině.

7. Žalobce k věci uvedl, že je lhostejno, kolik bylo v místě plavčíků, když mu stejně žádný nepomohl. Žalobce poukázal na skutečnost, že výška vody jistě mohla hrát roli při úrazu, ale podstatným byla okolnost, že nebyla dostatečně provedena výstraha, že se nemá skákat ze startovacích bloků, což je podstatné a to šipkou nebo, že skoky jsou vůbec zakázány. Dle žalobce došlo ze strany žalovaného k porušení prevenční povinnosti, neboť nebyla dostatečně prokázána povinnost žalovaného, že informoval dostatečně návštěvníky.

8. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující.

9. Zdravotní stav žalobce spolu s popisem skutkových a časových souvislostí vztahujících se k úrazu vyplynul ze zprávy Fakultní nemocnice [obec], kliniky úrazové chirurgie. Konkrétně bylo uvedeno, že žalobce byl přijat k vyšetření dne [datum] v 18:17 hod. s diagnózou zlomenina jiného určeného krčního obratle. Téhož dne skočil po hlavě do mělkého bazénu, narazil hlavou o dno, v bezvědomí však nebyl, krátce tonul a z bazénu byl vytažen manželkou. Po úrazu nehýbal a necítil dolní končetiny, byla diagnostikována i [anonymizována tři slova]. Přiznával vypití cca 5 piv, přivezen byl leteckou záchrannou službou. V době vyšetření byl lucidní, orientován a při vědomí, byla diagnostikována [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a dále [anonymizována tři slova]. V důsledku pádu tedy došlo k [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] dle CT, objektivně uvedena [anonymizováno], na horních končetinách [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] Hranice čití byla zhruba od [anonymizováno], výsledkem byla konstatována [anonymizováno] s doporučením akutně na operační sál ke stabilizaci [anonymizována tři slova]. Ze zprávy z neurologické ambulance MUDr. [jméno] [příjmení] ve [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že po skoku dne [datum] do vody v [anonymizováno], kdy byl vytažen manželkou, byla ihned zjištěna [anonymizováno], do [datum] byl žalobce hospitalizován ve FN [obec] a následně přeložen do [obec] s délkou pobytu do [datum]. Další pobyt byl plánován za rok. Žalobci byla nasazena medikace, provedena [anonymizováno] a konstatováno, že [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], byl mu přidělen mechanický vozík. Subjektivně se nacházel v neuspokojivém stavu, měl [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], tři čtvrtě dne byl na vozíku, jinak na lůžku. Byl závislý na manželce, s pomocí byl schopen přesednout se vzporem o ruce z lehátka na vozík, trochu se namydlit při koupání a vyčistit si zuby. Byla konstatována [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], lépe první rukou, prsty do dlaně nedotahoval, naznačen pohyb zápěstí do volné flexe, [anonymizována tři slova]. Používal zápěstní ortézy, aby obsloužil vozík, ohledně dolních končetin byla konstatována [anonymizována tři slova] horší vlevo, pokud jde o resumé zdravotního stavu žalobce v té době, bylo uvedeno, že se jedná o stav po [anonymizována tři slova], což bylo řešeno [anonymizována tři slova] [číslo], dále u něj byla konstatována [anonymizována tři slova] [spisová značka], dále [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Dále byly u žalobce konstatovány [anonymizována tři slova] [anonymizováno], tj. [anonymizována tři slova] a dále [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova].

10. Vývoj zdravotního stavu žalobce vyplynul z přijímací zprávy rehabilitačního ústavu [obec] ze dne [datum]. Žalobce byl přijat téhož dne k rehabilitačnímu programu s cílem zlepšení mobility, soběstačnosti, respektive funkcí, dále k aplikaci kompenzačních pomůcek a k sociálnímu řešení. Stav při přijetí byl konstatován jako nesoběstačný. Pokud jde o anamnézu, byl ženatý, bydlel s manželkou a pětiletou dcerou v rodinném domě, který se prodávali a kupovali bezbariérový byt. Rehabilitační diagnóza byla určena jako [anonymizováno 20 slov].

11. Nepříznivý zdravotní stav téměř po roce od úrazu s informací o přiznání invalidity III. stupně byl zjištěn ze zprávy o ambulantním vyšetření ve Fakultní nemocnici [obec] na rehabilitačním oddělení ze dne [datum]. Žalobce byl na toto oddělení žalobce přijat s diagnózou [anonymizována dvě slova] a byl vyšetřen ve spinální ambulanci celoživotní péče, přičemž bylo konstatováno, že absolvoval pobyt v RÚ [obec] od [datum] do [datum], byla mu ponechána [anonymizováno] a je pravidelně kontrolován neurologem ve [obec]. Po propuštění z [obec] dále dojíždí na rehabilitace do [anonymizováno] [příjmení], doma má motoped na dolní končetiny a pravidelně na něm šlape. Bolesti jsou u něj zaznamenávány při [anonymizováno], která se projevuje při přesunech a jde přes břicho do horních končetin a hůře současně i dýchá. [anonymizováno] je hlavně v dolních končetinách, která jde až do hýždí a někdy i v prstech horních končetin. Žalobci byl již přiznán invalidní důchod III. stupně k [datum] a má průkazku ZT/P a příspěvek na péči III. stupně, přičemž péči zajišťuje manželka. Pokud se týká nálezu, ve vozíku je pánev v tzv. [anonymizováno 7 slov]. Při zajištění kvalitní opory je schopen extendovat trup a napřímit se, ale bez opory to nelze. Byl objednán na další kontrolu k [anonymizováno 5 slov]. Posudek o invaliditě žalobce ze dne [datum] konkrétně uváděl, že jako den vzniku invalidity bylo stanoveno datum [datum] se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 90 %, a to v souvislosti s úrazem ze dne [datum]. Jedná se přitom o invaliditu III. stupně.

12. Ze zprávy Fakultní nemocnice [obec] z odpovědi na žádost soudu o sdělení skutečností bylo zjištěno, že při přijetí žalobce do nemocnice byl u něj odebrán celý soubor laboratorních vyšetření a rovněž stanovení hladiny etanolu s výsledkem [anonymizováno] K dotazu, zda byl žalobce operován bezprostředně po jeho přijetí v nemocnici, či zda musela být operace odložena, bylo uvedeno, že žalobce byl operován bezprostředně po provedených nezbytných vyšetřeních a stabilizaci jeho stavu. Z operačního nálezu, tj. operačního protokolu o operaci žalobce ve Fakultní nemocnici [obec] na centrálních operačních sálech, soud zjistil, že žalobce byl operován v den úrazu, tj. dne [datum] od 19:40 hod. do 21:10 hod.

13. Ze zprávy Fakultní nemocnice [obec], kliniky úrazové chirurgie soud zjistil, že dne [datum] byl žalobce ambulantně vyšetřen, bylo konstatováno, že neurologicky je nadále [anonymizováno], jemná motorika není přítomna, zvládá přesun na vozík, toho času je zavedena [anonymizováno] a věc dále řeší se [anonymizována dvě slova]. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne [datum] na rehabilitačním oddělení Fakultní nemocnice [obec] soud zjistil, že byl vyšetřen žalobce s diagnózou [anonymizována dvě slova], a to ve spinální ambulanci celoživotní péče. Předchozí vyšetření bylo [datum]. V mezičase došlo ke změně medikace při intenzivních [anonymizováno], ale zatím bez efektu. [anonymizováno] je přitom indikována trvale od hýždí směrem dolů po nohách v jakékoliv poloze, přičemž na lůžku je horší než na vozíku. Pravidelně kontrolován [anonymizováno] ve [obec], byla mu zavedena [anonymizováno], k [anonymizováno] dochází dvakrát týdně. Rovněž mu otékají dolní končetiny, ráno jsou menší než večer, ale prakticky jsou trvalé, bylo uvedeno, že žalobce [anonymizováno 8 slov]. Pokud se týká nálezu, bylo zjištěno, že v sedu ve vozíku je pánev v [anonymizováno 5 slov]. Je tu také přítomna [anonymizována dvě slova], a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], stehna přitom nejsou dobře opřena s tím, že bylo doporučeno zlepšit oporu stehen a bylo doporučeno dalších devět bodů, jak o žalobce pečovat. Z lékařské zprávy neurologické ambulance MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo provedeno kontrolní neurologické vyšetření s tím, že stav oproti poslední kontrole byl nezměněn. Na rehabilitaci do [obec] jezdil žalobce dvakrát týdně, došlo k mírně lepší stabilizaci trupu.

14. Na základě těchto lékařských zpráv byl vypracován znalecký posudek k ohodnocení bolestného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], a to znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, a učinil závěr, že žalobce utrpěl při skoku do bazénu dne [datum] úraz, a to zlomeninu [anonymizováno 6 slov], který byl komplikován např. [anonymizováno 7 slov] a vyžádal si čtyři operace, a to dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Bolestné bylo stanoveno podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z., a stanoveno podle Přílohy B. Přehled bolesti (bodové hodnoty bolesti) Metodiky Nejvyššího soudu. Za úraz, a to [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno], tj. následek úrazu včetně [anonymizována čtyři slova] ohodnotil znalec 968 body, přičemž bolestné za položky týkající se úrazu navýšil o 20 % vzhledem k přítomnosti těžkých komplikací, kterými bylo [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. Za tuto část se tedy jednalo o 1161 bodů. V souvislosti s operacemi znalec ohodnotil bolestné 168 body a bolestné celkem tedy bylo ohodnoceno 1329 body. Znalec tudíž bolestné vyčíslil na částku 341 521 Kč. V tomto případě se soud spokojil s písemným vyhotovením posudku a znalce nevyslýchal, neboť se jednalo pouze o matematický výpočet dle tabulek, a výslech znalce by tedy pouze neúčelně zvyšoval náklady řízení. S tímto postupem soudu účastníci vyslovili souhlas.

15. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 19. 7. 2017, která obsahovala rovněž žádost o přehodnocení postoje žalovaného k věci a výzvu ke smírnému řešení věci.

16. Ke zjištění bližších skutkových okolností, které se v den úrazu udály, k situaci v místě úrazu a též ke zjištění způsobu, jakým plavčice zasahovaly, soud provedl dokazování svědeckými výpověďmi.

17. Svědecká výpověď p. [jméno] [příjmení], manželky žalobce, potvrdila dobu, kdy dorazili do [anonymizováno], dále že se na místě naobědvali a také, že kolem 5. hodiny se rozhodli, že se vrátí domů. Dcerka se ještě chtěla sklouznout, nato manžel reagoval tak, že si skočí a k dceři doplave, avšak když skočil, vyplaval zády nahoru. Myslela si, že si dělá legraci, ale pak si všimla, že mu z hlavy vytéká krev, proto skočila do vody, otočila ho a přitom ho jednou rukou podepírala a druhou mávala a volala o pomoc. Šla s ním přitom ke břehu, následně přiběhl p. [příjmení] a p. [příjmení] a pomohli manžela vytáhnout na břeh. Poté šla ke skluzavce pro dceru, tu vytáhla ven a následně volala svému otci, aby si pro dceru přijel, pak se vrátila za manželem, ale musela si sednout na lavičku, protože jí z toho nebylo dobře, a teprve až poté se ukázala plavčice a začala se věc řešit. Pokud jde o p. [příjmení], toho zná manžel, tj. žalobce od jeho bratra, ona sama pouze od vidění, v bližším vztahu nejsou, stejně tak není v bližším vztahu k p. [příjmení], zná ho pouze z důvodu, že se chodí stříhat k její matce. Než skočil manžel osudný skok, stála dva metry od něj, stál na skokanském můstku, pak skočil, na místě, kde se jednalo o mělkou část, zhruba okolo třetího bloku. Žádné nápisy ohledně hloubky vody u bazénu nezaznamenala, stejně tak si nevšimla ani žádného upozornění, že skoky do vody mohou být v tom místě nebezpečné. Pokud jde o manžela a pití alkoholických nápojů, byl schopen s kamarády vypít 5, 6, 7 piv, jako každý normální chlap, vydržel hodně. Vyložené známky opilosti u něj ten den nezaznamenala, ani nějaké pomalejší reakce. Svědkyně dále uvedla, že dle jejího názoru byla záchrana velmi pomalá, kdyby nebylo jí, tak by se manžel utopil, stejně tak trvalo velmi dlouho, než se plavčice objevily.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce je jeho známým z doby, kdy hrával rugby. Pokud se jedná o dobu, kdy se stal úraz žalobci, byl na bazéně, šel si zaplavat na koupaliště, doplaval do prostoru pro neplavce, přičemž na bazénu bylo označení plavci a neplavci, bavil se s někým, otočil se a uviděl žalobce, jak stojí na kraji bazénu, v rohu viděl také jeho manželku, ale nevěnoval tomu žádnou pozornost a otočil se. Za krátkou dobu byl velký křik, žalobce přitom plaval na vodě, a jak se k němu snažil dostat, slyšel nějaké pískání a křik, jakoby se něco stalo, možná se jednalo o volání o pomoc, neví přesně. Ihned v té době bylo zřejmé, že tělo bylo bezvládné, snažili se ho společně dostat na břeh, uložili ho do nějaké polohy, přitom byl při vědomí, byl ve stavu, kdy ho všechno bolelo, ale necítil nohy. Následně se volala rychlá záchranná služba a posléze přistával vrtulník, reakce lidí přitom byly bezprostřední, vytáhli ho z vody a až poté se tam objevila plavčice, která volala rychlou záchrannou službu. Vzhledem k tomu, že je [anonymizováno], tak je mu známo, že někdy se člověku zdá, že čas se vleče dlouho, sám by odhadoval, že mohlo jít o 5 minut od té doby, co se stal úraz do doby, než volala plavčice rychlou záchrannou službu. Pokud se týká přímo skoku žalobce, ten neviděl.

19. Ze svědecké výpovědi p. [jméno] [příjmení], který zná žalobce z rugby ve [obec], soud zjistil, že v době, kdy se stal úraz, kráčel podél bazénu směrem z hlubší do mělké části, kde skákal žalobce. Asi 30 metrů od mělké části viděl, že skočil šipku ze startovacího bloku a posléze viděl také, že něco není v pořádku, neboť se nevynořil. Jeho manželka stála u něj a křičela a jak se blížil, viděl, že se mu line z temena hlavy krev. Manželka žalobce byla v šoku a další muž mu pomáhal s tělem žalobce, jedná se přitom o muže, kterého poznal, že vypovídal jako svědek před ním v tomto řízení. Nevěděl přitom, zda byl žalobce při vědomí, pomáhal dostat žalobce na břeh a vzhledem k tomu, že má kurz první pomoci, mluvil na žalobce a ptal se jej, jestli je v pořádku. V té době byl při vědomí a říkal, že necítí nohy a že se bojí, že bude na vozíku, až teprve poté, co mu položil pět nebo šest otázek, přišla plavčice, které řekl, ať zavolá záchrannou službu, že je to vážné, načež se jej zeptala, zda je zdravotníkem a když řekl, že ne, odpověděla, ať dojde pro jinou plavčici. Šel zpět k restauraci k tobogánu, kde zavolal kolegyni, které řekl, co se stalo a běželi zpět, ta naznala, že je situace vážná a zavolala záchrannou službu. Pokud jde o různá upozornění a označení okolo bazénu, ačkoliv chodil na bazén často, nezaznamenal, že by tam bylo nějaké označení, co se týče hloubky vody v místě startovacích bloků. Všiml si jediného zákazu, co tam byl, že se nesmí skákat z podélných stran. V současné době si všiml, že startovací bloky jsou odstraněny a na každých pěti metrech jsou zákazy skákání. V té době však nic takového neviděl, kromě zákazu na podélných stranách, kde nebyly bloky. Pokud mohl hodnotit reakce žalobce v té době, bylo zřejmé, že to byl pro něj šok a pořád opakoval, že necítí nohy a že se bojí, aby neskončil na vozíku, ale že by byl opilý, to nezaznamenal. Ten den bylo pěkné počasí, svítilo slunce, bylo teplo. Když viděl žalobce, jak skáče, tak byl v místě ještě před věží, kde jsou plavčíci. Věž je vyvýšená a plavčíci tam mají mít rozhled na celý bazén. Přitom když mu jiný svědek podával tělo žalobce, tak tam plavčík nebyl, vytahování těla činili oni dva, a když bylo vytaženo tělo žalobce, tak tam plavčík také žádný nebyl, ale až po pěti nebo šesti větách - dotazech na žalobce přišla plavčice. Pokud jde o skok žalobce do vody, svědek se vyjádřil tak, že vystudoval tělovýchovnou fakultu a má licenci na skoky na trampolíně a podle něj ten skok byla klasická šipka - vzpažení, odraz do vody, nemůže však vědět, co se stalo pod vodou, a vyloučil, že by došlo k nějakému úderu ještě předtím, než spadl do vody, to podle něj není možné provést. Podle svědka skok, který skočil žalobce, byla standardní šipka a úhel byl přijatelný pro šipku. Plavčíka přitom na místě viděl až po nějaké době, poté, co byl žalobce vytažen na břeh.

20. Žalovaný se vyjadřoval k výpovědím tak, že je vyloučeno, aby v daný okamžik nebyl okolo bazénu žádný plavčík, vždy tam musí být minimálně jeden nebo dva plavčíci a následně byl volán třetí plavčík. Pokud jde o označení okolo bazénu, doplnil žalovaný tvrzení tak, že okolo bazénu jsou vidět cedule s šipkami s označením, která část je pro plavce, a která pro neplavce. Dále jsou také uvedeny u bazénu hloubky vody. Pokud se týká zákazu skákání v době, kdy se úraz stal, bylo zakázáno skákat z podélných stran. Pokud se týkalo míst se startovními bloky, tak tam zákaz nebyl. Jedná se o klasický plavecký bazén a za 32 let se tam žádný vážný úraz nestal. Situaci přitom musí vyhodnotit sami plavčíci, zda jsou skákány do vody normální skoky či se jedná o skoky, které jsou nepřípustné. V současné době se startovní bloky nacházejí jen na straně, která je hlubší, každý rok totiž provádí údržbu bazénu, a když se chystali opravovat bloky, byl požádán plavčíky, aby tyto bloky byly odstraněny, protože přibývalo incidentů, kdy museli zasahovat a říkat lidem, že je to určeno jen pro závodní skoky. Hloubka vody na jedné straně je okolo 1,10m a na druhé 1,90 až 2,05m. Od doby 80.- let, kdy byl bazén zkolaudován, přitom nebyl nijak rekonstruován a takový, jaký byl zkolaudován, je i v dnešní době.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnankyní žalovaného, přičemž uvedla, že žalobce viděla skákat několikrát a je zvyklá upozorňovat lidi, aby neprovozovali skoky, kde je mělká voda. Tam žalobce několikrát skákal a měla za to, že jej upozorňovala, aby tak nečinil. Bylo to přitom na té straně, kde se pohyboval s dcerkou, kde je mělká voda, pokud se jedná o opačnou stranu, kde je větší hloubka, tam nechávají lidi skákat normální skoky. Osudný skok žalobce však neviděla, každou hodinu mají točení směn a na 50-timetrovém bazénu je nejvíce lidí. Je to nastaveno tak, aby si plavčík odpočinul. Předávala informace kolegyním, přičemž se točí před celou hodinou, dávala jim informace o tom, že je tam hodně lidí, kteří skáčou a už byla na schodišti a vycházela tobogánové schody, když pro ni běžel mladý muž, který na ni volal, aby šla zpátky, že se stal úraz. V té době byly na místě ve dvou plavčících a posléze ve třech. Na bazén přitom dohlíží většinou z věže a jeden plavčík chodí kolem celého areálu. Přímo jen u mělké strany není plavčík stále přítomen, protože hlídají i tu druhou stranu z empiru. V době, kdy jsou ve čtyřech plavčících, tak stojí vždy někdo u klouzačky, v době, kdy se stal úraz žalobci, bylo na bazénu hodně lidí, neboť po dobu několika dnů bylo velmi teplo. V době, kdy točila směnu s kolegyněmi, tak tam byly p. [jméno] s p. [jméno], na empiru přitom musí být vždy dvě plavčice, aby jeden mohl odejít, pak sedí další dva u tobogánu. Sama přitom telefonovala na empir p. [jméno], že jde skupina kluků, kteří jezdili na tobogánu a dělali nepořádek, už se jí ale nedovolala, neboť ona zrovna volala svědkyni, že se stal ten úraz. Pokud se týká záchranných pomůcek, mají k dispozici defibrilátor, který je u turniketu pro případ, že by se stal úraz uvnitř bazénu, aby to bylo uprostřed cesty. Následně na empiru mají lehátko, límce a dále věci k ošetření řezných ran a dlahy. Pokud se týká mechanismu vytahování osob z vody, když se topí, tak v případě p. [celé jméno žalobce], když zůstal viset na hladině a ruce měl svěšené do vody, tak je zřejmé, že došlo k porušení páteře a tam by měl být takový člověk dán na desku a vytažen ven, aby byl na rovné ploše. V době, kdy přiběhla k žalobci, je logické, že musel být žalobce již venku, neboť ona sama byla mimo empire, tudíž to trvalo delší dobu. Žalobce přitom viděla několikrát skákat, už předtím i šipku a upozorňovala jej, aby neskákal, kolegyním však nesdělila, že by tam měl být problematický klient, pouze je upozorňovala, že tam skáče více lidí, nejen tam, kde je mělčina, ale i kde je hloubka, upozorňovala je, že je tam velký počet lidí, kteří dělají nepořádek a nedodržují řád. Když přišla k žalobci, již měl límec na krku a byl položený navrchu, kontrolovala mu spodní končetiny a žalobce říkal, že necítí nohy, když přišla, byl už venku z vody.

22. Žalobce se k výpovědi svědkyně vyjádřil tak, že dle něj tato svědkyně vůbec nebyla přítomna a že límec mu dávali záchranáři a ne plavčíci. Měl za to, že první pomoc mu dávala mladá dívka, ale svědkyni [příjmení] nikde ani neviděl, rovněž popřel, že by jej kdokoliv upozorňoval, aby neskákal. Měl za to, že kdyby skákal a byl upozorněn, jistě by si jej plavčice více všímaly a viděly by, že se mu stal úraz.

23. K tvrzení žalobce se svědkyně vyjádřila tak, že není pravdou, že by u žalobce nebyla, sama na něj mluvila a dávala mu otázky. Límec přitom už měl a děvčata mu přikládala tlakový obvaz, byla tam přitom [jméno] s [jméno] a kolegyně [jméno] si sundávala brýle, u ní si nejspíš myslel, že je mladší, protože je menší a vypadá tak. Nejprve dojela záchranná služba a poté vrtulník.

24. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnankyní žalovaného, přičemž osudný skok žalobce neviděla, stála v té době s kolegyní na empiru a společně hlídaly bazén. Dívaly se přitom na druhou stranu, kde jsou také skokanské můstky, druhá kolegyně s ní byla p. [příjmení]. V daný okamžik na místě byly dvě plavčice. V místě, kde byl bazén mělký, tak v okamžiku, kdy tam někdo skákal, jej šly napomenout a i když tam skákaly děti, tak říkaly rodičům, aby i děti skákaly maximálně po nohách. Osobně si žalobce nepamatuje, ani že by jej napomínala. Pokud jde o záchranářské vybavení, mají k dispozici lékárničku, límce a desku na zafixování na vytažení z vody. Okamžik před úrazem probíhal tak, že stála s kolegyní u zábradlí na empiru, dívaly se na hladinu na opačnou stranu, přičemž uslyšely volání„ plavčík“, podívaly se tím směrem a běžely k tomu místu za skluzavku, kde viděly, že dotyčného vytahují. Rovněž zpozorovaly, že má rozbitou hlavu, a tak kolegyně utíkala pro lékárničku a pro límec. Ona již byla u něj, nasadily mu límec, zafixovaly krk a ona sama volala záchrannou službu. Poté, co přijela záchranná služba, vyhodnotili, že je vhodné na převoz použít vrtulník, tak posléze řešili situaci, kde by vrtulník mohl přistát. Pokud se týká vykázání někoho z návštěvníků pro porušování řádu, už se jednou stalo, že mu pohrozily a on si musel sbalit věci a opustit areál poté, co jejich výstrahu nerespektoval. V ten den, kdy se stal úraz žalobci, tam skákali lidé do bazénu, a když se něco takového děje, ony jako plavčice chodí dotyčné napomínat. Chodí přitom napomínat i v místě, kde je větší hloubka. Nepamatovala by si, že by žalobce napomínala, neboť v té době tam bylo hodně lidí a po hodině se točily. Je přitom zvykem, že když se mění, tak se vzájemně upozorňují a předávají informace o tom, zda jsou tam problematické skupiny lidí a je pravdou, že je kolegyně upozorňovala, že tam je skupina lidí, která skáče. Pokud se týká ošetření žalobce, fixování hlavy dělají dvě plavčice, jedna ho přidrží a druhá nasazuje límec. Toto se svojí kolegyní učinily a ona sama volala záchrannou službu. Pokud jde o dohlížení bezpečnosti na bazénu, tak se dívají z vrchu nebo obchází bazén. Jsou přitom uprostřed, aby měly na obě strany výhled.

25. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalovaného pracuje již pouze jako brigádnice. Pokud se týká úrazu žalobce, pamatovala si, že se to stalo v srpnu a že v daný okamžik tam bylo moc lidí. Samotný skok žalobce do vody neviděla. Stála v té době na empiru s p. [příjmení]. Slyšely, jak někdo volá„ plavčík“, otočily se přitom za tím hlasem a viděly, že se něco děje. Seběhly tam a viděly, jak vytahují žalobce z vody a už ho pokládali na zem. Pokud se týká počtu plavčíků v dané chvíli, byly tam jen ony dvě. Žalobce neviděla skákat z důvodu, že tam byla spousta lidí, pokud se týká lidí, co skáčou do vody, standardní je, že je upozorňují, a když skáčou salta s rozběhem, tak také. Pokud se týká skoku na mělké straně, samotné skoky nejsou zakázané, ale nesmí se tam skákat šipky, je tam označená hloubka a když někdo skáče šipku, chodí jej napomenout. Pokud se týká zákazu skákání, v té době tam žádný nebyl, ale byly tam cedule na zábradlí, kolik je tam vody. V okamžiku, kdy přiběhla k žalobci, tak tam byla s kolegyní, zjistily, jak vypadá situace a běžela dále pro límec a kolegyně s ním zůstala. Společně mu posléze nasadily límec a kolegyně šla volat rychlou záchrannou službu a ona sama mu ošetřovala hlavu. Pokud se týká doby, za jak dlouho přejede očima padesátimetrový bazén, když jej z vrchu kontroluje, uvedla, že to trvá cca 5 vteřin. K dotazu, proč nevytahovala klienta ona sama, uvedla, že samotný skok neviděla, ani ona, ani její kolegyně. K vysvětlení, jak je možné, že se stihlo žalobce vytáhnout ven, uvedla, že když slyšely volání„ plavčík“, doběhly na místo okamžitě, přičemž když doběhly, tak už jej pokládali na zem.

26. Žalobce se k výpovědi svědkyně vyjádřil tak, že po skoku asi půl minuty držel dech, snažil se otočit, než k němu přiběhla manželka, která jej otočila a ptala se jej, co se stalo. Poté zavolala na muže, aby jí pomohli, kteří jej vytáhli, což mohlo trvat zhruba minutu a půl, než jej vytáhli. Až poté, co jej vytáhli, tak tam byla svědkyně p. [příjmení]. Znovu žalobce zopakoval, že v průběhu dne jej nikdo neupozorňoval, že nemá skákat v nižší hloubce.

27. Ke svému oprávnění provozovat plavecký areál doložil žalovaný usnesení [anonymizováno] [spisová značka] vydaného zastupitelstvem [územní celek], ze kterého soud zjistil, že zastupitelstvo k [datum] schválilo zřízení [anonymizována tři slova] [žalovaná] [anonymizováno] [územní celek], se sídlem [adresa žalované]. Usnesení bylo vydáno na [anonymizováno] zasedání zastupitelstva [územní celek] konaného dne [datum]. Zřizovací listina [anonymizována dvě slova] potvrdila, že [územní celek], jako zřizovatel zřídilo [žalovanou] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova]. Jejím předmětem činnosti bylo provádění veškeré činnosti související s provozem [anonymizována dvě slova] na [ulice a číslo] ve [obec] a dále s provozem ostatních ploch pro všechny druhy sportů. Z výpisu z obchodního rejstříku [žalované] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že předmětem její činnosti je provádění veškeré činnosti související s provozem mj. [anonymizováno] [obec]. Ke svým tvrzením o řádném provozování areálu v souladu s předpisy žalovaný doložil kolaudační [rozhodnutí číslo] ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že tehdejší [anonymizováno] národní výbor [obec] – odbor výstavby a územního plánování, přezkoumal návrh [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a na základě místního šetření ze dne [datum] povolil užívání stavby - venkovního bazénu, který byl povolen stavebním povolením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Tvrzení žalovaného o tom, že provozní řád žalovaného je vypracován v souladu s právními předpisy potvrdilo rozhodnutí Krajské hygienické stanice [územní celek] se sídlem v [obec] ze dne [datum].

28. Tvrzení žalované o tom, že výška hladiny byla v místě dána výškou odtokových žlábků, tj. 120 cm ode dna bazénu, byla prokázána fotografiemi bazénu s provedeným měřením (a byla rovněž potvrzena znalci, jež vycházeli z projektové dokumentace – viz dále).

29. Řádná proškolení plavčíků, kteří měli službu v den úrazu žalobce, byla prokázána z následujících osvědčení školících center. Osvědčení centra pro regenerační pracovníky Mgr. [jméno] [příjmení] vystavené dne [datum] potvrdilo, že p. [jméno] [příjmení] absolvovala školení Plavčí mistr v roce 2000, dne [datum] došlo k přezkoušení s dobou platnosti do [datum]. Osvědčení obsahovalo i záznam o prodloužení platnosti do [datum] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo]. Pověření k vydání dokladu o kvalifikaci s celostátní platností bylo školícímu centru uděleno MŠMT ČR dne [datum]. Z osvědčení o získání kvalifikace plavčík vydaného školícím centrem s akreditací MŠMT [příjmení] [jméno] [příjmení] v [obec] bylo zjištěno, že dne [datum] získali tuto kvalifikaci s platností do [datum] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Osvědčení potvrzovalo, že držitelé absolvovali přezkoušení pro pracovní činnost plavčík, které zakončili předepsanou závěrečnou zkouškou. Akreditace byla vydána MŠMT ČR [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací]. Totožné osvědčení o získání kvalifikace plavčík získala i [jméno] [příjmení], a to na stejném místě, dne [datum] s platností do [datum]. Certifikáty vydané [nemocnice], [anonymizováno] potvrdily skutečnosti tvrzené žalovaným o tom, že plavčíci absolvují i další školení, v tomto případě se u [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jednalo o absolvování školící akce KPR základní.

30. Z evidenčního listu o docházce zaměstnanců žalovaného v měsíci [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že dne [datum] v době od 8:00 do 20:00 hod. jako plavčík brigádník pracovala [jméno] [příjmení], na stejné pozici i ve stejném čase pak rovněž i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jako plavčík téhož dne na místě dle evidence pracovala i [jméno] [příjmení] od 12:00 do 20:00 hod. a [jméno] [příjmení] od 6:00 do 18:00 hod. [jméno] [příjmení] dne [datum] na pozici plavčík pracovala od 8:00 do 20:00 hod. Celkem tedy na areál v den úrazu žalobce dohlíželo šest plavčíků (jeden z nich mistr plavčík), u všech bylo prokázáno získání kvalifikace plavčíka. Toto obsazení odpovídalo odvětvové technické normě vodního hospodářství TNV 94 0920-1 z března 2010, dle které personální zabezpečení bazénu mohlo být zajištěno podle počtu návštěvníků v areálu a v případě, že počet osob v areálu dosáhl výše od 1 301 do 1 800, mělo bezpečnost zajišťovat 6 plavčíků u bazénu do hloubky 2,5 m (u bazénu do hloubky nad 2,5m měl bezpečnost zajišťovat jeden plavecký mistr a 5 plavčíků). Dle normy TNV 94 0920-1 je provozovatel vodního areálu dle bodu 4 povinen v rámci provozního řádu vypracovat pravidla pro zajištění bezpečnosti provozu a pro řešení mimořádných událostí a v rámci návštěvního řádu stanovit pravidla bezpečnosti užívání bazénu.

31. Z návštěvního řádu žalovaného, tj. provozovatele plaveckého areálu [obec], [ulice a číslo], soud zjistil, že pokud jde o krytý bazén, byly z něj vyloučeny návštěvy, které by byly pod zjevným vlivem alkoholu, omamných a psychotropních nebo návykových látek a dále bylo v návštěvním řádu upozornění, že se jedná o veřejný provoz, ve kterém hrozí některá nebezpečí jako utonutí, uklouznutí na mokrém povrchu, zranění na atrakcích, jako jsou tobogány, skluzavky, či trampolína, popálení v sauně, apod., a proto byli všichni žádáni, aby v zájmu své vlastní bezpečnosti dodržovali všechna upozornění, provozní pokyny a běžné zásady slušného chování. Provozní řád žalovaného prokázal jeho tvrzení o tom, že jsou v něm zapracovány bezpečnostní normy, konkrétně jsou zde vyhodnocena riziková místa a nejčastější poranění a způsob personálního zabezpečení bezpečnosti včetně komunikace mezi plavčíky. Bylo zjištěno, že areál má maximální kapacitu [číslo] osob a venkovní bazén 50 má maximální možné zatížení 250 osob, který má být hlídán plavčíkem jedním či dvěma dle obsazenosti, a to na empiru a další plavčík se má pohybovat v okolí vodní plochy a věnovat pozornost i dětskému brouzdališti. V ostatním se mají řídit obsazeností a pokyny vrchního plavčíka. Počet plavčíků je určován dle TNV 94 0920-1 podle počtu návštěvníků s přesným popisem postupu a uzavíráním turniketů při naplnění kapacity, až do případného naplnění maximální kapacity [anonymizována dvě slova] návštěvníků.

32. Pokud se jedná o normy k zajištění bezpečnosti osob, soud shledal, že tyto žalovaný řádně zapracoval do svého provozního i návštěvního řádu a bezpečnost z hlediska personálního taktéž zajistil v souladu s nimi – tj. v den úrazu žalobce byl zajištěn odpovídající počet plavčíků na počet návštěvníků, když byla brána maximální návštěvnost areálu od 1 301 do [číslo] osob, čemuž korespondovalo 6 plavčíků.

33. Naopak ve vztahu k bezpečnostním a technickým normám vztahujícím se ke startovacím blokům, bylo zjištěno pochybení na straně žalovaného, konkrétně nedodržení normy platné a účinné v době úrazu, kdy byla vyžadována minimální hloubka vody 1,35 m ve vzdálenosti 1,0 m až 6,0 m od startovací stěny, zatímco v bazénu žalovaného byla v takovém místě hloubka pouze 1,2 m. Požadavek na hloubku 1,35 m vyplývá z České technické normy ČSN EN 13451-4 a byť byla vydána dne 1. 6. 2015 s účinností od 1. 7. 2015 v anglickém znění a posléze byla nahrazena normou ČSN EN 13451-4 ze dne 1. 1. 2016 s účinností od 1. 2. 2016 v českém znění (jednalo se pouze o překlad), již v říjnu 2014 byla vydána se stejným označením ČSN EN 13451-4, jež byla do následujících norem zapracována, obsahovala změnu o výšce startovacích bloků na 1,35 m a bylo v ní uvedeno, že je této evropské normě nutno nejpozději do dubna 2015 udělit status národní normy a normy, které jsou s ní v rozporu, nejpozději do dubna 2015 zrušit. Stalo se tak nakonec až normou z června 2015 s účinností od 1. 7. 2015 (jak je uvedeno shora), nicméně informace o tom, že dochází ke změně hloubky u startovacích bloků, byla uveřejněna již v říjnu 2014 v českém jazyce. Skutečnosti k datu vydání a účinnosti normy vyplynuly z detailních informací publikovaných k dané normě.

34. S ohledem na toto zjištění, soud provedl důkaz znaleckým (ústavním) posudkem, aby zjistil, zda a jaký vliv mohla mít výška hladiny vody na zranění žalobce, resp. jak moc rizikové vlastně jednání žalobce bylo, jak moc nebezpečný byl mechanismus jeho skoku a zda a do jaké rozumné míry lze žalovanému klást k tíži porušení prevenční povinnosti, která u něj byla prokázána ve vztahu k nedodržení hloubky vody v místě skokanských bloků dle technických norem, kterými má žalovaný povinnost se řídit.

35. Z výslechu znalců [titul]. [titul] [jméno] [jméno], [titul] a [titul] [jméno] [příjmení], [titul] (zpracovatelé posudku znaleckého ústavu z oboru biomechanika, [anonymizováno 7 slov]), kterými soud doplnil jimi vypracovaný znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], bylo zjištěno, že pro výpočet použili jednoduchý matematický model, aby co nejvíce eliminovali chybovost a souhlasili přitom se stanoviskem dalšího znalce [titul] [příjmení], který výsledky experimentálního ověření zpochybnil, a tudíž experimentální ověření neprováděli, neboť simulace se v takových případech často změní v animaci, aniž by to bylo možno postřehnout, a závěry by pak nemusely být odpovídající. Z těchto důvodů využili jednoduchou matematickou rovnici založenou na fyzice střední školy, kde výpočetní chyba v zásadě nehrozí. Matematické rovnici pak přizpůsobili odhad veličin tak, aby vývoj hydrodynamické či aerodynamické síly odpovídal experimentům s reálnou figurínou. Celý model nastavili tak, aby počítali s co nejmenším možným průnikem, a přesto vyšel podstatně vyšší než hloubka, která v bazénu byla. Energie tak v této hloubce byly zjištěny podstatně vyšší než na úrovni, kdy se neočekává zranění. Rozdíl limitní deformační energie a snížené energie nárazu v daném případě probíhá přes šest řádů. Hodnoty zatížení tedy vychází natolik vysoké, že je prakticky vyloučené, aby se takový skok obešel bez zranění. Potvrdili výšku hladiny vody 120 cm dle odtokových žlábků, které jsou upevněny fixně a nedovolují měnit hloubku. Rozdíl výšek hladiny 15 cm by s pravděpodobností hraničící s jistotou vzniku poranění, která žalobce utrpěl, nezabránil. Při odhadu veličin rozhodných pro výpočet pak použili hodnoty pro žalobce příznivější, a i přesto výsledek šel jednoznačně přes několik řádů v tom smyslu, že skok žalobce byl natolik nepovedený, směřoval kolmo dolů, že by ke stejným či obdobným zraněním došlo i ve větší hloubce než 1,35 m. K žádosti soudu u jednání učinili odhad dle křivky žalobce, že by se mohly následky začít zmírňovat cca od 1,6 m v hloubce vody. Pokud se jedná o parametry a veličiny, které znalci pro výpočet použili, vysvětlili dostatečně přesvědčivě, proč je zvolili a své závěry odůvodnili pochopitelným a logickým způsobem.

36. Z fotografické dokumentace plaveckého areálu ze dne [datum] soud zjistil, že v té době byly startovací bloky umístěny na obou protilehlých stranách s tím, že za prostorem za startovacími bloky na mělké straně byly umístěny cedule s výstražným nápisem pozor, náhlý pokles dna. Uprostřed podélných stran na zábradlí za bazénem, a to mezi skluzavkami a empirem pro plavčíky byly umístěny cedule označující šipkami, jakým směrem je určen bazén pro neplavce s uvedením hloubky 1,30m a opačným směrem pro plavce s uvedením hloubky 1,95m.

37. Z evidence o úrazech u žalovaného soud zjistil, že záznam ze dne [datum] s časem v 17:10 hod. obsahoval údaj, že se stal úraz p. [celé jméno žalobce], narozenému [rok], s následujícím popisem. Skok po hlavě do vody, stěžuje si, že necítí nohy, tržná rána na hlavě (límec, krytí), volána rychlá záchranná služba, přepraven leteckou záchrannou službou.

38. Ze smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobcem s počátkem pojištění ode dne [datum] soud zjistil, že žalobce se pojistil pro případ hospitalizace ve zdravotnických zařízeních a také pro případ trvalých následků úrazu. Na základě pojistné události bylo následně žalobci vyplaceno pojistné plnění za trvalé následky úrazu a dále za hospitalizaci v nemocnici průběžně v několika částkách. Z informací o doplatku pojistných plnění soud zjistil, že vždy při provedené výplatě pojistného plnění na účet žalobce [pojišťovna] [anonymizováno] využila právo a snížila pojistné plnění o 10 %, neboť z doložených dokladů vyplývalo, že k úrazu žalobce došlo následkem požití alkoholu. Postupně bylo zálohově žalobci placeno pojistné plnění za trvalé následky v částkách [částka], dále [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. Za hospitalizaci pak bylo vyplaceno [částka] a [částka] Tyto důkazy byly relevantní pouze ve vztahu ke zjištění, zda pojišťovna využila práva a snížila pojistné plnění z důvodu zjištění, že v době, než se úraz stal, požil žalobce alkoholické nápoje. Jedná se přitom o zcela odlišný nárok bez jakékoliv souvislosti s nárokem na bolestné.

39. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výpisem z hovorů z tel. č. [tel. číslo] ze dne [datum]. Mělo se jednat o telefon plavčice [jméno] [příjmení], ze kterého měla být volána záchranná služba, a důkaz měl vyvrátit tvrzení, že rychlá záchranná služba byla volána pozdě, resp. že plavčice začaly pomoc poskytovat pozdě. Vzhledem k tomu, že není znám přesný čas, kdy se úraz stal, je bezpředmětné zjištění, kdy byla záchranná služba volána. Není přitom sporu o tom, že plavčice záchrannou službu volaly, ale kdy to bylo po úraze, když přesný čas úrazu není znám, stejně není možné tímto důkazem zjistit. Soud rovněž zamítl návrh žalovaného na výslech MUDr. [jméno] [příjmení] – vedoucího lékaře zdrav. záchran. služby [anonymizováno] ve [obec], který měl prokázat, že žalobci byla ze strany plavčic pomoc poskytnuta řádným způsobem. Soud i tento důkaz hodnotil jako nadbytečný, neboť záchranná služba dorazila až později, poté, co byla telefonicky volána, tudíž by se těžko mohla vyjádřit k době, jež nastala před úrazem nebo bezprostředně po něm. V dané věci je pro zjištění relevantních okolností klíčová doba právě před úrazem, maximálně okamžik následující bezprostředně po něm. S ohledem na charakter úrazu, kdy následek byl zjevný ihned, není důležité zkoumání okolností, jež následovaly v době pozdější. Soud dále zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu dotazem na ZZS JmK p. o. ke zjištění, kteří její pracovníci se účastnili dne [datum] výjezdu k úrazu žalobce. Ani zjištění takových pracovníků a jejich následný výslech by nic podstatného pro výsledek řízení nepřinesl, rovněž i v tomto případě mělo být zjišťováno, zda byla pomoc ze strany plavčic poskytnuta řádně, a platí tedy totéž, co soud uvedl u návrhu na výslech MUDr. [příjmení]. Navíc všechny tyto důkazy se jeví soudu jako bezpředmětné i s ohledem na žalovaný nárok na úhradu bolestného. Soud navíc k věci pro doplnění dodává, že tyto důkazy jsou nadbytečné i z důvodu, že vzhledem k typu poranění je nepochybné, že následky nastaly v přímé souvislosti se skokem, byly zjevné okamžitě, a tudíž další manipulace a pomoc neměla na zdravotní stav žalobce v zásadě vliv. Toto platí za konkrétní situace, kdy bylo zjištěno, že žalobce bezprostředně po úraze byl při vědomí, komunikoval a nedusil se. Soud dále zamítl návrh žalovaného na zadání znaleckého posudku z oboru biomechaniky, který měl prokázat, při jakém typu skoku došlo ke zranění, neboť dle názoru žalovaného při skoku šipkou jsou typická zranění obličeje, úst, nosu a čela a naopak zcela netypická jsou zranění dalších částí hlavy. Podle žalovaného pokud je šipka provedena standardně, nemůže skončit dopadem do stojky. Žalovaný současně zpochybnil výpověď svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že žalobce viděl skočit standardní šipku, neboť svědek [příjmení] i žalovaný dříve hrávali rugby, mohl tedy dle názoru žalovaného mezi nimi být určitý vztah, který byť nevědomě, mohl jeho výpověď zkreslit. Soud má na rozdíl od žalovaného za to, že při kolmo skočené šipce je možno utrpět zranění nad čelem, tj. na temeni, a právě dopadem na tuto část hlavy dochází k závažným poraněním, jako tomu bylo u žalobce. Úraz tedy odpovídá charakteru kolmo skočené šipky, následně v nemocnici byla zjištěna [anonymizována čtyři slova]. Právě dopad hlavou na dno způsobil [anonymizována dvě slova] a fatální následky byly zjevné ihned. Je nepochybné, že žalobce skočil špatně, když nepřizpůsobil skok situaci a charakter skoku potom za dané situace není podstatný. Soud přitom neměl ani důvod pochybovat o věrohodnosti svědka [jméno] [příjmení], který celou situaci popsal naprosto nezaujatě a velmi přesně, blízký vztah k žalobci, pro který by svou výpověď upravil, taktéž nebyl zjištěn, a proto soud jeho výpověď hodnotil jako věrohodnou. Soud tedy uvěřil svědkovi [příjmení], který viděl osudný skok žalobce a popsal jej jako šipku s tím, že vyloučil náraz žalobce o můstek nebo bazén před pádem do vody, a v tomto směru tedy považoval doplnění dokazování za nadbytečné. Charakter skoku – kolmo skočené šipky - byl s ohledem na zranění žalobce následně potvrzen znaleckým ústavem [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dále soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru lékařství, který měl vést ke zjištění, zda je výsledný stav žalobce důsledkem samotného skoku či následné manipulace. V daném případě platí, co již bylo sděleno shora, totiž, že fatální následek nastal okamžitě po skoku, svědci (manželka žalobce i svědek [jméno] [příjmení]) shodně s žalobcem vypověděli, že se hned nehýbal už v bazénu, [anonymizována čtyři slova] po skoku rovněž vyplývá z lékařských zpráv, a tuto skutečnost tedy netřeba dále prokazovat. Rozsah zranění byl také ihned zřejmý a následná manipulace nemohla mít na výsledný stav žalobce v zásadě vliv. Navíc, i pokud by se znalec na otázku položenou žalovaným k věci vyjádřil, stejně by se jednalo jen o určitou míru pravděpodobnosti či domněnku, spekulaci, ze které by soud nemohl vycházet. Nakonec soud zamítl návrh na provedení důkazu technickými normami z r. 1984, když nebylo sporu, že dle tehdejších norem provozoval žalovaný plavecký areál v souladu s nimi. Soud neprovedl důkaz ani dotazem na okamžik vydání normy startovacích blocích v českém jazyce, když toto bylo možno zjistit ze samotné normy a z detailních informací s normou souvisejících.

40. Pokud jde o právní posouzení věci, soud v daném případě zkoumal, kdo a případně jakým způsobem a v jakém rozsahu porušil prevenční povinnost ve smyslu ustanovení § 2900 (občanský zákoník v platném znění (dále jen „o. z.“) a do jaké míry za ni odpovídá dle § 2010 a § 2918 o. z.

41. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

42. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4195/2013 prevenční povinnost nutno chápat jako povinnost, jež se váže pouze k těm okolnostem či situacím, které lze při běžné opatrnosti předvídat. Nejde o povinnost předvídat a nést odpovědnost za všechny situace, které (v životě) mohou nastat. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je dále uvedeno, že prevenční povinnost nastupuje tam, kde sice nedošlo jednáním případně opomenutím k porušení povinnosti stanovené právním předpisem, kde ovšem byla porušena pravidla jiná (např. sportovní pravidla, technické normy atp.) nebo jde o situace, kdy škůdce svým jednáním případně opomenutím přispěl ke vzniku škody tím, že nedodržel náležitou obezřetnost, kterou po něm lze rozumně požadovat. Nejde však o absolutní odpovědnost za každé jednání nebo opomenutí, byť by ve svém důsledku ke vzniku škody přispělo.

43. Na základě důkazů, jež soud provedl, činí následující závěr. Žalobce v místě, kde výška vody v bazénu dosahovala 1,2 m, ač správně měla dle technických norem dosahovat alespoň 1,35 m, skočil ve stavu mírné opilosti ze startovacích bloků nepovedenou šipku, jejíž trajektorie s ohledem na vzniklá zranění směřovala kolmo dolů, a utrpěl tak vážná zranění, pro něž mu byla přiznána invalidita III. stupně a příspěvek na péči III. stupně., kterou zajišťuje manželka. V místě žádný zákaz skoků umístěn nebyl ani upozornění na nebezpečí. Bezpečnost návštěvníků v tomto místě, jakož i v celém areálu, měli na starosti plavčíci a bylo na jejich odpovědnosti a zkušenostech, zda a jakou situaci vyhodnotí jako rizikovou a podle toho přijmou opatření. Žalobce plavecký areál dobře znal, na daném místě skákal opakovaně a s ohledem na závěry znalců, dle kterých by se svým stylem skoku zastavil až ve 2,1 metrech vody, a odhadem teprve přibližně od 1,6 m v hloubce vody by bylo možno předpokládat, že nedojde k vážnému zranění, je zřejmé, že žalobce skočil naprosto neuvážlivě, a že je tím, který za vzniklou situaci převážně odpovídá, a jež zcela nepochybně porušil obecnou prevenční povinnost. Stejné následky by dle znalců s pravděpodobností hraničící s jistotou nastaly i v hloubce 1,35m. Byť by hloubka hladiny 1,35 m na zranění žalobce dle závěrů znaleckého posudku neměla vliv, nemění to nic na argumentu, že pokud by byl jasně označen zákaz skoků v místě nebo byly bloky odstraněny, když výška hladiny vody technickým normám neodpovídala, ke skoku by nedošlo buďto vůbec, nebo alespoň ne tak rizikově. Jinými slovy se soud musí v případě obecné prevenční povinnosti zabývat úvahami, co by se stalo či nestalo v případě, kdy by byly všechny přepisy a normy řádně plněny a všichni se chovali tak, jak lze očekávat. Prevenční povinnost je tedy nutno odlišit od klasické odpovědnosti za škodnou událost s podmínkami jejího vzniku, a není tedy možno učinit jednoduchý závěr, že žalovaný za nic neodpovídá, když tytéž následky by u žalovaného nastaly i v hloubce 1,35 m, což je mimo uvedené i jiný skutkový stav. Prevenční povinnost přitom nastupuje již tam, kde sice nedošlo jednání či opomenutím k porušení povinnosti stanovené právním předpisem, kde ovšem byla porušena pravidla jiná, např. technické normy.

44. Pokud se jedná o dodržení technických a bezpečnostních norem týkajících se provozu bazénu, soud shledal, že vyjma normy vztahující se ke startovacím blokům, byl areál ze strany žalované provozován v souladu s nimi, a pokud došlo ke zpoždění reakce plavčíků v době, kdy došlo k úrazu, je možné, že se tak stalo v důsledku střídání směn, což ovšem není možno žalovanému klást k tíži, neboť lze jen stěží předvídat takovou situaci. Ve vztahu k normám týkajícím se provozního řádu, návštěvního řádu a zajištění počtu plavčíků dle počtu návštěvníků žalovaný nepochybil. V čase úrazu však byla platná a účinná norma týkající se startovacích bloků a stanovující větší hloubku vody 1,35 m v takovém místě, než jaká byla zjištěna (1,2 m). Startovací bloky dle názoru soudu evokují skákání a žalovaný měl podmínky na bazénu této normě přizpůsobit, a to buď odstraněním bloků, nebo alespoň jednoznačným označením zákazu skákání v daném místě. Skutečnost, že byl žalobce na nebezpečí skoků upozorněn, jednoznačně prokázána nebyla. Ačkoliv svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že má za to, že žalobce ten den takto upozorňovala, soud k její výpovědi nemohl jednoznačně přihlédnout, neboť jednak byla vůči žalovanému v zaměstnaneckém poměru (i v době, kdy vypovídala u soudu), ale zejména bylo zjištěno, že bylo právě a pouze na odpovědnosti a zkušenosti plavčíků, jak nastalou situaci vyhodnotí a jak zareagují. Plavčíci a plavčice byli pány situace nad bezpečností okolo bazénu, svědkyně tedy byla tím, kdo měl vyhodnotit rizikovost chování nebo situace a adekvátně zareagovat. Vzhledem k tomu, že skok žalobce skončil fatálně, pokud by bylo zjištěno, že žalobce skákal opakovaně a přesto jeho konání zůstalo nepovšimnuto nebo by nebyl upozorněn na nebezpečí, je nepochybné, že by to pro svědkyni mohlo vést k velmi nepříjemným důsledkům, neboť by tím de facto přiznávala, že svou povinnost nezvládla. Žalobce přitom opakovaně popřel, že by byl výslovně na nebezpečí upozorňován, a tudíž v této části nebylo možno dojít k jednoznačnému závěru. Plavčicemi bylo shodně vypovězeno, že pokud někdo na tomto místě skákal šipku, byl upozorňován, že tak činit nemá. Dle žalovaného plavčíci upozorňovali návštěvníky vždy, když vyhodnotili situaci jako nebezpečnou. Jediným důvodem, proč tak činili, bylo tedy vyhodnocení takového chování jako rizikového. Plavčice a plavčíci si dle názoru soudu zcela jistě byli vědomi nebezpečnosti tohoto místa, když shodně uváděli, že chodili návštěvníky upozorňovat vždy. Za takového stavu se soud domnívá, že nebezpečnosti tohoto místa si mohl být vědom i sám žalovaný.

45. Nepochybným faktem však zůstává, že prevenční povinnost žalovaným byla porušena, když nebyla dodržena norma ve vztahu k hloubce vody u skokanských bloků. Žalovaný je povinen se technickými a bezpečnostními normami řídit a i když v době úrazu byla technická norma v České republice účinná v anglické verzi (pozn. norma je krátkého a jednoduchého obsahu), již od října 2014 bylo znění této normy vydáno v českém jazyce s upozorněním, že nejpozději od dubna 2015 má být uvedena v platnost. I když tedy soud shledal porušení prevenční povinnosti na straně žalovaného, je zároveň nepochybné, že žalobce jako dospělý svéprávný člověk měl lépe vyhodnotit riziko, které podstoupil, nejednal s dostatečnou pozorností a opatrností, a je tedy zřejmé, že jeho podíl vzniklé újmě je výrazně vyšší než podíl žalovaného. Úraz se stal především v důsledku jeho vlastního nezodpovědného chování a v mnohem menší míře byla pro vznik škodné události významná skutečnost, že v místě, kde hloubka vody namísto 1,35 m dosahovala jen 1,2 m, kdy byly na kraji bazénu umístěny skokanské bloky, aniž by přitom byl na místě uveden zákaz skákání nebo jen upozornění na možnost úrazu. Soud tedy dospěl k závěru, že i když žalovaný porušil obecnou prevenční povinnost, není ji možné považovat za hlavní příčinu vzniku škody, kterou je zavinění samotného poškozeného, tj. žalobce, které soud shledal v rozsahu 90 %, a tuto míru odpovědnosti žalobce oproti původnímu rozsudku zpřísnil s ohledem na jednoznačný závěr znaleckého ústavu, který potvrdil natolik riskantní nepovedený skok žalobce, že by v důsledku něho došlo k obdobným zraněním i v hloubce 1,35 m či dokonce hlouběji. Jak již bylo uvedeno, důkaz znaleckým posudkem směřoval ke zjištění, jak moc rizikové jednání žalobce bylo, a do jaké rozumné míry lze tedy žalovanému klást k tíži porušení prevenční povinnosti, která u něj byla prokázána ve vztahu k nedodržení hloubky vody v místě skokanských bloků dle technických norem. Soud má za to, spravedlivá a rozumná míra, kterou žalovaný za vznik škody odpovídá, dosahuje pouze 10%, když žalobce byl tím, kdo svým nezodpovědným chování za vzniklou škodu odpovídá co do 90%, když měl skok situaci v místě přizpůsobit. Z žalovaného nároku 350 000 Kč tedy bylo přiznáno pouze 35 000 Kč a ve zbývající části 315 000 Kč soud návrh žalobce ve výroku II. zamítl, i co do zákonných úroků z prodlení z částky 350 000 Kč od podání žaloby do zaplacení, když nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniká rozhodnutím soudu, a žalovaný tudíž nemůže být v prodlení.

46. Výroky III. a IV. soud odůvodňuje mimořádným ustanovením § 150 o. s. ř. Ačkoliv ani žalovaný, ani vedlejší účastník na straně žalované s aplikací tohoto ustanovení nesouhlasili, soud dospěl k závěru, že tu jsou dány závažné okolnosti a mimořádné důvody, které využití tohoto institutu ospravedlňují, a že právě žalobce je typickým případem, pro který občanský soudní řád obsahuje ustanovení § 150. Soud zohlednil, že žalobce je plně invalidní (jeho příjem tvoří pouze invalidní důchod), bez faktické možnosti přivýdělku, přičemž zlepšení zdravotního stavu nelze očekávat. Současně vyžaduje pomoc třetí osoby, kterou zajišťuje manželka, žalobci z tohoto důvodu také vznikl nárok na příspěvek na péči o osobu blízkou, k němuž však nelze přihlížet, neboť je určen výhradně právě k zaopatření nutné péče, kterou si invalidní osoba není schopna zajistit sama. rovněž je nutné vzít v úvahu právní složitost případu, přičemž uplatnění nároku s ohledem na výkladovou obtížnost věci nelze mít za zřejmě bezúspěšné či šikanózní uplatnění práva žalobcem. Tato mimořádně tíživá situace žalobce vede soud k přesvědčení, že lze žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného právo na náhradu nákladů zcela mimořádně odepřít. Soud v dané věci poukazuje i na judikát Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1310/09, dle kterého nemůže být žalobce v rámci náhrady nákladů řízení sankcionován za ne zcela přiléhavý odhad výše budoucího přiznaného nároku. Pokud se jedná o typ řízení, tj. určení, v jaké míře má žalovaný hradit bolestné, jde o typicky úvahovou záležitost, tj. rozhodnutí závisí na úvaze soudu. Soud by jako nespravedlivé vnímal aplikaci ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. dle úspěchu ve věci, neboť se soud zcela ztotožnil se závěry Ústavního soudu o tom, že není možné žalobce sankcionovat tím, že jej zaváže k náhradě nákladů řízení úspěšnějšího účastníka za situace, kdy lze velmi obtížně dopředu predikovat, v jaké míře může ve věci uspět. Soud přihlédl ke skutečnosti, že též žalovaný se na vzniku škodné události podílel, byť v menší míře než žalobce, a proto ze všech těchto důvodu nebyly žalovanému ani vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného mimořádně náklady řízení prvoinstančního a odvolacího přiznány.

47. Výrok V. je odůvodněn ustanovením 148 o.s.ř., když u žalobce byly zjištěny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (viz odůvodnění výroků III. a IV.). Jedná se o náklady státu specifikované ve výroku VII.

48. Výrok VI. je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce byl jako navrhovatel ze zákona osvobozen od soudních poplatků, a tudíž poplatková povinnost dle výsledku v řízení přechází na žalovaného. Soudní poplatek dle Položky 3 písm. b) Sazebníku poplatků činí 3 500 Kč, 10% z této částky tedy představuje 350 Kč.

49. Výrok VII. je odůvodněn ustanovením § 148 o. s. ř., přičemž se jedná jednak o náklady zálohované státem ve výši 150 Kč za znalečné a za svědečné ve výši 612 Kč. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 8. 2018, č. j. 11 C 28/2017-136, soud přiznal ustanovenému znalci [titul] [jméno] [příjmení] znalečné ve výši 3 150 Kč. K výplatě části znalečného došlo ze záloh složených účastníky řízení v celkové výši 3 000 Kč a ve zbytku, tj. v částce 150 Kč, znalečné hradil Okresní soud ve Vyškově z rozpočtových prostředků. U jednání konaného ve věci dne 29. 11. 2018 soud přiznal svědkyni [jméno] [příjmení] svědečné ve výši 612 Kč, které posléze proplatil. Celkem tedy náklady zálohované státem činí 762 Kč. S ohledem na úspěch ve věci soud zavázal žalovaného k úhradě 10 % z této částky, tj. k zaplacení 76,20 Kč.

50. O vrácení záloh žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného na provedení důkazu znaleckým posudkem bude v části přesahující proplacené znalečné rozhodnuto samostatným usnesením.