11 C 31/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 196 133,01 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se do částky 18 661 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 193 434,23 Kč s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 77 211,12 Kč za období od 11. 2. 2015 do 5. 8. 2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 56 233,89 Kč za období od 11. 2. 2015 do 5. 8. 2019, úrok ve výši 8,9 % ročně z částky 193 434,23 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 193 434,23 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 65 309,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně anonymizován jméno příjmení, anonymizováno, sídlem, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou původně domáhala po žalované zaplacení částky 196 133,01 Kč spolu s úrokem 8,9 % ročně z částky 193 434,23 Kč od 8. 2. 2018 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 196 133,01 Kč od 8. 2. 2018 do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku ve výši 51 552,69 Kč od 11. 2. 2015 do 7. 2. 2018, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 48 933,47 Kč od 11. 2. 2015 do 7. 2. 2018 a náhrady nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v mezidobí od podání žaloby do skončení řízení bylo na předmětnou pohledávku uhrazeno 18 661 Kč, navrhla žalobkyně co do této částky řízení zastavit. Ve vztahu k dlužné jistině a poplatkům a úrokům provedla zápočet, tudíž se finálně domáhala po žalované zaplacení částky 193 434,23 Kč s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 77 211,12 Kč za dobu od 11. 2. 2015 do 5. 8. 2019, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 56 233,89 Kč za dobu od 11. 2. 2015 do 5. 8. 2019, dále úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 193 434,23 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 193 434,23 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení. Žádala tak z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. 9. 2011 s právní předchůdkyní žalobkyně název, IČO příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO a s žalovanou. Pohledávka za žalovanou vyplývající z této smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke stejnému datu. Pohledávka vznikla z titulu této smlouvy o úvěru, byla již uplatněna v rámci soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. anonymizováno číslo vůči manželovi žalované, tj. panu jméno příjmení, datum narození a ve věci byl vydán platební rozkaz číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, tvrdila, že se jedná o dluh jejího manžela a rovněž uváděla, že nemá dostatek finančních prostředků, aby tento dluh mohl být uhrazen, když z jejího důchodu jsou strhávány dlužné částky u jiných společností.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce anonymizováno číslo uzavřené mezi právnická osoba jako věřitelem či bankou na straně jedné a mezi jméno příjmení jako žadatelem a paní celé jméno žalované (žalovanou) jako spolužadatelem dne datum (žalovanou a jejím manželem podepsanou dne datum) soud zjistil, že se banka zavázala poskytnout klientovi, tj. žadateli a spolužadateli spotřebitelský úvěr ve výši v celkové výši 304 848 Kč a to a) částku ve výši 260 000 Kč na úhradu stávajících úvěrů klienta, resp. bez prokazování účelu; c) částku ve výši 1 000 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a d) částku ve výši 43 848 Kč na úhradu pojištění schopnosti splácet úvěr. Úroková sazba byla sjednána jako fixní ve výši 8,9 % p.a., měsíční poplatky za správu a vedení účtu byly sjednány ve výši 150 Kč a roční sazba nákladů (RPSN) činila 16,15 %. Za předpokladu neměnné sazby měla celková částka splatná klientem činit 424 921 Kč a klient se zavázal hradit úvěr včetně příslušenství pravidelnými měsíčními anuitními splátkami ve výši 4 890 Kč se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Při dodržení podmínek měl být úvěr zaplacen v 84 měsíčních splátkách. Dle bodu V. smlouvy bylo splacení závazku klienta vyplývajících z této smlouvy pojištěno, a to pojištěním schopnosti splácet v souladu s příslušnou žádostí, v rozsahu krytí smrt, invalidita III. stupně a hospitalizace / pracovní neschopnost / ztráta zaměstnání pro žadatele, resp. v rozsahu krytí smrt, invalidita III. stupně a hospitalizace / pracovní neschopnost / ztráta zaměstnání pro spolužadatele. Dle článku VI. bod 2 se klient zavázal uhradit též poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev dle sazebníku. Dle bodu 3. tohoto článku klient vzal na vědomí, že neuhrazení splatného závazku podle smlouvy je závažným porušením smlouvy. Dle bodu 4. je-li na straně klienta více dlužníků, jsou vůči bance zavázáni společně a nerozdílně a banka je tedy oprávněna požadovat splnění závazku vyplývajícího ze smlouvy na kterémkoliv z nich. Dle bodu 5, dojde-li k ukončení smluvního vztahu z jiného důvodu, než v důsledku splacení úvěru, je klient povinen ve lhůtě bankou stanovené uhradit zůstatek úvěru a veškeré a veškeré splatné částky. Dle článku VII. bod 3 se další práva a povinnosti smlouvou výslovně neupravené řídí Všeobecnými obchodními podmínkami. Dle bodu 39 Všeobecných obchodních podmínek anonymizováno platných v době uzavření smlouvy o úvěru (VOP), pokud se klient dostane do prodlení s úhradou splátky úvěru, úroku nebo jakékoliv jiné částky, kterou je bance povinen uhradit, jedná se o závažné porušení smlouvy o úvěru. Dle bodu 40 (VOP) důsledkem závažného porušení smlouvy o úvěru bod c) je oprávnění banky odstoupit od smlouvy o úvěru a navodit okamžitou splatnost veškerých dlužných částek, případně, aniž by odstoupila od smlouvy o úvěru, prohlásit veškeré nebo některé dlužné částky za okamžitě splatné. Dle sazebníku odměn za poskytování bankovních služeb, část fyzické osoby nepodnikající právnická osoba platných od datum, činila sazba za první upomínku při neplnění smluvních podmínek 350 Kč a za druhou upomínku 500 Kč, za výzvu k úhradě závazku účtovala banka 650 Kč. Pokud jde o sankční poplatky, oznámení o neuhrazení splátky činilo 30 Kč a smluvní pokuta 10 % z dlužné částky, minimálně pak 500 Kč. Ze souhrnného výpisu úvěru poskytnutého panu jméno příjmení a celé jméno žalované vyplynulo, že od listopadu 2011 a to až do dubna 2013 byl úvěr splácen v podstatě řádně. Následně docházelo k částečným úhradám, resp. na jistině a běžném úroku zůstával dluh, konktrétně žalovaná zůstala v prodlení s úhradou splátky splatné ke dni datum, která byla z části uhrazena dne datum a to ve výši 115,61 Kč a následně již neuhradila ničeho. Žalobkyně tedy ke dni 10. 2. 2015 celý úvěr zesplatnila. V době zesplatnění úvěru byla žalovaná v prodlení se splátkami splatnými ke dni 20. 12. 2014 a 20. 1. 2015. K tomuto datu činila jistina 193 434,23 Kč, běžný úrok 3 782,78 Kč, poplatek 189,91 Kč a úrok z prodlení 192,97 Kč. Dopisem ze dne datum byla žalovaná a současně i její manžel vyzváni k okamžité úhradě dlužné částky s tím, že jim bylo oznámeno, že smlouva o anonymizováno půjčce číslo ze dne datum byla zesplatněna a to dle ustanovení číslo písm. c) všeobecných obchodních podmínek banky. Poštovní podací arch ze dne datum potvrdil, že žalované bylo zasláno oznámení o okamžité splatnosti úvěru.

4. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi právním předchůdcem věřitele příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne datum včetně Přílohy, v níž byla identifikovatelná pohledávka za žalovanou, potvrdila, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované učiněno dopisem ze dne datum, stejný dopis byl též zaslán jejímu manželovi a byla tato skutečnost dána na poštu dne datum, což bylo prokázáno poštovním podacím archem. Jednoduchá předžalobní výzva byla žalované zaslána na adresu bydliště dopisem ze dne datum a dána na poštu téhož dne, což potvrdil podací lístek.

5. Ze sdělení soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení, exekutorský úřad, soud zjistil, že byl pověřen provedením exekuce na základě pověření dané Okresním soudem ve Vyškově ze dne 8. 11. 2016 č. j. číslo jednací, kterým byla nařízena exekuce dle vykonatelného elektronického platebního rozkazu Okresního soudu ve Vyškově ze dne 31. 8. 2016 číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, ve věci oprávněné žalobkyně proti povinnému panu jméno příjmení, manželovi žalované, přičemž z tohoto sdělení vyplynulo, že tato exekuce je hrazena formou srážek z důvodu povinného pana jméno příjmení a ke dni datum, z kteréhož data je zpráva, bylo celkem sraženo 31 119 Kč prostřednictvím 26 srážek, přičemž měsíčně jsou srážky prováděny ve výších od 1 104 Kč do 1 429 Kč Českou správou sociálního zabezpečení. Výše dlužné částky tedy k datu 30. 4. 2019 činila 455 779,19 Kč, přičemž tato částka se dále navyšuje vlivem běžících úroků do zaplacení.

6. Soud v dané věci prováděl dokazování ohledně skutečnosti, jakým způsobem byla u žalované posuzovávána úvěruschopnost, přičemž uváděla, že již v době uzavření smlouvy byla invalidní důchodkyní ve III. skupině, tj. zhruba od roku 2000 až 2001 a již v té době její příjem činil pouze důchod. V době uzavření smlouvy byl manžel zaměstnán s příjmem do 10 000 Kč čistého. Měsíčně tedy měli příjem okolo 16 000 Kč a v té době si slučovali více malých půjček. Úvěr u právního předchůdce žalobkyně příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba byli schopni splácet, dokud nešel manžel do plného starobního důchodu. Pak se jeho výdělek snížil o 2 000 Kč až 4 000 Kč. V současné době mají oba příjem pouze z důchodu. Žalovaná z invalidního a manžel ze starobního. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti u žalované doložila interní výpisy SOLUS, údaje poskytnuté žalovanou ohledně jejich příjmů ve vztahu k poskytnutí anonymizováno půjčky a také výpočet parametru pro to, aby půjčka mohla být poskytnuta - s ohledem na příjmy žalované i jejího manžela. Rovněž v dané věci bylo doloženo potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti manžela žalované v době poskytnutí úvěru, ze kterého vyplynulo, že jeho čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 8 840 Kč, dále 8 962 Kč a 8 606 Kč. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 12. 2010 také vyplynul příjem žalované z invalidního důchodu, přičemž jako invalidní důchodkyně III. stupně pobírala důchod ve výši 8 408 Kč SIPO ohledně úhrad za plyn a nájem u manžela žalované potvrdil, že za září 2011 pravidelně hradili za plyn 700 Kč měsíčně a za nájem 4 266 Kč. Z žádosti o poskytnutí anonymizováno půjčky pak vyplývaly údaje, které žadatel pan jméno příjmení a spolužadatelka paní celé jméno žalované bance příjmení příjmení poskytli při žádosti o úvěr a konkrétně bylo zjištěno u manžela žalované, že jeho průměrný měsíční příjem v té době činil 8 803 Kč, nájemné a náklady na údržbu 3 520 Kč a účelem úvěru bylo refinancování dluhů. Pokud jde o žalovanou, je v dané věci spolužadatelkou, byla v té době důchodkyní s průměrným měsíčním příjmem 8 408 Kč s tím, že další náklady domácnosti nebyly zjištěny. Soud v dané věci uzavírá, že žalobkyně úvěruschopnost žalované posoudila řádně, a tudíž v tomto směru je nutné smlouvu o úvěru hodnotit jako platně uzavřenou.

7. Ve vztahu k článku I. smlouvy o anonymizováno půjčce soud zkoumal, z jakého důvodu nebylo uplatněno pojistné plnění ve vztahu k pojištění schopnosti splácet úvěr, když pro tyto účely byla z úvěru vymezená částka ve výši 43 848 Kč a u manžela žalované došlo k poklesu příjmů z důvodu ztráty zaměstnání – odchodu do důchodu. V rámci žádosti o poskytnutí anonymizováno půjčky v bodě C. o pojištění schopnosti splácet úvěr z důvodu úmrtí, invalidity III. stupně a ztráty zaměstnání bylo zjištěno, že toto pojištění se týkalo pouze žadatele, tj. manžela žalované a že svým podpisem na této žádosti ze dne 30. 9. 2011 jak manžel žalované, tak žalovaná potvrdili, že byli seznámeni s rámcovou pojistnou smlouvou č. anonymizováno číslo a rovněž i s všeobecnými pojistnými podmínkami, s nimiž vyslovili souhlas. Z této rámcové pojistné smlouvy vyplynulo v článku 8 bod 1, že v případě pojistné události pojištěný, kterému nastala pojistná událost, je povinen poskytnout pojistiteli bez zbytečného odkladu vyplněný formulář pojistitele označen jako oznámení pojistné události a tyto prvotní doklady nutné pro posouzení nároku na pojistné plnění. V případě nezaměstnanosti pojištěného, pak měl povinnost doložit kopii pracovní smlouvy, kopii dokladu o rozvázání pracovního poměru a případně kopii smlouvy o úvěru či dalších nutných údajů. Prvotní krok tedy k uplatnění pojistného plnění měl v dané věci učinit manžel žalované, pokud u něho nastala pojistná událost, když přišel o zaměstnání. K dané věci žalobkyně uváděla, že žádná pojistná událost nebyla bance ohlášena ani nikterak doložena. Žádný nárok na pojistné plnění z pojistné smlouvy tedy nebyl uplatněn.

8. Ze sazebníku odměn za poskytování bankovních služeb platného od datum pro fyzické osoby nepodnikající vyplynulo, že za výzvu k úhradě celkové pohledávky banka účtovala 5 % dlužné částky, minimálně 5 000 Kč a z tohoto článku tedy vyplývaly vypočtené poplatky ve výši 9 833,12 Kč, přičemž zůstatek poplatků ke dni podání žaloby činil 2 698,78 Kč. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby, kdy částka zaplacená žalovanou, resp. jejím manželem, ve výši 18 661 Kč byla započtena též na poplatky, přičemž finální nárok žalobkyně se již poplatků nijak netýkal, soud tedy platnost ustanovení vztahující se k poplatkům dále neřešil, neboť již nebyly předmětem žaloby.

9. Dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

10. Ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyní soud postupoval dle ustanovení § 96 o. s. ř. a řízení pro částku 18 661 Kč zastavil.

11. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. S ohledem na tato ustanovení řídí se právní poměry účastníků režimem obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., (dále jen obchodní zákoník), a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského.

13. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ustanovení § 499 obchodního zákoníku, za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

15. Podle ustanovení § 273 obchodního zákoníku, lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odst.

1. K uzavření smlouvy lze použít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku.

16. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

17. Podle ustanovení § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky.

18. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném do 31. 12. 2013), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Soud má v dané věci za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO uzavřela s žalovanou a s jejím manželem dne datum smlouvu o úvěru (smlouva o anonymizováno půjčce) na základě níž banka poskytla žalované a jejímu manželovi úvěr ve výši 304 848 Kč, z čehož 260 000 Kč bylo použito na úhradu stávajících úvěrů žalované a jejího manžela, resp. bez prokazování účelu, 1 000 Kč na úhradu poplatků za poskytnutí úvěru a 43 848 Kč na úhradu pojištění schopnosti splácet úvěr. Ačkoliv manžel žalované v průběhu splácení úvěru ztratil zaměstnání, resp. stal se starobním důchodcem, žádná pojistná událost nebyla hlášena, a tudíž úhrada pojistného plnění dle této smlouvy nebyla nijak řešena. Ohledně úvěruschopnosti žalované a jejího manžela soud uzavřel, že tuto žalobkyně řádně u obou zjistila řádně, tudíž zákonné podmínky § 9 zák. č. 145/2010 Sb. (ve znění platném a účinném od 1. 1. 2011 do 30. 11. 2016) splnila, a tedy smlouva o anonymizováno půjčce byla uzavřena platně. Žalovaná se z předmětné smlouvy zavázala vrátit spolu s manželem poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 890 Kč se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. První splátka byla dle splátkového kalendáře splatná 20. 11. 2011, celkem mělo být hrazeno 84 splátek. Žalovaná se zavázala hradit vedle splátky úvěru i úrok z úvěru ve výši 8,90 % ročně a dále poplatek za správu a vedení úvěru ve výši 150 Kč měsíčně. Žalobkyně účtovala také dlužné poplatky dle smlouvy a sazebníku. Vzhledem k tomu, že ke dni rozhodnutí soudu již poplatky nebyly předmětem žaloby, neboť žalobkyně v průběhu řízení učinila na ně zápočet uhrazených splátek, soud se jimi dále nezabýval. Úvěr byl zesplatněn ke dni 10. 2. 2015 v souladu s článkem VI. odst. 40.1 písm. c) VOP z důvodu, že žalovaná nehradila své splátky řádně a včas Žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje úrok z úvěru a také žádá úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v dané věci na základě smlouvy o úvěru spoludlužnicí a ačkoliv je vůči jejímu manželovi, jako dlužníkovi, vedeno v dané věci exekuční řízení a na tento dluh je mu pravidelně měsíčně strhávána částka z jeho důchodu, je tak činěno pouze v nepatrné výši, a tudíž se dlužná částka dále navyšuje vlivem běžících úroků až do zaplacení. Je tedy zřejmé, že manžel žalované není schopen tento dluh z tohoto úvěru sám uhradit, a tudíž má žalobkyně právo domáhat se úhrady dlužné částky též po žalované jako spoludlužnici. Žalovaná a její manžel jsou z tohoto závazku zavázání hradit jej společně a nerozdílně a i s ohledem na tuto skutečnost soud nárok žalobkyně jako zcela důvodný uznal a žalobě zcela vyhověl.

20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř, dle něhož se účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná (ve vztahu ke zpětvzetí se jedná o zanedbatelnou část, navíc tak bylo učiněno z důvodu úhrady části dluhu), a tudíž má nárok na náhradu náklady účelně vynaložených k uplatňování práva.

21. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 7 846 Kč a v nákladech právního zastoupení počítaných dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby částku 8 980 Kč. V daném případě má žalobkyně nárok na náhradu čtyř úkonů v plném rozsahu, tj. 35 920 Kč – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne datum a dne datum. Dále žalobkyni náleží 2 úkony ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění a za jednoduchou reakci na odpor žalované ze dne datum ve výši 8 980 Kč. Za vyjádření ze dne 13. 8. 2019 soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť tvrzené skutečnosti měly a mohly být uplatněny přímo v žalobě či při jednání. Dále žalobkyni náleží režijní paušál za těchto šest úkonů právní služby ve výši 1 800 Kč (dle § 13 advokátního tarifu). Právní zástupce žalobkyně má rovněž nárok na náhradu za promeškaný čas, který žalobkyně účtovala za účast u jednání konaného dne datum v celkové výši 200 Kč (2x půlhodina á 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu).

22. Žalobkyně má dále nárok na cestovní výdaje, a to z obec do obec a zpět (vždy 52 km) ke dvěma jednáním u zdejšího soudu. Cestovné počítáno dle vyhl. č. 333/2018 Sb., kdy při průměrné spotřebě 4,7 l, /100 km, při ceně pohonných hmot 33,60 Kč (nafta motorová) a sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,10 Kč/km, činí jízdné za jednu jízdu (obec obec a zpět) 295,30 Kč Celkem tedy na jízdném za dvě cesty soud přiznal 590,60 Kč. Právní zástupce je plátcem DPH, jehož náhrada mu náleží dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 21 % DPH z výše uvedených položek (mimo SOP) činí 9 973 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně dosáhly částky 65 309,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.