Okresní soud ve Vyškově · Rozsudek

11 C 49/2025

č. j. 11 C 49/2025-50

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-11-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSVY:2025:11.C.49.2025.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl soudcem JUDr. Petrem Ševčíkem, LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Jméno žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení příslušenství

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku kapitalizovaného úroku ve výši 8 886,96 Kč a úrok ve výši 12,5 % ročně z částky 17 270,25 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 010 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 400 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 3. 4. 2025 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z poskytnutého úvěru ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou dne 27. 6. 2013, na základě které žalovaná vyčerpala částku úvěru ve výši 250 000 Kč. Žalovaná se zavázala z hradit právnímu předchůdci žalobkyně úroky z poskytnutého úvěru ve výši 12,5 % ročně. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy o úvěru, když opakovaně řádně nehradila sjednané splátky úvěru, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil ke dni 25. 5. 2017. Žalovaná dlužnou částku v plné výši neuhradila.

2. Pohledávka za žalovanou ve výši 27 776,96 Kč byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023 postoupena na žalobkyni, s účinností ke dni 22. 3. 2023. Žalobkyně žalobou požaduje zaplacení úroků ve výši 12,5 % p.a. z částky 17 270,25 Kč od 14. 3. 2021 do 3. 4. 2025 kapitalizovaný na částku 8 886,96 Kč a dále úroků ve výši 12,5 % p.a. z částky 17 270,25 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby k zaplacení písemně vyzvána výzvou ze dne 12. 11. 2024, ani přesto však ničeho neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující: Z listiny označené Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 27. 6. 2013 soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvu o spotřebitelském splátkovém úvěru na částku 250 000 Kč, který měla splatit v 96měsíčních splátkách po 4 132,2 Kč. Z karty klienta k žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná v době žádosti o úvěr měla čistý příjem ve výši 31 000 K měsíčně, neměla žádnou vyživovací povinnost, byla vdova, žila v pronajatém bytě, kde hradila 62 % nákladů, měla již interní splátky ve výši 7 443,79 Kč a externí splátky 9 153 Kč. Z dopisu ze dne 25. 5. 2017 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . prohlásila ke dni 25. 5. 2017 úvěr za splatný a požadovala po žalované dlužnou částku ve výši 216 528,77 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2023.

6. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění dopisem ze dne 12. 11. 2024 a upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu.

7. Soud si ve věci připojil spis sp. zn. 7 C 121/2022, ve kterém bylo rozhodováno o základu dlužné částky vzniklé ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 6. 2013. Z uvedeného spisu soud zjistil, že ve věci uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dne 4. 1. 2018 Dohodu o splátkách a uznání dluhu, kterou žalovaná uznala dluh ze smlouvy ze dne 27. 6. 2013 co do důvodu i výše 79 829 Kč a zavázala se jej splácet ve 40měsíčních splátkách po 2 000 Kč (přičemž poslední splátka měla být pouze ve výši 1 829 Kč), a to od 28. 12. 2017 vždy do 28. dne v měsíci. Z výpisu z úvěrového účtu vyplynulo, že žalovaná řádně splátky dle dohody o uznání dluhu nehradila, hradila je nepravidelně, dne 27. 1. 2021 částku 2 000 Kč, dne 16. 3. 2021 2 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne 30. 6. 2021 k úhradě dluhu ve výši 21 833,58 Kč s příslušenstvím, kdy poté uhradila dne 2. 8. 2021 částku 1 000 Kč, dne 1. 10. 2021 částku 4 000 Kč, na jistině tak zůstala dlužná částka 17 270,25 Kč. Z uvedeného tak vyplývá, že dlužná částka ve výši 17 270,25 Kč existovala i ke dni 14. 3. 2021, kdy již žalovaná byla v prodlení s řádným hrazením sjednaných nových splátek dle dohody o splátkách a uznání dluhu8. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Dle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.

10. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto soud vycházel ze žalovanou učiněného uznání dluhu, kterým co do důvodu i výše uznala existenci dluhu ze smlouvy ze dne 27. 6. 2013, jež byl kapitalizován včetně příslušenství, a to i úroků ve výši 12,5 % ročně z dlužné částky. Soud se tedy nezabýval přezkoumávání úvěruschopnosti žalované ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Za dobu od uznání dluhu do dne 13. 3. 2021 v souladu s dohodou o splátkách právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně sama nepožadovala žádné úroky z trvajícího dluhu, a to pod podmínkou řádného hrazení splátek. Žalovaná však tyto splátky řádně nehradila, proto žalobkyni soud přiznal právo na úhradu smluvních úroků z konečné dlužné částky 17 270,25 Kč od 14. 3. 2021 do zaplacení, které žalobkyně kapitalizovala za dobu od 14. 3. 2021 do 3. 4. 2025 na částku 8 886,96 Kč.

11. Výroky II. a III o náhradě nákladů řízení a doplacení soudního poplatku jsou odůvodněny ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu dluhů z postoupených pohledávek (zejména spotřebitelských úvěrů), a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč (do 31. 12. 2024) a 300 Kč (od 1. 1. 2025). Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem (do 31. 12. 2024), sepis žaloby (od 1 1. 2025), kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 700 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21 %, a kdy se jedná o částku 210 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 1 210 Kč. Žalobkyně za zahájení řízení návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč, kdy vycházela z tarifní hodnoty 8 886,96 Kč. V souladu s ustanovením § 6 odst. 1 a 3 z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je požadované příslušenství samostatným předmětem řízení, tedy tvoří základ poplatku, a vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje opětující se plnění na dobu neurčitou, je základem poplatku i 5násobek ceny ročního plnění. Roční úrok ve výši 12,5 % z částky 17 270,25 Kč odpovídá částce 2 158,78 Kč, 5násobek odpovídá částce 10 793,9 Kč a požadovaný kapitalizovaný úrok 8 886,96 Kč dávají celkový základ soudního poplatku 19 680,86 Kč, čemuž odpovídá soudní poplatek za elektronický platební rozkaz ve výši 800 Kč. Soudní poplatek tak odpovídá částce 800 Kč, v rozdílu tedy 400 Kč, kterou je žalobkyně soudu povinna doplatit, a to v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j) z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Celkově tedy na nákladech řízení žalobkyně vynaložila a vynaloží částku 2 010 Kč. Žalovaná je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna tyto náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.